ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.10.2019.1
sp. zn. 7 Td 10/2019-193
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 20. 3. 2019 v neveřejném zasedání, v trestní věci obviněného O. R. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 4 T 116/2018, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 1.
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Přerově podala dne 4. 12. 2018 u Okresního soudu v Přerově obžalobu na obviněného O. R. pro přečin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 odst. 1 alinea první tr. zákoníku.
Přečinu se měl dopustit v podstatě tím, že jako prokurista společnosti XY, se sídlem XY (správně XY), Praha, minimálně od 9. 5. 2014 do 5. 12. 2017, kdy byl prohlášen úpadek na její majetek, a kdy jeho prokura byla zřízena účelově s cílem svěřit mu jednatelská oprávnění, přičemž byl jedinou osobou, která za společnost fakticky jednala a vystupovala, v rozporu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, úmyslně nevedl správné, úplné ani průkazné účetnictví společnosti, a to i přes to, že společnost XY, v uvedené období realizovala zakázky, zároveň nijak nereagoval na výzvy insolvenčního správce společnosti ohledně poskytnutí součinnosti a předání účetnictví, ohrozil majetková práva v obžalobě uvedených věřitelů s pohledávkami ve výši minimálně 1 526 938 Kč, a nevedením účetnictví správci daně znemožnil možnost přezkumu a řádného stanovení daňové povinnosti minimálně za účetní roky 2014, 2015 a 2016, když sám, ani prostřednictvím jiného, za společnost žádná daňová přiznání nepodával.
Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 12. 2018, sp. zn. 4 T 116/2018, byla věc podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a §188 odst. 1 tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu, neboť okresní soud má za to, že není místně příslušný k projednání věci, když příslušným by měl být Obvodní soud pro Prahu 1. Podle názoru soudu je místní příslušnost k projednání obžaloby dána tím, že se obviněný vytýkaného jednání dopustil jako prokurista obchodní společnosti se sídlem na adrese Praha 1, XY, tedy v obvodu působnosti Obvodního soudu pro Prahu 1. Byť se jednalo o virtuální adresu společnosti, pak přesto výkon podnikatelské činnosti odpovídal tomu, že obviněný společnost řídil z Prahy. Ze spisového materiálu totiž vyplynulo, a to z výpovědi obviněného učiněné u hlavního líčení dne 16. 10. 2017 v trestní věci vedené před Okresním soudem v Přerově pod sp. zn. 3 T 116/2017, že v dané době, kdy pod hlavičkou citované společnosti provozoval podnikatelskou činnost, obžalovaný fakticky pobýval v Praze, zároveň při podání vysvětlení v této trestní věci obviněný uvedl, že při svém pobytu v Praze realizoval zakázky pro své známé a jejich známé. S tímto tvrzením obviněného pak koresponduje obsah uvedeného spisu, sp. zn. 3 T 116/2017, kdy dle tam založené zprávy obviněný byl v období od 2. 1. 2013 do 4. 2. 2016 zaměstnán u společnosti HOME ART, s. r. o., s místem výkonu práce v Praze, poté v Praze i nadále zůstával, když se živil brigádně, jak uvedl ve své výpovědi před policejním orgánem, za období roku 2016 pak realizoval zakázky uvedené v nyní podávaném žalobním návrhu. Jednání obviněného tak bylo podle okresního soudu spácháno v obvodu působnosti Obvodního soudu pro Prahu 1. Pokud jde o místo, kde nastal následek trestného činu, pak nevedením účetnictví obviněný současně ohrozil řádné vyměření daně za zdaňovací období let 2014 – 2016, stalo se tak tedy vůči Finančnímu úřadu pro Prahu 1 jako místně příslušnému správci daně, tedy opětovně v obvodu působnosti uvedeného pražského soudu. K ohrožení majetkových práv věřitelských subjektů co do následků jednání obviněného, pak došlo v místě sídla společnosti, když v obvodu působnosti zdejšího soudu neměla společnost žádnou provozovnu. Obžaloba tak byla podle soudu podána u nepříslušného soudu.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
Obviněný se měl podle obžaloby dopustit přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 odst. 1 alinea první tr. zákoníku tím, že (podle právní věty) nevedl účetní knihy, zápisy a jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku, nebo k jejich kontrole, ač k jejich vedení byl podle zákona povinen a ohrozil tak majetková práva jiného a včasné a řádné vyměření daně.
Obviněný jako prokurista společnosti XY, kdy byl jedinou osobou, která za společnost fakticky jednala a vystupovala, současně v postavení jediného společníka, podle obžaloby úmyslně nevedl řádně účetnictví společnosti, ačkoliv měl za společnost v dané době realizovat zakázky, čímž měl ohrozit majetková práva věřitelů (uvedených v obžalobě; v rozsahu uvedeném v obžalobě) a současně měl nevedením účetnictví správci daně znemožnit možnost přezkumu a řádného stanovení daňové povinnosti za uvedené roky, neboť za společnost žádná daňová přiznání nepodával.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je přitom třeba považovat především místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, avšak i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
Objektivní stránka v první skutkové podstatě (§254 odst. 1) spočívá v tom, že pachatel ohrozí majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně tím, že (v tomto konkrétním případě) nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen (ŠÁMAL Pavel. §254. In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, HERCZEG Jiří, KRATOCHVÍL Vladimír, PÚRY František, RIZMAN Stanislav, ŠÁMALOVÁ Milada, VÁLKOVÁ Helena, VANDUCHOVÁ Marie. Trestní zákoník. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2012, s. 2580).
V daném případě je objektem přečinu, jež je obviněnému kladen za vinu, zájem na řádném vedení a uchování účetnictví a dalších dokladů sloužících k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole. Tímto ustanovením je tedy chráněn zájem adresáta informace na její pravdivosti. Adresátem zde bude zpravidla stát, ale nemusí tomu tak být vždy, neboť tento ohrožovací trestný čin se může dotknout i obchodních partnerů, akcionářů či věřitelů v insolvenčním řízení. Zákonným znakem přečinu podle §254 odst. 1 tr. zákoníku není způsobení škody.
Společnost XY, za kterou obviněný jednal a za kterou (zjednodušeně řečeno) podle obžaloby nevedl řádně účetnictví, ačkoli byl povinen a nepodával žádná daňová přiznání, měla v danou dobu sídlo na adrese XY, Praha 1. Ze zprávy insolvenčního správce Mgr. M. Konečného na č. l. 70 tr. spisu vyplývá, že jde toliko o adresu virtuálního sídla společnosti, kdy na dané adrese má zapsané sídlo několik obchodních společností. Z výpovědí obviněného založených v trestním spisu (č. l. 3 a násl. tr. spisu a 76 a násl. tr. spisu) však vyplývá, že se v danou dobu také zdržoval v Praze a zakázky zpracovával vesměs pro své známé z Prahy. Pokud je tedy v jednání obviněného spatřováno spáchání přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle §254 odst. 1 alinea první tr. zákoníku, pak nevedením účetnictví měl ohrozit řádné vyměření daně za uvedená zdaňovací období, přičemž se tak stalo vůči Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 1, jako místně příslušnému správci daně, tedy v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1. Uvedený finanční úřad také podle obžaloby přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 5 671,50 Kč, jako jeden z věřitelů, jejichž majetková práva měl obviněný svým jednáním ohrozit.
Z výše uvedeného vyplývá, že obžaloba byla v tomto případě podána u místně nepříslušného Okresního soudu v Přerově.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 20. 3. 2019
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu