ECLI:CZ:NS:2019:7.TDO.180.2019.1
sp. zn. 7 Tdo 180/2019-283
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 20. 2. 2019 v neveřejném zasedání o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném ve prospěch obviněného L. M. , nar. XY v XY, zemř. 7. 9. 2018, naposledy bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2018, sp. zn. 6 To 275/2018, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 9 T 11/2018, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 9. 2018, sp. zn. 6 To 275/2018.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 18. 5. 2018, č. j. 9 T 11/2018-242 byl obviněný L. M. uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1, 3 tr. zákoníku a přečinem ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen podle §205 odst. 3, §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na dva roky, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Rozsudek soudu prvního stupně napadli obviněný a státní zástupce odvoláními, přičemž na základě odvolání státního zástupce, které podal v neprospěch obviněného, Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 13. 9. 2018, č. j. 6 To 275/2018-256, zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o vině pod bodem 1, celý výrok o trestu a výrok o náhradě škody ohledně poškozené K. M. a ohledně zrušené části nově rozhodl tak, že upřesnil popis skutkové věty a jednání v tomto bodě posoudil jako přečin krádeže podle §205 odst. 1, 3 tr. zákoníku dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. Ve výroku o vině v bodě 2 a ve výroku o náhradě škody ohledně poškozených České průmyslové zdravotní pojišťovny, a. s., a D. K. zůstal napadený rozsudek nezměněn. Nově obviněného odsoudil podle §205 odst. 3, §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na dva a půl roku, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. O náhradě škody rozhodl podle §228 odst. 1, §229 odst. 2 tr. ř. Odvolání obviněného L. M. podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti rozsudku soudu druhého stupně podal nejvyšší státní zástupce dovolání ve prospěch obviněného a uplatnil dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. e), l) tr. ř.
Nejvyšší státní zástupce k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. uvedl, že odvolací soud rozhodl o odvoláních ve veřejném zasedání konaném dne 13. 9. 2018, přičemž toto proběhlo bez přítomnosti obviněného, neboť se bez omluvy nedostavil, ačkoliv předvolání mu bylo doručeno. Z úmrtního listu na č. l. 263 vyplývá, že obviněný dne 7. 9. 2018 zemřel. Podle §11 odst. 1 písm. e) tr. ř. nelze trestní stíhání zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, proti tomu, kdo zemřel. Odvolací soud si v době konání veřejného zasedání tuto skutečnost neověřil, a v řízení pokračoval. Trestní stíhání obviněného L. M. bylo ode dne 7. 9. 2018 nepřípustné, a pokud odvolací soud dne 13. 9. 2018 konal veřejné zasedání, byl naplněn dovolací důvod podle §265 odst. 1 písm. e) tr. ř. spočívající v tom, že proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné. K dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. státní zástupce uvedl, že tento dovolací důvod spočívá v tom, že odvolací soud rozhodl o zamítnutí odvolání obviněného, aniž byly s ohledem na shora uvedené splněny procesní podmínky pro takovéto rozhodnutí. Byť bylo odvolání podáno obviněným za jeho života, odvolací soud již neměl z jeho podnětu věcně přezkoumávat rozsudek soudu prvního stupně a neměl jeho odvolání zamítnout, ale podle §257 odst. 1 písm. c) tr. ř. trestní stíhání zastavit z důvodu uvedeného v §11 odst. 1 písm. e) tr. ř. V neposlední řadě státní zástupce namítl porušení zásad spravedlivého procesu, neboť obviněný po své smrti nemohl nijak naplnit svá základní práva, která mu v trestním řízení přísluší.
Závěrem nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek soudu druhého stupně a přikázal tomuto soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K dovolání nejvyššího státního zástupce se vyjádřil ustanovený obhájce zemřelého obviněného a uvedl, že se ztotožňuje s argumentací uvedenou v dovolání, a to vzhledem k tomu, že odvolací soud konal veřejné zasedání v době, kdy obviněný byl již po smrti. Odvolací soud tak měl řízení zastavit, neboť podle ustanovení §11 odst. 1 písm. e) tr. ř. je trestní stíhání zemřelé osoby nepřípustné. Obhájce se připojil k návrhu nejvyššího státního zástupce.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou [§265d odst. 1 písm. a) tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud zjistil, že nejsou dány podmínky pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. ř., a proto podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že dovolání je důvodné.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. spočívá v tom, že proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné. Tento dovolací důvod je dán jen tehdy, jestliže bylo proti obviněnému vedeno trestní stíhání, ačkoliv ve věci existoval některý z důvodů jeho nepřípustnosti uvedených v §11 odst. 1, 4 tr. ř. nebo v §11a tr. ř., pro který nelze trestní stíhání zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. tedy spočívá v tom, že příslušný orgán činný v trestním řízení nerozhodl o zastavení trestního stíhání podle §172 odst. 1, §188 odst. 1 písm. c), §223 odst. 1, §231 odst. 1, §257 odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř., ani podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. Jde o to, že místo rozhodnutí o zastavení trestního stíhání tak došlo k jinému rozhodnutí, které je pro obviněného méně příznivé (zejména k odsuzujícímu rozsudku) a které je rozhodnutím ve věci samé podle §265a odst. 1, 2 tr. ř. Dovolací důvod se tedy týká jen takové nepřípustnosti trestního stíhání, která je založena podle §11 odst. 1, 4 tr. ř. nebo §11a tr. ř., neboť trestní řád výlučně v těchto ustanoveních taxativně vypočítává důvody nepřípustnosti trestního stíhání. Nejvyšší státní zástupce namítl, že odvolací soud rozhodl o odvolání obviněného za situace, kdy trestní stíhání mělo být zastaveno, neboť obviněný ještě před rozhodnutím odvolacího soudu zemřel. Tato námitka odpovídá uplatněnému dovolacímu důvodu, neboť se jedná o jeden z důvodů nepřípustnosti trestního stíhání podle §11 odst. 1 písm. e) tr. ř. Námitce lze tedy přisvědčit. Veřejné zasedání o odvolání obviněného a státního zástupce se konalo dne 13. 9. 2018, v němž odvolací soud rozhodl rozsudkem, č. j. 6 To 275/2018-256 tak, jak je uvedeno výše. Z protokolu o veřejném zasedání (č. l. 253) vyplývá, že obviněný se nedostavil, ačkoliv doručení měl vykázáno, načež odvolací soud vyhlásil usnesení, že se veřejné zasedání bude konat v nepřítomnosti obviněného. Z obsahu spisu, konkrétně z úmrtního listu (č. l. 263), je přitom patrno, že obviněný (ztotožněný datem i místem narození, jakož i místem posledního trvalého pobytu) dne 7. 9. 2018 zemřel. Ustanovení §11 odst. 1 písm. e) tr. ř. přitom stanovuje, že trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno proti tomu, kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. V posuzované věci přitom není pochyb o tom, že obviněný zemřel 6 dnů před konáním veřejného zasedání. Trestní stíhání zemřelého obviněného tedy bylo ode dne 7. 9. 2018 nepřípustné. Odvolací soud však důvod nepřítomnosti obviněného u veřejného zasedání nezkoumal, tudíž nezjistil skutečnost, že tento zemřel, veřejné zasedání provedl a meritorně rozhodl. Místo toho měl podle §257 odst. 1 písm. c) tr. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušit a s odkazem na §223 odst. 1 tr. ř. trestní stíhání z důvodu uvedeného v §11 odst. 1 písm. e) tr. ř. zastavit.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §256b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Nejvyšší soud shledal, že proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné, je dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. e) tr. ř. Protože byl dán tento dovolací důvod již v řízení, které předcházelo napadenému rozhodnutí, je naplněn i dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Protože Nejvyšší soud shledal dovolací námitky nejvyššího státního zástupce důvodnými, zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě, jakož i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a přikázal soudu druhého stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 2. 2019
JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.
předseda senátu