Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 02.07.2019, sp. zn. 7 Td 45/2019 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.45.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.45.2019.1
sp. zn. 7 Td 45/2019-483 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl dne 2. 7. 2019 v neveřejném zasedání, ve věci obviněných T. Č. , nar. XY, trvale bytem XY, a M. H. , nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 6 T 41/2019, o příslušnosti soudu takto: Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 2. Odůvodnění: 1. Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 podala dne 30. 4. 2019 u Obvodního soudu pro Prahu 2 obžalobu na výše uvedené obviněné. U obou pro přečin krádeže podle §205 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Přečinu se dopustili tím, že (zkráceně) dne 12. 3. 2018, v době od 13:30 do 16:30 hodin, ve Spolkové republice Německo, v Mnichově, kam přijeli autobusem z Prahy, se záměrem přisvojit si věci ve vytipovaných prodejnách, odebírali volně vystavené oblečení a ukládali je zpravidla v prostoru zkušebních kabinek do speciálně vybavených zavazadel, když takto odnesli z prodejen nejméně 32 ks nového oblečení konkrétně uvedeného v obžalobě, s tímto zbožím přijeli autobusem zpátky do Prahy, kde byli dne 12. 3. 2018 kolem 23:50 zadrženi hlídkou policie s odcizeným zbožím, a tímto jednáním způsobili celkovou škodu ve výši 168 294 Kč. 2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 5. 2019, sp. zn. 6 T 41/2019, bylo rozhodnuto podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §188 odst. 1 písm. a) tr. ř., o předložení věci Nevyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Obvodní soud pro Prahu 2 není místně příslušný k jejímu projednání. Podle soudu byla trestná činnost spáchána v cizině, v Mnichově, ve Spolkové republice Německo. Oba obvinění žijí v České republice. Obviněná T. Č. uvedla adresu pro doručování Brno, XY, obviněný XY, Praha 8 – Kobylisy. Trvalé bydliště má obviněná v Mikulově, okres Břeclav, obviněný ve Slezských Rudolticích, okres Bruntál. V této situaci není podle soudu pro určení místní příslušnosti relevantní, že byli obvinění zadrženi v Praze 2, neboť místa podle §18 odst. 2 tr. ř., kde obvinění bydlí, pracují nebo se zdržují, jsou známá. V daném případě podle soudu přichází v úvahu příslušnost Městského soudu Brno-město, Obvodního osudu pro Prahu 8, Okresního osudu v Břeclavi, Okresního soudu v Bruntále. Pro všechny tyto soudy je pak Nejvyšší soud nejblíže společně nadřízeným soudem. 3. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru. 4. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení §18 tr. ř. v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. Tato tři hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. 5. Za místo spáchání trestného činu podle §18 odst. 1 tr. ř. je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. 6. Aplikujeme-li výše uvedené zásady §18 tr. ř. na tento případ je zřejmé, že trestný čin kladený obviněným za vinu byl zcela spáchán v cizině. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. 7. Z obsahu trestního spisu vyplývá, že obviněná má adresu trvalého bydliště XY, Mikulov a obviněný má adresu trvalého bydliště XY, okres Bruntál. V obou případech se však jedná o adresy ohlašoven příslušného městského úřadu a obecního úřadu. Přitom za místo, kde obviněný bydlí, se považuje jeho faktické bydliště anebo takové místo, kde má alespoň vytvořeny reálné podmínky k tomu, aby zde stále bydlel. Adresa trvalého bydliště obviněných na ohlašovně úřadu v tomto případě uvedeným podmínkám neodpovídá. 8. Pokud jde o místo, kde obvinění pracují, není z dosud dostupného spisového materiálu zřejmé, zda a kde pracují, resp. obviněná v protokolu o výpovědi obviněné dne 30. 1. 2019 uvedla, že je nezaměstnaná (č. l. 13 tr. spisu), obviněný v protokolu o výpovědi obviněného dne 24. 1. 2019 uvedl jako zaměstnavatele společnost DHL Czech Republic (č. l. 35 tr. spisu), přičemž uvedl, že v posledních dvou letech měl 4 – 5 různých zaměstnání. Dále obviněný nebyl na zaměstnání dotazován. Je tedy zřejmé, že zaměstnání často střídá nebo je nezaměstnaný. 9. Určení místní příslušnosti soudu podle toho, kde se obvinění zdržují, má v praxi význam především tehdy, když obviněný nemá stálé bydliště, event. ani zřejmé pracoviště. Jde o místo, kde obviněný fakticky přechodně pobývá, aniž by se jednalo o místo, kde obviněný bydlí. Zpravidla jde o takové místo, kde přebývá, avšak není zde ani přihlášen k trvalému pobytu. Je tak patrné, že takovým místem může být jakékoli místo pobytu obviněného, které není jeho stálým ani trvalým bydlištěm, kde však přebývá, a to nikoli náhodně nebo nahodile. Takové místo předpokládá, že obviněný zde setrvává po určitou trvalou, nikoli zcela přechodnou dobu (např. v bydlišti prarodičů, přítele nebo přítelkyně apod.) či proto, že přechodně zde řeší dočasnou nemožnost najít trvalé bydliště (např. ubytovny, azylové domy atd.). Přitom však nejde o místa, kde přebývá jen po krátkou dobu za určitým konkrétním účelem (např. pobyt v hotelu na dovolené, krátkodobá návštěva u známého nebo příbuzného apod.). Zdržuje-li se obviněný střídavě na více místech, a to ve více obvodech soudů, je příslušný ten soud, u nějž podal státní zástupce obžalobu nebo bylo rozhodnuto o jeho příslušnosti podle §24 tr. ř. (srov. ŠÁMAL Pavel, ŠÁMALOVÁ Milada. §18. In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, NOVOTNÁ Jaroslava, PÚRY František, RŮŽIČKA Miroslav, ŘÍHA Jiří, ŠÁMALOVÁ Milada, ŠKVAIN Petr. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 307). 10. Pokud tedy jde o místo, kde se obvinění zdržují, je z obsahu trestního spisu zřejmé, že oba se zdržují střídavě na více místech. Rozhodná by přitom byla adresa, na níž by se obvinění zdržovali v době podání obžaloby (30. 4. 2019). Pokud soud poukazuje na adresu XY, Brno, jde o adresu tzv. bytu na půl cesty poskytovatele doléčovacího centra L., a obviněná již ve své výpovědi dne 30. 1. 2019 uvedla, že se v něm hodlá zdržet ještě 1-2 měsíce, navíc zásilky posílané soudem obviněné nebyly na této adrese obviněné doručeny (č. l. 477 tr. spisu). Poslední adresou, kterou obviněná jako adresu pro doručování uvedla, je XY, Olomouc (č. l. 476 tr. spisu). Z obsahu trestního spisu však není zřejmé, zda se obviněná na této adrese zdržuje. Pokud jde o obviněného také u něj lze v obsahu trestního spisu nalézt několik adres, které uvedl, jako adresy pro doručování (v hotelu Ch. v Horoměřicích u Prahy – č. l. 43; XY, Praha 8 – č. l. 35; XY, Praha 8 – č. l. 475). Ani v tomto případě není zřejmé, zda se na těchto adresách zdržuje. 11. Místo, kde se obvinění zdržují ve smyslu §18 odst. 2 tr. ř. tak z dostupného spisového materiálu rovněž není zcela zřejmé. 12. S ohledem na výše uvedené, pokud nelze místa podle §18 odst. 2 tr. ř. zjistit, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Soud, v jehož obvodě trestný čin vyšel najevo (forum scientiae), je příslušný teprve v tom případě, když není možné uplatnit žádné z předchozích hledisek. Za místo, kde trestný čin vyšel najevo, se považuje podle praxe místo, kde se některý z orgánů činných v trestním řízení dozvěděl, že byl spáchán trestný čin. Pojem „vyšel najevo“ není vázán na okamžik zahájení trestního stíhání, ale mělo by to být místo, kde se poprvé některý z orgánů činných v trestním řízení dozvěděl o spáchání trestného činu. Z obsahu spisu pak vyplývá, že dne 12. 3. 2018 byla policejní hlídka vyslána na adresu XY, Praha 2, na zastávku autobusu číslo 3, kam měl přijet autobus Leo Expres z Mnichova. Kontrolou obviněných pak bylo zjištěno, že se u nich nachází věci popsané v obžalobě (č. l. 142 tr. spisu). Obvodní soud pro Prahu 2 je tak soudem příslušným k projednání věci. 13. Na základě těchto důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 2. 7. 2019 JUDr. Michal Mikláš předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/02/2019
Spisová značka:7 Td 45/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.45.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Místní příslušnost
Dotčené předpisy:§24 odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2019-09-20