ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.40.2019.1
sp. zn. 7 Td 40/2019-220
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 2. 7. 2019 v neveřejném zasedání, ve věci obviněných B. H. , nar. XY, trvale bytem XY, a V. H. , nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 138/2017, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud Plzeň-město.
Odůvodnění:
1. Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně podala dne 23. 5. 2018 u Městského soudu v Brně obžalobu na výše uvedené obviněné pro přečin poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečin poškození věřitele podle §222 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku. Přečinů se měli podle obžaloby dopustit tím, že dne 4. 7. 2016 podali manželé V. H. a B. H. u Okresního soudu Plzeň-město odpor proti platebnímu rozkazu ze dne 13. 6. 2016 vydanému tímto soudem pod sp. zn. 25 C 178/2016, podle kterého jim byla stanovena povinnost uhradit částku 92 000 Kč k rukám B. Š., nar. XY, syna B. Š. st., jako poslední splátku z půjčky, kterou jim B. Š. ml. poskytl ve výši 300 000 Kč v roce 2011, přičemž k odporu proti tomuto platebnímu rozkazu manželé H. přiložili dokument, obsahující kvitanci o údajném převzetí částky 92 000 Kč B. Š. st. pro svého syna, kterážto listina byla opatřena padělaným podpisem B. Š. st., kdy s použitím této padělané kvitance, obsahující padělaný podpis B. Š. st., předstírali manželé H. splnění závazku vůči B. Š. ml. a hodlali tak zmařit uspokojení jeho pohledávky.
2. Městský soud v Brně trestním příkazem ze dne 31. 5. 2018, sp. zn. 88 T 138/2017, uznal obviněné vinnými přečinem poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinem poškození věřitele podle §222 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku a uložil jim trest (č. l. 155 tr. spisu). Trestní příkaz nenabyl právní moci, neboť proti němu podali obvinění odpor (č. l. 159 tr. spisu). Městský soud v Brně nařídil hlavní líčení na den 30. 7. 2018, které však bylo odročeno (č. l. 173 tr. spisu). Při hlavním líčení dne 20. 3. 2019 vznesl obhájce obviněných námitku místní nepříslušnosti Městského soudu v Brně k projednání věci, když místně příslušným je podle něj Okresní soud Plzeň-město.
3. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 88 T 138/2017 (č. l. 212 tr. spisu), byla trestní věc obviněných podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu s tím, že námitku místní nepříslušnosti vznesl obviněný u hlavního líčení dne 20. 3. 2019, který je přesvědčen, že ke spáchání trestného činu došlo v Plzni a je tedy příslušný Okresní Plzeň-město. Městský soud v Brně v úvodu konstatoval, že ve věci byl sice původně podán již dne 20. 10. 2017 návrh na potrestání (č. l. 101 tr. spisu), který byl podán rovněž pro skutek, v němž bylo spatřováno spáchání přečinu podvodu a ve věci bylo konáno společné řízení, kdy byla založena místní příslušnost Městského soudu v Brně. Avšak návrh na potrestání byl usnesením Městského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 88 T 13/2017, odmítnut, neboť nebyly splněny podmínky pro konání zjednodušeného řízení. Následně bylo zahájeno trestní stíhání již pouze pro skutek, pro který byla podána obžaloba (č. l. 151 tr. spisu). Podle městského soudu se změnily okolnosti, když oproti podání návrhu na potrestání skutek, který zakládal místní příslušnost Městského soudu v Brně, v obžalobě již obsažen není. Městský soud v Brně má tedy také za to, že s ohledem na podanou námitku místní nepříslušnosti, není příslušný k projednání obžaloby, když podle místa spáchání trestného činu by příslušným měl být Okresní soud Plzeň-město. Nejvyšší soud je tak nejblíže společně nadřízeným soudem Městskému soudu v Brně a Okresnímu soudu Plzeň-město.
4. Nejvyšší soud jako soud příslušný k rozhodnutí o příslušnosti soudu zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
5. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
6. Podle §20 odst. 1 věta první tr. ř. proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. Podle §21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu.
7. Obviněným je obžalobou kladeno za vinu spáchání (v jednočinném souběhu) přečinu poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečinu poškození věřitele podle §222 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku, přičemž s ohledem na trestní sazbu u obou přečinů, jde o stejně závažné trestné činy. Podle právní věty obžaloby měli obvinění jinému způsobit vážnou újmu na právech tím, že uvedli někoho v omyl a zmařili uspokojení svého věřitele tím, že předstírali splnění závazku. Objektivní stránky obou přečinů měli obvinění naplnit tím, že podali u Okresního soudu Plzeň-město odpor proti platebnímu rozkazu ze dne 13. 6. 2016, sp. zn. 25 C 178/2016, přičemž k odporu proti tomuto platebnímu rozkazu přiložili dokument, který však měl být opatřen padělaným podpisem B. Š. st., čímž měli jednak výše uvedeným způsobem spáchat přečin poškození cizích práv podle §181 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a zároveň přečin poškození věřitele podle §222 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku.
8. Z uvedeného vyplývá, že k jednání naplňujícímu objektivní stránku obou přečinů mělo dojít podáním odporu proti rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-město doloženého listinou s padělaným podpisem, a to v Plzni, v obvodu Okresního soudu Plzeň-město.
9. Nejvyšší soud proto rozhodl, že příslušným k projednání věci je Okresní soud Plzeň-město.
10. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 2. 7. 2019
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu