ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.47.2019.1
sp. zn. 7 Td 47/2019-225
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 17. 7. 2019 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného M. J. , nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 1 T 55/2019, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 1.
Odůvodnění:
1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně podala dne 4. 4. 2019 u Okresního soudu ve Vsetíně obžalobu na obviněného M. J. pro jednání, jímž se měl dopustit přečinu podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku.
2. Jednání se měl podle obžaloby dopustit v podstatě tím, že v době od června 2018 do listopadu 2018 v Praze v úmyslu získat majetkový prospěch, pod smyšleným jménem P. M., nabízel prostřednictvím internetového portálu Hyperinzerce.cz a Bazos.cz bylinný preparát s názvem Fénixovy slzy a měl tak od 4 osob vylákat finanční částky (uvedené v obžalobě), které mu tyto osoby zaslaly na jím uvedené účty, přičemž objednané zboží nezaslal, peníze poškozeným nevrátil a použil pro vlastní potřebu, čímž měl způsobit škodu v úhrnné výši 26 917 Kč.
3. Usnesením Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 11. 4. 2019, sp. zn. 1 T 55/2019, byla podle §314c odst. 1 písm. a), §188 odst. 1 písm. a) a 24 odst. 1 tr. ř. trestní věc obviněného předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Okresní soud ve Vsetíně není místně příslušný k jejímu projednání. Podle soudu měl být uvedený trestný čin ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. spáchán v místě faktického bydliště obviněného a jednak v místech bydlišť poškozených, na která mělo být objednané zboží odesláno. Primárně je tak podle soudu příslušný Obvodní soud pro Prahu 10, neboť v jeho obvodu obviněný bydlí (XY, Praha 10 – Vršovice), místně příslušné by pak mohly být Obvodní soud pro Prahu 1 (bydliště poškozené E. S., Praha 1 – Staré Město), Okresní soud v Blansku (bydliště poškozené J. M., Rozseč nad Kunštátem), Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou (bydliště poškozené E. M., Žďár nad Sázavou), a Okresní soud ve Zlíně (bydliště poškozené M. N., Valašské Klobouky). U Okresního soudu ve Vsetíně je věc vedena pouze z toho důvodu, že v tomto obvodu poškozená E. S. podala trestní oznámení na policii v XY, okres Vsetín, když v tomto okrese byla pouze na návštěvě u své matky. Podle soudu je možné kritériu podle §18 odst. 2 tr. ř. až poté, kdy nelze příslušnost určit podle §18 odst. 1 tr. ř. V tomto případě je však známo místo činu i bydliště obviněného. Nejvyšší soud je podle soudu příslušný k rozhodnutí, neboť je soudem nejblíže společně nadřízeným všem výše uvedeným soudům.
4. Nejvyšší soud, který je soudům uvedeným v usnesení okresního soudu ve smyslu §24 tr. ř. nejblíže společně nadřízeným soudem, věc projednal a shledal, že k řízení o trestném činu podle podané obžaloby není místně příslušný Okresní soud ve Vsetíně.
5. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení §18 tr. ř. v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Toto pravidlo se ovšem užije jen tehdy, nevznikají-li o něm žádné pochybnosti.
6. Za místo spáchání trestného činu podle §18 odst. 1 tr. ř. je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sb. rozh. tr.). Místem spáchání trestného činu podvodu, jako distančního deliktu, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 53/1994).
7. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že se v daném případě jedná o tzv. distanční delikt. Podle obžaloby se měl obviněný vůči poškozeným dopustit přečinu podvodu prostřednictvím internetu. Ve skutkové větě obžaloby se podává, že měl nabízet zboží prostřednictvím internetu a měl uvést v omyl celkem 4 poškozené, kteří mají bydliště na různých místech České republiky. Tito poškození, uvedeni v omyl tím, že jim bude dodáno dohodnuté zboží, objednali zboží a za toto také zaplatili, tedy v omylu provedli majetkovou dispozici. Ze spisového materiálu vyplývá, že prvotní informaci o nabízeném zboží získali poškození na internetových stránkách. Jde-li o tzv. distanční delikt, který měl být spáchán prostřednictvím internetu za situace, kdy osoba uváděná pachatelem v omyl se nachází na jiném místě, než je místo, kde se nachází pachatel, jsou obě tato místa místem spáchání trestného činu. Pro určení místa spáchání takového trestného činu je tedy podstatné nejen místo, kde se nachází pachatel (při zadávání klamavého inzerátu či nabízení zboží, které od počátku nemá v úmyslu dodat), ale také místo, kde se nachází poškozený v době, kdy je uváděn v omyl. Toto místo pak může být odlišné od místa vzniku následku trestného činu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 7 Td 42/2013).
8. Z obsahu spisového materiálu je však zjevné, že obviněný nebyl dotazován, kde se konkrétně nacházel, když zadával klamavý inzerát nebo odkud konkrétně komunikoval s poškozenými, když je prostřednictvím emailu nebo telefonu měl klamavě ubezpečovat o dodání objednaného a zaplaceného zboží. Stejně tak nebyli poškození výslovně dotazováni na místo, kde se poprvé seznámili s inzerátem, na který následně reagovali, jak je uvedeno v obžalobě. Přitom zjištění těchto skutečností je podstatné pro určení místní příslušnosti soudu, neboť právě na těchto místech měl být trestný čin spáchán ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř.
9. Z obsahu trestního spisu také vyplývá, že obviněný je osobou, která často mění své bydliště (dlouhou dobu pobýval v také zahraničí), trvalé bydliště má přitom hlášeno na ohlašovně Městského úřadu v Českých Velenicích, podle své výpovědi (č. l. 13 tr. spisu) měl vyrábět bylinný extrakt v XY, okres Liberec a podle výpovědi P. M. (č. l. 19 tr. spisu) měl část období, po které je mu kladeno za vinu páchání trestné činnosti, bydlet v XY, okres Liberec. Není ale zcela zřejmé, zda právě odtud komunikoval s poškozenými nebo odtud měl zadávat klamavý inzerát.
10. Z obsahu trestního spisu, jak uvádí také okresní soud, jsou zřejmá místa vzniku následku trestného jednání obviněného, tedy místa, kde poškozeným vznikla škoda, a to v místech jejich bydlišť v obvodech Obvodního soudu pro Prahu 1 (č. l. 54 tr. spisu, poškozená E. S.), Okresního soudu v Blansku (č. l. 108 tr. spisu, poškozená J. M.), Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou (č. l. 142 tr. spisu, poškozená H. M.) a Okresního soudu ve Zlíně (č. l. 178 tr. spisu, poškozená M. N.). Žádné z míst ve smyslu §18 odst. 1 tr. ř. se nenachází v obvodu Okresního soudu ve Vsetíně (v tomto obvodu podala poškozená E. S. trestní oznámení, když zde byla na návštěvě u své matky, č. l. 55 tr. spisu).
11. Ačkoliv by v úvahu mohla přicházet místní příslušnost více soudů k projednání věci, Nejvyšší soud shledal vhodným, aby věc projednal příslušný Obvodní soud pro Prahu 1, když v jeho obvodu mělo dojít ke vzniku následku trestného jednání obviněného. Z obsahu spisu také vyplývá, že obviněný se v Praze pohybuje (naposledy uvedl adresu pro doručování XY, Praha 10 – Vršovice).
12. Z těchto důvodů bylo podle §24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 17. 7. 2019
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu