ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.885.2019.1
sp. zn. 33 Cdo 885/2019-341
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně Československé obchodní banky, a.s. , se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150 (identifikační číslo osoby 000 01 350), zastoupené Mgr. Jiřím Žákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 60/28, proti žalovanému P. R. , bytem XY, o žádosti žalovaného o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 9 C 236/2015, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2017, č.j. 17 Co 117/2017-233, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeném rozhodnutí krajský soud potvrdil usnesení ze dne 2. 3. 2017, č.j. 9 C 236/2015-218, kterým Okresní soud v Nymburce zamítl žádost žalovaného o osvobození od soudních poplatků za podané dovolání a žádost žalovaného o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud za situace, kdy žalovaný nereagoval na výzvu a nedoložil své majetkové poměry (a neučinil tak ani ve své žádosti, ačkoliv žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce podává opakovaně a musí si tedy již být vědom skutečnosti, že prokázání majetkových poměrů je nutné), žádost zamítl. Není důvodný ani argument, že soudu jsou majetkové poměry žalovaného známy z minulé rozhodovací činnosti. Je třeba poukázat na to, že o žádosti o osvobození krajský soud rozhodoval naposledy 3. 8. 2016 (č.j. 17 Co 234/2016-177), a od té doby se mohly poměry žalovaného výrazným způsobem změnit. Je třeba zdůraznit, že žalovaný je vysokoškolsky vzdělaný, je v produktivním věku, z obsahu spisu ani z jeho vyjádření nevyplývá, že by trpěl zdravotním omezením, které by mu bránilo ve výkonu práce.
Proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný 3. 7. 2017 dovolání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“)
Podle §138 odst. 1 o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi lze přiznat osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle §138 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod č. 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že žalovaný není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu, jež mu ve spojení s usnesením soudu prvního stupně nepřiznalo osvobození od soudního poplatku a neustanovilo mu advokáta pro dovolací řízení, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod č. 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V daném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl dovolateli ustanoven zástupce z řad advokátů.
Dovolací soud se při posuzování otázky oprávněnosti žádosti žalovaného o ustanovení zástupce pro dovolací řízení plně ztotožňuje s tím, co uvedl odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí; z provedeného dokazování nelze dospět k závěru, který by odůvodňoval splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků. V takovém případě nelze žalovanému ustanovit zástupce pro dovolací řízení.
Nejsou-li splněny podmínky §30 o.s.ř., Nejvyšší soud řízení zastavil (§241b odst. 2, §104 odst. 2 o.s.ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 7. 2019
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu