ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.21.2019.1
sp. zn. 7 Td 21/2019-452
USNESENÍ
Nejvyšší soud ve věci obviněného J. S. , nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 4 T 127/2018, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. 5. 2019 návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v České Lípě neodnímá .
Odůvodnění:
1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v České Lípě podala dne 30. 10. 2018 obžalobu (č. l. 291 tr. spisu) na obviněného J. S. pro přečin podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku.
2. Dne 11. 3. 2019 bylo Nejvyššímu soudu doručeno několik podání obviněného. Obsahem podání obviněného ze dne 17. 12. 2018 (č. l. 302 tr. spisu) je mimo jiné návrh obviněného na postup podle §25 tr. ř., odnětí věci Okresnímu soudu v České Lípě (u okresního soudu vedena pod sp. zn. 4 T 127/2018) a její přikázání Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. Důvod pro takový postup spatřuje v tom, že převážná většina svědků (podle obviněného sedm z osmi obžalobou navržených svědků) je z jiného obvodu, konkrétně z okresu Žďár nad Sázavou a Jihomoravského kraje. Podle obviněného jde o svědky navržené obžalobou a on sám navrhuje 4 svědky ke slyšení u hlavního líčení. Pro svědky i jeho samotného znamená účast u hlavního líčení u Okresního soudu v České Lípě časovou i finanční zátěž (cestování cca 200 km a 3 hodiny osobním vozidlem), komplikace a náklady řízení. Přikázáním věci Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou dojde podle obviněného k udržení maximální hospodárnosti řízení a úspoře nákladů. Primárním důvodem je však podle obviněného jeho zdravotní stav. Uvedl, že trpí torpidní hypertenzí s psychickou nadstavbou, vyčerpávají ho i běžné věci denního života, léto v podstatě strávil na lůžku, dvakrát měl kolaps a jedenkrát náhlé bezvědomí. Obviněný přiložil 3 lékařské zprávy. Dále uvedl, že na cestování osobním vozidlem si zatím netroufá a cestování hromadnými prostředky podle něj znamená vyjet o den dříve.
3. Okresní soud v České Lípě předložil dne 23. 4. 2019 trestní spis sp. zn. 4 T 127/2018 Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu obviněného J. S. na odnětí a přikázání věci. Nejvyšší soud projednal předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
4. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. V projednávané věci Nejvyšší soud však takové důvody neshledal.
5. Především není pochyb o tom, že Okresní soud v České Lípě je místně příslušný k projednání věci obviněného. V obvodu tohoto soudu má sídlo a provozovny společnost, která měla být jednáním obviněného (popsaným v obžalobě) uvedena v omyl, a které měl obviněný způsobit škodu. U tohoto soudu byla dne 30. 10. 2018 podána na obviněného obžaloba a tento soud se tak stal místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994).
6. Nejvyšší soud je také soudem příslušným k rozhodnutí o návrhu soudu na delegaci, neboť je soudem nejblíže společně nadřízeným příslušnému Okresnímu soudu v České Lípě, kterému by měla být věc podle návrhu obviněného odňata, a Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou, jemuž by měla být věc podle návrhu obviněného přikázána.
7. Trestní věc obviněného se nyní u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 4 T 127/2018, nachází ve stadiu po podání obžaloby a po provedeném hlavním líčení dne 3. 4. 2019, kterého byl přítomen obviněný i jeho obhájkyně. U hlavního líčení, ke kterému se obviněný dostavil dobrovolně a byla přednesena obžaloba, (obviněný odmítl vypovídat) byl přečten protokol o výpovědi obviněného z přípravného řízení (č. l. 423 tr. spisu) a byla provedena výpověď svědka V. Z. (č. l. 123 tr. spisu) a I. Š. (svědků navržených obžalobou ke slyšení u hlavního líčení). V hlavním líčení dne 3. 4. 2019 bylo k námitce podjatosti, vznesené obviněným, rozhodnuto podle §31 tr. ř. a §30 odst. 1 tr. ř. o tom, že samosoudkyně JUDr. B. Fedorková není vyloučena z rozhodování v trestní věci obviněného, sp. zn. 4 T 127/2018.
8. Obviněný postavil svou argumentaci návrhu na delegaci jednak na hledisku hospodárnosti a rychlosti trestního řízení a jednak na důvodech týkajících se jeho zdravotního stavu. V těchto argumentech však Nejvyšší soud v tomto konkrétním případě neshledal důvody pro postup podle §25 tr. ř.
9. Obviněný posuzuje hospodárnost a rychlost trestního řízení zejména z hlediska svých nákladů a z hlediska nákladů na dopravu jím navržených svědků, v souvislosti s dostavením se k příslušnému soudu v České Lípě, z jejich, podle obviněného vzdálených bydlišť v Jihomoravském kraji. Pokud jde o tyto argumenty obviněného, je nutno zdůraznit, že postup podle §25 tr. ř. je postupem zcela výjimečným, tedy odůvodněným zcela výjimečnými okolnostmi. Pokud jde o svědky, skutečnost, že i větší počet svědků navržených ke slyšení u hlavního líčení má bydliště nikoli v obvodu příslušného soudu, není obecně důležitým důvodem ve smyslu §25 tr. ř. k odnětí věci příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu, neboť se jedná o zcela běžnou skutečnost. V tomto případě jsou podle obžaloby navrženi k výslechu dva svědci (V. Z., I. Š.), kteří v hlavním líčení dne 3. 4. 2019 vyslechnuti byli. Bude samozřejmě otázkou dokazování, které svědky bude nutno ve věci ještě vyslechnout, přičemž řešení této otázky náleží toliko soudu. Podstatné ale je, že tyto skutečnosti nejsou nikterak výjimečné a nemohou tak opodstatňovat postup podle §25 tr. ř.
10. Obviněný postavil svůj návrh na delegaci také na námitkách týkajících se jeho zdravotního stavu a doložil k tomu lékařské zprávy. V obecné rovině Nejvyšší soud podotýká, že skutečnost, že obviněný má bydliště v obvodu jiného soudu než soudu příslušného k projednání věci, není nijak výjimečná a sama o sobě nemůže být důležitým důvodem pro postup podle §25 tr. ř. Důvodem pro postup podle §25 tr. ř. může být zejména např. značně vysoký věk obviněné osoby, nebo závažné zdravotní problémy obviněného, které výrazně omezují jeho mobilitu. Takové skutečnosti však Nejvyšší soud na základě dostupného spisového materiálu neshledal.
11. V trestním spisu se nachází lékařské zprávy z ledna a května 2018 (tedy více než jeden rok staré lékařské zprávy), zaslané obviněným (č. l. 304 – poukaz na vyšetření, č. l. 305, 306 tr. spisu – zprávy z 8. 5. 2018 z LSPP, Nemocnice Nové Město na Moravě), ze kterých vyplývá, jak obviněný subjektivně vnímá svůj aktuální zdravotní stav (v roce 2018), zejména únavu, bolest v hrudi, prekolapsové stavy. Vyplývají z nich také diagnózy stanovené lékařem a způsob léčení potíží obviněného. Ve zprávě ze dne 16. 1. 2019 (č. l. 322 tr. spisu) lékař P. V. uvedl „Vzhledem k chronickým zdravotním potížím pacienta doporučuji, pokud je to možné, vést soudní jednání v místě bydliště (např. videokonferencí)“ . Jedná se o doporučení, přičemž v něm není uvedeno, jakými konkrétními zdravotními potížemi obviněný trpí a zda natolik omezují jeho mobilitu, že vylučují jeho účast u soudu v České Lípě. Samo diagnostikované onemocnění obviněného „torpidní hypertenze“ (vyplývající z lékařských zpráv, a které obviněný sám zmiňuje), o takovém závěru nevypovídá, když se jedná o relativně běžné onemocnění. Nejvyšší soud proto ve věci ani neshledává důvod k tomu, aby byl ohledně zdravotního stavu obviněného opatřen znalecký posudek, jak obviněný uvedl v doplnění návrhu na delegaci ze dne 8. 3. 2019.
12. Nejvyšší soud považuje za nutné upozornit, že obviněný podáním dne 17. 12. 2018 navrhoval delegaci také v jiné jeho souběžně vedené trestní věci (vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře, sp. zn. 2 T 78/2018; u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Td 5/2019), kterému Nejvyšší soud nevyhověl. Již podáním ze dne 17. 12. 2018, doručeném Nejvyššímu soudu dne 11. 3. 2019, navrhoval také delegaci v trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě (sp. zn. 4 T 127/2018, u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Td 21/2019). V trestní věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 2 T 78/2018, ve které návrhu obviněného na delegaci věci rovněž k Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou Nejvyšší soud nevyhověl (viz usnesení ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 7 Td 5/2019), však byl jeho zdravotní stav pouze okrajovou námitkou a obviněný ani nedoložil žádnou lékařskou zprávu týkající se jeho údajně špatného zdravotního stavu, která by dokládala jeho natolik vážný zdravotní stav, který by vylučoval, aby se dostavil k příslušnému soudu v jeho trestní věci. V nyní projednávané trestní věci, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 4 T 127/2018, se obviněný k hlavnímu líčení dne 3. 4. 2019 sám dostavil a byla provedena podstatná část důkazů, jejichž provedení byl obviněný přítomen. Z protokolu o hlavním líčení na č. l. 422 a 422 p. v. sice vyplývá, že v úvodu byla obviněnému na jeho žádost zavolána záchranná služba a hlavní líčení bylo z tohoto důvodu přerušeno od 12:50 do 13:15. Poté ale bylo opět v hlavním líčení pokračováno a za účasti obviněného byly provedeny důkazy, ke kterým se také obsáhle vyjadřoval. Z trestního spisu nevyplývá, z jakého důvodu byla záchranná služba zavolána a jak byl obviněný ošetřen, když se v něm nenachází žádná lékařská zpráva z tohoto zákroku. Z obsahu trestního spisu, z dostupných lékařských zpráv, a také z krátkodobého ošetření obviněného přivolanou záchrannou službou v průběhu hlavního líčení na jeho žádost ale vyplývá, že stav obviněného na počátku hlavního líčení byl vyvolán stresem souvisejícím s jeho účastí u hlavního líčení, tedy se soudním řízením jako takovým, což by však delegace věci jinému soudu nevyřešila. Způsob argumentace obviněného v uvedených trestních věcech (u Nejvyššího soudu vedených pod sp. zn. 7 Td 5/2019, 7 Td 21/2019) spíše vypovídá o neochotě obviněného dostavit se k příslušnému soudu z důvodu nutnosti cestovat, hradit si s tím spojené náklady a o jeho snaze dosáhnout projednání jeho trestních věcí v blízkosti jeho bydliště. Příslušnost soudu v trestním řízení ale není obviněnému dána na výběr. Má-li obviněný skutečnou snahu o prokázání své neviny, když obžalobu považuje za vyfabulovanou, projednání věci soudem bez zbytečných průtahů, bez vystavování se opakovaně případnému stresu z jednání u soudu, dosáhne právě tím, že se k příslušnému soudu řádně dostaví k hlavnímu líčení. Tím také prokáže, že má skutečný zájem na spravedlivém rozhodnutí o obžalobě a jeho cílem není pouze mařit nebo prodlužovat soudní řízení v jeho trestních věcech.
13. Po pečlivém zvážení okolností případu a na základě dokumentů založených v trestním spise, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v projednávané věci nejsou dány důležité důvody ve smyslu §25 tr. ř., které by odůvodňovaly výjimečný průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
14. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 5. 2019
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu