ECLI:CZ:NS:2019:33.ND.426.2019.1
sp. zn. 33 Nd 426/2019-105
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové v právní věci žalobce J. M. , bytem XY, o žalobě pro zmatečnost, o návrhu žalobce na přikázání věci, takto:
Věc - odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 3. 2019, č. j. 34 Cm 1/2017-93 - se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze.
Odůvodnění:
Žalobce dne 25. 12. 2016 podal žalobu pro zmatečnost. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 27. 3. 2019, č. j. 34 Cm 1/2017-93, neustanovil žalobci zástupce JUDr. Miluši Kulhavou, advokátku (výrok I), ustanovil mu zástupce Mgr. Miroslava Dvořáka, advokáta (výrok II). Žalobce proti výroku II citovaného usnesení podal odvolání a současně navrhl, aby věc (odvolání proti dotyčnému usnesení) byla přikázána Vrchnímu soudu v Praze z důvodu, že napadá usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 4. 2017, č. j. Nco 23/2017-1339, který rozhodl v podjatém senátu.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Vrchní soud v Olomouci) a Vrchnímu soudu v Praze (§12 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, které musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do ústavního principu zákonného soudce.
Důvody, pro něž žalobce přikázání věci označenému soudu navrhl, takovými nejsou. Přikázání věci by žádné časové a finanční úspory nepřineslo, navíc k tomu, aby se na rozhodování věci u příslušného soudu případně nepodílel podjatý soudce, slouží institut námitky podjatosti.
Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci Vrchnímu soudu v Praze nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 10. 2019
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu