ECLI:CZ:NS:2019:7.TDO.1087.2019.1
sp. zn. 7 Tdo 1087/2019-170
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 11. 9. 2019 o dovolání, které podal obviněný R. W. G. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 3. 2019, sp. zn. 3 To 55/2019, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 32 T 48/2018, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. W. G. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný R. W. G. podal dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 3. 2019, č. j. 3 To 55/2019-146, kterým bylo – vedle výroku, jímž krajský soud nově rozhodl o náhradě škody – podle §256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného, které podal proti všem výrokům rozsudku Okresního soudu v Nové Jičíně ze dne 4. 12. 2018, č. j. 32 T 48/2018-123. Dovolatel ve svém mimořádném opravném prostředku uplatnil důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., přičemž poukázal na údajné rozpory mezi výpověďmi svědků AAAAA (pseudonym), BBBBB (pseudonym), L. I. a CCCCC (pseudonym) na jedné straně a obhajobou obviněného a výpovědí svědka DDDDD (pseudonym) na straně druhé. Namítl, že on nezletilým alkohol nepodal, po většinu času byl ve své pracovně. Alkohol si vzali sami v jeho nepřítomnosti, kdy byli pod dohledem zletilé L. I. Obviněný vyjádřil přesvědčení, že se mohl dopustit maximálně nedbalostního jednání „s materiálním znakem přestupku“, odkázal na zásadu subsidiarity trestní represe a princip in dubio pro reo . Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil oba rozsudky soudů nižších stupňů a přikázal Okresnímu soudu v Novém Jičíně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství přípisem Nejvyššímu soudu sdělil, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, tj. obviněným prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném (§265e tr. ř.) a splňuje náležitosti obsahu dovolání (§265f odst. 1 tr. ř.), avšak bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci jakéhosi „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b tr. ř. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci dovolacího důvodu jen za předpokladu, že mu odpovídají svým obsahem. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů ani k rozsahu dokazování. Skutkové námitky nejsou dovolacím důvodem. Dovolání je jako mimořádný opravný prostředek určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Podstatou tohoto dovolacího důvodu je vadná aplikace hmotného práva na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Směřuje-li dovolání proti výroku o vině odsuzujícího rozhodnutí, odpovídají uvedenému dovolacímu důvodu takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Námitky proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů a v jakém rozsahu provedly dokazování, se míjejí s ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. již proto, že je jimi vytýkáno porušení procesního práva, zejména ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., zatímco zákonným dovolacím důvodem je porušení hmotného práva.
Obviněný byl odsouzen pro přečin podání alkoholu dítěti podle §204 tr. zákoníku. Tohoto přečinu se dopustil skutkem, který spočíval v tom, že dne 9. 2. 2018 v blíže nezjištěné době mezi 20:00 a 23:00 hodin v XY v místě svého bydliště opakovaně poskytl a podal čtyřem nezletilým alkoholický nápoj – vodku 0,7 litru, přestože znal jejich věk a byl tedy srozuměn s tím, že tyto osoby nedosáhly věku osmnácti let, přičemž jedna z nezletilých se uvedla do stavu těžké opilosti a bezvědomí a musela být převezena záchrannou službou na oddělení dětské JIP, kde jí byla zjištěna hladina 1,5 ‰ alkoholu v krvi.
V dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky ve smyslu nenaplnění znaků přečinu podání alkoholu dítěti podle §204 tr. zákoníku. Pouze takové námitky by bylo možné podřadit pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na který obviněný odkázal.
Dovolání bylo založeno především na námitkách, prostřednictvím kterých obviněný vyjadřoval nesouhlas se skutečnostmi zjištěnými na základě provedeného dokazování (především z výpovědí svědků AAAAA, BBBBB, L. I. a CCCCC). Podle jeho obhajoby opakovaně uplatňované v průběhu celého trestního řízení on alkohol čtyřem nezletilým nenalil, připil si pouze se zletilou svědkyní L. I. a ostatním nalít odmítl. Svědci požili alkohol bez jeho vědomí, když se obviněný vzdálil – po většinu času jejich návštěvy se totiž nacházel ve své pracovně. Tyto námitky mají vyloženě skutkovou povahu, a tím se ocitají mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné. To se týká rovněž namítaného porušení zásady in dubio pro reo. Předpoklady pro jiné právní posouzení spáchaného činu tedy dovozuje nikoli z argumentace odůvodňující odlišnou právní kvalifikaci skutku, ale ze zcela jiných – pro obviněného příznivějších – skutečností, než jaké vzaly v úvahu soudy obou stupňů.
Nad rámec své přezkumné povinnosti Nejvyšší soud uvádí, že v daném případě byl obviněný z předmětného jednání usvědčen výpověďmi svědků AAAAA, BBBBB, L. I. a CCCCC, přičemž sám potvrdil, že mu bylo známo, kolik má kdo let. K jeho opakované námitce, že alkohol si nalévali sami nezletilí, když je zanechal po většinu doby samotné, se vyjádřil soud prvního stupně v odstavci 11 odůvodnění svého rozsudku, kde vyložil důvody, pro které shledal tuto část výpovědi nevěrohodnou. Pokud obviněný poukazoval na rozpory mezi výpověďmi výše uvedených svědků a svědka DDDDD, odvolací soud v odstavci 14 odůvodnění napadeného rozsudku přesvědčivě vysvětlil, proč nebylo možné jeho výpověď ve vztahu k nalévání alkoholu poškozené svědkyni CCCCC přeceňovat, což bylo také důvodem, že soudy při zjišťování skutkového stavu věci vycházely především z výpovědí ostatních svědků.
Pro úplnost je možné dodat, že obviněný v dovolání sice odkázal na zásadu subsidiarity trestní represe, ponechal však tuto námitku čistě v obecné rovině. Pouze zde konstatoval, že soudy měly při hodnocení stupně společenské škodlivosti přihlédnout k §39 odst. 2 tr. zákoníku, přičemž parafrázoval znění tohoto zákonného ustanovení. Bez konkrétních argumentů však dovolací soud nemá dostatečný podklad k tomu, aby se k takové námitce mohl kvalifikovaně vyjádřit, přičemž úkolem Nejvyššího soudu není dotvářet dovolací argumentaci za obviněného (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2018, sp. zn. 6 Tdo 1506/2018). Kromě toho obviněný zmínil subsidiaritu trestní represe pouze v souvislosti se svou verzí skutkového děje, tj. že pouze před nezletilými alkohol neuzamkl, přičemž toto jeho údajné nedbalostní jednání nemohlo podle něj s ohledem na zásadu subsidiarity překročit trestně právní rámec. Taková námitka tedy ve skutečnosti není námitkou směřující proti hmotně právnímu posouzení skutku, nýbrž námitkou prosazující vlastní verzi skutku, odlišnou od zjištění soudů. Nejde tudíž o námitku podřaditelnou pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nejvyšší soud uzavírá, že dovolací námitky obviněného nejsou podřaditelné pod uplatněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Proto bylo dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto, jelikož bylo podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu. O dovolání bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. 9. 2019
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu