ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.62.2018.1
sp. zn. 7 Td 62/2018-5
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 9. 1. 2019 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného P. S. , nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 4 T 129/2018, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 9.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích podal dne 15. 10. 2018 u Okresního soudu v Litoměřicích obžalobu na obviněného P. S. pro přečin podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku.
Přečinu se měl obviněný podle obžaloby dopustit tím, že v době od 8. 12. 2017 do 6. 3. 2018 na různých místech České republiky, zejména z místa svého bydliště v Praze 9, v ulici XY, prostřednictvím počítačové sítě internet, poté, co na inzertním portálu Letgo a inzertním serveru www.bazos.cz a www.sbazar.cz , zadal pod fiktivními uživatelskými jmény (konkrétně uvedenými v obžalobě) smyšlené inzeráty na prodej herní konzole Sony Playstation 4 a mobilního telefonu Apple iPhone 6S, následně vylákal od jednotlivých poškozených finanční prostředky jako údajnou zálohu na úhradu kupní ceny slíbeného zboží nebo platbu kupní ceny předem, přičemž od počátku věděl, že inzerované zboží jim nedodá a ani jej ve skutečnosti nemá k dispozici a finanční prostředky, které takto od poškozených vylákal, použije na úhradu svých dluhů a na kurzové sázení, kdy jeho tíživá finanční situace by mu ani neumožňovala zboží obstarat a poškozeným dodat a takto postupoval vůči 19 osobám konkrétně uvedeným v obžalobě.
Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 19. 10. 2018, sp. zn. 4 T 129/2018, byla věc podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř., ve spojení s §188 odst. 1 písm. a) tr. ř., předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti, neboť Okresní soud v Litoměřicích není místně příslušný k projednání věci. Podle soudu žádný ze sbíhajících se skutků nebyl spáchán v obvodu jeho působnosti. Místem spáchání uvedeného trestného činu je podle okresního soudu zejména bydliště obviněného v Praze 9 a také místa vzniku následku trestného jednání obviněného, a to v bydlištích poškozených. Ani jedno z těchto míst se podle soudu nenachází v jeho obvodu, ale v Praze 9, okrese Frýdek Místek, Kladno, Kutná Hora, Česká Lípa, Jihlava a další a je tedy dána místní příslušnost jiných okresních soudů, přičemž Nejvyšší soud je soudem nejblíže společně nadřízeným v úvahu přicházejícím soudům.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že byla obžaloba podána u místně nepříslušného soudu.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č.12/1972 Sbírky rozhodnutí a stanovisek NS). Místem spáchání trestného činu podvodu jako distančního deliktu, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994).
Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že se v daném případě jedná o tzv. distanční delikt. Z obsahu spisového materiálu vyplývají skutečnosti popisované v usnesení Okresního soudu v Litoměřicích. Podle obžaloby se měl obviněný, který bydlí a zdržuje se v místě svého bydliště v Praze 9, trestného činu dopustit podvodným nabízením elektroniky, kterou ani neměl k dispozici a vylákáním záloh od poškozených, které měl obviněný použít pro svou potřebu.
Jde-li o tzv. distanční delikt, který měl být spáchán prostřednictvím internetu za situace, kdy osoba uváděná pachatelem v omyl se nachází na jiném místě, než je místo, kde se nachází pachatel, jsou obě tato místa místem spáchání trestného činu, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Ani jedno z těchto míst se však z dostupného spisového materiálu nenachází v obvodu Okresního soudu v Litoměřicích. V obvodu tohoto soudu pouze poškozená I. P. [jednání pod bodem 2) obžaloby] podala trestní oznámení u policejního orgánu, obvodního oddělení Roudnice nad Labem, okres Litoměřice (č. l. 1 tr. spisu), což však nezakládá místní příslušnost soudu k projednání věci. Z obsahu trestního spisu a obžaloby, jak uvádí také Okresní soud v Litoměřicích, je zřejmé, že obviněný zadával podvodné inzeráty z různých míst České republiky, zejména z místa svého bydliště v Praze 9. Jsou zřejmá také místa, kde poškozeným vznikla škoda, a to v místech jejich bydlišť (na různých místech ČR), přičemž u skutku pod bodem 16) obžaloby je místem vzniku následku Praha 9 (č. l. 249 tr. spisu). Obviněný sám trestnou činnost nepopírá. Bydlí a zdržuje se v místě svého bydliště v Praze 9.
Ačkoliv by v úvahu mohla přicházet místní příslušnost více soudů k projednání věci, tak s ohledem na výše uvedené, považuje Nejvyšší soud za vhodné, aby věc projednal příslušný Obvodní soud pro Prahu 9, neboť v jeho obvodu se měl obviněný dopustit jednání naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, zde měl také nastat následek trestného činu.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 9. 1. 2019
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu