ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.4279.2018.3
2
3
sp. zn. 33 Cdo 4279/2018-547
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně V. R. , bytem v XY, proti žalovaným 1) E. P. , bytem v XY, 2) P. P. , bytem v XY, 3) N. K. a 4) P. K. , oběma bytem v XY, 5) L. B. , bytem v XY, 6) J. P. , bytem v XY, 7) J. H. a 8) A. H. , oběma bytem v XY, zastoupeným JUDr. Radimem Vicherkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Masná 1493/8 [žalovaní 1), 2), 6), 7) a 8)], a Zdeňkem Machálkem, advokátem se sídlem v Uherském Hradišti, Růžová 1254 [žalovaní 3), 4) a 5)], o 1.374.401 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 5 C 500/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 5. 6. 2018, č. j. 60 Co 73/2018-503, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1/, 2/, 6/, 7/ a 8/ na náhradě nákladů dovolacího řízení 17.085 Kč do tří dnů od právní moci usnesení, k rukám JUDr. Radima Vicherka, advokáta.
III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými 3/, 4/ a 5/ nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Uherském Hradišti rozsudkem ze dne 1. 3. 2017, č. j. 5 C 500/2009-385, uložil žalovaným zaplatit žalobkyni 1.374.401 Kč s příslušenstvím ( „10,75% úrokem od 10. 10. 2008 do zaplacení, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, jsou úroky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí zvýšené o sedm procentních bodů“ ) s tím, že splněním povinnosti jedním (jednou) ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost ostatních žalovaných, co do částky 1.665.599 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu. Podle soudu prvního stupně majetek získaný při společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků sdružení (§834 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“). Byl-li zisk sdružení za žalované období 2003 až 2006 ve výši 41.379.689 Kč, měla žalobkyně nárok na 1/9 z této částky (4.597.744,22 Kč). Za dobu do 12. 12. 2005 se právo žalobkyně promlčelo (žalovaní se promlčení dovolali, §101 odst. 1 obč. zák.), takže jí soud – po odpočtu 433.550,08 Kč, které jí již byly vyplaceny – přiznal ve výroku uvedenou částku.
Rozsudkem ze dne 5. 6. 2018, č. j. 60 Co 73/2018-503, Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavé části věci samé potvrdil a ve vyhovujícím výroku věci samé jej změnil tak, že žalobu zamítl; současně rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. S odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu odvolací soud uzavřel, že nárok účastníka sdružení proti ostatním účastníkům sdružení na výplatu peněžité pohledávky z titulu vypořádacího podílu na zisku sdružení nevyplývá z hmotněprávní úpravy (§829 až §841 obč. zák.); její dispozitivnost však nevylučuje dohodu účastníků o vyplácení podílu na zisku v určitých časových obdobích. V souzené věci – jak vyplývá ze skutkových zjištění – žalobou uplatněný nárok na roční vypořádací podíl postrádá právní základ, nelze-li jej opřít ani o zákon ani o smluvní ujednání.
Dovolání, kterým žalobkyně napadla měnící meritorní výrok rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
V průběhu řízení bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4. 4. 2013, č. j. KSBR 29 INS XY, ve věci V. R., zahájeno insolvenční řízení. Usnesením ze dne 26. 6. 2013, č. j. KSBR 29 INS XY, týž soud rozhodl o jejím úpadku a na její majetek byl prohlášen konkurs. Ustanovená insolvenční správkyně Ing. Miroslava Motyčková navrhla v řízení pokračovat. Usnesením ze dne 9. 8. 2018, č. j. KSBR 29 INS XY, Krajský soud v Brně zrušil konkurs na majetek žalobkyně, „protože majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.“ Ing. Miroslava Motyčková byla usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4. 10. 2018, č. j. KSBR 29 INS XY, zproštěna funkce insolvenční správkyně. Dovolací soud dále jednal s V. R. jako s žalobkyní.
Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle něhož účastníci uzavřeli 2. 1. 1998 smlouvu o sdružení, v níž se zavázali vyvíjet do konce roku 2008 činnost ( „práce z oblasti chemické výroby, zejména výroba tmelů a lepidel k uspokojení poptávky na trhu“ ). Podle smlouvy „majetek získaný při výkonu společné činnosti sdružení se stává spoluvlastnictvím sdružených osob a podíly na majetku získaném společnou činností činí 1/9“ , stejně tak jako podíly na závazcích sdružení (body 5 a 12). Účastníci se také dohodli, že „na základě odvedené pracovní činnosti mají nárok na měsíční výplatu … ve výši, na níž se … předem vzájemně dohodnou s přihlédnutím k celkové finanční situaci sdružení.“ Nárok na výplatu ročního vypořádacího podílu na zisku sdružení účastníci neupravili ani ve smlouvě z 2. 1. 1998 ani v jiné dohodě. Žalobkyně byla úspěšná žalobou, jíž se domáhala určení, že je účastníkem sdružení (rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 9. 12. 2005, sp. zn. 7 C 106/2004, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 4. 6. 2008, sp. zn. 59 Co 138/2008, který nabyl právní moci dne 28. 7. 2008).
Námitky žalobkyně uplatněné v dovolání nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, na nichž je založen právní závěr dovozující neexistenci práva na vyplacení vypořádacího podílu na zisku sdružení. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z kterého vyšel odvolací soud. Ten rozhodl na základě zjištění, že se účastníci žádným způsobem nedohodli na vyplácení vypořádacích podílů ze zisku sdružení, zatímco žalobkyně prosazuje skutkovou konstrukci založenou na ústní dohodě o způsobu rozdělování zisku a na „jednoznačně stanovených podmínkách, které byly dodržovány.“ Uplatňuje-li v dovolání svou verzi skutku, přehlíží, že v dovolacím řízení nelze úspěšně napadnout skutková zjištění, z nichž při právním posouzení věci vycházel odvolací soud; jinak řečeno, správnost rozhodnutí odvolacího soudu nelze poměřovat námitkami, které vycházejí z jiného než odvolacím soudem zjištěného skutkového stavu, a to i kdyby šlo o námitky právní. Vázanost dovolacího soudu skutkovým stavem, který byl podkladem pro právní posouzení věci, znamená, že se dovolatelka předloženou argumentací domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem a její právní námitky jsou z tohoto důvodu bezcenné.
Neuvedla-li dovolatelka žádnou právní otázku, která by zakládala přípustnost dovolání, Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl (§243c odst. 1, 2 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalovaní podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 23. 7. 2019
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu