ECLI:CZ:NS:2019:6.TZ.72.2019.1
sp. zn. 6 Tz 72/2019- 115
ROZSUDEK
Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Engelmanna a soudců JUDr. Aleše Koláře a JUDr. Vladimíra Veselého projednal ve veřejném zasedání konaném dne 25. 9. 2019 stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného M. B., nar. XY v XY, bytem XY, okres Chomutov, t. č. ve výkonu ochranného léčení v Psychiatrické nemocnici XY, XY, proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 15. 6. 2018, č. j. 3 T 68/2018-86, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. l tr. ř. rozhodl, takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 15. 6. 2018, č. j. 3 T 68/2018-86,
byl porušen zákon
v ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného M. B.
Napadený trestní příkaz se zrušuje.
Současně se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Litoměřicích se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Trestním příkazem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 15. 6. 2018, č. j. 3 T 68/2018-86, byl obviněný M. B. (dále rovněž jen „obviněný“) uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. j) tr. zákoníku, jehož se podle skutkového zjištění dopustil tím, že
„v době od 20.30 hod. dne 30. 1. 2018 do 1. 2. 2018, jako pacient Psychiatrické nemocnice XY, okres Litoměřice, kde vykonává ochranné léčení protialkoholní, protitoxikomanické a psychiatrické v ústavní formě, uložené mu rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 1. 8. 2017, č. j. 15 T 146/2015-323, který nabyl právní moci dne 22. 8. 2017, se nevrátil z povolené propustky mimo areál Psychiatrické nemocnice XY a mimo výkon ochranného léčení se zdržoval až do dne 1. 2. 2018, kdy byl v 8.35 hod. zajištěn a následně policejním orgánem dodán zpět k dalšímu výkonu ochranného léčení do Psychiatrické nemocnice XY, a současně porušil režim léčby tím, že nedodržel povinnou abstinenci, když během útěku požil alkoholické nápoje, což bylo prokázáno toxikologickým vyšetřením vzorku moči poskytnutým obviněným při příjmu v Psychiatrické nemocnice XY dne 1. 2. 2018 ve 14.35 hod., přičemž o zákazu požívání alkoholu a dalších návykových látek byl poučen nejméně dne 12. 10. 2017“,
za tento přečin byl odsouzen podle §337 odst. 1 tr. zákoníku s přihlédnutím k §314e odst. 2 tr. ř. k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let.
2. Vzhledem k tomu, že proti trestnímu příkazu nebyl podán opravný prostředek – odpor, nabyl právní moci dne 30. 6. 2018.
3. Proti shora citovanému trestnímu příkazu podala ve prospěch obviněného ministryně spravedlnosti stížnost pro porušení zákona, ve které poukázala na to, že samosoudkyně Okresního soudu v Litoměřicích vydáním trestního příkazu porušila v neprospěch obviněného zákon v ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř., neboť uvedenou formu rozhodnutí zvolila i přes skutečnost, že rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 24. 11. 2016, č. j. 13 P 596/88-201, který nabyl právní moci téhož dne, bylo rozhodnuto o omezení svéprávnosti obviněného M. B. a zároveň mu byl jmenován opatrovník – XY, když uvedená skutečnost vydání trestního příkazu bránila.
4. S ohledem na shora uvedenou skutečnost ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 15. 6. 2018, č. j. 3 T 68/2018-86 byl porušen zákon v ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného M. B., podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz, jakož i další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Litoměřicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
5. Obviněný prostřednictvím své obhájkyně přítomné u veřejného zasedání se ztotožnil s podanou stížností pro porušení zákona.
6. Intervenující státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se ztotožnil s podanou stížností pro porušení zákona a navrhl, aby Nejvyšší soud o podané stížnosti pro porušení zákona rozhodl způsobem v ní uvedeným.
7. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl skutečně ve vytýkaném směru, tj. v důsledku vydání trestního příkazu vůči obviněnému, u něhož zákon tento způsob rozhodnutí výslovně zapovídá, porušen v neprospěch obviněného.
8. V souvislosti s otázkou vydání trestního příkazu je nutno uvést, že tento může vydat samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení (§314e odst. 1 tr. ř.). Trestní příkaz, který má (§314e odst. 7 tr. ř.) povahu odsuzujícího rozsudku, však nelze vydat – mimo jiné – v řízení proti osobě, jejíž svéprávnost je omezena [§314e odst. 6 písm. a) tr. ř.].
9. Samosoudkyně Okresního soudu v Litoměřicích ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. v době svého rozhodování při vydání trestního příkazu vůči obviněnému M. B. zjevně nerespektovala, ač si nemožnosti vydání trestního příkazu měla a mohla být vědoma. Součástí spisového materiálu, jímž byla dokladována důvodnost podané obžaloby, totiž byly mimo jiné i opis rozsudku Okresního soudu Louny ze dne 1. 8. 2017, č. j. 15 T 146/2015-323, kterým byl obviněný zproštěn obžaloby podle §226 písm. d) tr. ř. – neboť není pro nepříčetnost trestně odpovědný, opis rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 24. 11. 2016, č. j. 13 P 596/88-201, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 6. 7. 1988, č. j. 13 Nc 1065/88-12, jímž byl obviněný zbaven způsobilosti k právním úkonům a z tohoto je dále zřejmé, že XY bylo jmenováno opatrovníkem M. B. omezeného ve svéprávnosti a opatření o ustanovení obhájce obviněnému z důvodu nutné obhajoby podle §36 odst. 1 písm. a) tr. ř. (č. l. 7 ). Rovněž obžaloba ve svém odůvodnění výslovně zmínila, že obviněný „byl omezen na svéprávnosti a jako opatrovník mu bylo ustanoveno XY“.
10. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud by soud důsledně prověřoval otázku ne/možnosti vydání trestního příkazu vůči obviněnému jakožto osobě, jejíž svéprávnost byla omezena, zjistil by, že v době vydání stížností pro porušení zákona napadeného rozhodnutí nemohl soud k vydání trestního příkazu přistoupit, neboť mu v tom bránily skutečnosti plynoucí z ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. [rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 24. 11. 2016, č. j. 13 P 596/88-201, jímž bylo rozhodnuto o omezení svéprávnosti M. B.].
11. Pokud přesto byl vůči obviněnému M. B. vydán trestní příkaz, a to při vědomí rozhodných skutečností (z referátu plyne, že opis trestního příkazu byl doručován i opatrovníku), rozhodl soud způsobem porušujícím v neprospěch obviněného zákon v ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud proto v souladu s návrhem ministryně spravedlnosti podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že vydáním trestního příkazu došlo k porušení zákona v neprospěch obviněného v ustanovení §314e odst. 6 písm. a) tr. ř. Již na tomto místě je třeba konstatovat, že Nejvyšší soud se omezil na konstatování porušení pouze označeného ustanovení, neboť ve stížnosti pro porušení zákona neodezněla žádná argumentace, jež by vyvolala příslušný přezkum Nejvyššího soudu v otázce, že nebyly splněny podmínky vydání trestního příkazu vymezené v §314e odst. 1 tr. ř. proto, že skutkový stav nebyl spolehlivě prokázán opatřenými důkazy.
12. V návaznosti na vyslovené porušení zákona rozhodl Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. tak, že napadený trestní příkaz zrušil, přičemž současně zrušil i všechna další rozhodnutí, která na trestní příkaz obsahově navazovala, pokud jeho zrušením pozbyla svého podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Nejvyšší soud věc Okresnímu soudu v Litoměřicích, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Úkolem soudu prvního stupně je, aby o vině obviněného na podkladě podané obžaloby znovu rozhodl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 9. 2019
JUDr. Jan Engelmann
Předseda senátu