ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.95.2019.1
sp. zn. 7 Td 95/2019-186
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného P. K. , nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 3 T 85/2019, nyní u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 3 To 423/2019, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 4. 12. 2019 návrh matky obviněného J. K., na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Brně neodnímá .
Odůvodnění:
1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Vyškově, podal dne 14. 5. 2019 u Okresního soudu ve Vyškově návrh na potrestání obviněného P. K. pro přečin pohrdání soudem podle §336 písm. b) tr. zákoníku.
2. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 6. 2019, sp. zn. 9 Nt 15/2019, bylo rozhodnuto, že podle §25 tr. ř. se věc obviněného P. K. vedená u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 2 T 63/2019 tomuto soudu odnímá a přikazuje se k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Prostějově. U Okresního soudu v Prostějově je věc vedena pod sp. zn. 3 T 85/2019.
3. Trestním příkazem Okresního soudu v Prostějově ze dne 16. 7. 2019, sp. zn. 3 T 85/2019, byl obviněný P. K. uznán vinným přečinem pohrdání soudem podle §336 písm. b) tr. zákoníku a byl mu uložen trest. Trestní příkaz nenabyl právní moci, neboť proti němu obviněný podal odpor.
4. Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 3 T 85/2019, byl obviněný P. K. uznán vinným přečinem pohrdání soudem podle §336 písm. b) tr. zákoníku. Za tento přečin a za sbíhající se další trestné činy mu byl uložen souhrnný trest.
Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný odvolání. Řízení ve věci odvolání obviněného je u Krajského soudu v Brně vedeno pod sp. zn. 3 To 423/2019.
6. Krajský soud v Brně předložil dne 21. 11. 2019 trestní spis Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. 3 T 85/2019, Nejvyššímu soudu s tím, že Krajskému soudu v Brně bylo předloženo podání J. K., matky obviněného P. K., kterým podala odvolání ve věci Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. 3 T 85/2019, a zároveň navrhla delegaci věci jinému soudu, a to konkrétně Krajskému soudu v Praze.
7. V podání nazvaném jako „Odvolání a žádost“ (č. l. 177 tr. spisu) J. K. uvádí, že rovněž jako její syn podává opravný prostředek proti nepravomocnému rozhodnutí Okresního soudu v Prostějově, sp. zn. 3 T 85/2019, pro neobjektivitu, zaujatost a jiné nedostatky plynoucí z dřívějších věcí, když podle jejího názoru uvedený rozsudek okresního soudu jistě přivede jejího syna „tzv. až do hrobu“ . J. K. uvedla, že u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 8 To 120/2019 (pozn. tedy v jiném řízení než v tomto) došlo k porušení zákona, což ona iniciovala podnětem ministerstvu spravedlnosti k podání stížnosti pro porušení zákona (zatím bez odpovědi). Dále uvedla, že u Krajského soudu v Brně údajně sabotují řádný průběh řady řízení v občanskoprávních žalobách proti její osobě a osobě jejího syna P. K., které jsou podle ní neopodstatněné, neprojednatelné, za hranicemi dobrých mravů, krajně nelidské a vyděračské (ve věci sp. zn. 16 Co 10/2019 Krajský soud v Brně podle J. K. od 11. 1. 2019 ani řádně nekonal). Z těchto důvodů tedy požaduje, aby rozhodl nyní Nejvyšší soud tak, že o podaných odvoláních ve věci Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 3 T 85/2019 (v němž měl být podle jejího názoru její syn správně zproštěn viny ohledně spáchání účelových s neexistujících deliktů, ale nebyl) bude rozhodnuto Krajským soudem v Praze.
8. Nejvyšší soud projednal předložený návrh J. K. a dospěl k závěru, že v argumentech uvedených v návrhu na delegaci nelze shledat důležité důvody pro postup podle §25 tr. ř.
9. Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
10. V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody neshledal. Obsahem předloženého návrhu J. K. totiž nejsou žádné konkrétní důvody, které by svědčily o tom, že celý Krajský soud v Brně – resp. všichni soudci tohoto soudu, nejsou schopni v trestní věci obviněného P. K. (sp. zn. 3 To 423/2019) spravedlivě a nestranně rozhodnout. Pokud J. K. subjektivně ze svého pohledu hodnotí (jako neopodstatněná, neprojednatelná, vyděračská, atd.) některá řízení vedená u Krajského soudu v Brně, je nutno zdůraznit, že jde o řízení ve věcech civilních, která nemají vliv na nyní projednávanou trestní věc obviněného. Nejvyšší soud konstatuje, že v případě těchto námitek, jde toliko o obecné námitky.
11. Nejvyšší soud uvádí, že z důvodů uvedených v §30 odst. 1 tr. ř. se lze v zásadě domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu. Námitky směřující k vyloučení orgánů činných v trestním řízení z vykonávání úkonů trestního řízení lze tedy vznášet jen proti konkrétním osobám, které se na provádění těchto úkonů skutečně podílejí, nikoli proti neurčitým osobám [např. proti všem soudcům určitého kraje; srov. ŠÁMAL Pavel, ŠÁMALOVÁ Milada. §30 (Podjatost). In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, NOVOTNÁ Jaroslava, PÚRY František, RŮŽIČKA Miroslav, ŘÍHA Jiří, ŠÁMALOVÁ Milada, ŠKVAIN Petr. Trestní řád I, II, III, 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 371].
12. Nejvyšší soud tedy shledal, že J. K. ve svém návrhu na delegaci neuvedla žádné důležité důvody ve smyslu ustanovení §25 tr. ř. Nevznesla žádnou bližší a konkrétní námitku, která by odůvodňovala postup podle §25 tr. ř. v předmětné trestní věci obviněného P. K., než obecné námitky, které jsou motivované její nespokojeností s tím, jak soudy, resp. nyní Krajský soud v Brně, v jejich různých věcech rozhodují.
13. Za tohoto stavu nelze považovat návrh J. K. na odnětí věci Krajskému soudu v Brně a její přikázání Krajskému soudu v Praze podle §25 tr. ř. za důvodný, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. 12. 2019
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu