ECLI:CZ:NS:2019:4.TZ.42.2019.1
sp. zn. 4 Tz 42/2019- 1179
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 28. 5. 2019 v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Marty Ondrušové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného R. B., nar. XY v XY, bytem XY, obviněné R. P. , nar. XY v XY, bytem XY, a obviněného J. Š. , nar. XY v XY, bytem XY, adresa pro doručování XY, proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 8. 3. 2016 sp. zn. 2 T 161/2014 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §271 odst. 2 tr. ř. ve spojení s §265 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 8. 3. 2016 sp. zn. 2 T 161/2014 a v řízení mu předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních §228 odst. 1 a §43 odst. 3 tr. ř. v neprospěch obviněných R. B., J. Š. a R. P.
Napadený rozsudek se zrušuje ve výrocích o náhradě škody, a to jimiž byla podle §228 odst. 1 tr. ř. uložena povinnost k zaplacení škody obviněnému J. Š. poškozenému J. H., nar. XY, v částce 31 935 Kč; obviněnému R. B. poškozeným J. K., nar. XY, a Č. K., nar. XY, v částce 11 070 Kč; obviněné R. P. poškozené P. M., nar. XY, v částce 4 000 Kč; obviněným R. B. a J. Š. společně a nerozdílně poškozené Kooperativa pojišťovně a. s., Vienna Insurance Group, IČ 47116617, Pobřežní 665/21, Praha 8, v částce 14 300 Kč a obviněným R. B. a R. P. společně a nerozdílně poškozené JABLONECKÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI, s. r. o., IČ 64050416, Údolní 4300/18, Jablonec nad Nisou – Jablonecké Paseky, v částce 2 076 Kč.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. se obviněnému R. B. ukládá povinnost zaplatit na náhradu škody poškozeným J. K., nar. XY, a Č. K., nar. XY, částku 10 170 Kč a obviněným R. B. a J. Š. zaplatit na náhradu škody poškozené společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, IČ 47116617, Pobřežní 665/21, Praha 8, společně a nerozdílně částku 5 700 Kč.
Podle §229 odst. 2 tr. ř. se poškození J. K., Č. K. a společnost Kooperativa pojišťovna a. s., Vienna Insurance Group, IČ 47116617, Pobřežní 665/21, Praha 8 se zbytky vznesených nároků na náhradu škody odkazují na řízení ve věcech občanskoprávních.
Odůvodnění:
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozsudkem ze dne 8. 3. 2016 sp. zn. 2 T 161/2014 uznal vinnými obviněného R. B. přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku (jednání pod body 2, 3, 4), přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (jednání pod bodem 5), přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku (jednání pod bodem 7) a přečinem neoprávněného užívání cizí věci podle §207 odst. 1 tr. zákoníku (jednání pod bodem 3); obviněného J. Š. přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku, přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku (jednání pod body 1, 2, 4) a obviněnou R. P. přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku (jednání pod body 6, 7), jichž se dopustili tím, že
1) J. Š.
v době od 12:00 hod. dne 5. 7. 2012 do 9:40 hod. dne 10. 7. 2012 vnikl nezajištěnou brankou na zahradu domu č. XY v Jablonci nad Nisou v ulici XY a po odstranění visacího zámku u garáže, z této odcizil 4 ks kol o rozměru R13/165/70, letní vzor, zn. Barum v hodnotě 7 000 Kč, kovový sud s obsahem 150 l nafty v hodnotě 5 355 Kč, kovový sud s obsahem 200 l nafty v hodnotě 7 380 Kč, hydraulický paletový vozík v hodnotě 4 500 Kč, 3 kompletní kostky Haki lešení v hodnotě 7 500 Kč a tímto jednáním způsobil poškozenému J. H., narozenému XY, škodu v celkové výši 31 735 Kč a na zařízení způsobil škodu v celkové výši 200 Kč,
2) R. B. a J. Š.
v době od 20:00 hod. dne 8. 8. 2012 do 8:00 hod. dne 9. 8. 2012 nezjištěným způsobem vnikli do zajištěné a uzamčené garáže u domu č. XY v obci XY, část XY, odkud odcizili kanystr s 20 l benzínu v hodnotě 900 Kč, následně v době od 18:00 hod. dne 9. 8. 2012 do 9:00 hod. dne 10. 8. 2012 vnikli po rozlomení cylindrické vložky u hlavních dveří do domu XY č. XY, kdy dům prohledali a odcizili benzínovou motorovou sekačku AL-KO, typ BRV Premium 520 v hodnotě 4 500 Kč, sekací kladivo Hilti, nezjištěného typu v oranžovém kufru v hodnotě 3 000 Kč, motorovou benzínovou pilu Stihl, nezjištěného typu, barva oranžovo-bílá, v hodnotě 1 000 Kč, 11 ks broušeného skla, jedná se o 3 vázy 40 cm vysoké – tlustý podstavec, otevřené, žluté a modré, dále 1 váza 50 cm vysoká, čirá, soudkovitý tvar, květovaný vzor, dále 1 kulatá čirá mísa o průměru 50 cm, dále 1 velký košík s uchem 30x30 cm, čirý, dále 1 žlutá mísa o průměru 40 cm, vysoká 15 cm, výbrus do velkých listů, dále 1 menší čirá kulatá miska o průměru 30 cm, dále 2 menší vázy, čiré, 35 cm vysoké, nepravidelný reliéf, nakonec 1 azurově modrá dóza, čtvercová, s víčkem, o rozměrech 20x20x10 cm, hodnota veškerého uvedeného skla činí 6 500 Kč, 3 ks obrazů, vyobrazení svatých, vysokého stáří přes 70 let, neznámých autorů v hodnotě 1 200 Kč, řidičský průkaz na jméno M. B., více kusů různých plechových hraček bez popisu a uvedené hodnoty, starožitný, mosazný víceramenný lustr s broušenými stínítky v hodnotě 1 500 Kč, velké zahradní nůžky v hodnotě 800 Kč, sekeru Fiskars v hodnotě 400 Kč, starožitný vyřezávaný barometr s loveckými motivy v hodnotě 500 Kč, starožitné hodiny nástěnné, bicí, v hodnotě 3 500 Kč, dámské mechanické hodinky na koženém řemínku s ručním natahováním v hodnotě 400 Kč, pánské mechanické hodinky na koženém řemínku s natahováním v hodnotě 300 Kč, pánské hodinky tzv. cibule v hodnotě 1 000 Kč, bílou plastovou rychlovarnou konvici v hodnotě 50 Kč, švýcarský zavírací nůž se švýcarským znakem v hodnotě 300 Kč, stavebnici Merkur v hodnotě 1 000 Kč, dřevěný pokojíček pro panenky v hodnotě 500 Kč, plechový vláček ruské výroby v hodnotě 500 Kč, plechový sporák pro panenky a modré plechové nádobíčko v hodnotě 500 Kč, 3 ks skleněných pohárů vzor třešně v hodnotě 300 Kč, dřevěný koš v hodnotě 900 Kč, 3 ks dálkových ovladačů v hodnotě 1 500 Kč a tímto jednáním způsobili poškozené A. S., narozené XY, odcizením věcí z domu a z garáže škodu ve výši 31 050 Kč a poškozením stropu a elektroinstalace při odtržení lustru a znehodnocení dvou zámků Fab škodu ve výši 3 150 Kč,
3) R. B.
v době od 12:15 hod. do 14:20 hod. dne 14. 8. 2012 v obci XY využil nepozornosti poškozených J. K. a Č. K., kteří sekali trávu, vnikl nezajištěnou garáží do jejich rekreační chaty č. XY, kterou prohledal a odcizil zde z volně odložené kabelky v chodbě mobilní telefon (tzv. důchodcovský) zn. Halo, černé barvy, velké klávesy, černobílý display, v hodnotě 900 Kč, dámskou koženou peněženku černé barvy v hodnotě 150 Kč, fotoaparát Olympus nezjištěného typu a výrobního čísla v hodnotě 1 500 Kč a finanční hotovost 1 020 Kč, dále v obývacím pokoji uvedeného objektu z kapsy volně odložených kalhot odcizil finanční hotovost 7 000 Kč, 1 ks občanského průkazu na jméno Č. K., 1 ks řidičského průkazu na jméno Č. K., potvrzení o povinném pojištění motorových vozidel a zelenou kartu k vozidlu Š Fabia RZ XY od České pojišťovny, 1 ks průkazu pojištěnce na jméno Č. K., 1 ks technického průkazu motorového vozidla k vozidlu Š Fabia RZ XY, vše v hodnotě 500 Kč (100 Kč za vystavení 1 ks duplikátu), a poté se za pomocí klíčů od vozidla, které zanechal ve vozidle zaparkovaném před objektem poškozený K. ve spínací skříňce, zmocnil osobního motorového vozidla Škoda Fabia RZ XY, červené barvy, v hodnotě 80 000 Kč, se kterým se pokusil z místa ujet, přičemž od uvedeného činu upustil pouze z důvodu, že byl vyrušen poškozenou K., načež vozidlo zanechal na příjezdové cestě vedoucí okolo uvedeného domu a z místa uprchl pěšky k asfaltové vozovce a tímto jednáním způsobil poškozeným J. K., narozené XY, a Č. K., narozenému XY, škodu v celkové výši 11 070 Kč,
4) R. B. a J. Š.
dne 14. 8. 2012 v době od 10:00 hod. do 14:30 hod. po otevření dveří vnikli do garáže u domu ve XY a odcizili travní sekačku Husqvarna, typ R 152SVH, v. č. XY-motor Honda v hodnotě 7 500 Kč,motorovou pilu Homelite v hodnotě 1 000 Kč, kompresor s tlakovou nádobou o objemu 25 l v hodnotě 1 500 Kč, ruční okružní pilu Bosch v hodnotě 1 700 Kč a 1 ks kanystru s 15 l benzínu v hodnotě 100 Kč, čímž způsobili škodu v celkové výši 11 800 Kč a na poškození dvoukřídlých dveří v okolí zámku, zámku, petlice a vnitřního zajištění dveří způsobili škodu ve výši 2 500 Kč, vše ke škodě B. P.,
5) R. B.
dne 14. 8. 2012 řídil motorové vozidlo Fiat Punto 55 S1, 2 RZ XY, bílé barvy, na trase XY, XY, XY do XY i přesto, že mu byl rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 7. 10. 2010 sp. zn. 3 T 130/2010 s právní mocí 1. 4. 2011 uložen mimo jiné i trest zákaz řízení motorových vozidel všeho druhu v délce 2 roky a to po zápočtech na dobu od 1. 4. 2011 do 1. 2. 2014,
6) R. P.
v době od 21:30 hod. dne 24. 4. 2013 do 2:45 hod. dne 25. 4. 2013 na parkovišti u domu v Jablonci nad Nisou, XY nejprve rozbila nezjištěným předmětem skleněnou výplň u levých předních dveří zaparkovaného vozidla Citroen Berlingo RZ XY a následně odcizila ze zavazadlového prostoru Aku vrtačku Bosch, zelené barvy v plastovém kufru v hodnotě 1 500 Kč,Aku vrtačku Black Decker, oranžové barvy v plastovém kufru v hodnotě 1 500 Kč, elektrickou vrtačku Narex, barvy modré v hodnotě 500 Kč, přenosnou svítilnu Pavexim v hodnotě 300 Kč, ruční nářadí v hliníkovém kufru (šroubováky, měřáky, zkoušečky, vrtáky, bity) v hodnotě 3 000 Kč, sluneční brýle v hodnotě 250 Kč, lihový fix v hodnotě 10 Kč, mobilní telefon Nokia 6300 černostříbrné barvy v hodnotě 1 000Kč, Sim kartu O2 v hodnotě 150 Kč a tímto jednáním způsobila poškozené P. M., narozené XY, škodu v celkové výši 7 710 Kč a rozbitím skleněné výplně pravých dveří škodu ve výši 4 000 Kč,
7) R. B. a R. P.
v době od 17:30 hod. dne 24. 4. 2013 do 2:45 hod. dne 25. 4. 2013 v Jablonci nad Nisou, XY vnikli společně po vypáčení dveří do skladu prodejny kočárků, odkud odcizili 19 ks golfových kočárků Quatro v hodnotě 47 500 Kč a 1 ks trojkombinace kočárku Krasnal v hodnotě 6 000 Kč a tímto jednáním způsobili škodu poškozené M. K., Kočárky – www.kifik.cz , IČ 74733010, se sídlem Jablonec nad Nisou, Údolní 176, v celkové výši 53 500 Kč a poškozením dveří a mříží způsobili celkovou škodu ve výši 6 200 Kč, vše ke škodě společnosti Jablonecká obchodní společnost, s. r. o., IČ 64050416, Údolní 18, Jablonec nad Nisou,
a
R. B. se výše uvedeného jednání dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 4 T 141/2004 ze dne 12. 12. 2007 s právní mocí dne 15. 7. 2008 odsouzen mimo jiné pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. z. (č. 140/1961 Sb.) k souhrnném nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře 30 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, přičemž tento trest vykonal dne 4. 11. 2009,
J. Š. se výše uvedeného jednání dopustil i přes to, že byl rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 22. 1. 1999 pod sp. zn. 3 T 184/2008 s právní mocí dne 13. 2. 2009 odsouzen mimo jiné i za trestný čin loupeže podle §234 odst. 1 tr. z. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, přičemž tento trest vykonal dne 25. 3. 2011.
Za skutky pod body 2), 3), 4), 5) byl obviněnému R. B. uložen podle §205 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016 zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Liberci sp. zn. 1 T 92/2012 ze dne 28. 11. 2012, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci sp. zn. 31 To 2/2013 ze dne 5. 4. 2013, jakož i všechna další rozhodnutí, na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §70 odst. 1 tr. zákoníku soud prvního stupně vyslovil propadnutí věci, a to automobilu značky Fiat Punto 55 S 1, 2, RZ XY, bílé barvy. Ohledně skutku pod bodem 7) soud podle §44 tr. zákoníku upustil od uložení souhrnného trestu podle §43 odst. 2 tr. zákoníku s poukazem na rozsudek Okresního soudu v Liberci sp. zn. 3 T 89/2013 ze dne 27. 6. 2013.
Obviněnému J. Š. byl podle §205 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §84 tr. zákoníku mu byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen a nad obviněným byl vysloven dohled. Podle §82 odst. 1 tr. zákoníku soud stanovil zkušební dobu v trvání čtyřiceti měsíců. Podle §73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen i trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu dvou a půl roku. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 20. 11. 2013 sp. zn. 2 T 89/2013, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 16. 4. 2014 sp. zn. 31 To 66/2014, jakož i všechna další rozhodnutí, na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obviněné R. P. byl podle §205 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku, pro jehož výkon byla podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku ve znění účinném do 30. 6. 2016 zařazena do věznice s ostrahou.
Současně byla obviněným podle §228 odst. 1 tr. ř. stanovena povinnost zaplatit poškozeným náhradu škody a to následujícím způsobem:
Obviněnému J. Š. ve výši 31 935 Kč poškozenému J. H., nar. XY.
Obviněnému R. B. ve výši 11 070 Kč poškozeným J. K., nar. XY, a Č. K., nar. XY.
Obviněné R. P. ve výši 4 000 Kč poškozené P. M., nar. XY.
Obviněným R. B. a J. Š. společně a nerozdílně ve výši 14 300 Kč Kooperativě pojišťovně a. s., Vienna Insurance Group, IČ 47116617 (poškozený B. P.).
Obviněným R. B. a R. P. společně a nerozdílně ve výši 5 947 Kč České podnikatelské pojišťovně, a. s., Vienna Insurance Group, IČ 63998530 (poškozená M. K.) a ve výši 2 076 Kč JABLONECKÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI, s. r. o., IČ 64050416.
Podle §229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená A. S., nar. XY, odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Tento rozsudek pak obsahuje i zprošťující výrok týkající se obviněného R. B. a s tím i spojený výrok o odkázání poškozených s požadavkem na náhradu škody na občanskoprávní řízení podle §229 odst. 3 tr. ř.
Proti citovanému rozsudku nebyl žádnou ze stran podán opravný prostředek a tudíž nabyl právní moci ve všech jeho výrocích v řízení před soudem prvního stupně a to v průběhu měsíce dubna 2016.
Uvedený rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 8. 3. 2016 sp. zn. 2 T 161/2014, konkrétně některé jeho výroky o náhradě škody v odsuzující části, napadl ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. stížností pro porušení zákona ve prospěch všech obviněných. Ve svém mimořádném opravném prostředku zaujal názor, že nalézací soud svými níže uvedenými výroky o náhradě škody porušil zákon v ustanovení §43 odst. 3 tr. ř. a §228 odst. 1 tr. ř. v neprospěch všech obviněných a v ustanovení §229 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného R. B. a obviněného J. Š.
Ministr spravedlnosti pak konkrétně uvedl, že okresní soud neměl vůbec rozhodnout o nároku na náhradu škody poškozené A. S., jelikož tento svůj návrh neučinila v souladu s §43 odst. 3 tr. ř. Konkrétně pak v tom, že v průběhu přípravného řízení sice uvedla, aby obviněnému byla uložena povinnost k náhradě škody ve výši 57 640 Kč, avšak tento svůj návrh nepodepsala a nekonkretizovala osobu, proti které je návrh podáván. K nápravě nedošlo ani po zahájení hlavního líčení postupem soudu podle §206 odst. 2 tr. ř.
Pokud jde o výrok ohledně povinnosti k náhradě škody vůči poškozeným manželům K., tak tato byla stanovena v nesprávné výši. Okresní soud totiž při stanovení výše náhrady škody nevzal v úvahu, že poškozené J. K. byl v přípravném řízení vydán odcizený mobilní telefon v hodnotě 900 Kč. Proto měla být povinnost k náhradě škody obviněnému R. B. uložena vůči poškozeným manželům K. ve výši 10 170 Kč a se zbytkem svého nároku měli být poškození odkázáni podle §229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních.
Obviněným R. B. a J. Š. byla uložena povinnost k náhradě škody vůči Kooperativa pojišťovně, a. s., ve výši 14 300 Kč, ve vztahu ke škodě způsobené B. P. a D. P. Poškozené D. P. však byla v přípravném řízení vydána motorová pila v hodnotě 1 000 Kč, travní sekačka v hodnotě 7 500 Kč, plastový koš od sekačky a kanystr o objemu 20 litrů s benzínem ohodnocený na částku 100 Kč. Vydání těchto věcí nebylo okresním soudem ve výroku ukládajícím povinnost k náhradě škody zohledněno, v důsledku čehož byla obviněným uložena tato povinnost ve výši 14 300 Kč, namísto 5 700 Kč. Vůči obviněnému J. Š. navíc mělo být aplikováno ustanovení §140b insolvenčního zákona, jelikož pohledávka společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., vznikla před rozhodnutím o úpadku J. Š., když pojistné plnění bylo B. P. vyplaceno dne 7. 10. 2013, a nedošlo k zajištění žádného majetku dlužníka v tomto trestním řízení (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2015 sp. zn. 8 Tdo 833/2015 a ze dne 13. 5. 2015 sp. zn. 8 Tdo 469/2015). Správně tedy měl okresní soud uložit povinnost k náhradě škody podle §228 odst. 1 tr. ř. ve výši 5 700 Kč pouze obviněnému R. B. a se zbytkem svého nároku měla být Kooperativa pojišťovna, a. s., odkázána podle §229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních.
Obviněným R. B. a R. P. byla uložena povinnost k náhradě škody mimo jiné vůči společnosti JABLONECKÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST, s. r. o., ve výši 2 076 Kč. Tato společnost se sice připojila s nárokem na náhradu škody, ale tento návrh není řádný, jelikož zde není uvedena osoba, vůči které je uplatňován. Společností Kooperativa pojišťovna, a. s., bylo vyplaceno JABLONECKÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI, s. r. o., pojistné plnění ve výši 4 124 Kč, přičemž návrh na náhradu škody uplatněn není. Při hlavním líčení dne 23. 11. 2015 jednatel společnosti JABLONECKÁ OCBHODNÍ SPOLEČNOST, s. r. o., P. H. navíc prohlásil, že žádnou náhradu škody požadovat nebude, když společnost obdržela pojistné plnění ve výši 4 124 Kč. Proto okresní soud nesprávně obviněným uložil podle §228 odst. 1 tr. ř. povinnost k náhradě škody společnosti JABLONECKÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST, s. r. o.
Obviněnému J. Š. byla uložena povinnost uhradit poškozenému J. H. částku 31 935 Kč. Návrh na náhradu škody poškozeného J. H. však nelze považovat za řádný, jelikož není konkretizována osoba, vůči které je podáván. Na poučení poškozeného u tohoto vyjádření pak chybí podpis poškozeného. Poškozený se tak včas a řádně s návrhem na náhradu škody nepřipojil. Obviněnému Š. navíc nebylo možné tuto povinnost uložit s ohledem na probíhající insolvenční řízení (viz výše).
Obviněné R. P. byla uložena povinnost uhradit škodu ve výši 4 000 Kč poškozené P. M. Na č. l. 544 a 548 se nachází vyjádření poškozené k uplatnění návrhu na náhradu škody. Osoba, vůči které je návrh podáván, není uvedena, na č. l. 554 pak nefiguruje podpis poškozené. Vzhledem k tomu, že se poškozená se svým nárokem na náhradu škody včas a řádně nepřipojila, neměl soud o jejím nároku vůbec rozhodovat.
Nesprávnost těchto výroků o náhradě škody má negativní důsledky pro obviněné v jejich majetkové sféře včetně eventuálního exekučního řízení a proto je navrhována náprava formou stížnosti pro porušení zákona proti těmto výrokům napadeného rozsudku.
Ministr spravedlnosti proto v petitu stížnosti konkrétně navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 8. 3. 2016 sp. zn. 2 T 161/2014 byl porušen zákona v ustanovení §228 odst. 1, §229 odst. 1 a §43 odst. 3 tr. ř. Podle §269 odst. 2 tr. ř. pak aby výroky o náhradě škody z odsuzující části rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, vyjma výroku, kterým byla podle §228 odst. 1 tr. ř. obviněnému R. B. a J. Š. uložena povinnost uhradit společně a nerozdílně společnosti Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., částku 5 947 Kč zrušil, včetně rozhodnutí navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §271 odst. 2 tr. ř. ve spojení s §265 tr. ř. podle §228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněnému R. B. povinnost nahradit škodu poškozeným J. K., nar. XY, a Č. K., nar. XY, ve výši 10 170 Kč, podle §228 odst. 1 tr. ř. uložil povinnost obviněnému R. B. uhradit poškozené společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., škodu ve výši 5 700 Kč a podle §229 odst. 2 tr. ř. odkázal poškozené J. K., Č. K. a společnost Kooperativa pojišťovna, a. s., se zbytkem jejich nároků na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroků, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a shledal, že zákon byl porušen, ale nikoli v celém rozsahu namítaném stěžovatelem.
Ministr spravedlnosti namítá, že v případě poškozené A. S. měl okresní soud postupovat tak, jako by poškozená v trestním řízení svůj nárok neuplatnila, a o náhradě škody tak neměl vůbec rozhodovat. Pokud odkázal poškozenou s jejím nárokem na občanskoprávní řízení, byl tím porušen zákon v ustanovení §229 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněných R. B. a J. Š.
Z předloženého spisového materiálu bylo zjištěno, že obsahem úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 22. 10. 2012, pořízeného na Policii ČR, KŘP Libereckého kraje, územní odbor Jablonec nad Nisou, oddělení obecné kriminality (č. l. 254), byl ve věci týkající se krádeží obviněných B. a Š. poškozenou A. S. vznesen jí podepsaný požadavek na náhradu škody, ale bez uvedení výše požadované částky a výslovného uvedení osob, po nichž zaplacení žádá. Posléze (v srpnu 2013) bylo policií poškozené A. S. zasláno poštou poučení poškozeného – oběti trestného činu v trestním řízení, kdy v hlavičce tohoto poučení je zcela jasně uvedeno, proti komu a v jaké věci se trestní řízení vede, tedy proti R. B. a J. Š. Stejně tak je v posledním odstavci vyplněného poučení jasně uvedeno, v jaké výši byla zjištěna škoda a zda tato je po pachatelích v podobě náhrady škody požadována. Toto poučení poškozená podle přiložené doručenky na č. l. 261 spisu, kterou stvrdila svým podpisem, převzala. Na základě podepsaného potvrzení o převzetí poučení oběti trestného činu (č. l. 262 spisu) je pak možné konstatovat, že poškozená převzetím tohoto poučení vyslovila s jeho obsahem souhlas a zároveň i vůli požadovat po pachatelích náhradu škody ve výši 57 640 Kč. Tento závěr podporuje i skutečnost, že se ve spisovém materiálu nenachází žádný jiný návrh poškozené, kterým by tento svůj požadavek obsažený v poučení na č. l. 261 rozporovala, či jej nějakým způsobem měnila. Ze samotného obsahu této písemnosti je více než zřejmé, že poškozená požadovala náhradu škody od obou osob, proti nimž bylo vedeno trestní řízení, tedy proti R. B. a J. Š., a to v souvislosti se škodou, která jí byla oběma jmenovanými způsobena. Nedostatek formality, že se ve vzneseném návrhu nenachází sousloví „společně a nerozdílně“, jakož opětovně jména obviněných, i když tato jsou uvedena v záhlaví předmětné písemnosti a v samotném závěru je konkretizována i výše požadované náhrady škody, nemůže být vykládáno tak, že poškozená dostatečně nekonkretizovala osoby, vůči kterým nárok na náhradu škody vznáší a způsob, jakým její uhrazení požaduje. Z celého obsahu posuzované písemnosti jsou tyto údaje dostatečně zřejmé a to tím spíše, že soud nakonec poškozenou s jejím nárokem na náhradu škody pouze odkázal na občanskoprávní řízení podle §229 odst. 1 tr. ř. a obviněné k povinnosti nahradit jí jakoukoli škodu nezavázal. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že pokud jde o tento napadený výrok v rozsudku okresního soudu, nelze zde žádné zásadní pochybení shledat.
Pokud jde o výrok týkající se náhrady škody k rukám poškozených J. K. a Č. K., tak ze spisového materiálu jasně vyplývá, že v přípravném řízení Policií ČR, KŘP Libereckého kraje, územní odbor Jablonec nad Nisou, obvodní oddělení Smržovka usnesením ze dne 15. 8. 2012 na č. l. 205 podle §80 odst. 1 věta první tr. ř. poškozené J. K. byl vrácen černý mobilní telefon značky HALO typ CPA s velkými klávesami, s černobílým displayem, IMEI: XY. Na č. l. 207 spisu se pak nachází protokol o vrácení výše uvedeného mobilního telefonu, který poškozená stvrdila svým podpisem. Hodnota tohoto mobilního telefonu (900 Kč) ovšem byla do výroku o povinnosti k náhradě škody nesprávně započítána, v důsledku čehož došlo v tomto směru k porušení zákona v neprospěch obviněného R. B. v ustanovení §228 odst. 1 tr. ř. Celková výše škody, k jejímuž uhrazení poškozeným měl být obviněný R. B. zavázán, tak měla znít na částku 10 170 Kč, a nikoli 11 070 Kč, jak bylo v rozsudku nesprávně uvedeno.
Obdobný nedostatek se pak nachází i ve výroku o náhradě škody poškozené společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group IČ 47116617, Pobřežní 665/21, 186 00 Praha 8, (resp. poškozeného B. P.). Ze spisového materiálu je zřejmé, že v přípravném řízení Policie ČR, KŘP Libereckého kraje, územní odbor Jablonec nad Nisou, oddělení obecné kriminality usnesením ze dne 8. 8. 2013 na č. l. 424 podle §80 odst. 1 věta druhá tr. ř. poškozenému B. P. vydala motorovou pilu zn. Homelite 240, červené barvy, výr. číslo XY, model 10624, motorovou rotační sekačku zn. Husqvarna, typ R152SVH, oranžové barvy, výr. číslo XY, sériové číslo 040510M004659, vpředu na šasi nálepka A-Partner, Jbc, plastový sběrací koš od travní sekačky a kovový kanystr o objemu 20 litrů, modré barvy, s polovinou náplně nezjištěné kapalné látky. Na č. l. 427 spisu se pak nachází protokol o vrácení výše uvedených věcí, který D. P. stvrdila svým podpisem. Hodnota všech výše uvedených věcí ovšem byla zahrnuta do celkové výše škody, kterou byli obvinění R. B. a J. Š. podle výroku soudu povinni poškozené Kooperativě pojišťovně zaplatit. Celková výše této škody ale měla být o uvedené vrácené věci snížena. Tedy jednalo se o hodnotu motorové sekačky, motorové pily, plastového sběracího koše a kovového kanystru s kapalinou, přičemž podle znaleckého vyjádření tak měla být výše hrazené škody ponížena celkem o 8 600 Kč, takže finální celková povinnost obviněných k náhradě škody měla znít na částku 5 700 Kč. Tímto postupem tak byl porušen zákon v §228 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněných R. B. a J. Š.
Nelze ovšem souhlasit s námitkou ministra spravedlnosti v tom ohledu, že vůči obviněnému J. Š. bylo namístě aplikovat ustanovení §140b insolvenčního zákona, když v trestním řízení nedošlo k zajištění žádného majetku, a povinnost k náhradě škody podle §228 odst. 1 tr. ř. tak měla být uložena pouze vůči obviněnému R. B. a se zbytkem svého nároku měla být Kooperativa pojišťovna, a. s., odkázána podle §229 odst. 2 tr. ř. na řízení ve věcech občanskoprávních.
Na úvod je vhodné uvést, že se v tomto případě jedná o drobnou majetkovou trestnou činnost, při které zpravidla nedochází k zajištění majetku v majetkové podstatě obviněného v přípravném řízení podle §47 až §49 tr. ř. Takovýto postup může proběhnout pouze za podmínky, že je zde důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno. Tato podmínka bude splněna zejména tehdy, když obviněný se svým majetkem disponuje tak, aby znemožnil (maření) nebo ztížil (ztěžování) uspokojení poškozeného na tomto majetku (např. ukrývá-li obviněný po činu svůj majetek, prodává-li jej nebo jej daruje příbuzným, popř. jej jinak převádí na jiné osoby, apod.). (K tomu srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád I. Komentář §1-156. 7. vydání, 2013, s. 556). K nastolení takového postupu zde ale nic neopravňovalo, proto orgány činné v trestním řízení nepřikročily k aplikaci §47 a násl. tr. ř. Navíc, insolvenční zákon nemá vyšší právní sílu než trestní řád a jejich vzájemná nízká kompatibilita nemůže být řešena ve prospěch pachatelů úmyslných trestných činů na úkor poškozených, jimž svými činy způsobili škodu. Rozhodující senát Nejvyššího soudu naopak zastává názor, že tomu musí být naopak.
Také je třeba uvést, že i když usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 28. 4. 2015, č. j. KSLB 82 INS 4620/2015-A-11, kterým bylo rozhodnuto o zjištění úpadku obviněného J. Š. a povolení jeho řešení oddlužením, se nachází na č. l. 910 a 911 předloženého spisového materiálu, nebylo toto usnesení čteno jako důkaz během hlavního líčení podle §213 odst. 1 tr. ř. Skutečnost, že se obviněný Š. nachází v platební neschopnosti a soudem bylo rozhodnuto o jeho oddlužení, u hlavního líčení žádným způsobem nenamítal ani on sám. Není zde žádného zjevného důvodu, proč by obviněný v trestním řízení nemohl být zavázán k povinnosti zaplatit škodu, kterou způsobil úmyslným trestným činem. V tomto lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2015 sp. zn. 4 Tdo 624/2015, podle nějž na nárok poškozeného na náhradu škody způsobené úmyslným trestným činem obviněného nemá vliv okolnost, že poškozený svůj nárok v podobě pohledávky za obviněným nepřihlásil do insolvenčního řízení, v němž byl řešen úpadek obviněného oddlužením, jelikož obviněný, coby dlužník, nemůže být ve smyslu §414 až 416 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů, od této pohledávky na náhradu škody osvobozen, neboť byla způsobena úmyslným porušením právní povinnosti. Na základě tohoto závěru je možné konstatovat, že obviněný Š. se oddlužením nemohl zbavit povinnosti zaplatit poškozenému jím požadovanou náhradu škody, pokud ji způsobil úmyslným trestným činem, což se v tomto případě rozhodně stalo, jelikož přečiny krádeže, poškození cizí věci a porušování domovní svobody takovými trestnými činy jsou. Tento závěr zároveň platí bez ohledu na okolnost, zda tuto svou pohledávku za obviněným (úpadcem) v podobě nároku na náhradu škody poškozený do probíhajícího insolvenčního řízení přihlásil, či nikoli. Obviněný jako dlužník totiž v insolvenčním řízení od pohledávky poškozeného představující nárok na náhradu škody způsobené úmyslným trestným činem nemůže být osvobozen, a to ani po splnění povinností spojených s oddlužením, ke kterému jinak může dojít poté, co řádně a včas splní povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, kdy případně k jeho návrhu insolvenční soud vydá usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Jeví se tudíž zcela nelogickým a nadmíru formalistickým, aby o takovém nároku na náhradu škody nemohl přímo v trestním řízení, byť paralelně probíhajícím s řízením insolvenčním, rozhodnout trestní soud, a pouze z důvodu probíhajícího řízení před insolvenčním soudem musel poškozeného odkazovat na řízení ve věcech občanskoprávních. Pokud totiž poškozený svůj nárok na náhradu škody, jako v tomto případě, nepřihlásil v podobě neuspokojené pohledávky včas do insolvenčního řízení, později tak již učinit nemůže a insolvenční soud postupuje bez ohledu na ni. Podle logiky vyplývající z podané stížnosti pro porušení zákona by ale poškozený musel čekat, až bude insolvenční řízení s úpadcem (obviněným) skončeno a teprve poté by účinně mohl v občanskoprávním řízení podat žalobu na obviněného, aby mu nahradil trestným činem způsobenou škodu. Pokud by uvedený nárok poškozeného nebyl v té době již promlčen z důvodu uplynutí promlčecí lhůty (což by nemuselo být neobvyklé, jelikož jak bylo zjištěno, insolvenční řízení ve věci J. Š. dosud stále probíhá), tak soud v občanskoprávním řízení by následně (za splnění ostatních v zákoně stanovených podmínek a předpokladů) byl povinen vydat stejné rozhodnutí o povinnosti obviněného zaplatit poškozenému náhradu škody ve stejné výši, jako by to učinil již dříve soud v řízení trestním, jelikož povinný (obviněný; úpadce) by od této povinnosti ani v rámci oddlužení osvobozen být nemohl, jak již bylo vysvětleno výše. Takovýto postup by ale zcela nepřiměřeně zatížil a znevýhodnil osobu poškozeného oproti obviněnému – pachateli úmyslného trestného činu, jímž poškozenému škodu způsobil. Tím by bezpochyby byla porušena jedna ze základních zásad jakéhokoliv soudního řízení, a to zásada jeho hospodárnosti, když by tento postup zbytečně zatěžoval soudní soustavu, ale zároveň i zásada přiměřenosti, neboť jak již bylo naznačeno, bylo by postupováno na úkor a proti zájmům poškozeného, který by tímto způsobem byl nucen vést či se účastnit celé řady soudních řízení, a to jedině proto, aby nebyl připraven o svůj nárok na náhradu škody, způsobené trestnou činností pachatele, či pachatelů. Jak již tedy bylo naznačeno shora, v tomto ohledu se Nejvyšší soud s argumentací stěžovatele neztotožnil.
V případě poškozené obchodní společnosti JABLONECKÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST, s. r. o., lze ze spisu zjistit, že tato byla Policií ČR, KŘP Libereckého kraje, územním odborem Jablonec nad Nisou, oddělením obecné kriminality poučena o právech poškozené právnické osoby v trestním řízení, což za výše uvedenou obchodní společnost na č. l. 603 spisového materiálu podepsal jednatel společnosti P. H. Z tohoto poučení je zřejmé, že poškozená obchodní společnost navrhuje, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obviněným povinnost nahradit v penězích škodu, která jí byla trestným činem způsobena, a to ve výši 6 200 Kč. Z tohoto poučení pak na č. l. 601 přiloženého spisového materiálu jasně vyplývá, že tento požadavek je vznesen proti osobám R. B. a R. P., proti kterým bylo vedeno trestní řízení. Opět není možné souhlasit s výtkami ministra spravedlnosti, že nebyla dostatečně konkretizována osoba, po níž poškozená společnost požaduje náhradu škody. Z obsahu celého poučení lze jednoznačně konstatovat, že tento nárok je vznášen proti obviněným v trestní věci, tedy vůči osobám R. B. a R. P., kteří jsou uvedeni v záhlaví tohoto poučení, a to společně a nerozdílně. Jen ze skutečnosti, že poškozená společnost nikde v poučení poškozeného přesně neužila slova „společně a nerozdílně“, není možné usuzovat, že dostatečně nekonkretizovala po jakých osobách a jakým způsobem požaduje uhrazení způsobené škody.
Pokud ale jednatel JABLONECKÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI, s. r. o., P. H. v hlavním líčení uvedl, že žádnou náhradu škody nepožaduje, jelikož společnost obdržela pojistné plnění ve výši 4 124 Kč, přičemž tato skutečnost byla doložena i sdělením společnosti Kooperativa pojišťovna a. s. a uvedená pojišťovna sama požadavek na náhradu škody nevznesla, nebylo žádného důvodu, aby soud obviněné zavázal k povinnosti zaplatit škodu ve výši rozdílu mezi škodou zjištěnou v trestním řízení a vyplaceným pojistným. Statutární orgán jmenované obchodní společnosti totiž v řízení před soudem, byť až v průběhu svého výslechu, prohlásil, že žádnou škodu po obviněných zaplatit nechce a tudíž soud neměl žádného důvodu ani oprávnění rozhodovat v rozporu s takto jím projevenou vůlí. Pokud tak přesto učinil, porušil zákon v ustanovení §228 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněných R. B. a R. P.
V případě vznesených nároků na náhradu škody poškozeným J. H. lze ze spisového materiálu zjistit následující. V poučení poškozeného, které provedla Policie ČR, KŘP Libereckého kraje, územní odbor Jablonec nad Nisou, obvodní oddělení Jablonec nad Nisou, a které se nachází na č. l. 356-357, sice poškozený vyčíslil škodu ve výši 13 350 Kč, kdy ovšem z tohoto poučení není konkrétně zřejmé, proti které osobě je tato částka nárokována, jelikož v této době bylo trestní řízení vedeno proti neznámému pachateli. Lze tak konstatovat, že tento návrh neodpovídá požadavkům stanoveným v §43 odst. 3 tr. ř. V poučení poškozeného – oběti trestného činu v trestním řízení na č. l. 358 až 362 sice již je uvedeno jméno obviněného a vyčíslena škoda způsobená trestným činem, ale poučení neobsahuje podpis poškozeného, resp. doklad o doručení poškozenému, a tudíž se tento návrh nedá považovat za řádně uplatněný, neboť neodpovídá podmínkám uvedeným v §43 odst. 3 tr. ř. Z obálky na č. l. 362 spisu je zřejmé, že toto poučení si poškozený nepřevzal, nepodepsal doklad o doručení, a tak nelze mít za to, že návrh na náhradu škody vůbec učinil. Tento nedostatek nemohl být zhojen ani tím, že samosoudkyně během svědeckého výslechu poškozeného v hlavním líčení přečetla jeho připojení se s nárokem na náhradu škody ve výši 32 850 Kč založené na č. l. 362 spisu, jelikož to bylo učiněno až při samotném výslechu poškozeného, resp. svědka, tedy po zahájení dokazování, a tudíž v rozporu s ustanovením §43 odst. 3 tr. ř. Ohledně poškozeného J. H. tak nemělo být o případné náhradě škody soudem rozhodováno, takže nezbývá než konstatovat, že postupem soudu došlo k porušení ustanovení §228 odst. 1 a nerespektování ustanovení §43 odst. 3 tr. ř. v neprospěch obviněného J. Š.
Pokud pak jde o námitky stěžovatele vztahující se k okolnosti, že v té době již probíhalo insolvenční řízení ohledně povoleného oddlužení obviněného Š., takže i tento důvod měl soudu bránit v učiněném rozhodnutí o náhradě škody, tak je třeba poznamenat, že je nadbytečné se touto problematikou zabývat s ohledem na již výše uvedené jiné pochybení soudu. Pokud by ale k němu nedošlo, Nejvyšší soud by dospěl ke stejnému závěru, jak jej ohledně této problematiky vyslovil výše při řešení náhrady škody přiznané Kooperativě pojišťovně a. s. (poškozený P.).
Dále je ze spisového materiálu zřejmé, že v protokolu o trestním oznámení ze dne 25. 4. 2013 se poškozená P. M. připojila s návrhem na náhradu škody ve výši 15 000 Kč, kdy v tomto protokolu není konkretizována osoba, proti níž je tento návrh podán. V úředním záznamu o podání vysvětlení, kde poškozená odkazuje na návrh na náhradu škody z protokolu o trestním oznámení je pouze uvedeno, že se věc týká P. A SPOL., kdy je ještě nad rámec návrhu z trestního oznámení zvýšen návrh na náhradu škody o 1 660 Kč. V zápisu o poučení poškozeného v trestním řízení na č. l. 549 spisu není nikde uveden návrh výroku o náhradě škody v určité výši. Tento návrh je poté uveden až v poučení poškozeného – oběti trestného činu v trestním řízení na č. l. 550 až 554, kdy je dostatečně konkretizována osoba, proti níž může být tento návrh vznesen, ovšem tentokrát zde chybí podpis poškozené, resp. doklad o doručení písemnosti, jenž by byl stvrzen podpisem poškozené, jelikož na č. l. 554 spisového materiálu je z obálky zřejmé, že poškozená si poučení nevyzvedla. Není tak možno dospět k závěru, že návrh na náhradu škody byl ze strany poškozené učiněn dostatečně konkrétně, tedy řádně, jak má na mysli ustanovení §43 odst. 3 tr. ř. Tento nedostatek opět nemohl být zhojen tím, že poškozená až na začátku svého svědeckého výslechu v hlavním líčení upřesnila, že požaduje 4 000 Kč za rozbité okno. Takový požadavek, resp. návrh byl totiž učiněn až při samotném výslechu poškozené, resp. svědkyně, tedy po zahájení dokazování (č. l. 929 verte spisu), a tudíž v rozporu s ustanovením §43 odst. 3 tr. ř. Proto pokud následně soud rozhodl podle §228 odst. 1 tr. ř. o povinnosti obviněné R. P. zaplatit poškozené P. M., nar. XY, škodu ve výši 4 000 Kč, porušil tím zákon v neprospěch obviněné, neboť tak rozhodnout neměl.
Závěrem je nutno říci, že z protokolu o hlavním líčení, který se nachází na č. l. 928 a násl. přiloženého spisu, je zřejmé, že před zahájením vlastního dokazování samosoudkyně přečetla nároky na náhradu škody jen některých poškozených, většinou těch, kteří nebyli přítomni u hlavního líčení. Ostatních poškozených, kteří se k hlavnímu líčení dostavili k podání svědectví, se na skutečnost, zda trvají na svých již vznesených nárocích na náhradu jim způsobené škody obviněnými, případně zda hodlají své nároky nějak modifikovat, dotázala až při samotném jejich výslechu, tedy v procesní fázi samotného dokazování, kdy již nesprávnosti či nedokonalosti těchto návrhů zhojit nelze. Podle §43 odst. 3 tr. ř. totiž poškození mohou tento návrh učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování, k čemuž jim má dát předseda senátu (samosoudce) podle §206 odst. 2 tr. ř. vždy prostor, resp. sám se na tyto skutečnosti dotáže. To se však evidentně nestalo.
Z důvodů výše uvedených tak Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že v části výroku o náhradě škody byl pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 8. 3. 2016 sp. zn. 2 T 161/2014 a v řízení mu předcházejícím porušen zákon v ustanoveních §228 odst. 1 tr. ř. a §43 odst. 3 tr. ř. v neprospěch obviněných R. B., J. Š. a R. P. Proto podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil v následujících jednotlivých výrocích o náhradě škody, jimiž byla obviněnému J. Š. uložena povinnost zaplatit poškozenému J. H. částku 31 935 Kč; obviněnému R. B. poškozeným J. K. a Č. K. částku 11 070 Kč; obviněné R. P. poškozené P. M. částku 4 000 Kč; obviněným R. B. a J. Š. společně a nerozdílně poškozené Kooperativa pojišťovně a. s., Vienna Insurance Group, IČ 47116617, částku 14 300 Kč a obviněným R. B. a R. P. společně a nerozdílně poškozené JABLONECKÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI, s. r. o., IČ 64050416, částku 2 076 Kč, přičemž současně zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušenou část výroku o náhradě škody obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Vzhledem k tomu, že bylo možné o oprávněných a řádně vznesených nárocích některých poškozených na náhradu škody znovu rozhodnout, Nejvyšší soud podle §271 odst. 2 tr. ř. ve spojení s §265 tr. ř. a podle §228 odst. 1 tr. ř. rozhodl tak, že obviněnému R. B. uložil povinnost zaplatit poškozeným J. K. a Č. K. částku 10 170 Kč a obviněným R. B. a J. Š. zaplatit poškozené společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, IČ 47116617, společně a nerozdílně částku 5 700 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. pak se zbytky vznesených nároků na náhradu škody odkázal poškozené J. K., Č. K. a společnost Kooperativa pojišťovna a. s., Vienna Insurance Group, IČ 47116617, na řízení ve věcech občanskoprávních. Pokud jde o ostatní poškozené, ohledně nichž byly taktéž zrušeny výroky o povinnosti obviněných jim zaplatit náhradu škody, tak pro formální nedostatky při uplatnění jejich nároků nebylo možné rozhodnout ani výrokem o odkázání poškozených na řízení v občanskoprávních věcech.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 5. 2019
JUDr. František Hrabec
předseda senátu