ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.27.2019.1
sp. zn. 7 Td 27/2019-486
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 24. 4. 2019 v neveřejném zasedání, ve věci obviněné P. Š. , nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 42 T 155/2018, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Mostě.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Mostě podal dne 11. 12. 2018 u Okresního soudu v Mostě obžalobu na obviněnou P. Š. pro jednání, jímž se měla dopustit přečinu podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku.
Jednání se měla podle obžaloby dopustit v podstatě tím, že v období měsíců prosince 2016 a ledna 2017 v úmyslu se obohatit, prostřednictvím sítě Facebook pod uvedenými uživatelskými profily či prostřednictvím inzerce na internetových webových stránkách pod uvedeným uživatelským jménem, nabízela k prodeji různé věci (uvedené v obžalobě), které ve skutečnosti neměla v úmyslu prodat, v následující emailové komunikaci potvrdila objednávku nejméně 9 zájemců, kterým přislíbila zaslání inzerovaného zboží oproti úhradě kupní ceny či její zálohy předem na účet uvedený v obžalobě nebo oproti úhradě dobírkové platby a poté, co dohodnutou platbu obdržela, zboží nezaslala a stala se nekontaktní, takto postupovala vůči 9 osobám uvedeným v obžalobě a svým jednáním způsobila škodu v celkové výši 25 579 Kč.
Usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 3. 1. 2019, sp. zn. 42 T 155/2018, byla podle §314c odst. 1 písm. a) a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. trestní věc obviněné předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Okresní soud v Mostě není místně příslušný k jejímu projednání. Skutková věta podle soudu neobsahuje údaj o tom, kde měla obviněná spáchat uvedený přečin. Ze spisového materiálu podle soudu nelze dovodit, že by byl přečin spáchán v obvodu Okresního soudu v Mostě, pouze poškozená T. P. si v Meziboří převzala balík od obviněné a tam podala také trestní oznámení. Nicméně přečin byl podle soudu spáchán jinde, a to v Uherském Hradišti, z něhož obviněná podle soudu komunikovala a podávala poštovní zásilky. Podle názoru okresního soudu byla podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu nebyl trestný čin spáchán, není proto Okresní soud v Mostě příslušný k projednání věci, když místně příslušným soudem je Okresní soud v Uherském Hradišti.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele, naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sb. rozh. tr.). Místem spáchání trestného činu podvodu, jako distančního deliktu, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 53/1994).
Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že se v daném případě jedná o tzv. distanční delikt. Podle obžaloby se měla obviněná vůči poškozeným dopustit přečinu podvodu prostřednictvím internetu. Ve skutkové větě obžaloby se podává, že měla nabízet zboží prostřednictvím internetu a měla uvést v omyl celkem 9 poškozených, kteří mají bydliště na různých místech České republiky. Tito poškození, uvedeni v omyl tím, že jim bude dodáno dohodnuté zboží, objednali zboží a za toto také zaplatili (nebo částečně zaplatili), tedy v omylu provedli majetkovou dispozici. Ze spisového materiálu vyplývá, že prvotní informaci o nabízeném zboží získali poškození na internetových stránkách. Jde-li o tzv. distanční delikt, který měl být spáchán prostřednictvím internetu za situace, kdy osoba uváděná pachatelem v omyl se nachází na jiném místě, než je místo, kde se nachází pachatel, jsou obě tato místa místem spáchání trestného činu. Pro určení místa spáchání takového trestného činu je tedy podstatné nejen místo, kde se nachází pachatel (při zadávání klamavého inzerátu či nabízení zboží, které od počátku nemá v úmyslu dodat), ale také místo, kde se nachází poškozený v době, kdy je uváděn v omyl. Toto místo pak může být odlišné od místa vzniku následku trestného činu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 7 Td 42/2013).
Z obsahu spisového materiálu vyplývá (to ostatně zmiňuje i okresní soud), že jednou z poškozených byla T. P., trvale bytem XY, Meziboří, okres Most, která ve své výpovědi (č. l. 2 tr. spisu) tuto adresu uvedla jako adresu současného bydliště i adresu pro doručování. Uvedla, že žije ve společné domácnosti s dcerou L. P. Ta v prosinci 2016 začala přes sociální síť Facebook komunikovat s osobou jménem A. S. nabízející k prodeji fotoaparát (v obžalobě specifikované značky). Na obchodu se domluvily. Část kupní ceny ve výši 4 000 Kč zaslala T. P. prostřednictvím internetového bankovnictví na účet, který jí obviněná sdělila. Doplatek kupní ceny pak zaplatila poškozená na poště v Meziboří, okres Most, při přebírání balíku od obviněné, který ovšem neobsahoval objednaný fotoaparát. Poškozená tedy na tomto místě učinila, uvedena v omyl, majetkovou dispozici.
Nejvyšší soud z trestního spisu zjistil, že poškozená T. P. se nevyjadřovala a nebyla ani dotazována, na jakém místě konkrétně bylo reagováno na klamavý inzerát obviněné, ačkoli je tato skutečnost významná pro určení místa spáchání uvedeného přečinu podvodu. Okresní soud, nepovažoval-li mylně za významné z hlediska místní příslušnosti také převzetí zásilky poškozenou na dobírku na poště v Meziboří, si přitom tuto, z hlediska místní příslušnosti významnou okolnost, mohl zjistit sám (došetřením), dříve, než rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti, když poškozená bydlí v obvodu jeho působnosti. S velkou pravděpodobností (vyplývající z obsahu spisu) je totiž místem, kde se poškozená seznámila s klamavým inzerátem, adresa bydliště poškozené a její dcery v Meziboří, okres Most a z toho vyplývala také vysoká pravděpodobnost, že Okresní soud v Mostě je místně příslušným soudem.
Jak bylo uvedeno výše, nebyla tato skutečnost zjišťována, stejně jako nebylo zjišťováno, kde se nacházela poškozená, když prostřednictvím internetového bankovnictví zasílala na pokyn obviněné (třemi splátkami) částku 4 000 Kč jako zálohu na koupi fotoaparátu. Je pravděpodobné, že se tak stalo z místa bydliště poškozené v Meziboří, okres Most. Je však zřejmé, že část kupní ceny ve výši 2 500 Kč zaplatila poškozená za dobírku (č. l. 92 tr. spisu) při přebírání balíku – na poště v Meziboří, okres Most, kde v omylu učinila majetkovou dispozici. Obvod Okresního soudu v Mostě je tak podle §18 odst. 1 tr. ř. místem spáchání uvedeného trestného činu.
Ačkoliv by v úvahu mohla přicházet místní příslušnost více soudů k projednání věci, tak s ohledem na výše uvedené není pochyb o příslušnosti Okresního soudu v Mostě, neboť v obvodu tohoto soudu jedna z poškozených v omylu provedla majetkovou dispozici. U tohoto soudu podal státní zástupce obžalobu a tím byla založena jeho místní příslušnost k projednání věci (§22 tr. ř.).
Z těchto důvodů bylo o příslušnosti soudu podle §24 tr. ř. rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 24. 4. 2019
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu