ECLI:CZ:NS:2019:4.PZO.4.2019.1
4 Pzo 4/2019-
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 3. 9. 2019 návrh M. K. , nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Vinařice, na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 3 dne 30. 5. 2017, sp. zn. 25 T 44/2015 a Obvodním soudem pro Prahu 3 dne 17. 7. 2017, sp. zn. 25 T 44/2015, a podle §314n odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Příkazy předsedy senátu Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 25 T 44/2015 a ze dne 17. 7. 2017, sp. zn. 25 T 44/2015 ohledně M. K. nebyl porušen zákon .
Odůvodnění:
Dne 24. 7. 2019 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh M. K. (dále jen „navrhovatel“) ze dne 12. 7. 2019 na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, který vydal Obvodní soud pro Prahu 3 dne 30. 5. 2017 pod sp. zn. 25 T 44/2015. Příkaz k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu byl vydán na e-mailovou schránku XY. Návrh navrhovatele na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu se týkal rovněž příkazu k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, který vydal Obvodní soud pro Prahu 3 dne 17. 7. 2017 pod sp. zn. 25 T 44/2015, jenž byl vydán na IP adresu XY a týkal se období dne 2. 5. 2017 v 10:16:40 hod. a v 10:17:29 hod., a na IP adresu XY dne 2. 5. 2017 v 6:04:08 hod.
V návrhu navrhovatel neuvádí žádnou bližší věcnou argumentaci k přezkumu shora uvedených příkazů ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ze dne 26. 8. 2019, sp. zn. 1 NZP 2/2019, sdělil, že po seznámení se s obsahem zmíněného podání se nebude k věci věcně vyjadřovat.
Podle §314l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88a odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Z pohledu konkrétní argumentace navrhovatele je však třeba zdůraznit, že jeho návrh je velmi obecný a strohý, navrhovatel ani neupřesňuje, v čem spatřuje nezákonnost nařízených příkazů k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Za takové situace se Nejvyšší soud s návrhem navrhovatele může vypořádat pouze obecně, neboť takový návrh nemůže být předmětem podrobného přezkumu (viz přiměřeně per analogiam rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2015, sp. zn. 4 Tdo 330/2015).
Nejvyšší soud se nejprve zabýval tím, zda návrh byl podán oprávněnou osobou, neboť návrh podle §88a odst. 2 tr. ř. nemůže podat kdokoliv, ale pouze osoba, která byla uživatelem telekomunikačního provozu, jehož údaje byly předmětem uvedeného příkazu. Pokud se týká pojmu telekomunikační provoz, tak se tím rozumí komunikace s využitím telefonu, telefaxu, mobilního telefonu, vysílačky, i jiného telekomunikačního zařízení, včetně zasílání zpráv elektronickou poštou. V příkazu se pak musí vždy uvést konkrétní zařízení, kterým byl telekomunikační provoz realizován, tak aby nemohlo být zaměněno s jiným zařízením, a z jehož provozu mají být předmětné údaje telekomunikačního provozu zjištěny.
Z pohledu řešení otázky, zda je navrhovatel osobou oprávněnou podat návrh na přezkum, je třeba vycházet z dikce ustanovení §88a odst. 1 tr. ř., které upravuje mimo jiné náležitosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Podle tohoto ustanovení, vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost. V praxi tedy mohou nastat dvě situace, a to že v příkazu je přímo uvedena totožnost uživatele telekomunikačního zařízení, kterého se předmětný příkaz týká nebo je pouze identifikováno telekomunikační zařízení, ohledně kterého se vydává (např. IMEI mobilního telefonu, číslo SIM karty, e-mailová schránka) a teprve následně v průběhu řízení je zjištěna totožnost uživatele tohoto telekomunikačního zařízení, když ani není vyloučena situace, že uživatele se nepodaří v průběhu trestního řízení vůbec ztotožnit. S identifikací konkrétního uživatele telekomunikačního zařízení pak souvisí možnost podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu. Z dikce ustanovení §88a odst. 2 tr. ř. lze totiž dovodit, že k podání takového návrhu není oprávněn obviněný jako osoba, proti níž se trestní řízení vedlo, nýbrž návrh může podat jen uživatel telekomunikačního zařízení uvedeného v příkaze. Jinak vyjádřeno návrh nemůže podat každá osoba, jejíž údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu byly v rámci realizace tohoto příkazu zjištěny, ale pouze osoba, která byla oprávněným uživatelem telekomunikačního zařízení, kterého se uvedený příkaz týkal, když taková osoba může být osobou totožnou s obviněným, ale i osobou odlišnou.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že navrhovatel M. K. je dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětný návrh u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou, ohledně které byly zjišťovány údaje o telekomunikačním provozu. Současně bylo ověřeno, že jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě 6 měsíců ode dne 10. 7. 2019, když tímto dnem mu byla doručena informace o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu, přičemž návrh byl podán dne 18. 7. 2019, tedy v zákonné lhůtě.
Následně bylo přistoupeno k přezkoumání předloženého spisového materiálu a na jeho podkladě dospěl Nejvyšší soud k následujícím závěrům.
Podle §88a odst. 1 tr. ř. je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, pro trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§182 trestního zákoníku), pro trestný čin podvodu (§209 trestního zákoníku), pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací (§230 trestního zákoníku), pro trestný čin opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§231 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného vyhrožování (§353 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného pronásledování (§354 trestního zákoníku), pro trestný čin šíření poplašné zprávy (§357 trestního zákoníku), pro trestný čin podněcování k trestnému činu (§364 trestního zákoníku), pro trestný čin schvalování trestného činu (§365 trestního zákoníku), nebo pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
Z dikce uvedeného ustanovení je nepochybné, že ve věci byla splněna podmínka, že bylo vedeno řízení o trestném činu, ohledně kterého je možno zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu povolit. Z předloženého spisového materiálu, zejména z předloženého spisu Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. 25 T 44/2015, vyplývá, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 21. 3. 2016, sp. zn. 25 T 44/2015, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2016, sp. zn. 67 To 204/2016, bylo rozhodnuto o vině navrhovatele pro spáchání zločinu loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku a přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, přičemž v případě zločinu loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku se jedná o trestný čin s horní hranicí trestní sazby 10 let.
Současně bylo nezbytné zkoumat, zda byly splněny i další podmínky §88a odst. 1 tr. ř. pro vydání předmětných příkazů.
Z obsahu vyžádaného spisu Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. 25 T 44/2015, Nejvyšší soud zjistil, že dne 4. 5. 2017 byl Obvodním ředitelstvím Policie Prahy III, Služby kriminální policie a vyšetřování, Oddělení analytiky SKPV pod č. j. KRPA-162687-2/ČJ-2017-0013AI-GT podán podnět na vydání návrhu na vydání soudního příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle §88a tr. ř. na e-mailové schránce XY od společnosti Google Inc., se sídlem 1600 Amphitheatre Parkway, Mountain View, CA 94043, USA, v České republice zastoupené Baker & McKenzie s. r. o., advokátní kancelář, se sídlem Klimentská 1216/46, 110 02 Praha 1, prostřednictvím Policie České republiky, Útvaru zvláštní činnosti, Služby kriminální policie a vyšetřování. Podnět byl podán z důvodu požadavku soudu na dodání navrhovatele do výkonu trestu odnětí svobody na základě příkazu Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 11. 2016, sp. zn. 25 T 44/2015, když podle policie pátrání po navrhovateli bylo do té doby za využití všech dostupných pátracích prostředků bezvýsledné, přičemž v rámci pátrání byl zjištěn shora uvedený e-mailový kontakt. Dle odůvodnění podnětu na vydání návrhu na vydání soudního příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle §88a tr. ř. je postup podle §88a tr. ř. jediným možným řešením k vypátrání a dodání navrhovatele do výkonu trestu odnětí svobody, když informace získané o e-mailovém kontaktu XY jsou potřebné k získání přípojného bodu a IP adres. Podle policie takové informace není možno získat jinak, než prolomením telekomunikačního tajemství ve smyslu §88a tr. ř., jako předpokladu k zjištění informací důležitých pro trestní řízení. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 3 dne 22. 5. 2017 pod sp. zn. 1 ZT 122/2015 postoupilo podnět policejního orgánu k postupu podle §88a tr. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 3. Uvedený soud dne 30. 5. 2017, sp. zn. 25 T 44/2015, vydal ve věci odsouzeného M. K. příkaz ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř. a nařídil společnosti Google Inc., se sídlem 1600 Amphitheatre Parkway, Mountain View, CA 94043, USA, v České republice zastoupené Baker & McKenzie s. r. o., advokátní kancelář, se sídlem Klimentská 1216/46, 110 02 Praha 1, aby Policii České republiky, Útvaru zvláštní činnosti, Služby kriminální policie a vyšetřování, sdělila údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu e-mailové schránky XY a všechny dostupné informace ke zřizovateli uvedené schránky (výpis přístupových logů – IP adresy a další informace, jež by mohly vést k ustanovení uživatele daného e-mailu) a rovněž všechny další e-mailové schránky a kontakty v zájmové e-mailové schránce, nastavení přeposílání a přesměrování do jiných e-mailových schránek, případné přeposílání, přesměrování nebo oznámení na telefonní čísla. Z odůvodnění příkazu se podává, že navrhovatel byl rozsudkem tohoto soudu ze dne 21. 3. 2016, sp. zn. 25 T 44/2015, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2016, sp. zn. 67 To 204/2016, odsouzen pro spáchání zločinu loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku a přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku do věznice s ostrahou a že ve věci byl dne 22. 11. 2016 vydán příkaz k dodání navrhovatele do výkonu trestu odnětí svobody. Policie ČR, Služba kriminální policie, Obvodní ředitelství policie Praha III, vedla pod č. j. KRPA-484531/TČ-2016-001379 řízení za účelem dodání navrhovatele jako odsouzeného do výkonu trestu odnětí svobody, když obviněný do výkonu trestu ve stanovené lhůtě nenastoupil. Předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 3 po přezkoumání odůvodněnosti návrhu výslovně konstatoval, že ve věci byly splněny podmínky pro postup podle §88a odst. 1 tr. ř., neboť navrhovatel se dlouhodobě vyhýbá záměrně nástupu do výkonu trestu odnětí svobody, přičemž tímto postupem budou objasněny důležité skutečnosti potřebné pro dodání navrhovatele do výkonu trestu odnětí svobody přes e-mailovou schránku XY.
Následně na základě takto vydaného příkazu byly zjištěny IP adresy XY (UPC Česká republika, s. r. o.) a XY (TepNet a. s.), ze kterých se navrhovatel připojoval. Poté Obvodní ředitelství Policie Praha III, Služba kriminální policie a vyšetřování, Oddělení analytiky SKPV dne 10. 7. 2017, č. j. KRPA-162687-7/ČJ-2017-0013AI-GT, podalo podnět na vydání návrhu na vydání soudního příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle §88a tr. ř. k těmto IP adresám v uvedených dnech a časech, konkrétně dne 2. 5. 2017 v 10:16:40 hod. a dne 2. 5. 2017 v 10:17:29 hod. a dne 2. 5. 2017 v 6:04:08 hod., když dosud se nepodařilo realizovat příkaz z dodání obviněného do výkonu trestu. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 3 dne 13. 7. 2017 pod sp. zn. 1 ZT 122/2015 tento podnět postoupilo Obvodnímu soudu pro Prahu 3, který dne 17. 7. 2017 pod sp. zn. 25 T 44/2015 vydal příkaz ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu ve věci odsouzeného M. K. (navrhovatele), na IP adresu XY dne 2. 5. 2017 v 10:16:40 hod. a dne 2. 5. 2017 v 10:17:29 hod. a rovněž na IP adresu XY dne 2. 5. 2017 v 6:04:08 hod., jakož i veškeré dostupné informace vedoucí k ustanovení konkrétního připojovatele v této době (fyzické umístění přípojky, telefonní či e-mailový kontakt). V odůvodnění tohoto příkazu předseda senátu odkázal na průběh trestního řízení, jakož i skutečnost o vydání příkazu ke zjištění údajů a uskutečněném telekomunikačním provozu e-mailové schránky XY, jehož poskytovatelem je Google Inc. a na základě něhož byly shora uvedené IP adresy a časy zjištěny. Předseda senátu po přezkoumání odůvodněnosti návrhu konstatoval, že byly splněny podmínky pro postup podle §88a odst. 1 tr. ř., neboť navrhovatel se dlouhodobě vyhýbá záměrně nástupu do výkonu trestu odnětí svobody, přičemž tímto postupem budou objasněny důležité skutečnosti potřebné pro dodání navrhovatele do výkonu trestu odnětí svobody, který se dlouhodobě a záměrně nástupu do výkonu trestu odnětí svobody vyhýbá.
Zde je třeba zdůraznit, že formulací „nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“ zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v §2 odst. 4 tzv. subsidiaritu použití zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Jde o omezující podmínku nařízení zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu na případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak jeho dosažení ztížené. Při nařízení zjištění údajů o telekomunikačním provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit jinými prostředky uvedenými v trestním řádu.
Lze konstatovat, že oba napadené příkazy splňují zákonem stanovené podmínky §88a odst. 1 tr. ř., neboť byly vydány v písemné formě a obsahovaly veškeré náležitosti požadované ustanovením §88a odst. 1 tr. ř. V obou případech byly tyto vydané příkazy dostatečně odůvodněny, včetně závěru, že bez nařízeného úkonu by mohlo dojít k podstatnému ohrožení dalšího postupu a tím i účelu trestního řízení. Soud výslovně konstatoval, že údaje získané na základě vydaných příkazů mohou vést k zadržení navrhovatele, který se úmyslně a dlouhodobě vyhýbá nástupu výkonu trestu odnětí svobody nařízeného dne 22. 11. 2016 Obvodním soudem pro Prahu 3. Tím také zdůvodnil, proč upřednostnil zájem společnosti před zájmem jednotlivce na ochranu jeho soukromí a proč tedy zásah do jeho osobnostních práv považuje za přiměřený (proporcionální).
Nejvyšší soud na tomto místě považuje ještě za vhodné konstatovat, že nařízení zjištění údajů o telekomunikačním provozu ve vykonávacím řízení v případě pátrání po odsouzených osobách je ve výjimečných případech možné. K této problematice zaujalo stanovisko trestní kolegium Nejvyššího soudu dne 5. 6. 2013 pod sp. zn. Tpjn 304/2012 (ve Sbírce soudních rozhodnutí stanovisek uvedeno pod R 54/2013 tr.). Nejvyšší soud se v tomto stanovisku vyjádřil k obdobnému institutu podle §88 tr. ř. odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ve vykonávacím řízení v souvislosti s pátráním po odsouzených osobách. „ Podle §88 odst 1, 2 tr. ř. lze výjimečně nařídit a provést odposlech a záznam telekomunikačního provozu i ve vykonávacím řízení v souvislosti s pátráním po odsouzených, kteří mají nastoupit výkon trestu odnětí svobody uložený za některý z trestných činů uvedených v §88 odst. 1 tr. ř. To je ovšem přípustné jen za předpokladu, že zjištění pobytu odsouzeného a jeho dodání do výkonu trestu odnětí svobody není možno dosáhnout jinak nebo že by to bylo jinak podstatně ztížené. Zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu lze i v tomto případě přezkoumat postupem za analogického užití ustanovení §88 odst. 8, 9 a §314l až §314n tr. ř.“ Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2013, sp. zn. Tpjn 304/2012, lze per analogiam vztáhnout rovněž na institut zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Možnost využití institutu zjištění údajů o telekomunikačním provozu též ve vykonávacím řízení ostatně zcela odpovídá i skutečnosti, že podle dosavadní judikatury se připouští, aby byl ve vykonávacím řízení obviněný, resp. odsouzený, vzat do vazby podle §67 a násl. tr. ř., např. v řízení konaném podle §330 odst. 1 tr. ř. o tom, zda se nařídí výkon podmíněně odloženého trestu odnětí svobody (viz rozhodnutí pod č. 7/1996 Sb. rozh. tr.). Lze-li tedy vůči odsouzenému uplatnit ve vykonávacím řízení i ten nejcitelnější zajišťovací institut v podobě vzetí do vazby, která omezuje nejširší okruh chráněných práv a svobod obviněného, nebylo by logické, aby nemohly orgány činné v trestním řízení použít v tomtéž stadiu trestního řízení méně intenzivní prostředek, jímž se neomezují práva a svobody zdaleka tak výrazně jako vazbou. Přitom i vazba – podobně jako nařízení zjištění údajů o telekomunikačním provozu – mnohdy zasahuje výrazně nejen do práv samotného obviněného (odsouzeného), ale též do práv jiných osob, s nimiž byl obviněný v běžném styku (rodinných příslušníků, obchodních partnerů atd.).
Je nutné zdůraznit, že ve vykonávacím řízení může nařídit zjištění údajů o telekomunikačním provozu jen předseda senátu soudu prvního stupně, který je příslušný k výkonu rozhodnutí, jímž byl uložen trest odnětí svobody (§315 odst. 1, 3 tr. ř.), nikoli jiný orgán činný v trestním řízení. Zákonnost tohoto příkazu je pak oprávněn přezkoumat Nejvyšší soud. Musí být dodržena subsidiární povaha tohoto institutu, jehož použití je tedy možné jen za předpokladu, že nelze jinak dosáhnout sledovaného účelu (tj. nástupu odsouzeného do výkonu trestu odnětí svobody) nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Všechny shora uvedené skutečnosti byly v projednávaném případě splněny a příkazy k zjištění údajů o telekomunikačním provozu splněny byly.
Po prostudování předloženého spisového materiálu a s ohledem na výše uvedená zjištění tak Nejvyšší soud dospěl k závěru, že příkazy předsedy senátu Obvodního soudu pro Prahu 3 k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, vydanými dne 30. 5. 2017 a 17. 7. 2017 pod sp. zn. 25 T 44/2015, zákon porušen nebyl, což ve svém rozhodnutí podle §314n odst. 1 tr. ř. vyslovil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§314n odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 3. 9. 2019
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu
Vypracovala:
JUDr. Marta Ondrušová