ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.308.2019.1
sp. zn. 33 Cdo 308/2019-290
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobkyně H. F. , bytem v XY, zastoupené Mgr. Jaroslavem Mašínem, advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 19, proti žalovanému S. F. , bytem v XY, zastoupenému Mgr. Janem Vondráčkem, advokátem se sídlem v Teplicích, Dubská 356/2, o 162.060,19 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 10 C 213/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. března 2017, č. j. 11 Co 185/2016-175, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 9.583 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Jaroslava Mašína, advokáta.
Odůvodnění:
Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013, a ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013).
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, znamená, že je povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak.
Jak vyplývá z celého obsahu dovolání (§41 odst. 2 o. s. ř.), žalovaný shora uvedenému požadavku nedostál. Formulací, že napadené rozhodnutí „ závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva , která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena“, tj. částečnou citací §237 o. s. ř. není přípustnost dovolání v režimu §237 o. s. ř. řádně vymezena, neboť z dovolání se nepodává, jakou právní otázku má přitom na mysli. Podstatu dovolání nadto tvoří výhrady ke správnosti, popř. úplnosti skutkových zjištění, z nichž odvolací soud při právním posouzení věci vycházel (žalovaný vytýká odvolacímu soudu, že při rozhodování nevzal v úvahu všechny relevantní skutečnosti). Sluší se připomenout, že skutkový základ sporu ani výsledek hodnocení důkazů promítající se do skutkových zjištění, z nichž soudy při rozhodování vycházely, nelze regulérně zpochybnit (§241a odst. 1 o. s. ř. a contrario ); dovolací soud je skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem vázán.
Absence údaje o tom, v čem podle dovolatele spočívá splnění předpokladů přípustnosti dovolání (tj. správného vymezení přípustnosti ve smyslu §237 o. s. ř.), zatěžuje podání kvalifikovanou vadou, kterou již nelze odstranit. Nejvyšší soud proto dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. S ohledem na výsledek řízení již nerozhodoval samostatně o podaném návrhu na odklad vykonatelnosti.
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být zdůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 11. 3. 2019
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu