ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.68.2019.1
sp. zn. 7 Td 68/2019-60
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněné R. T. , nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 2 T 107/2019, rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 10. 2019 o místní příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 4.
Odůvodnění:
1. Dne 22. 7. 2019 podala státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 u Obvodního soudu pro Prahu 4 obžalobu na obviněnou R. T. pro přečin zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku.
2. Tohoto přečinu se měla podle obžaloby dopustit tím, že „v době od 1. 10. 2014 do 5. 6. 2019 si v Praze ani nikde jinde řádně neplnila svou zákonnou vyživovací povinnost vůči svým dcerám AAAAA (pseudonym), nar. XY, a BBBBB (pseudonym), nar. XY, soudně svěřených do poručnické péče, přestože si této povinnosti je vědoma a v jejím plnění ji nebránila žádná překážka objektivní povahy a tato povinnost ji vyplývá ze zákona a byla ji stanovena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 0 P 95/2012-127 ze dne 16. 9. 2014, jenž nabyl právní moci dne 4. 12. 2014, kdy je povinna přispívat na výživu dcery AAAAA částkou 1500 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám Úřadu práce ČR a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 0 P 151/2012-168 ze dne 16. 9. 2014, jenž nabyl právní moci dne 4. 12. 2014, kdy je povinna přispívat na výživu dcery BBBBB částkou 1500 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám Úřadu práce ČR, přičemž za výše uvedené období neuhradila obviněná na výživném pro dcery AAAAA a BBBBB ani jednu částku, tedy za celé výše uvedené období dluží obviněná k rukám Úřadu práce ČR - Krajská pobočka pro hl. město Prahu, se sídlem Domažlická č. 1139/11, Praha 3, částku ve výši 165 000 Kč.“
3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 7. 2019, sp. zn. 2 T 107/2019, byla podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc obviněné R. T. předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že se Obvodní soud pro Prahu 4 (dále též jen „soud“) domnívá, že není místně příslušný k projednání věci. Obviněná se měla dopouštět trestné činnosti tím, že neplnila vyživovací povinnost ke svým 2 nezletilým dcerám, kdy výživné je podle soudu splatné k rukám Úřadu práce ČR, konkrétně krajské pobočky pro hlavní město Prahu, která sídlí v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 3. Ze spisu podle soudu dále vyplývá, že obviněná se v rozhodném období nezdržovala v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4, když k trvalému pobytu je hlášena na adrese nacházející se v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 3 a fakticky podle své výpovědi (viz č. l. 5 p.v.) žije již několik let v Brně, tedy v obvodu Městského soudu v Brně. Podle Obvodního soudu pro Prahu 4 je z výše uvedených skutečností zřejmé, že místně příslušnými soudy v dané věci jsou především Obvodní soud pro Prahu 3 a Městský soud v Brně.
4. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele (v daném případě opomenutí), naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.
5. Obviněná se měla svým jednáním dopustit přečinu zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku. Místem spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy je jak místo, kde měl pachatel pobyt v čase neplnění vyživovací povinnosti, tak i místo, kde měla pobyt oprávněná osoba (srov. rozhodnutí č. 44/1971 Sb. rozh. tr.).
6. V uvedené věci z obsahu trestního spisu vyplývá, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 31. 10. 2012, č. j. 0 P 95/2012-53, a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 31. 10. 2012, č. j. 0 P 151/2012-93, byly obě nezletilé dcery obviněné svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, a to do výchovy I. V. (pozn. prababičky nezletilých), která byla jmenována poručnicí nezletilých (č. l. 7 a násl. tr. spisu), trvale bytem s nezletilými dcerami obviněné na adrese XY, Praha 4 – Komořany (č. l. 8 a 12 tr. spisu).
7. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 9. 2014, č. j. 0 P 95/2012-127 a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 9. 2014, č. j. 0 P 151/2012-168, byla obviněné stanovena vyživovací povinnost na každou z dcer ve výši 1500 Kč měsíčně, k rukám České republiky - Úřadu práce České republiky (viz č. l. 7 a 11 tr. spisu).
8. Objektem trestného činu zanedbání povinné výživy je nárok na výživu. Předmětem útoku je osoba, vůči níž má pachatel zákonnou vyživovací povinnost [ŠÁMAL Pavel, ŠÁMALOVÁ Milada. §196 (Zanedbání povinné výživy). In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, HERCZEG Jiří, KRATOCHVÍL Vladimír, PÚRY František, RIZMAN Stanislav, ŠÁMALOVÁ Milada, VÁLKOVÁ Helena, VANDUCHOVÁ Marie. Trestní zákoník (EVK). 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2012, s. 1916. ].
9. Jednání rodičů, popřípadě jiných osob, které zaviněně neplatí výživné soudem určené nezletilému dítěti, které je v pěstounské péči a jemuž stát poskytuje příspěvek na úhradu jeho potřeb, popřípadě se této vyživovací povinnosti vyhýbají, naplňuje znaky trestného činu zanedbání povinné výživy podle §196 (srov. R 41/1977).
10. Pokud je dítě svěřeno do pěstounské péče, i nadále trvá vyživovací povinnost rodičů vůči dětem. Při svěření dítěte do pěstounské péče (jemuž tak náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči) dochází pouze k přechodu nároku na výživné určené rozhodnutím soudu na stát (srov. přiměřeně R 10/1977). Je-li výživné určené rozhodnutím soudu vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte, náleží dítěti rozdíl mezi výživným a tímto příspěvkem (srov. komentář ASPI k ustanovení §47f zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí).
11. Aplikujeme-li výše uvedené zásady na tento případ je z obsahu spisu zřejmé, že obviněná R. T. má vyživovací povinnost vůči svým nezletilým dcerám, které byly svěřeny do péče poručnice I. V., dále že bylo rozhodnuto o přiznání dávky pěstounské péče – příspěvku na úhradu potřeb dítěte, vyplácené poručnici (pozn. z trestního spisu na č. l. 29 vyplývá, že od prosince 2018 mají nezletilé děti novou poručnici M. T. – babičku nezletilých). Nárok na výživné v tomto případě přešel na stát reprezentovaný Úřadem práce České republiky. Na účet tohoto úřadu je obviněná povinna plnit. Oprávněnými osobami jsou však i nadále nezletilé děti obviněné, k nimž má obviněná vyživovací povinnost. Z hlediska místní příslušnosti soudu k projednání věci, je tak rozhodné nejen sídlo úřadu (Krajská pobočka ÚP ČR, Domažlická 1139/11, Praha 3), na jehož účet má obviněná povinnost platit výživné stanovené jí soudem, ale zůstává jím i bydliště oprávněných osob, tedy místo kde bydlí nezletilé děti obviněné svěřené v tomto případě do péče jiné osoby (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 7 Td 59/2018, 7 Td 60/2018).
12. Nezletilé dcery obviněné, jak vyplývá z obsahu spisu, žily v době, po kterou je obviněné kladeno za vinu neplacení výživného, v péči u I. V., s adresou trvalého bydliště XY, Praha 4 – Komořany (č. l. 12 tr. spisu). Tedy v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 4. Obvod Obvodního soudu pro Prahu 4, s ohledem na bydliště nezletilých dcer obviněné, k nimž má obviněná vyživovací povinnost, je tedy také místem spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku, který je obviněné kladen za vinu. Obvodní soud pro Prahu 4 je tak místně příslušný k projednání věci obviněné R. T.
13. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
14. Nejvyšší soud nad rámec tohoto rozhodnutí uvádí, že nerozhodoval podle §24 odst. 2 tr. ř. o odnětí a přikázání věci, neboť neshledal existenci důležitých důvodů ve smyslu §25 tr. ř. V trestním spise se nenachází žádné zprávy, zejména lékařské o tom, že by obviněná nebyla v současné době schopna se dostavit ve své trestní věci k příslušnému soudu do Prahy. Důvodem takové neschopnosti dostavit se k příslušnému soudu na straně obviněné osoby může být zejména značně vysoký věk nebo závažné zdravotní problémy, které např. výrazně omezují její mobilitu, ale o takový případ se v této věci nejedná (viz výpověď obviněné na č. l. 4 tr. spisu).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 10. 2019
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu