ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.73.2019.1
sp. zn. 7 Td 73/2019-415
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 16. 10. 2019 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného J. V. , nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 13 T 25/2016, o návrhu obviněného na odnětí a přikázání věci takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Jihlavě neodnímá .
Odůvodnění:
1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Jihlavě podala dne 19. 2. 2016 u Okresního soudu v Jihlavě návrh na potrestání J. V. pro přečin zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku (č. l. 63 tr. spisu), kterého se měl dopustit tím, že (zkráceně uvedeno) v době od 15. 6. 2012 do 15. 2. 2016 v Třešti, Sušici, Roztokách u Prahy ani jinde úmyslně neplnil vyživovací povinnost ke své nezletilé dceři AAAAA (pseudonym), která vyplývala ze zákona a byla konkretizovaná v návrhu na potrestání uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě, ve výši 1 800 Kč měsíčně, vždy do 15. dne v měsíci k rukám matky L. B., bytem XY, okr. Jihlava, jíž tak za uvedené období dluží na výživném částku 81 000 Kč.
2. Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 13 T 25/2016, byl obviněný J. V. uznán vinným přečinem zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku a byl mu uložen trest (č. l. 118 tr. pisu). Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. 8 To 535/2016, bylo podle §256 tr. ř. odvolání obviněného zamítnuto (č. l. 148 tr. spisu). Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 8 Tdo 745/2017, byla k dovolání obviněného podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušena obě výše uvedená rozhodnutí soudů ve věci, která byla vrácena Okresnímu soudu v Jihlavě, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl (č. l. 211 tr. spisu). Okresnímu soudu v Jihlavě bylo uloženo, aby doplnil dokazování podle požadavků Nejvyššího soudu, zejména příslušným insolvenčním spisem, výslechem obviněného a insolvenčního správce.
3. Ve věci se u Okresního soudu v Jihlavě konalo hlavní líčení ve dnech 25. 6. 2018 (odročeno), 1. 4. 2019 (odročeno), 21. 5. 2019 (bylo provedeno dokazování, č. l. 374 a násl. tr. spisu) a dne 16. 9. 2019 (odročeno na neurčito).
4. Okresní soud v Jihlavě předložil dne 3. 10. 2019 trestní spis sp. zn. 13 T 25/2016 Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu obviněného na odnětí věci Okresnímu soudu v Jihlavě a její přikázání Okresnímu soudu v Domažlicích (č. l. 403 tr. spisu), a to z důvodu ekonomie řízení. V návrhu uvedl, že je proti němu vedeno trestní řízení u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 13 T 25/2016 pro přečin podle §196 tr. zákoníku. Okresní soud v Domažlicích proti němu také vede trestní řízení pod sp. zn. 1 T 123/2015, také pro přečin podle §196 tr. zákoníku. V této věci byl rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2019, sp. zn. 4 Tz 35/2019, zrušen pravomocný trestní příkaz Okresního soudu v Domažlicích ze dne 7. 8. 2015, sp. zn. 1 T 123/2015. Obviněný vyjádřil přesvědčení, že v dané věci jsou splněny podmínky pro vedení společného řízení. Z důvodu ekonomie řízení proto navrhuje odnětí věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 13 T 25/2016 a její přikázání Okresnímu soudu v Domažlicích.
5. Nejvyšší soud zhodnotil důvody uvedené v návrhu soudu na delegaci věci a dospěl k následujícímu závěru.
6. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., podle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
7. V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody neshledal.
8. Z obsahu trestního spisu vyplývají skutečnosti uváděné obviněným v návrhu na delegaci. U Okresního soudu v Jihlavě je vedeno proti němu trestní řízení pro přečin zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku pod sp. zn. 13 T 25/2016. Toto řízení se nachází ve fázi řízení před soudem prvního stupně po zrušení rozhodnutí odvolacího i nalézacího soudu usnesením Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 8 Tdo 745/2017. V novém řízení má okresní soud doplnit dokazování ve smyslu požadovaném v rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jak je výše uvedeno, v této věci již bylo nařízeno hlavní líčení a provedeno dokazování (obviněný i jeho obhájce byli přítomni hlavnímu líčení dne 21. 5. 2019).
9. U Okresního soudu v Domažlicích je pod sp. zn. 1 T 123/2015 vedeno trestní řízení proti obviněnému rovněž pro přečin zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku, ale pro neplnění vyživovací povinnosti k jeho jinému dítěti. Okresní soud v Domažlicích rozhodl o vině a trestu obviněného trestním příkazem ze dne 7. 8. 2015, sp. zn. 1 T 123/2015. Uvedený trestní příkaz byl však zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2019, sp. zn. 4 Tz 35/2019, přičemž v novém řízení má soud povinnost doplnit dokazování ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu. Věc obviněného se nyní nachází ve fázi řízení před soudem prvního stupně. Dosud v této věci nebylo nařízeno hlavní líčení.
10. Obviněný navrhuje odnětí věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 13 T 25/2016 a její přikázání Okresnímu soudu v Domažlicích ke společnému řízení, a to z důvodu ekonomie řízení.
11. Ustanovení §20 odst. 1 tr. ř. stanoví požadavek společného řízení proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu, pokud tomu nebrání důležité důvody. O jiných trestných činech se koná společné řízení tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení.
12. Citované ustanovení se neuplatní bezvýhradně v každé situaci, ale je třeba v každé konkrétní věci zjišťovat, zda určité důležité důvody takovémuto postupu nebrání.
13. Nejprve je nutno zdůraznit, že skutečnost, že je proti obviněnému současně vedeno více trestních řízení u různých soudů České republiky, není nijak výjimečná. U Okresního soudu v Jihlavě, jako soudu příslušného v předmětné trestní věci obviněného, bylo již konáno hlavní líčení v několika termínech, kdy zejména dne 21. 5. 2019 byla provedena podstatná část doplňujícího dokazování.
14. Za tohoto stavu pak Nejvyšší soud nepovažuje za vhodné, ani z hlediska rychlosti a hospodárnosti trestního řízení, odnětí dané věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému za účelem konání společného řízení, a to vzhledem ke stavu projednání této věci, protože Okresní soud v Domažlicích by musel celé řízení, z podstatné části již provedené příslušným Okresním soudem v Jihlavě, provést znovu. Navíc, možné zatížení spojené s trestním řízením, by se zejména z hlediska cestování k jinému vzdálenějšímu soudu přeneslo z obviněného na osoby, jejichž jednání není příčinou jeho konání. Důvody uváděné obviněným tak neodpovídají požadavku ustanovení §20 odst. 1 tr. ř. o konání společného řízení a nejsou ani důležitými důvody pro postup podle §25 tr. ř.
15. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 16. 10. 2019
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu