Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.06.2019, sp. zn. 7 Td 41/2019 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.41.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.41.2019.1
sp. zn. 7 Td 41/2019-342 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 12. 6. 2019 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného M. M. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, okres Česká Lípa, adresa pro doručování XY, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 1 T 56/2019, o příslušnosti soudu takto: Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Rakovníku. Odůvodnění: 1. Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství v Rakovníku podal dne 24. 4. 2019 (č. l. 330 tr. spisu) u Okresního soudu v Rakovníku obžalobu na obviněného M. M. pro skutek kvalifikovaný jako přečin zpronevěry podle §206 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že „přijal jako zaměstnanec spol. Zdravé stravování, s.r.o., v rámci rozvozu zboží finanční hotovost, se kterou úmyslně nenaložil v souladu s účelem, pro který mu byla svěřena, ale použil ji pro svoji potřebu, konkrétně: v době ode dne 24. do dne 26. 7. 2017 převzal od zákazníka L. B. na parkovišti u OD TESCO v Mladé Boleslavi finanční hotovost ve výši 6 130 Kč (z toho 4 000 Kč ve stravenkách) jako úhradu faktury č. 317021764 od spol. Zdravé stravování, s.r.o., za dodanou stravu, do této firmy ji však neodevzdal; dne 24. 7. 2017 převzal od zákazníka R. T. v Mladé Boleslavi finanční hotovost ve výši 1 620 Kč (z toho cca 60% ve stravenkách) jako úhradu faktury č. 317021861 od spol. Zdravé stravování, s.r.o., za dodanou stravu, do této firmy ji však neodevzdal; dne 26. 7. 2017 v Chrášťanech u Prahy převzal od spol. Zdravé stravování, s.r.o., prostřednictvím jejího zaměstnance L. G. na výdajový pokladní doklad finanční hotovost ve výši 6 000 Kč za účelem předání částky jako mzdy dalšímu zaměstnanci G. K. ve Stochově, částku ale nepředal; dne 26. 7. 2017 převzal na čerpací stanici Shell v Příšovicích od zaměstnance spol. Zdravé stravování, s. r. o., M. K. částku ve výši 1 131 Kč jako tržbu z jeho trasy Liberec s tím, že ji má předat dalšímu zaměstnanci v Praze tak, aby se dostala do centrály, peníze ale nikomu nepředal; čímž způsobil poškozené obchodní společnosti Zdravé stravování, s.r.o., se sídlem Jiřího z Poděbrad 978, Strážnice, škodu v celkové výši 14 881 Kč.“ 2. Usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne 25. 4. 2019, sp. zn. 1 T 56/2019, byla věc podle §314c odst. 1 tr. ř. a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Nevyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Okresní soud v Rakovníku není místně příslušný k jejímu projednání. Podle popisu předmětného skutku, podle soudu, nedošlo ke spáchání uvedeného přečinu v jeho obvodu, s nímž obviněného spojuje pouze adresa, kterou uvedl pro účely doručování písemností. Jednání, jichž se měl obviněný v rámci trestné činnosti dopouštět, proběhla podle názoru soudu jednoznačně mimo obvod Okresního soudu v Rakovníku. V úvahu tak podle okresního soudu jako příslušné přichází jiné soudy, v jejichž obvodech docházelo k jednání obviněného, které je mu kladeno za vinu, včetně Okresního soudu v Hodoníně, v jehož obvodu má sídlo poškozená společnost a kde fakticky vznikl následek trestné činnosti obviněného. 3. Nejvyšší soud, který je soudům uvedeným v usnesení okresního soudu ve smyslu §24 tr. ř. nejblíže společně nadřízeným soudem, věc projednal a shledal, že k řízení o trestném činu podle podané obžaloby je místně příslušný Okresní soud v Rakovníku. 4. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení §18 tr. ř. v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Toto pravidlo se ovšem užije jen tehdy, nevznikají-li o něm žádné pochybnosti. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. 5. Podle obžaloby se měl obviněný dopustit přečinu zpronevěry podle §206 odst. 1 tr. zákoníku v podstatě tím, že měl jako zaměstnanec společnosti Zdravé stravování, s. r. o., (se sídlem v okrese Hodonín) v rámci rozvozu zboží na různých místech (ve čtyřech případech) přijímat finanční hotovost, se kterou nenaložil v souladu s účelem, pro který mu byla svěřena, ale měl si ji ponechat pro svoji potřebu, kdy takto měl jednat ve čtyřech případech. 6. Přisvojení si cizí věci, která byla pachateli svěřena, spočívá v jednání, kterým pachatel s takovou věcí naloží v rozporu s účelem, k němuž mu byla dána do dispozice, a to způsobem, jímž maří účel svěření. Místo, kde obviněný přebíral od zákazníků finanční hotovost tak nejsou místem spáchání uvedeného trestného činu ve smyslu ustanovení §18 odst. 1 tr. ř. Z výpovědí obviněného (č. l. 29 a násl.; 47 a násl. tr. spisu), vyplývá, že obviněný jednání, jež je mu kladena za vinu zcela popírá. 7. V uvedené věci je především zřejmé, že obžalobou je obviněnému kladeno za vinu, že v podstatě neučinil to, k čemu byl povinen, tedy ačkoli obdržel peníze od zákazníků za dodané zboží, tyto peníze neodevzdal společnosti Zdravé stravování, s. r. o., a ačkoli obdržel peníze pro jiného zaměstnance, tomuto peníze nepředal. 8. Podstatné pro určení místa spáchání trestného činu zpronevěry není místo, kde měl obviněný finanční hotovost přijmout (za určitým účelem), ale místo, kde obviněný pojal úmysl si cizí svěřenou věc přisvojit, tedy peníze náležející společnosti Zdravé stravování, s. r. o., nebo jinému zaměstnanci, neodevzdat a ponechat si pro vlastní potřebu. Z dostupného spisového materiálu přitom toto místo nelze s jistotou určit, když obviněný jednání uvedené v obžalobě zcela popírá. 9. Není tedy dosud zřejmé, kde obviněný pojal úmysl nakládat s hotovostí jako s vlastní, tedy v rozporu s účelem svěření. Přitom místa, kde obviněný částky od zákazníků převzal, nemusí být místem spáchání trestného činu. 10. Jestliže na základě dosud provedených důkazů je ve výše popsaném skutku spatřován trestný čin zpronevěry, pak není zřejmé, kde mělo dojít k jednání, kterým obviněný se svěřenou věcí naložil v rozporu s účelem svěření. Způsobená škoda na cizím majetku, v tomto případě nastala na stejném místě, na kterém došlo k jednání obviněného. Takové závěry vyplývají z usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 2. 1998, sp. zn. 11 Nd 23/98, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 16/1999. Adresa sídla společnosti Zdravé stravování, s. r. o., tak není v tomto případě, kdy se nejedná o tzv. distanční delikt, pro určení místní příslušnosti soudu, relevantní (srov. usnesení velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2017, sp. zn. 15 Td 36/2017). 11. Neboť nelze přesně zjistit, v obvodu jakého soudu měla být trestná činnost obviněným spáchána, přichází v úvahu posouzení příslušnosti soudu podle §18 odst. 2 tr. ř. Podle tohoto ustanovení, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Pokud jde o hlediska místa, kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje, jsou si tato hlediska rovnocenná, není tedy rozhodné, podle kterého z nich se místní příslušnost soudu zjistí. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2001, sp. zn. 11 Nd 160/2001, publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod číslem judikátu T 186, Svazek 6/2001). 12. Z obsahu trestního spisu vyplývá, že obviněný má adresu trvalého bydliště v obci XY, okres Česká Lípa. Z výpovědí obviněného však plyne, že obviněný jako adresu pro doručování od počátku uváděl jiné adresy, kde se skutečně měl zdržovat a přebírat poštu (č. l. 47 tr. spisu, XY, Kladno; č. l. 29 tr. spisu XY, Rakovník). Přitom za místo, kde obviněný bydlí, se považuje jeho faktické bydliště anebo takové místo, kde má alespoň vytvořeny reálné podmínky k tomu, aby zde stále bydlel. Adresa trvalého bydliště obviněného v tomto případě takovým místem není. 13. Ze spisového materiálu, z úředního záznamu Policie ČR ze dne 4. 7. 2018, na č. l. 246 tr. spisu, ze šetření k osobě obviněného vyplynulo, že obviněný bydlí a zdržuje se na adrese XY, Rakovník, (od cca února 2018) v pronajatém bytě se svou přítelkyní, se kterou má dvě děti. V Rakovníku také pracuje ve společnosti VALEO Rakovník. Výše uvedenou adresu v Rakovníku obviněný rovněž uvedl v protokolu o výslechu obviněného dne 14. 8. 2018, na č. l. 29 tr. spisu, jako adresu pro doručování. 14. Podle shora uvedených kritérií tak byla obžaloba podána u místně příslušného soudu, jímž je Okresní soud v Rakovníku. 15. Na základě těchto důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 12. 6. 2019 JUDr. Michal Mikláš předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/12/2019
Spisová značka:7 Td 41/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.41.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Místní příslušnost
Dotčené předpisy:§24 odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2019-09-06