ECLI:CZ:NS:2019:4.PZO.14.2018.1
sp. zn. 4 Pzo 14/2018- 25
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 1. 2019 návrh H. H., nar. XY, bytem XY, na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaných Okresním soudem v Opavě dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V a Krajským soudem v Ostravě ze dne 2. 10. 2013, sp. zn. 5 Nt 843/2013 a rozhodl takto:
Podle §314m odst. 1 tr. ř. příkazem soudce k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaným Okresním soudem v Opavě dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V, ohledně H. H. byl porušen zákon v ustanovení §88 odst. 1, 2 tr. ř.
Podle §314m odst. 1 tr. ř. příkazem soudce Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 10. 2013, sp. zn. 5 Nt 843/2013, k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně H. H. byl porušen zákon v ustanovení §88 odst. 4 tr. ř.
Odůvodnění:
Dne 9. 10. 2018 byl Nejvyššímu soudu doručen podle §88 odst. 8 tr. ř. návrh H. H. (dále jen navrhovatele) na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, které vydal Okresní soud v Opavě dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V a Krajský soud v Ostravě dne 2. 10. 2013 pod sp. zn. 5 Nt 843/2013. Předmětnými příkazy byl povolen mimo jiné odposlech ve vztahu k navrhovateli na telefonní číslo XY.
V návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu navrhovatel uvedl, že Okresním soudem v Opavě mu byla poskytnuta podle §88 odst. 8 tr. ř. informace, že Okresní soud v Opavě příkazem ze dne 9. 7. 2013 a Krajský soud v Ostravě příkazem ze dne 2. 10. 2013 povolil odposlech a záznam telekomunikační stanice, týkající se jeho telefonního čísla. Podle navrhovatele předmětné příkazy byly vydány nezákonně. Následně zdůrazňuje, že se nikdy nedopustil žádného trestného činu a nikdy nebyl obviněn. K nařízení odposlechu jeho osoby tedy nebyl žádný důvod, když proti němu nebylo vedeno žádné trestní řízení, kde by byla dolní hranice trestní sazby alespoň 8 let. Odposlechy byly nařízeny na základě žádosti policejního orgánu, který ovšem prověřoval trestnou činnost jiné osoby, přičemž prověřování této trestné činnosti se týkalo zcela jiného období, než na jaké byly nařízeny odposlechy. Po celou dobu prověřování nic nenasvědčovalo tomu, že se na páchání trestné činnosti podílí a přesto byly odposlechy povoleny. Podle jeho názoru po dobu prověřování předmětné trestné činnosti nebylo prokázáno, že se nějaký skutek vůbec stal. Namítá rovněž skutečnost, že Policie ČR v návrhu na povolení odposlechu uvedla, že se jedná o nejefektivnější způsob získání dalších důkazních prostředků. Již z tohoto vyjádření je nepochybné, že Policie ČR si chtěla jen usnadnit práci. V povolení také absentuje zdůvodnění doby povolených odposlechů. Obdobná je situace i v případě prodloužení trvání odposlechu o další 2 měsíce, aniž by bylo v předchozí době trvání odposlechu nějaké jeho protiprávní jednání zjištěno. Soudy se také nezabývaly tím, zda nebylo možno sledovaného účelu dosáhnout jinak či by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
V závěru návrhu uvádí, že odposlechy byly nezákonné a trvaly nepřiměřeně dlouhou dobu. Pokud se Policie ČR domnívala, že je snad zapojen do trestné činnosti jiných osob (F., K., V.), pak stačilo, aby odposlouchávala tyto osoby, a poté, co by prokázala, že se nějak podílí na jejich trestné činnosti, pak následně požádala o vydání příkazu k odposlechu ve vztahu k jeho osobě. Proto v závěru navrhl, aby Nejvyšší soud vydal usnesení, ve kterém vysloví porušení zákona.
Státní zástupce ve vyjádření ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 1 NZP 11/2018, nejprve zrekapituloval obsah podaného návrhu a námitky navrhovatele. Zdůraznil, že zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je posuzována ke dni vydání příkazu z pohledu splnění zákonných podmínek §88 odst. 1, 2 tr. ř., když tvrzení navrhovatele, že se nikdy nedopustil žádného trestného činu je bezpředmětné.
Následně státní zástupce připouští, že odůvodnění uvedených příkazů je poměrně stručné, ovšem obsahující zjevně všechny zákonné náležitosti podle §88 odst. 2 tr. ř. Příkazy obsahují konkretizaci vedeného trestního řízení, zjištěné skutkové okolnosti popisující podezření, kdo se na páchání trestné činnosti podílí, když je poukazováno i na úzké vztahy mezi těmito osobami. Právě tato skutečnost vedla soud k logickému závěru o praktické nemožnosti použití jiného způsobu k objasnění trestné činnosti. Jednalo se tedy o naplnění podmínky, že by dosažení účelu trestního řízení bylo podstatně ztížené. Doba povolených odposlechů skutečně nebyla příliš odůvodněná, ovšem zjištěné skutkové skutečnosti (poražení 32 ks dobytka bez veterinární prohlídky) odůvodňují závěr, že kratší doba odposlechu by ztratila význam.
Situaci se podle státního zástupce dostatečně věnoval i soudce Krajského soudu v Ostravě v rámci rozhodování o prodloužení příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, když byla upřesněna dříve páchaná trestná činnost a konstatováno aktuální zjištění, že nadále dochází k porážení dobytka mimo pracovní dobu. Opětovně byla zdůrazněna uzavřenost komunity páchající trestnou činnost a existence jednoho uzavřeného prostoru, kde měla být páchána, což vedlo k závěru o faktické možnosti užití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu jako jediného prostředku k zajištění důkazního materiálu.
Podle státního zástupce v době vydání předmětných příkazů byly splněny všechny zákonné podmínky pro jejich vydání podle §88 odst. 1, 2, 4 tr. ř., přičemž odkázal zároveň na nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 615/06 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 6 Tz 3/2017-I. Proto navrhl, aby podle §314n odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud vyslovil, že předmětnými příkazy zákon porušen nebyl.
Podle ustanovení §314l tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v §88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Osobou uvedenou v §88 odst. 2 tr.ř. se rozumí uživatel telefonické stanice.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že navrhovatel je podle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětný návrh, neboť byl osobou, jehož telefonická účastnická stanice byla odposlouchávána. Současně bylo ověřeno, že jeho návrh byl podán v zákonné lhůtě. Navrhovatel byl o nařízených odposleších a záznamech telekomunikačního provozu vyrozuměn dne 11. 6. 2018, přičemž návrh byl podán dne 8. 10. 2018.
Po přezkoumání předloženého spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k následujícím závěrům. Podle §88 odst. 1 tr. ř. je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle §226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle §248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 trestního zákoníku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 trestního zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle §257 trestního zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle §258 trestního zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 trestního zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky.
Z dikce uvedeného ustanovení je nepochybné, že ve věci byla splněna podmínka, že bylo vedeno trestní řízení o trestném činu, ohledně kterého je možno odposlechy povolit. Z předložených spisů Okresního soudu v Opavě sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V a Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 5 Nt 843/2013 je totiž zřejmé, že v dané věci bylo vedeno trestní řízení pro podezření ze spáchání zločinu podle §156 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, tedy pro úmyslný trestný čin, za který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 8 let. Záznam o zahájení úkonů trestního řízení byl sepsán postupem podle §158 odst. 3 tr. ř. dne 24. 5. 2013, když v tomto bylo uvedeno, že v dané věci existuje podezření ze spáchání trestného činu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle §156 odst. 1 tr. zákoníku. Dne 5. 6. 2013 ovšem došlo k rozšíření záznamu o zahájení úkonů trestního řízení v tom směru, že ve věci je dáno podezření ze spáchání trestného činu ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle §156 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku. Ze shora uvedeného je tedy nepochybné, že v době rozhodování o vydání příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu bylo vedeno trestní řízení pro trestný čin, ohledně kterého lze odposlechy povolit. Z pohledu argumentace obviněného je třeba uvést, že zákonodárce váže možnost vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu kromě jiných podmínek na skutečnost, že ve věci je vedeno trestní řízení, nevyžaduje se, aby bylo vedeno trestní stíhání. Proto se jeví námitka navrhovatele, že nikdy nebyl z žádného trestného činu obviněn zcela bezpředmětnou, když možnost vydání příkazu není vázána na okamžik sdělení obvinění (viz §160 odst. 1 tr. ř.), nýbrž na okamžik zahájení trestního řízení, kterým se rozumí řízení podle tohoto zákona, když trestní řízení začíná okamžikem sepsání záznamu o zahájení trestního úkonu trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. ř. nebo provedením neodkladných či neopakovatelných úkonů. V době sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení se tedy nevede trestní stíhání žádné konkrétní osoby, postačí, že existuje důvodné podezření, že byl spáchán určitý skutek a že tento naplňuje znaky určitého trestného činu, když tato právní kvalifikace ani nemusí být konečná, popř. která konkrétní osoba je z jeho spáchání podezřelá, když ani není vyloučeno, že v době sepsání předmětného záznamu se jedná o neznámého pachatele. Všechny tyto podmínky byly v dané věci splněny, když ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení bylo zřejmé, pro jaký skutek se vede trestní řízení, byly zde uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, kterými měl být skutek naplněn, a jaký trestný čin v něm je spatřován, včetně osob, které jsou z jeho spáchání podezřelé, když samozřejmě určité podezření ještě neznamená, že všechny osoby podezřelé v době sepisování záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze spáchání trestné činnosti budou následně skutečně trestně stíhány, když právě k tomu slouží fáze prověřování podle §158 tr. ř.
Současně bylo nezbytné zkoumat, zda byly splněny i další podmínky §88 odst. 1 tr. ř. a podmínky ustanovení §88 odst. 2 tr. ř., které stanoví předpoklady vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, včetně jeho náležitostí. Podle §88 odst. 2 tr. ř. nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují.
Nejvyšší soud po přezkoumání předloženého spisového materiálu shledal, že příkaz vydaný Okresním soudem v Opavě dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V nebyl řádně odůvodněn a neobsahoval tedy všechny náležitosti požadované ustanovením §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.
Okresním soudem v Opavě byl dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mobilních telefonních stanic blíže specifikovaných v předmětném příkazu majitele J. K. – M., mimo jiné i účastnického čísla – uživatele H. H., a to na dobu od 9. 7. 2013 do 9. 10. 2013.
Z předmětného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Opavě dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V vyplývá, že byl vydán na návrh státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Opavě ze dne 8. 7. 2013, sp. zn. ZN 4/2013/V, V 17/2013. Státní zástupkyně v návrhu uvedla, že objasnění předmětné trestné činnosti je obtížné, nelze efektivně užít jiných operativně pátracích prostředků, zatím nebylo možno ustanovit konkrétního podezřelého. Proto je podle ní nutno přistoupit k použití daného operativně pátracího prostředku, když navrhovaným způsobem bude možno zjistit osoby podílející se na nepovolených porážkách skotu a jejich vzájemné vazby či vazby na dodavatele, když prozatím bylo takto zjištěno 32 ks poraženého dobytka. Současně zdůraznila, že dobytek je porážen mimo veterinární kontrolu, opatřen falešným veterinárním razítkem, které bylo zajištěno, z čehož lze usuzovat, že dochází k distribuci masa do spotřebitelské sítě. Výslovně uvedla, že ze spáchání trestné činnosti jsou podezřelé osoby, které mají úzké osobní či rodinné vazby, kdy popsanou činnost nelze provádět samostatně, tato je vysoce organizovaná, každý ze spolupachatelů má konkrétní úkol a musí být s touto činností srozuměn. Mezi podezřelými by podle státní zástupkyně mohla vystupovat zejména majitelka firmy J. K., její manžel K. K., syn K. K., dále dcera P. J., vedoucí jatek H. H., včetně řidiče svážející speciálně pouze skot O. F.
Soudce Okresního soudu v Opavě do odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 9. 7. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V uvedl, že policejním orgánem Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Územní odbor Opava, oddělení HK SKPV, je pod č. j.: KRPT-102126/TČ-2013 od 24. 5. 2013, resp. od 5. 6. 2013, vedeno prověřování pro zločin ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty dle §156 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel či pachatelé pravděpodobně z okruhu zaměstnanců společnosti J. K. – M. Trestné činnosti se měli dopustit tím, že měli v období nejméně od 1. 11. 2012 do 27. 4. 2013 v XY, na Jatkách XY, provozovatele J. K. – M., umožnit bez nutné veterinární prohlídky poražení nejméně 32 ks dobytka, toto maso po provedené porážce označit falešným úředním razítkem veterinárního lékaře o zdravotní nezávadnosti a umožnit distribuci tohoto masa do spotřebitelské sítě, ačkoliv takto uvolněné maso mohlo být zdrojem rizika šíření nákazy a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a mohlo obsahovat zbytky škodlivých a kontaminujících látek nebezpečných lidskému zdraví a nesplnili tak záměrně zákonnou povinnost o provedení veterinárního vyšetření živočišných produktů podle §20 odst. 1 a §21 odst. 12 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči.
Následně je v příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu konstatováno, že v označené věci jsou dány zákonné podmínky uvedené v §88 odst. 1 tr. ř. a že lze souhlasit s argumentací státní zástupkyně, že objasnění trestné činnosti je obtížné a je tak nutné přistoupit k použití operativně pátracích prostředků, přičemž tak bude možné ustanovit konkrétního podezřelého, případně zjistit další osoby podílející se na nepovolených porážkách skotu a jejich vzájemné vazby či vazby na dodavatele. Jedná se o osoby, které mají úzké osobní či rodinné vazby a shora popsanou činnost nelze provádět samostatně, je vysoce organizovaná a každý ze spolupachatelů má konkrétní úkol a musí být s touto činností srozuměn. Mezi podezřelými by mohla vystupovat zejména majitelka firmy J. K., její manžel K. K.. a syn K. K., dále dcera P. J. a vedoucí jatek H. H. a řidič svážející speciálně pouze skot O. F. Mimo shora uvedenou trestnou činnost lze podle soudce také předpokládat spáchání ekonomických trestných činů. Současně je v odůvodnění příkazu jen konstatováno, že sledovaného účelu nelze v dané věci dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
Nejvyšší soud má z pohledu obsahu předmětného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu za to, že v posuzované věci Okresní soud v Opavě podle ustanovení §88 odst. 1, 2 tr. ř. důsledně nepostupoval. Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu lze jen při souběžném naplnění více zákonných podmínek, a to:
- pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení,
- nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené,
- je-li vedeno trestní řízení pro příslušné trestné činy.
Pro úplnost se sluší uvést, že formulací „nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“ zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v §2 odst. 4 tzv. subsidiaritu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o omezující podmínku nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak jeho dosažení ztížené. Při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být dostatečně zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod.
Z pohledu shora naznačených závěrů Nejvyšší soud konstatuje, že v příkazu musí být mimo obecných náležitostí uloženo provedení odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu a podle výslovného znění ustanovení §88 odst. 2 tr. ř. musí být uvedena: uživatelská adresa či zařízení, a to včetně telefonního čísla, osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, trestný čin, pro nějž se vede trestní řízení, doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce. V odůvodnění pak musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu odůvodňují (včetně doby jeho trvání), dále zde musí být uveden účel odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a také vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené, příp. odůvodněna i délka doby trvání odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu.
V posuzovaném příkazu Okresního soudu v Opavě není dostatečně odůvodněna doba trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, ale ani důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jeho dosažení podstatně ztížené. Okresní soud v Opavě se fakticky omezil toliko na převzetí názoru státní zástupkyně obsaženého v podaném návrhu, aniž by pak s ohledem na specifika případu objasnil, proč vydává příkaz na dobu tří měsíců. Současně opomenul uvést skutečnosti, z nichž lze dovodit konkrétní úvahu či zjištění rozhodujícího soudce o důvodech nezbytnosti zásahu do soukromí dotčených jedinců (tedy v daném případě i navrhovatele), které je chráněno čl. 13 Listiny základních práv a svobod. V odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu není ani uvedeno, zda se jedná o neodkladný a neopakovatelný úkon ve smyslu ustanovení §160 odst. 4 tr. ř. a z jakého důvodu.
V této souvislosti je třeba připomenout zásadu týkající se nařizování odposlechů a vyslovenou Nejvyšším soudem, a sice že není přípustné, aby teprve na základě a prostřednictvím povoleného odposlechu byly získávány informace o tom, zda se odposlouchávaná osoba dopustila protiprávního jednání. Takový poznatek musí vydání příkazu k odposlechu předcházet. Je tomu tak zejména proto, že příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 tr. ř. představuje výrazný a citelný zásah do práva na ochranu soukromí. Proto je nezbytné trvat na tom, aby orgány činné v přípravném řízení (včetně soudce), důsledně respektovaly zákonné podmínky pro vydání příkazu a požadavky na jeho odůvodnění.
Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší soud k závěru, že Okresní soud v Opavě příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V, porušil ustanovení §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.
Obdobná je situace v případě příkazu soudce Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 10. 2013, sp. zn. 5 Nt 843/2013, kterým byla mimo jiné prodloužena doba trvání odposlechu i u navrhovatele. V příkazu o prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce Krajského soudu v Ostravě sice odkazuje na vyhodnocení dosavadního průběhu odposlechů, kdy součástí spisového materiálu, který měl k dispozici, bylo i vyhodnocení předchozích pořízených odposlechů, aniž by ovšem bylo nějak hodnoceno, jak se na páchání trestné činnosti podílí osoby, ohledně nichž je rozhodováno o prodloužení doby trvání odposlechu. V předmětném příkazu k prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ovšem opětovně není dostatečně odůvodněna doba prodloužení trvání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ani důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jeho dosažení podstatně ztížené. Nad rámec těchto úvah je třeba uvést, že příkaz Krajského soudu v Ostravě o prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vycházel z poznatků získaných na základě příkazu Okresního soudu v Opavě ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V, jenž ovšem byl vydán v rozporu s ustanovením §88 odst. 1, 2 tr. ř. Lze mít za to, že výsledek takto získaného odposlechu nemůže sloužit jako podklad pro vydání příkazu k prodloužení odposlechů.
Na základě všech shora uvedených zjištění a závěrů Nejvyšší soud podle §314m odst. 1 tr. ř. vyslovil, že příkazem soudce Okresního soudu v Opavě ze dne 9. 7. 2013 sp. zn. 0 Nt 1305/2013/V ohledně H. H. byl porušen zákon v ustanovení §88 odst. 1, 2 tr. ř. a příkazem soudce Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 10. 2013, sp. zn. 5 Nt 843/2013 k prodloužení doby trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně H. H. byl porušen zákon v ustanovení §88 odst. 4 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 1. 2019
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu
Vypracovala:
JUDr. Marta Ondrušová