ECLI:CZ:NS:2019:6.TDO.863.2019.2
sp. zn. 6 Tdo 863/2019-381
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 8. 2019 o dovolání, které podal obviněný H. D. K., nar. XY v XY, trvale bytem XY, okres XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov, o žádosti obviněného o pořízení překladu podle §28 odst. 4 tr. ř., takto:
Podle §28 odst. 4 tr. řádu se žádosti obviněného o pořízení překladu vyjádření státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného nevyhovuje.
Odůvodnění:
1. Dne 3. 7. 2019 předložil Městský soud v Praze k Nejvyššímu soudu dovolání obviněného proti rozsudku ze dne 31. 10. 2018, č. j. 56 T 1/2018-175 (ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 2. 2019, č. j. 5 To 2/2019-283).
2. K dovolání obviněného se dne 30. 7. 2019 vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Toto její vyjádření bylo zasláno na vědomí obviněnému, který prostřednictvím své obhájkyně JUDr. Ireny Ivanove Savové požádal podáním ze dne 26. 8. 2019, o pořízení překladu vyjádření státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství do bulharského jazyka.
3. Podle §28 odst. 2 tr. ř. za podmínek uvedených v odstavci 1 je třeba obviněnému písemně přeložit usnesení o zahájení trestního stíhání, usnesení o vazbě, usnesení o nařízení pozorování obviněného ve zdravotnickém ústavu, obžalobu, dohodu o vině a trestu a návrh na její schválení, návrh na potrestání, rozsudek, trestní příkaz, rozhodnutí o odvolání a o podmíněném zastavení trestního stíhání; to neplatí, jestliže obviněný po poučení prohlásí, že pořízení překladu takového rozhodnutí nepožaduje. Týká-li se takové rozhodnutí více obviněných, přeloží se obviněnému jen ta část rozhodnutí, která se jej týká, pokud ji lze oddělit od ostatních výroků rozhodnutí a jejich odůvodnění. Pořízení překladu rozhodnutí a jeho doručení zajišťuje orgán činný v trestním řízení, o jehož rozhodnutí se jedná.
4. Podle §28 odst. 4 tr. ř. za podmínek uvedených v odstavci 1 je třeba obviněnému písemně přeložit i písemnost neuvedenou v odstavci 2, je-li to zapotřebí pro zaručení spravedlivého procesu, zejména pro řádné uplatnění práva na obhajobu, a to v rozsahu určeném orgánem činným v trestním řízení, který je zcela nezbytný k seznámení obviněného se skutečnostmi, které jsou mu kladeny za vinu; není-li odůvodněnému návrhu obviněného, který využil právo uvedené v §2 odst. 14 , na pořízení překladu takové písemnosti vyhověno, orgán činný v trestním řízení, který řízení vede, o tom rozhodne usnesením. Namísto písemného překladu podle věty první lze písemnost nebo její podstatný obsah přetlumočit; ustanovení věty první se nepoužije, jestliže již byla tato písemnost nebo její podstatný obsah obviněnému přetlumočena nebo jestliže obviněný po poučení prohlásí, že pořízení jejího překladu nepožaduje. Proti rozhodnutí podle věty první je přípustná stížnost. Pořízení překladu a jeho doručení zajišťuje orgán činný v trestním řízení, který řízení vede.
5. S ohledem na žádost obviněného a citovaná ustanovení trestního řádu zvažoval Nejvyšší soud, zda jeho žádosti vyhovět. Z ustanovení §28 odst. 2 tr. ř. vyplývá taxativní výčet rozhodnutí a písemnosti, u kterých je (vždy) třeba tyto obviněnému přeložit (s výhradou, že obviněný po určení prohlásí, že pořízení překladu takového rozhodnutí nepožaduje). Z citovaného ustanovení tedy vyplývá, že vyjádření státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného mezi těmito rozhodnutími resp. písemnostmi uvedeno není. Nejvyšší soud proto zvažoval, zda toto sdělení je nutné obviněnému nutné písemně přeložit. Při vědomí ustanovení §2 odst. 14 tr. ř. tedy posuzoval, zda je přeložení této písemnosti třeba pro zaručení spravedlivého procesu a zejména práva obviněného na obhajobu, a to v rozsahu určeném orgánem činným v trestním řízení, který je zcela nezbytným k seznámení obviněného se skutečnostmi, které jsou mu kladeny za vinu, jak to předpokládá shora citované ustanovení §28 odst. 4 tr. ř.
6. Po zvážení všech okolností případu s přihlédnutím k obsahu vyjádření státní zástupkyně pak dospěl Nejvyšší soud k závěru, že žádosti obviněného o pořízení překladu vyjádření státní zástupkyně k dovolání obviněného vyhovět není třeba. Je tomu tak zejména pro povahu předmětného vyjádření státní zástupkyně, které v zásadě nemá ve vztahu k dovolání či samotnému rozhodnutí takový význam a důsledky, jak je tomu v případě těch rozhodnutí, která jsou výslovně citována v §28 odst. 2 tr. ř. K nevyhovění žádosti obviněného dále přispělo i to, že státní zástupkyně ve svém vyjádření (k dovolání obviněného) neuvádí žádné skutečnosti, které by znamenaly nový či jinak doplňující pohled na skutkové a právní závěry učiněné dovoláním napadenými rozhodnutími. Dokladem toho je skutečnost, že se státní zástupkyně s dovoláním obviněného neztotožňuje a navrhuje toto dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné odmítnout.
7. Ze všech těchto důvodů proto Nejvyšší soud uzavřel, že se uvedené žádosti obviněného o pořízení překladu vyjádření státní zástupkyně k dovolání obviněného nevyhovuje podle §28 odst. 4 tr. ř., neboť nevypracování tohoto překladu se významným způsobem práva obviněného na spravedlivý proces a zejména jeho práva na řádné uplatnění na obhajoby nedotýká.
Poučení: Proti tomuto usnesení není žádný opravný prostředek přípustný (§141 odst. 2
tr. ř.).
V Brně dne 29. 8. 2019
JUDr. Jan Engelmann
předseda senátu
Zpracoval:
JUDr. Aleš Kolář