ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.22.2019.1
sp. zn. 7 Td 22/2019
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného M. V., nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 1/2013, a u odvolacího Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 3 To 99/2018, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 4. 2019 návrh zúčastněné osoby na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Vrchnímu soudu v Praze neodnímá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 10 T 1/2013, byl obviněný M. V. uznán vinným zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ukončeným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a byl mu za to uložen trest. Podle §101 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a §101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku bylo rozhodnuto o zabrání věci (věcí konkrétně uvedených ve výroku o trestu). Podle §229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu škody (č. l. 4883 tr. spisu). Toto rozhodnutí nenabylo právní moci, neboť proti němu podal odvolání obviněný, státní zástupce a zúčastněná osoba.
2. Vrchnímu soudu v Praze byl dne 30. 8. 2018 (č. l. 4993 tr. spisu) předložen trestní spis Městského soudu v Praze sp. zn. 10 T 1/2013, k rozhodnutí o podaných odvoláních. Věc je u odvolacího soudu vedena pod sp. zn. 3 To 99/2018.
3. Podáním, které bylo Vrchnímu soudu v Praze doručeno dne 15. 3. 2019, učinil M. Š. za zúčastněnou osobu, společnost T. p. P. (dále jen zúčastněná osoba) návrh na odnětí uvedené věci, sp. zn. 3 To 99/2018, Vrchnímu soudu v Praze a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci (č. l. 5260 tr. spisu).
4. V úvodu návrhu je popsán aktuální stav řízení ve věci, kdy na den 15. 3. 2019 a na den 18. 3. 2019 bylo nařízeno veřejné zasedání odvolacího soudu. Správce zúčastněné osoby obdržel dne 14. 3. 2019 od zmocněnce zúčastněné osoby Š. M. informaci, že s ohledem na pracovní neschopnost a možné onemocnění salmonelózou žádal vrchní soud o odročení veřejného zasedání nařízeného na den 15. a 18. 3. 2019. Veřejné zasedání odročeno nebylo. Š. M. je přitom od začátku (2003) zmocněncem zúčastněné osoby. Má detailní znalosti spisu a zpracovával a podával všechny procesní návrhy ve věci. M. Š. má za to, že neodročením předmětného veřejného zasedání mohou být vážně poškozena práva zúčastněné osoby. Poznamenal, že omluva zaslaná Š. M. byla první a jedinou omluvou za celou dobu trestního řízení. Skutečnost, že veřejné zasedání nebylo odročeno, podle M. Š. u zúčastněné osoby oslabilo důvěru ve spravedlivé rozhodnutí o odvolání zúčastněné osoby, když jí je fakticky znemožněno právo na obranu a řádné projednání jejího odvolání před odvolacím soudem. Navíc uvedl, že již dříve byla důvěra zúčastněné osoby ve spravedlivé rozhodnutí otřesena postupem soudu prvního stupně, resp. předsedy senátu, který podle jeho názoru vedl jednání značně nestandardně a podle něj zjevně podjatě. V řízení se údajně opíral o pomoc společnosti Č., v pozici poškozeného, ačkoli byl přesvědčen, že postavení osoby poškozené nemá. Námitkou podjatosti předsedy senátu soudu prvního stupně vznesenou zúčastněnou osobou v lednu 2019 (pozn. č. l. 5071 tr. spisu) se dosud nikdo nezabýval. Stejně tak nebylo podle něj řešeno, že soud prvního stupně v posledním hlavním líčení ukončil prvoinstanční řízení vydáním rozsudku proti M. V., pokud jde o zúčastněnou osobu (a zabrání její věci), bylo vyhlášeno usnesení, které však městský soud nevyhotovil ani nikdy nedoručil. Podle M. Š. ztratila zúčastněná osoba důvěru ve spravedlivé rozhodování Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, když v řízení u městského soudu vystupovala společnost Č., defacto jako konzultant předsedy senátu se stanovisky proti zúčastněné osobě a stejná osoba se má dále účastnit i jednání u Vrchního soudu v Praze. Proto je navrhováno odnětí věci Vrchnímu soudu v Praze a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci.
5. Vrchní soud v Praze předložil dne 25. 3. 2019 trestní spis Městského soudu v Praze, sp. zn. 10 T 1/2013, Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu zúčastněné osoby na delegaci. V předkládací zprávě vrchní soud uvedl, že na dny 15. 3 2019 a 18. 3 2019 nařídil veřejné zasedání v trestní věci obviněného M. V. Den před konáním veřejného zasedání požádal zmocněnec zúčastněné osoby o odročení veřejného zasedání z důvodu nemoci. Vrchní soud v Praze žádosti nevyhověl. Dne 15. 3. 2019 Vrchní soud v Praze obdržel od správce zúčastněné osoby M. Š. návrh na postup podle §25 tr. ř. U veřejného zasedání dne 15. 3. 2019 M. Š. návrh na delegaci zopakoval. S ohledem na nutnost projednání trestní věci týkající se obviněného M. V., Vrchní soud v Praze podle §23 odst. 1 tr. ř., per analogiam k ustanovení §230 odst. 2 tr. ř., rozhodnutí o odvolání zúčastněné osoby vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí. Toto řízení je nadále vedeno u Vrchního soudu pod sp. zn. 3 To 20/2019. Veřejné zasedání o odvolání státního zástupce a obviněného bylo ukončeno zrušením napadeného rozsudku týkajícího se obviněného M. V. a Vrchním soudem v Praze bylo přistoupeno k vyhlášení nového rozsudku. Vrchní soud v Praze uvedl, že se ve svém odůvodnění vypořádal s návrhem na vyslovení podjatosti předsedy senátu Městského soudu v Praze JUDr. P. Nováka a s návrhem obviněného na vyloučení poškozené společnosti Č., jako poškozeného z trestního řízení, kdy těmto návrhům nevyhověl. O odvolání zúčastněné bude rozhodnuto neprodleně po rozhodnutí o návrhu na delegaci předložené Nejvyššímu soudu. Vrchní soud dodal, že pokud jde o návrh zmocněnce zúčastněné osoby na určení lhůty podle §174a zákona č. 6/2002 Sb. ze dne 5. 3. 2019, považuje tento za zcela nedůvodný s vědomím, že odvolání zúčastněné osoby může směřovat pouze do výroku o zabrání věci, nikoli do adhezního výroku.
6. Nejvyšší soud zhodnotil důvody uvedené v návrhu zúčastněné osoby na delegaci a dospěl k následujícímu závěru.
7. Podle §25 tr. ř. platí, že z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít ve kterémkoliv stadiu trestního řízení.
8. V projednávané věci je zřejmé, že se trestní věc nyní nachází u Vrchního soudu v Praze (po vyloučení ze společného řízení je věc vedena pod sp. zn. 3 To 20/2019) v řízení o odvolání zúčastněné osoby.
9. Z návrhu zúčastněné osoby je patrné, že návrh na delegaci je postaven zejména na nesouhlasu zúčastněné osoby s uvedenými procesními postupy Vrchního soudu v Praze a také Městského soudu v Praze. Údajná pochybení v postupu soudů však nepřísluší řešit Nejvyššímu soudu v rámci řízení o návrhu na delegaci, neboť jsou řešena k námitkám zúčastněné osoby v rámci daného trestního řízení u příslušného soudu.
10. Nejvyšší soud v argumentech zúčastněné osoby neshledal důležité důvody odůvodňující tak zásadní zásah do trestního řízení, jakým je postup podle §25 tr. ř., tedy v tomto případě odnětí věci Vrchnímu soudu v Praze a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci. Důvodem pro delegaci nemůže být nesouhlas zúčastněné osoby s tím, že vrchní soud nevyhověl, žádosti zmocněnce zúčastněné osoby Š. M. o odročení veřejného zasedání dne 15. 3. 2019 z důvodu jeho nemoci, kdy na základě tohoto postupu zúčastněná osoba pojala nedůvěru ve spravedlivé rozhodnutí v podstatě celého Vrchního soudu v Praze o jejím odvolání. K tomu Nejvyšší soud uvádí, že z protokolu o veřejném zasedání (č. l. 5264 a násl. tr. spisu) je však také patrné, že odvolací soud žádosti na odročení sice nevyhověl, avšak řízení ve věci odvolání zúčastněné osoby vyloučil ze společného řízení do řízení samostatného (3 To 20/2019), čímž fakticky umožní zmocněnci zúčastněné osoby účastnit se řízení ve věci rozhodnutí o odvolání a uplatňovat její práva. Důvodem pro postup podle §25 tr. ř. a odnětí věci příslušnému Vrchnímu soudu v Praze, jako soudu odvolacímu, nemohou být ani námitky týkající se postupu soudu prvního stupně v trestním řízení, založené v podstatě na subjektivním přesvědčení zúčastněné osoby, že měl být předseda senátu Městského soudu v Praze ovlivněn ve svém rozhodování poškozenou společností Č. ( „konzultant předsedy senátu“ ). Na tomto přesvědčení zúčastněná osoba založila námitku podjatosti předsedy senátu Městského soudu v Praze JUDr. P. Nováka, kterou učinila součástí doplnění odvolání zúčastněné osoby (č. l. 5071 tr. spisu). Tato námitka tak bude řešena v rámci řízení o odvolání zúčastněné osoby a není důvodem pro postup podle §25 tr. ř.
11. Řešení uvedených otázek není předmětem řízení o delegaci u Nejvyššího soudu. Jak již bylo řečeno, trestní věc obviněného se nyní nachází ve fázi řízení u odvolacího soudu a otázky týkající se případných vad dosavadního řízení budou řešeny v řízení před tímto soudem. Uvedené namítané postupy soudů ve věci nejsou důkazem neschopnosti Vrchního soudu v Praze nestranně rozhodnout o odvolání zúčastněné osoby.
12. Argumenty uplatněné zúčastněnou osobou nemohou být důvodem pro pochybnosti ve spravedlivé rozhodování celého Vrchního soudu v Praze o jejím odvolání, a rozhodně nemohou být důležitým důvodem pro odnětí věci tomuto soudu a jejímu přikázání soudu jinému.
13. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 4. 2019
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu