Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.07.2019, sp. zn. 33 Cdo 237/2019 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.237.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.237.2019.1
sp. zn. 33 Cdo 237/2019-187 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Finela.cz, s.r.o. , se sídlem v Praze 8, Střelničná 1861/8a (identifikační číslo osoby 282 08 528), zastoupené Mgr. Jaroslavem Suttnerem, advokátem se sídlem v Praze 8, Střelničná 1861/8, proti žalovanému S. T. , bytem XY, zastoupenému JUDr. Gabrielem Brenkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Štěpánská 653/17, o 103.459 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 26 C 369/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 10. 2018, č. j. 51 Co 211/2018-169, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: V záhlaví označeným rozhodnutím městský soud potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 5. 4. 2018, č.j. 26 C 369/2015-142, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 103.459 Kč a nahradit jí náklady řízení; odvolací soud žalovaného zavázal i k náhradě nákladů odvolacího řízení. K namítanému procesnímu pochybení soudu prvního stupně uvedl, že koncentraci řízení lze prolomit při naplnění některé z výjimek §118b odst. 1, věty třetí, občanského soudního řádu. Jednou z nich je dodatečné poučení účastníka řízení podle §118a odst. 1 až 3 občanského soudního řádu. Tvrdil-li žalovaný, že mu žalobkyně neposkytla peněžité plnění, jehož vrácení se žalobou domáhala, bylo namístě žalobkyni vyzvat, aby doplnila rozhodné skutečnosti a navrhla důkazy k jejich prokázání. Soud prvního stupně svým postupem v řízení neporušil zásadu rovného postavení účastníků. Dovolání, kterým žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné; odvolací soud procesní otázku vzájemného vztahu ustanovení §118a odst. 3 a §118b odst. 1 občanského soudního řádu vyřešil v souladu s tím, co je uvedeno níže. Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jeno.s.ř.“). Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.). Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.). Z obsahu spisu se podává, že soud prvního stupně při jednání 14. 11. 2017 poučil účastníky o koncentraci řízení a žalobkyni vyzval, aby do třiceti dnů doplnila tvrzení o tom, kdy žalovaný obdržel faktury týkající se smluvních pokut, případně kdy žalovanému poskytla plnění, „ze kterých žaluje smluvní pokutu,“ a aby k těmto skutečnostem označila důkazy. Žalobkyně výzvě vyhověla podáním ze dne 27. 12. 2017. Nejvyšší soud v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 98/2013, vysvětlil, že poučení o koncentraci řízení podle §118b odst. 1 a 2 o.s.ř. se musí dostat účastníkům vždy jak předem (v předvolání k přípravnému jednání, k jednání nebo k dalšímu jednání), tak také při samotnému úkonu (roku) soudu (při přípravném jednání, při jednání nebo při dalším jednání), jehož skončením tzv. koncentrace řízení nastane. Koncentrace řízení tudíž nenastává nejen (jak uvedeno v §118b odst. 3 o.s.ř.) tehdy, jestliže účastníci nebyli poučeni v případech uvedených v ustanoveních §118b odst. 2, části věty za středníkem, a §114c odst. 5 o.s.ř., ale vždy, jestliže účastníci nebyli o tzv. koncentraci řízení a o jejích účincích poučeni jednak v předvolání k přípravnému jednání, k jednání nebo k dalšímu jednání, jednak před skončením přípravného jednání, jednání nebo dalšího jednání, má-li v této době nastat koncentrace řízení. V rozsudku ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1829/2011, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 59/2012, v němž se zabýval otázkou vztahu koncentrace řízení podle §118b o.s.ř. a poučovací povinnosti podle §118a odst. 1 a 3 o.s.ř., Nejvyšší soud vyložil, že poté, kdy novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 7/2009 Sb. zavedla koncentraci řízení jako universální zásadu pro projednávání věcí ve sporném řízení, je nutné, aby soud splnil poučovací povinnost podle §118a odst. 1 a 3 o.s.ř. do skončení přípravného jednání, a nekonalo-li se, do skončení prvního jednání ve věci. Jestliže tak neučiní (lhostejno z jakých důvodů), poruší uvedenou povinnost a v takovém případě musí být poučení poskytnuto odvolacím soudem v odvolacím řízení, a to bez ohledu na to, že již došlo ke koncentraci řízení. Nebylo-li proto účastníku řízení poskytnuto poučení podle §118a odst. 1 a 3 o.s.ř. dříve, než nastala koncentrace řízení (ač se tak objektivně mělo stát), nebrání §118b odst. 1 o.s.ř. tomu, aby tyto skutečnosti vylíčil, resp. aby označil důkazy potřebné k prokázání svých skutkových tvrzení i poté, kdy koncentrace nastala (srov. dále rozsudky Nejvyššího soudu ze dnů 26. 11. 2013, sp. zn. 32 Cdo 4255/2011, 2. 3. 2017, sp. zn. 23 Cdo 4368/2016, a 22. 5. 2017, sp. zn. 32 Cdo 2231/2015). Námitka, podle níž „odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně z jiného důvodu, než pro který soud prvního stupně vyhověl žalobě, aniž by žalovaného o tomto důvodu předem seznámil a dal mu příležitost se k němu vyjádřit,“ nemá oporu v odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů. Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (§243c odst. 1, 2 o.s.ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. 7. 2019 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/24/2019
Spisová značka:33 Cdo 237/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.237.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Poučovací povinnost soudu
Dotčené předpisy:§118a odst. 1,3 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
§118b odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2019-10-11