ECLI:CZ:NS:2019:4.TDO.916.2019.1
sp. zn. 4 Tdo 916/2019- 3037
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 7. 2019 o dovolání obviněného V. H. , nar. XY, bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. 3 To 2/2019, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 42 T 10/2016, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 42 T 10/2016, byl podle §283d tr. ř. zamítnut návrh odsouzeného V. H. na povolení obnovy řízení, neboť nebyly shledány důvody obnovy podle §278 tr. ř.
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. 3 To 2/2019 byla podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta stížnost obviněného V. H., kterou podal do výše uvedeného usnesení Městského soudu v Praze.
Proti citovanému usnesení Vrchního soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání – dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť nejméně od r. 2000 trpí paranoidní schizofrenií, jak uvedl MUDr. Zahradník, takže nebyl schopen posoudit vážnost skutku, kterým byl uznán vinným. Soudy dále nepřipustily výslechy jím navržených svědků, kteří věc mohli objasnit, ani revizní znalecký posudek psychiatrický. Závěrem obviněný navrhl zrušení napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze včetně obsahově navazujících rozhodnutí a přikázání tomuto soudu věc znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl dovolání obviněného V. H. podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné odmítnout, neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé dle §265a odst. 2 písm. a) – h) tr. ř.
V replice k vyjádření státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství obviněný uvedl, že na podaném dovolání trvá, neboť nevyhověním jeho dovolání by došlo na porušení jeho práva na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod a porušení §27 tr. zákoníku a porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání není přípustné.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.
Podle §265a odst. 2 tr. ř. se rozhodnutím ve věci samé rozumí:
a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c) usnesení o zastavení trestního stíhání,
d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření
f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g) usnesení o schválení narovnání, nebo
h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písm. a) až g).
V posuzovaném případě je zjevné, že dovolání sice směřuje proti rozhodnutí soudu druhého stupně, nikoli však proti rozhodnutí ve věci samé, tedy proti některému z rozhodnutí uvedených ve výše citovaném taxativním výčtu v ustanovení §265a odst. 2 tr. ř. Rozhodnutí o zamítnutí stížnosti podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy řízení takovým rozhodnutím není.
Z uvedeného vyplývá, že posuzované dovolání nelze považovat za přípustné. Vzhledem k tomu rozhodl Nejvyšší soud tak, že se dovolání V. H. odmítá podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení §265i odst. 3 tr. ř. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 24. 7. 2019
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu