ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.3759.2019.1
sp. zn. 33 Cdo 3759/2019-97
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci konkursu úpadce J. H. , bytem XY, o žalobě pro zmatečnost podané úpadcem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 2. 2009, č. j. 1 Ko 247/2008-398, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 22 Cm 2/2013, o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 5. 2016, č. j. 11 Cmo 18/2016-31, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Žalobou pro zmatečnost podanou dne 15. 10. 2013 se úpadce domáhá zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 2. 2009, č. j. 1 Ko 247/2008-398, kterým bylo odmítnuto odvolání a zastaveno odvolací řízení.
Usnesením ze dne 26. 6. 2014, č. j. 22 Cm 2/2013-4, Krajský soud v Plzni žalobu pro zmatečnost zamítl (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II). Proti tomuto usnesení podal úpadce odvolání a požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 16. 2. 2016, č. j. 22 Cm 2/2013-23, přiznal úpadci osvobození od soudních poplatků (výrok I) a zamítl jeho žádost na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě pro zmatečnost (výrok II). Vrchní soud v Praze (k odvolání úpadce) v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně v napadeném výroku II potvrdil a v napadeném výroku III odmítl.
Proti usnesení odvolacího soudu podal úpadce dovolání, v němž požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2007 (dále jen „o. s. ř.“), a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. 12. 2007 (§433 ve spojení s §432 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení /insolvenční zákon/, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3375/2010, uveřejněný pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu).
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není třeba splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit. Není-li uvedený nedostatek podmínek řízení odstraněn, soud řízení zastaví.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti (výše uvedenému) usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací, neboť (opětovné) posuzování této otázky soudem prvního stupně by vedlo k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu §138 a §30 o. s. ř. pro dovolací řízení, neboť dovolatel své právo uplatňuje zřejmě bezúspěšně.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 33 Cdo 5438/2014, ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 286/2015, nebo ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 2674/2016).
V projednávané věci, jak vyplývá z usnesení ze dne 28. 2. 2019, č. j. 11 Cmo 49/2016-39, podal dovolatel žalobu pro zmatečnost opožděně a nadto je podaná žaloba pro zmatečnost nepřípustná.
Je-li nepochybné, že žalobě pro zmatečnost nemůže být vyhověno, pak i žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva.
Není tedy důvodu, aby byl pro dovolací řízení dovolateli ustanoven zástupce z řad advokátů; jednalo by se o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit úpadci advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu a kdy úpadce neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač byl o následcích své nečinnosti poučen (viz usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 12. 2016, č. j. 22 Cm 2/2013-51), Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil (§241b odst. 2 ve spojení s §104 odst. 2 o. s. ř.).
Absence výroku o nákladech řízení je odůvodněna tím, že žaloba pro zmatečnost je v posuzovaném případě mimořádným opravným prostředkem proti rozhodnutí vydanému v konkursním řízení, kde platí §33 odst. 1 písm. b/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání; proto se ani zde o nákladech řízení nerozhoduje.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 12. 2019
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu