ECLI:CZ:NS:2019:4.PZO.3.2019.1
sp. zn. 4 Pzo 3/2019- 48
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. 5. 2019 návrh J. P. , nar. XY, bytem XY, na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Přerově dne 20. 6. 2018, sp. zn. 4 Nt 2007/2018, a podle analogie §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Dne 16. 4. 2019 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh J. P. na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem v Přerově dne 20. 6. 2018, sp. zn. 4 Nt 2007/2018 (V 62/2018).
Ve svém návrhu vytýkal, že vyžádání si povolení k nařízení odposlechu bylo jedním z prvních vyšetřovacích úkonů, aniž by bylo provedeno jakékoliv prověřování. Uvedl, že v době žádání povolení k odposlechu neměly orgány činné v trestním řízení k dispozici žádná relevantní zjištění o jeho údajné trestné činnosti, přičemž tomu odpovídá i návrh okresního zastupitelství, který obsahoval pouze obecné odůvodnění, které nesplňovalo zákonné požadavky. Nebyly v něm podle navrhovatele uvedeny žádné konkrétní okolnosti odůvodňující takovýto zásah do soukromí stejně jako jeho nevyhnutelnost. I po doplnění návrhu okresního státního zastupitelství je odůvodnění tohoto návrhu postaveno čistě na domněnkách. Tyto domněnky orgánů činných v trestním řízení jsou podle navrhovatele soudu prokazovány zcela nepřijatelným způsobem, když mu jsou předkládány zásadním způsobem zkreslené informace z jiné trestní věci. Jedná se o odkaz na telefonické hovory s jeho (rovněž závislým) kamarádem, v nichž se domlouvají na sehnání drogy pro jejich vlastní potřebu, a přitom jsou prezentovány jako komunikace zákazníka a dealera. Pro úplnost dodal, že odůvodnění nevyhnutelnosti užití tohoto zajišťovacího prostředku zůstává i nadále pouze v obecné rovině, a to jak v návrhu, tak v samotném příkazu k odposlechu.
Navrhovatel následně namítal, že vytýkaná nezákonnost nařízení odposlechů má svůj jednoznačný dopad na trestní řízení v tom, že je celé od usnesení o zahájení trestního stíhání až po nepravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně vystaveno pouze na zjištěních a důkazech získaných na základě odposlechu. Kdyby byl přitom odposlech povolen zákonně souladným způsobem, tak by zjištění a důkazy, na základě kterých byl povolen, byly nadále legitimní součástí spisu a procesně použitelné i v dalších částech trestního řízení. Odposlech však podle jeho názoru představuje tak zásadní zásah do ústavně zaručených práv na svobodu a soukromí, že jeho nařízení musí vycházet z důkazů a zjištění natolik silných, aby se mohla stát základem trestního stíhání, ke kterým na základě odposlechu přibudou důkazy a nová zjištění konkretizující rozsah trestné činnosti. Nelze však akceptovat ten postup, kdy je „následné trestní řízení vystaveno pouze na zjištěních a důkazech nově přirostlých, jelikož důsledná aplikace tohoto postupu by vedla k tomu, že by se musel připustit jakýkoliv způsob získávání důkazů (i nezákonný), kdy podstatným by bylo jen to, zda vedl k nějakému účelu, tj. vedl ke zjištění trestné činnosti, či pachatele trestné činnosti. Oprávněnost zásahu do soukromí se posuzuje bez ohledu na to, zda tento zásah vedl k nějakému relevantnímu výsledku pro trestní právo, ale podle toho, zda tu byly dostatečné důvody na takovýto zásah (a to v době zásahu), zda byl proveden oprávněným subjektem a zda byl zásah do soukromí skutečně nevyhnutelný.“
Závěrem navrhovatel uvedl, že skutečnost jednoznačně zjištěná z odposlechu, že není dealer, ale je koncový uživatel, a která musela být orgánům činným v trestním řízení známa již z řízení KRPM-6264/TČ-2018-140872, vylučuje odůvodnění nařízení odposlechů vyhlášenými mezinárodními smlouvami, když žádná z nich nedopadá na koncové uživatele.
Navrhl proto, aby Nejvyšší soud rozhodl tak, že odposlech byl proveden nezákonně a zjištění získaná na jeho základě jsou procesně nepoužitelná.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §314 l odst. 1 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §88 odst. 1 tr. ř. je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle §226 tr. zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle §248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 tr. zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 tr. zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle §257 tr. zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle §258 tr. zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 tr. zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.
Podle ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvého stupně po pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Předseda senátu soudu prvního stupně podá informaci bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a tr. ř. a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e) tr. ř.
U Okresního soudu v Přerově bylo zjištěno, že ve věci sp. zn. 1 T 172/2018 předsedkyní senátu informace podle §88 odst. 8 tr. ř. obviněnému J. P. doposud podána nebyla.
Řízení o přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je striktně upraveno procesním předpisem, přičemž nezbytným předpokladem k jeho vedení je splnění všech zákonných podmínek, zejména pak podání zprávy podle §88 odst. 8 tr. ř., která je conditio sine qua non pro zahájení řízení podle §314 l odst. 1 tr. ř.
Vzhledem ke konstatovanému procesnímu nedostatku podaného návrhu nemohl Nejvyšší soud přistoupit k jeho přezkoumání v intencích ustanovení §314 l odst. 1 tr. ř.
Vzniklá procesní situace nebyla zákonodárcem presumována a trestní řád tudíž neobsahuje konkrétní ustanovení, na jehož základě by Nejvyšší soud postupoval a rozhodoval v případě předčasně podaného návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Za tohoto stavu věci Nejvyšší soud postupoval podle analogie legis , aplikoval ustanovení §265i odst. 1 písm. a) tr. ř., podle něhož Nejvyšší soud odmítá podané dovolání, dospěje-li k závěru, že není přípustné, a proto podaný návrh podle citovaného usnesení odmítl.
Nejvyšší soud závěrem upozorňuje, že toto rozhodnutí nebrání navrhovateli znovu podat stejný návrh poté, co mu Okresní soud v Přerově poskytne informaci podle §88 odst. 8 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 5. 2019
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu