ECLI:CZ:NS:2019:33.ND.56.2019.1
sp. zn. 33 Nd 56/2019-33
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka (soudce zpravodaj) a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Koupelny JaS, s.r.o. , se sídlem v Ostravě, Československé armády 84/37, (identifikační číslo osoby 27792803), zastoupené Mgr. Ladislavem Popkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 966/22, proti žalované Číž - stav s.r.o. , se sídlem v Praze 9, Chotěšovská 680/1, (identifikační číslo osoby 29130859), zastoupené Mgr. Markem Bukovským, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Na Příkopě 814, o zaplacení 293 391 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 9 C 114/2018, o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 9 C 114/2018 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu ve Vsetíně.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou ze dne 12. 4. 2019 domáhá zaplacení částky 293 391 Kč z titulu neuhrazené kupní ceny za dodaný materiál. Podáním ze dne 15. 5. 2018 vzala žalobu částečně zpět (co do částky 42 849 Kč). Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 18. 5. 2018, č. j. 9 C 114/2018-15, řízení co do částky 42 849 Kč zastavil.
Podáním ze dne 13. 9. 2018 žalovaná navrhla, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu ve Vsetíně. Svůj návrh odůvodnila tím, že její sídlo v Praze je pouze formální, jednatel žalované společnosti (osoba oprávněná jednat za žalovanou) bydlí ve Vsetíně, kde se též nachází „skutečné sídlo“ žalované.
Žalobkyně s přikázáním věci Okresnímu soudu ve Vsetíně nesouhlasí. Jen skutečnost, že žalovaná fakticky sídlí na jiné adrese, nelze považovat za výjimečnou okolnost, pro kterou lze věc přikázat jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu 9) a Okresnímu soudu ve Vsetíně, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky pro přikázání věci jinému soudu.
Podle §12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen „o. s. ř.“), věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (odst. 2). Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odst. 3 věta druhá).
Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Okolnosti, pro něž žalovaná navrhla přikázání věci označenému soudu, neobstojí. Přikázání věci jinému soudu by nevedlo k rychlejšímu ani k hospodárnějšímu projednání věci, naopak lze předpokládat, že by jím došlo ke zbytečnému prodloužení řízení. Nutno též přihlédnout k negativnímu stanovisku žalobkyně.
Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 2. 2019
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu