ECLI:CZ:NS:2019:4.PZO.6.2019.1
sp. zn. 4 Pzo 6/2019- 1685
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 9. 2019 návrh M. Š. , nar. XY, bytem XY, na přezkoumání zákonnosti příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného Okresním soudem Praha-západ dne 8. 1. 2016, sp. zn. 33 Nt 819/2015, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 41 T 7/2018, a podle §314n odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Příkazem ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného Okresním soudem Praha-západ dne 8. 1. 2016, sp. zn. 33 Nt 819/2015, zákon porušen nebyl .
Odůvodnění:
Dne 13. 8. 2019 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh M. Š. (dále také jen „navrhovatel“) na přezkoumání zákonnosti příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného Okresním soudem Praha-západ dne 8. 1. 2016, sp. zn. 33 Nt 819/2015, pro adresy elektronické pošty XY, XY a XY. Totéž navrhoval i pro ostatní obdobné příkazy, jež byly v trestním řízení vydány, které však nemohl blíže označit ani uvést svůj názor na jejich zákonnost, neboť k nim doposud nemá přístup, a tudíž neměl možnost se s nimi a s výsledky jimi povolené činnosti seznámit. Navrhovatel vyjádřil své přesvědčení o nezákonnosti uvedeného příkazu, a to již z důvodu nepřiměřené délky období, pro které bylo zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu povoleno, a dále z toho důvodu, že pokud je mu známo, toto zjišťování údajů bylo bezvýsledné. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud postupoval podle §314m tr. ř. a vyslovil usnesením porušení zákona. Na výzvu Nejvyššího soudu poté sdělil, že mu byla dne 22. 2. 2019 doručena informace podle §88a odst. 2 tr. ř. o zjišťování údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu.
Podle ustanovení §88a odst. 1 tr. ř. je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, pro trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§182 trestního zákoníku), pro trestný čin podvodu (§209 trestního zákoníku), pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací (§230 trestního zákoníku), pro trestný čin opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§231 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného vyhrožování (§353 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného pronásledování (§354 trestního zákoníku), pro trestný čin šíření poplašné zprávy (§357 trestního zákoníku), pro trestný čin podněcování k trestnému činu (§364 trestního zákoníku), pro trestný čin schvalování trestného činu (§365 trestního zákoníku), nebo pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
Podle ustanovení §88a odst. 2 tr. ř. státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci informuje o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu osobu uživatele uvedenou v odstavci 1, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a údaj o období, jehož se tento příkaz týkal. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Informaci podá předseda senátu soudu prvního stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a tr. ř. a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e) tr. ř.
Podle ustanovení §314 l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88a odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud shledal, že je M. Š. dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat příslušný návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu a že jeho návrh byl podán v zákonné lhůtě. Současně však dospěl k závěru, že tímto příkazem zákon porušen nebyl.
Z obsahu spisu je zjevné, že daný příkaz ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle §88a tr. ř. vydaný Okresním soudem Praha-západ dne 8. 1. 2016, sp. zn. 33 Nt 819/2015, byl vydán na návrh státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze ze dne 18. 12. 2015, sp. zn. 4 VZN 1538/2015. Trestní řízení bylo vedeno na základě záznamu o zahájení úkonů trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. ř. ze dne 3. 8. 2015 pro podezření ze spáchání trestných činů porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití podle §262 tr. zákoníku, provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence podle §265 odst. 1, 2 písm. a), c) tr. zákoníku a účast na organizované zločinecké skupině podle §361 odst. 1 tr. zákoníku. Jedná se tak o trestné činy, pro které bylo možno podle §88a tr. ř. příkaz ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu vydat a sdělení požadovaných údajů nařídit.
Předmětný příkaz vydaný soudkyní Okresního soudu Praha-západ ze dne 8. 1. 2016, sp. zn. 33 Nt 819/2015 obsahuje veškeré náležitosti požadované ustanovením §88a odst. 1 tr. ř., když je v něm uvedeno, jaké údaje mají být policejnímu orgánu Celní protidrogové jednotky Generálního ředitelství cel sděleny a jakých uživatelských adres elektronické pošty se příkaz týká, přičemž v té době byly tyto užívány M. Š.
V předmětném příkazu bylo také řádně odůvodněno, na základě jakých skutečností dospěla soudkyně Okresního soudu Praha-západ k závěru, že zjištění údajů o telekomunikačním provozu mohlo reálně přispět k objasnění dané trestné činnosti, neboť bylo možno důvodně předpokládat, že M. Š. prostřednictvím předmětných e-mailových adres komunikoval s dalšími osobami, které se na jejím páchání podílely. Zjištění provozních a lokalizačních údajů tak bylo nutné ke ztotožnění osob, které byly do prověřované trestné činnosti zapojeny. Zároveň bylo konstatováno, že zjištění uvedených skutečností důležitých pro trestní řízení by nebylo bez vydání informací o telekomunikačním provozu možné, případně by bylo značně ztížené, a to s přihlédnutím ke konspirativnímu charakteru prověřované trestné činnosti. Již státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze v odůvodnění svého návrhu uvedl, že se jedná o konspirativní jednání přesně neurčeného okruhu podezřelých osob z několika různých států, tvořících organizovanou zločineckou skupinu se sofistikovanou dělbou úloh, které probíhá na místech veřejnosti nepřístupných a nepochybně při snaze zakrýt skutečnou povahu vzájemných kontaktů mezi zapojenými osobami, případně i snahou zakrýt tyto kontakty samotné. Nebyly přitom zjištěny žádné další konkrétní poznatky, které by mohly vyšetřování tímto směrem vyjasnit. Sledovaného účelu v daném stadiu rozpracování prověřování tedy nebylo možno dosáhnout jinými prostředky.
Za vadu posuzovaného příkazu by bylo možno označit absenci výslovného uvedení, v čem byla spatřována neodkladnost či neopakovatelnost tohoto úkonu ve smyslu §160 odst. 4 tr. ř., přičemž výslovně o tom nebylo pojednáno ani v návrhu Vrchního státního zastupitelství v Praze. Bylo však mnohokrát judikováno, že „jestliže při následné kontrole a po zvážení všech souvislostí lze konstatovat, že věcné důvody pro neodkladnost či neopakovatelnost úkonu byly splněny, pak neexistence zdůvodnění neodkladnosti nebo neopakovatelnosti – byť je vadou řízení – nedosahuje takové roviny, aby byla sama o sobě důvodem pro rušení příslušných meritorních rozhodnutí, neboť jde ve své podstatě o vadu toliko formální, bez vlivu na věcnou správnost provedení neodkladného či neopakovatelného úkonu.“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 6 Tz 3/2017). Je proto třeba konstatovat, že v nyní posuzované věci neodkladnost vyplývala z celkového kontextu daného případu, když bez požadovaných údajů nebylo možno pokročit při rozkrývání dané trestné činnosti, jak ostatně uvedla i sama soudkyně Okresního soudu Praha-západ, která příkaz vydala.
Pokud se jedná o dobu, za kterou mají být dané údaje poskytnuty, trestní řád v ustanovení §88a tr. ř. žádnou nestanovuje. Při vydávání příkazu je však třeba vycházet ze zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, který ve svém ustanovení §97 odst. 3 stanovuje dobu 6 měsíců jako dobu, po kterou jsou právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinny uchovávat provozní a lokalizační údaje (§97 odst. 4 tohoto zákona). Po uplynutí této doby je osoba, která provozní a lokalizační údaje uchovává, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich využívání podle zvláštního právního předpisu, nebyl vydán příkaz k jejich uchování podle zvláštního právního předpisu (tím je právě příkaz ve smyslu §88a tr. ř.) nebo pokud tento zákon nestanoví jinak (§90). Pokud by tak neučinila, dopustila by se tím přestupku [§118 odst. 14 písm. c)]. S ohledem na uvedené je proto třeba za nejdéle možnou dobu, za kterou mohou být provozní a lokalizační údaje poskytnuty, považovat právě tuto šestiměsíční dobu, resp. dobu 6 měsíců od vydání příkazu zpětně.
V přezkoumávaném příkaze bylo konkrétně uvedeno, že dané údaje mají být sděleny „za nejdelší technicky dostupné období do 08. 01. 2016, nejdéle však za období od 01. 01. 2014 do 08. 01. 2016, policejnímu orgánu Celní protidrogové jednotky Generálního ředitelství cel.“ Byť se může jevit vymezení období, za které bylo povoleno sdělit údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu jako neodpovídající výše uvedeným zákonným východiskům, nelze učinit ten závěr, že zjišťování údajů o telekomunikačním provozu bylo povoleno na nepřiměřeně dlouho dobu v rozporu se zákonem. Jak je totiž zároveň patrno, soudkyně Okresního soudu Praha-západ povolila sdělit dané údaje „za nejdelší technicky dostupné období“ , což je pro daný případ určující, neboť povinné osoby podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, by ani nemohly poskytnout tyto údaje za delší dobu než 6 měsíců. V opačném případě by totiž samy jednaly protiprávně. Je tedy možno uzavřít, že doba, za kterou měly být údaje poskytnuty, je sice v příkazu vymezena zavádějícím způsobem, podstatným však zůstává, že údaje mohly být poskytnuty za období 6 měsíců od vydání příkazů zpětně (což zákon umožňuje) jako nejdéle technicky dostupné.
Navrhovatel shledával nezákonnost předmětného příkazu rovněž v tom, že zjišťování údajů bylo bezvýsledné. Takové jeho námitce však nelze přisvědčit. Jestliže nejsou totiž postupem podle §88a tr. ř. zjištěny žádné skutečnosti důležité pro trestní řízení, automaticky to neznamená, že v takovém případě vydaný příkaz ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu byl nezákonný. Je třeba si uvědomit, že na počátku každého přípravného řízení je prokázaných skutečností minimum a k jejich prověření obvyklé vyšetřovací metody, jako jsou výslechy osob, ohledání místa činu, domovní prohlídky, či prohlídky jiných prostor a pozemků, sledování osob a věcí apod., vždy nepostačují a bez využití těchto prostředků, jakými jsou právě nařízené odposlechy podle §88 tr. ř. či údaje o telekomunikačním provozu ve smyslu §88a tr. ř. by mohlo dojít k nenávratnému zmaření účelu trestního řízení. Skutečnost, že takovýto úkon nepřinesl žádné pro trestní řízení relevantní informace, nečiní vydaný příkaz nezákonným.
Nejvyšší soud na základě výše uvedených skutečností učinil závěr, že v případě projednávané věci byly splněny všechny zákonem požadované podmínky k vydání příkazu ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu dle §88a odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud proto podle §314n odst. 1 tr. ř. rozhodl, že příkazem ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného Okresním soudem Praha-západ dne 8. 1. 2016, sp. zn. 33 Nt 819/2015, zákon porušen nebyl. Jiné příkazy vydané v trestní věci navrhovatele Nejvyšší soud nepřezkoumával, neboť k tomu nebyl s přihlédnutím k podané informaci navrhovateli podle §88a odst. 2 tr. ř. v tomto řízení ani oprávněn.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§314n odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 24. 9. 2019
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu