ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.2480.2018.1
sp. zn. 33 Cdo 2480/2018-118
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobců a) J. K. a b) J. K. , obou bytem XY, zastoupených Mgr. Janou Malou, advokátkou se sídlem v Chrudimi, Rooseveltova 335, proti žalovanému D. R. , bytem XY, zastoupenému JUDr. Janem Najmanem, advokátem se sídlem v Pardubicích, náměstí Republiky 53, o splnění povinnosti uzavřít kupní smlouvu, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 4 C 181/2009, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 29. 12. 2017, č.j. 18 Co 339/2017-83, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Okresní soud v Chrudimi usnesením ze dne 30. 6. 2017, č.j. 4 C 181/2009-70, zamítl námitku, jíž se žalovaný domáhal vyslovení jeho místní nepříslušnosti.
Usnesením ze dne 29. 12. 2017, č.j. 18 Co 339/2017-83, Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud uzavřel, že námitka místní nepříslušnosti vznesená žalovaným je zjevně opožděná, neboť soud prvního stupně před zahájením jednání ve věci samé nevyslovil místní nepříslušnost a žalovaný před věcně příslušným soudem v prvním úkonu, který mu příslušel (vyjádření z 1. 10. 2008), námitku místní nepříslušnosti nevznesl. K vyloučení věci o nahrazení projevu vůle k samostatnému řízení došlo až poté, kdy se žalovaný vyjádřil k žalobě a kdy soud prvního stupně zahájil jednání ve věci samé. Řízení o nahrazení projevu vůle bylo v době jeho zahájení spojeno s řízením o určení vlastnictví k nemovitosti, pro které je nepochybně výlučně místně příslušný soud podle polohy nemovitosti ( forum rei sitae ), tj. Okresní soud v Chrudimi; tím byla založena jeho místní příslušnost i pro řízení o nahrazení projevu vůle. Místní příslušnost založená podle §89 občanského soudního řádu trvá i poté, kdy soud spojenou věc vyloučil k samostatnému řízení, neboť pro určení místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu byly v době jeho zahájení.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním. Podle jeho názoru žaloba o nahrazení projevu vůle (akceptovat návrh žalobců na uzavření kupní smlouvy) se netýká sporu o určení vlastnictví k nemovitosti nacházející se v obvodu Okresního soudu v Chrudimi, nýbrž směřuje proti jeho osobě. Spojí-li žalobci v žalobě požadavek na určení vlastnictví k nemovitosti a požadavek na splnění povinnosti uzavřít kupní smlouvu o převodu nemovitosti, má – ohledně druhé části žaloby – právo na její projednání před svým obecným soudem určeným jeho bydlištěm.
Žalobci se s rozhodnutím odvolacího soudu ztotožnili a navrhli dovolání žalovaného odmítnout, popřípadě zamítnout.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Podle §237 o.s.ř. je dovolání – není-li stanoveno jinak – přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
V daném případě odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – vyšel z toho, že v řízení zahájeném 4. 7. 2006 se žalobci domáhali, aby soud určil, že vlastníkem nemovitosti je žalovaný, a aby nahradil jeho projev vůle k uzavření kupní smlouvy o převodu nemovitosti. Usnesením ze dne 9. 9. 2009, č.j. 4 C 190/2006-89, Okresní soud v Chrudimi řízení o nahrazení projevu vůle vyloučil k samostatnému řízení (dále vedeném pod sp. zn. 4 C 181/2009). O určení vlastnictví bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 27. 10. 2014, č.j. 4 C 190/2006-234, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 2. 7. 2015, č.j. 18 Co 208/2014-287. Žalovaný ve vyjádření podaném 29. 2. 2016 namítl ve sporu o nahrazení projevu vůle místní nepříslušnost Okresního soudu v Chrudimi s tím, že jeho obecným soudem je Okresní soud v Pardubicích, v jehož obvodu bydlí.
Nelze souhlasit s dovolatelem, že řízení o nahrazení projevu vůle uzavřít kupní smlouvu se netýká práva k nemovitosti (§161 odst. 3 o.s.ř.). Kupní smlouva, kterou žalovaný (prodávající) odmítá uzavřít, směřuje k převodu vlastnictví na žalobce (kupující); proto i v řízení o nahrazení projevu vůle žalovaného takovou smlouvu uzavřít, je dána výlučná místní příslušnost podle ustanovení §88 písm. i/ o.s.ř. (srov. nález Ústavního soudu ze dne 25. 4. 1996, sp. zn. IV. ÚS 312/95).
Odvolací soud sice posoudil místní příslušnost k řízení o nahrazení projevu vůle z hlediska věcí spojených (srov. §89 o.s.ř.) a nikoliv jako místní příslušnost výlučnou, avšak i tímto dospěl ke správnému závěru, že místně příslušným soudem pro řízení o nahrazení projevu vůle žalovaného je soud, v jehož obvodu se nachází nemovitost, tj. Okresní soud v Chrudimi. Ze stejného důvodu je nadbytečné zabývat se tím, zda žalovaný vznesl námitku místní nepříslušnosti včas.
Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 o.s.ř. odmítl, neboť je shledal nepřípustným.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 2. 2019
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu