ECLI:CZ:NS:2019:6.TDO.1521.2018.3
6 Tdo 1521/2018-II.-61
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 1. 2019 v řízení o dovolání obviněného K. H. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Příbram, jímž napadl usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 6. 2018, č. j. 5 To 104/2017-778, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 52 T 9/2017, takto:
Podle §265 l odst. 4 tr. ř. se obviněný nebere do vazby.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 9. 11. 2017, č. j. 52 T 9/2017-699 , byl obviněný K. H. uznán vinným zločinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustil způsobem popsaným v bodech 1., 5., 6., 9. až 12. a 14. výroku o vině.
2. Obviněný byl za tento zločin odsouzen podle §209 odst. 5 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti roků, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
3. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 20. 6. 2018, č. j. 5 To 104/2017-778 , jímž je podle §256 tr. ř. zamítl.
4. Proti označenému usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, které Nejvyšší soud shledal důvodným. Na jeho podkladě proto Nejvyšší soud usnesením ze dne 16. 1. 2018, sp. zn. 6 Tdo 1521/2018 , zrušil jak napadené usnesení odvolacího soudu v části, v níž došlo k zamítnutí odvolání obviněného, tak jemu předcházejí rozsudek soudu prvního stupně v celé odsuzující části týkající se obviněného K. H., jakož i všechna další rozhodnutí, na zrušené části těchto rozhodnutí obsahově navazující a věc přikázal nalézacímu soudu, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
5. Z obsahu trestního spisu vyplynulo, že obviněný v současné době (od 19. 9. 2018) vykonává trest odnětí svobody, který mu byl uložen zrušenými rozhodnutími soudu prvního a druhého stupně.
6. Podle §265 l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě.
7. V projednávané věci Nejvyšší soud zjistil, že nastaly podmínky k tomu, aby podle citovaného ustanovení rozhodl. Zrušením dovoláním napadených rozhodnutí pozbyla tato vykazované právní moci a tím i vykonatelnosti. Tím zanikl právní důvod ke zbavení obviněného jeho osobní svobody formou výkonu mu uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody. Bylo proto třeba posoudit, zda existují důvody k tomu, aby jeho osobní svoboda byla omezena zajišťujícím procesním institutem – vazbou.
8. Z trestního spisu bylo zjištěno, že trestní stíhání obviněného bylo vedeno bez omezení jeho osobní svobody vazbou. Jestliže nebyly shledány důvody vazby v případě trestního stíhání obviněného, a to ve vztahu k většímu rozsahu mu vytýkané trestné činnosti, než jakým byl uznán vinným dovoláním zrušenými rozhodnutími (pravomocně byl zproštěn útoků uvedených v bodech 2., 3. a 4. žalobního návrhu, tato část rozhodnutí zůstala i po dovolacím rozhodnutí nedotčena), nejsou shledávány důvody omezení osobní svobody tímto zabezpečovacím institutem ani v současném stadiu řízení, tj. poté, co odsuzující rozhodnutí byla zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Jak totiž bylo zjištěno, ani po právní moci napadených rozhodnutí nezavdal obviněný příčin k tomu, aby musel být vzat do vazby, neboť k výkonu mu uloženého trestu odnětí svobody sám nastoupil.
9. Nejvyšší soud proto podle §265 l odst. 4 tr. ř. rozhodl tak, že se obviněný do vazby nebere.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný
V Brně dne 16. 1. 2019
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu