ECLI:CZ:NS:2019:4.PZO.5.2019.1
sp. zn. 4 Pzo 5/2019- 16025
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 1. 10. 2019 návrh R. N. , nar. XY, bytem XY, XY, na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaném Obvodním soudem pro Prahu 5 dne 31. 1. 2011 pod sp. zn. 37 Nt 1247/2011, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 T 8/2015, a podle §314n odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Příkazem soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 31. 1. 2011 pod sp. zn. 37 Nt 1247/2011 ohledně R. N. nebyl porušen zákon .
Odůvodnění:
Dne 24. 7. 2019 byla Nejvyššímu soudu doručena žádost R. N. (dále též jen navrhovatel) „na přezkoumání odposlechu ve věci Městského soudu v Praze sp. zn. 42 T 8/2015.“ V další části této žádosti jmenovaný sděluje, že mu tímto soudem byla sdělena informace, že došlo k nařízení odposlechu jeho osoby na období od 15. 7. 2010 do 7. 1. 2011, ačkoli údajné trestné činy byly z období roků 2008 až 2009. Domnívá se proto, že nařízené odposlechy nemohly ani teoreticky ničím přispět k objasnění věci. Proto je pokládá za neoprávněný a neodůvodněný zásah do jeho soukromí.
Z obsahu vyžádaných spisů Městského soudu v Praze sp. zn. 42 T 8/2015 a Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 37 Nt 1247/2011 Nejvyšší soud především zjistil, že na osobu R. N. nebyl výše citovaným příkazem soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 odst. 1 tr. ř., nýbrž příkaz k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř.
Dále bylo z uvedeného spisového materiálu zjištěno, že postupně od září 2008 do března 2011 docházelo policejním orgánem k zahájení úkonů trestního řízení ohledně celé řady jednání a osob, kdy se jednalo o podezření ze spáchání pokračujícího trestného činu podvodu podle §209 tr. zákoníku, přičemž výše způsobené škody a počet poškozených se postupně neustále zvyšoval. V případě R. N. byl stěžejním záznam o zahájení úkonů trestního řízení vydaný policejním orgánem Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, služby kriminální policie, odboru hospodářské kriminality, 2. oddělení, ze dne 19. 1. 2011 pod č. j. KRPA-132-2/TČ-2011-000092, podle něhož řada zde vyjmenovaných osob a též R. N., jednatel obchodní společnosti D. I., která ve skutečnosti nevykonávala žádnou podnikatelskou činnost, pod smyšlenými jmény nebo prostřednictvím dosud neztotožněných osob, které měly úlohu tzv. „bílých koní“, v úmyslu se obohatit objednávali prostřednictvím e-mailů, faxu a neregistrovaných telefonů od vytipovaných firem telekomunikační služby, tankovací karty, stavebniny, kancelářské zboží, nábytek a další služby, tyto služby a zboží odebírali, popř. smlouvy uzavírali již s úmyslem nedostát svým smluvním povinnostem, předstíráním podnikatelské činnosti vylákali zboží, které zkonzumovali nebo následně prodali dalším osobám a s poškozenými přestali komunikovat, přičemž získané peněžní prostředky použili pro vlastní potřebu, čímž byla zde vyjmenovaným společnostem způsobena škoda, v té době v celkové výši více jak 4 miliony Kč.
V souvislosti s tím byla dne 28. 1. 2011 u Obvodního soudu pro Prahu 5 podána policejním orgánem Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, služby kriminální policie, odboru hospodářské kriminality, 2. oddělení, žádost na vydání příkazu ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř.
Tento návrh podaný pod č. j. KRPA-1386-228/TČ-2010-000092 se týkal poskytnutí výpisů aktivních a pasivních hovorů s uvedením buněk u mobilních telefonů celkem pěti subjektů, z nichž jedním bylo telefonní číslo XY, užívané R. N. Z další části návrhu vyplývá, že je vedeno trestní řízení k sérii případů, kdy pachatelé prostřednictvím nastrčených osob účelově založili obchodní společnost s. r. o., na níž bylo odebráno značné množství zboží, kdy se představují smyšlenými jmény a tvrdí, že jednají v obchodním zastoupení této účelově založené společnosti. Objednávky a většina jednání je vedena prostřednictvím mobilních telefonů a elektronickou poštou. Odebrané zboží je následně prodáno pod cenou dalším zájemcům, ale dodavatelům zaplaceno není. Následně je zde podrobněji popsáno pod hlavičkou jakých účelově založených obchodních společností a kdy (r. 2008) a od kterých poškozených společností bylo tímto způsobem zboží odebráno. Jednalo se např. o kancelářské zboží, stavební stroje v celkové hodnotě téměř 6 milionů Kč. Většina mob. telefonů, které byly k akci použity, byly vzápětí deaktivovány z provozu, na mailovou poštu poškozených nikdo nereagoval. V době podání návrhu byly v provozu pouze čísla, ohledně nichž je vydání příkazu žádáno, tedy i číslo uživatele R. N., který figuroval při objednávkách zboží od poškozeného TERRAMET s. r. o. jako zástupce jednatele společnosti M. K. pana B. V závěru je pak popsáno propojení jednotlivých případů, jsou zde uvedena smyšlená jména, pod kterými podezřelé osoby vystupovaly, přičemž za hlavní podezřelé osoby jsou označováni D. S. a N. M. O vydání předmětného příkazu k zjištění údajů telekomunikačního provozu je žádáno zejména za účelem ustanovení styků podezřelých osob s poškozenými, které by sloužily k jejich identifikaci.
Protože soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 shledal návrh státního zástupce důvodným, vydal dne 31. 1. 2011 pod sp. zn. 37 Nt 1247/2011 příkaz k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř., a to ve znění a rozsahu, jak bylo v návrhu požadováno, tedy i na tel. č. XY uživatele R. N. a to za období od 15. 7. 2010 00.00 hod. do 7. 1. 2011 do 24.00 hod. V příkazu současně nařídil, aby vyjmenované právnické osoby podnikající v oblasti elektronických komunikací sdělily policejnímu orgánu údaje, o současném uživateli telefonního přístroje a o veškerém uskutečněném příchozím i odchozím telekomunikačním provozu … atd.
Nejvyšší soud předně zkoumal, zda jsou v posuzované věci splněny zákonné podmínky pro přezkoumání zákonnosti vydaného příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, přičemž bylo zejména nutné přihlédnout i k okolnosti, že předmětný příkaz byl vydán ještě podle právní úpravy, která platila do 30. 9. 2012.
Za platnosti této právní úpravy totiž nebyla přezkumná pravomoc Nejvyššího soudu vůči příkazům ke zjištění údajů telekomunikačního provozu ustanoveními podle §88a a §314 l tr. ř. založena, a tudíž jakýkoli přezkum zákonnosti vydaného příkazu z jeho strany nebyl možný. Teprve novelou trestního řádu provedenou zák. č. 273/2012 Sb. byla přijata současná právní úprava, která tento přezkum umožňuje a to i ve vztahu k příkazům, které byly vydány v době před novelou, jako je tomu v tomto případě. Zároveň je ale při tomto přezkumu třeba respektovat podmínky pro vydání takového příkazu nastavené tehdejším zněním trestního řádu.
Podle §88a odst. 1 tehdy účinného tr. ř., je-li třeba pro účely trestního řízení zjistit údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, nařídí předseda senátu a v přípravném řízení soudce, aby je právnické nebo fyzické osoby, které vykonávají telekomunikační činnost, sdělily jemu a v přípravném řízení buď státnímu zástupci, nebo policejnímu orgánu. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn.
Podle §88a odst. 2 tr. ř., v současném znění, státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci informuje o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu osobu uživatele uvedenou v odstavci 1, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a údaj o období, jehož se tento příkaz týkal. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Informaci podá předseda senátu soudu prvního stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a tr. ř. a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e) tr. ř.
Podle §314 l odst. 2 tr. ř., v současném znění, na návrh osoby uvedené v §88a odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Pokud jde o včasnost podaného návrhu, ze spisu Městského soudu v Praze vedeného v trestní věci sp. zn. 42 T 8/2015 vyplývá, že informace ohledně nařízeného zjišťování údajů o telekomunikačním provozu, spolu s příslušným poučením podle §88a odst. 2 tr. ř. byla R. N. doručena dne 15. 4. 2019 (viz doklad na č. l. 15763, sv. 55, spisu). Návrh na přezkoumání zákonnosti soudního příkazu pak jmenovaný podal k Nejvyššímu soudu dne 24. 7. 2019 prostřednictvím datové schránky.
Je tedy zřejmé, že podle výše citovaných ustanovení trestního řádu je navrhovatel osobou oprávněnou podat předmětný návrh, neboť ohledně jeho osoby bylo soudem nařízeno zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, a jím podaná žádost byla podána v zákonné šestiměsíční lhůtě. Tím byly splněny formální náležitosti k tomu, aby Nejvyšší soud v tomto přezkumném řízení sui generis mohl zpětně zjišťovat, zda pro vydání výše zmíněného příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 k zjištění údajů o telekomunikačním provozu ze dne 31. 1. 2011 sp. zn. 37 Nt 1247/2011 byly v rozhodné době splněny zákonem stanovené podmínky.
Jak bylo zjištěno, příkaz byl vydán na základě návrhu policejního orgánu, (v dané době existující právní úprava nevyžadovala, aby se tak stalo na návrh státního zástupce) a to v rámci již probíhajícího trestního řízení, které bylo ke dni podání k soudu vedeno pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu podvodu podle §209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaným a dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Tehdy platný trestní řád neomezoval vydání předmětného příkazu obecnou ani specifickou identifikací trestných činů, pro něž bylo možné příkaz podle §88a odst. 1 tr. ř. vydat, jako je tomu nyní. Pouze požadoval, aby jeho vydání směřovalo k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, na což soudce ve vydaném příkazu kromě jiného také poukázal. Zároveň také připustil, že zjišťované údaje vzhledem ke skartačním lhůtám již nebudou k dispozici za celé požadované období.
Lze konstatovat, že vydané opatření – příkaz byl vydán písemně a také přiměřeně odůvodněn, s očekávaným závěrem, že požadované údaje mohou vést ke zjištění skutečností významných pro trestní řízení. Ty totiž reálně mohly napomoci k identifikaci podezřelých osob včetně zjištění jejich zapojení do jednotlivých částí celého rozsáhlého případu, i když časová období, kdy ke spáchání jednotlivých skutků mělo dojít a za něž byly údaje požadovány, se přímo nekryly. Na důvodnosti a opodstatněnosti vydání tohoto příkazu v samotném počátku trestního řízení, ještě před zahájením trestního stíhání jednotlivých konkrétních osob, pak nemůže nic změnit ani okolnost, že v následném soudním řízení byl R. N. podané obžaloby zproštěn a to rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2016 sp. zn. 42 T 8/2015 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 11. 2017 sp. zn. 5 To 39/2017. V počátcích trestního řízení totiž málokdy lze mít potřebnou míru jistoty, která z osob vystupujících v celé věci a případně i podezřelých z protiprávního jednání, se na základě následného dokazování nakonec stane osobou obviněnou či dokonce odsouzenou, a která nikoli.
S ohledem na výše uvedená zjištění Nejvyšší soud dospěl ke konečnému závěru, že příkazem soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, vydaným dne 31. 1. 2011 pod sp. zn. 37 Nt 1247/2011 ohledně R. N., zákon porušen nebyl, což ve svém rozhodnutí podle §314n odst. 1 tr. ř. vyslovil.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný (§314n odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 1. 10. 2019
JUDr. František Hrabec
předseda senátu