ECLI:CZ:NS:2019:6.TZ.20.2019.1
sp. zn. 6 Tz 20/2019-44
ROZSUDEK
Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Ivo Kouřila a soudců JUDr. Jana Engelmanna a JUDr. Vladimíra Veselého projednal ve veřejném zasedání konaném dne 13. 3. 2019 stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného M. B., nar. XY v XY, bytem XY, okres XY, t. č. ve výkonu ochranného léčení v Psychiatrické nemocnici Horní Beřkovice, Podřipská 1, Horní Beřkovice, proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Chomutově ze dne 21. 11. 2016, č. j. 20 T 142/2016-160, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. l tr. ř. rozhodl, takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově ze dne 21. 11. 2016, č. j. 20 T 142/2016-160,
byl porušen zákon
v ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného M. B.
Napadený trestní příkaz se zrušuje.
Současně se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Chomutově se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
Řízení předcházející podání stížnosti pro porušení zákona
1. Trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově ze dne 21. 11. 2016, č. j. 20 T 142/2016-160 , byl obviněný M. B. (dále rovněž jen „obviněný“) uznán vinným přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkového zjištění dopustil tím, že
dne 12. 4. 2016 okolo 17.00 hodin v XY č. p. XY, J. L., nar. XY, poté, kdy mu M. B. na jeho výzvu ukázal, kde bydlí poškozený P. M., nar. XY, zaklepal na dveře jeho bytu č. XY ve 2. patře domu a když poškozený otevřel, vstoupil J. L. a M. B. do bytu, kde J. L. ihned zaútočil na P. M. údery pěstí do těla a hlavy a rovněž kopy do celého těla.
2. Za tento přečin byl obviněný podle §178 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku.
3. Protože trestní příkaz nebyl napaden odporem, nabyl právní moci dne 21. 12. 2016.
II.
Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
4. Proti citovanému trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti České republiky (dále jen „ministr spravedlnosti“) podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného.
5. Ve svém mimořádném opravném prostředku namítl, že při vydání trestního příkazu soud porušil v neprospěch obviněného §314e odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. ř., neboť uvedenou formou rozhodnutí o vině a trestu obviněného rozhodl přesto, že tak vůči němu, jakožto osobě, jež byla zbavena způsobilosti k právním úkonům rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 6. 7. 1988, č. j. 13 Nc 1065/88-12, a jejíž svéprávnost byla posléze omezena rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 24. 11. 2016, č. j. 13 P 596/88-201, trestní příkaz nemohl vydat.
6. Z uvedeného důvodu ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Chomutově ze dne 21. 11. 2016, č. j. 20 T 142/2016-160, byl v neprospěch obviněného M. B. porušen zákon v ustanovení §314e odst. 1, 6 písm. a) tr. ř., podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Chomutově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
7. Obviněný se ke stížnosti pro porušení zákona vyjádřil prostřednictvím obhájce přítomného u veřejného zasedání tak, že se k podané stížnosti pro porušení zákona připojuje s tím, že odůvodněno je vyslovení porušení zákona v §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. Stran zbývající části petitu se s touto ztotožnil.
8. Intervenující státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud o podané stížnosti pro porušení zákona rozhodl způsobem v ní uvedeným s tím, že ponechal na jeho rozhodnutí, zda vysloví i porušení §314e odst. 1 tr. ř.
III.
Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
9. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl skutečně ve vytýkaném směru, tj. v důsledku vydání trestního příkazu vůči obviněnému, u něhož zákon tento způsob rozhodnutí výslovně zapovídá, porušen v neprospěch obviněného.
10. Trestní příkaz může vydat samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení (§314e odst. 1 tr. ř.). Trestní příkaz, který má (§314e odst. 7 tr. ř.) povahu odsuzujícího rozsudku, však nelze vydat – mimo jiné – i v řízení proti osobě, jejíž svéprávnost je omezena [§314e odst. 6 písm. a) tr. ř.]. Nutno dodat, že obsahově stejně vyznívalo i znění trestního řádu účinné v době vydání napadeného trestního příkazu, neboť až do 17. 3. 2017 bylo znění ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. v podobě, že trestní příkaz nelze vydat v řízení proti osobě, která je zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena. Změna provedená zákonem č. 55/2017 Sb., ve vztahu k citovanému ustanovení je tak toliko reakcí na úpravu obsaženou v novém občanském zákoníku (viz §55 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
11. Samosoudkyně Okresního soudu v Chomutově ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. v podobě účinné v době svého rozhodování při vydání trestního příkazu vůči obviněnému M. B. zjevně nerespektovala, ač si nemožnosti vydání trestního příkazu měla a mohla být vědoma. Součástí spisového materiálu, jímž byla dokladována důvodnost podané obžaloby, totiž byly mimo jiné i opis rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 6. 7. 1988, č. j. 13 Nc 1065/88-12, jímž byl obviněný zbaven způsobilosti k právním úkonům (č. l. 9, 82), opis usnesení téhož soudu ze dne 7. 7. 2014, č. j. 13 P 596/88-155, jímž bylo Město Kadaň jmenováno opatrovníkem M. B. omezeného ve svéprávnosti (č. l. 83-84) a opatření o ustanovení obhájkyně obviněnému z důvodu nutné obhajoby podle §36 odst. 1 písm. b) tr. ř. (č. l. 11-12). Rovněž obžaloba (č. l. 154-156) ve svém odůvodnění výslovně zmínila, že obviněný je zbaven způsobilosti k právním úkonům pro oligofrenii.
12. Zbývá dodat, že pokud by soud důsledně prověřoval otázku ne/možnosti vydání trestního příkazu vůči obviněnému jakožto osobě, jejíž svéprávnost byla omezena, zjistil by, že u Okresního soudu v Chomutově je vedeno řízení ve věci omezení svéprávnosti obviněného, které vyústilo ve vydání rozsudku ze dne 24. 11. 2016, jenž téhož dne nabyl právní moci, jímž byla svéprávnost obviněného M. B. omezena v rozsahu uvedeném pod bodem I. výroku, a jímž bylo opatrovníkem obviněného jmenováno Město Kadaň (výrok II.). Právní stav tímto rozhodnutím založený podle zjištění Nejvyššího soudu platí i v současné době. Při náležitých skutkových zjištěních ohledně osoby obviněného a při respektování zákonné úpravy účinné v době vydání napadeného rozhodnutí nemohl soud k vydání trestního příkazu přistoupit.
13. Pokud přesto vůči obviněnému M. B. trestní příkaz vydal, a to při vědomí rozhodných skutečností (z referátu plyne, že opis trestního příkazu byl doručován i opatrovníku), rozhodl soud způsobem porušujícím v neprospěch obviněného zákon v ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud proto v souladu s návrhem ministra spravedlnosti podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že vydáním trestního příkazu došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného v ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. Již na tomto místě je třeba konstatovat, že Nejvyšší soud se omezil na konstatování porušení pouze označeného ustanovení, neboť ve stížnosti pro porušení zákona neodezněla žádná argumentace, jež by vyvolala příslušný přezkum Nejvyššího soudu v otázce, že nebyly splněny podmínky vydání trestního příkazu vymezené v §314e odst. 1 tr. ř. proto, že skutkový stav nebyl spolehlivě prokázán opatřenými důkazy.
14. V návaznosti na vyslovené porušení zákona rozhodl Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. tak, že napadený trestní příkaz zrušil, přičemž současně zrušil i všechna další rozhodnutí, jež na trestní příkaz obsahově navazovala, pokud jeho zrušením pozbyla svého podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Nejvyšší soud věc Okresnímu soudu v Chomutově, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
15. Úkolem soudu prvního stupně je, aby o vině obviněného na podkladě podané obžaloby znovu rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 3. 2019
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu