ECLI:CZ:NS:2019:7.TDO.99.2019.1
sp. zn. 7 Tdo 99/2019-1385
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 16. 4. 2019 o dovolání obviněného M. K. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, okres Litoměřice, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 9 To 195/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 1 T 49/2016, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá.
Odůvodnění:
I
1. Rozsudkem Okresního soudu v Berouně ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. 1 T 49/2016, byl obviněný M. K. uzná vinným zločinem podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a byl odsouzen podle §209 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 4 let. Pro výkon trestu byl zařazen podle §56 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o nárocích poškozeného na náhradu škody.
2. Obviněný se zločinu dopustil tím, že „dne 13. 9. 2011 v úmyslu obohatit se využil důvěřivosti a zdravotního stavu L. H., nar. XY, trvale bytem XY, o kterém věděl, že chce prodat část svých nemovitostí a nabídl mu, že jako realitní makléř mu pomůže s prodejem nemovitostí, kdy tyto nemovitosti se měly nacházet v katastrálním území XY, okres Příbram a přesvědčil ho, aby mu k prodeji těchto nemovitostí udělil plnou moc, kdy při podpisu plné moci dne 13. 9. 2011 předložil L. H. k podpisu generální plnou moc, která ho zmocňovala k zastupování L. H. ve všech záležitostech a následně prodal pozemky a další nemovitosti ve vlastnictví L. H. v celkové hodnotě 4 578 000 Kč a to konkrétně: 1. dne 12. 10. 2011 uzavřel jménem L. H. na základě generální plné moci v XY, okres Příbram kupní smlouvu se Zemědělským družstvem se sídlem Dlouhá Lhota č. p. 82, IČ 47048336 o prodeji nemovitostí pozemku p. č. XY o výměře 504 m2 a pozemků č. p. XY o výměře 45.214 m2, p. č. XY o výměře 1.385 m2, p. č. XY o výměře 1.043 m2, p. č. XY o výměře 8.071 m2, p. č. XY díl 1 o výměře 81.044 m2 a p. č. XY o výměře 2.985 m2 zapsaných na listu vlastnictví č. XY vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY pro k. ú. XY a obec XY a dále pozemku č. p. XY o výměře 37.243 m2 zapsaného na listu vlastnictví č. p. XY vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY pro k. ú. XY a obec XY a to za částku 1 100 000 Kč, kdy celou částku převzal osobně při podpisu kupní smlouvy, avšak peníze již L. H. nepředal, ale ponechal si je pro svoji potřebu a způsobil tak L. H. s ohledem na obvyklou cenu nemovitostí škodu ve výši 1 408 000 Kč, 2. dne 10. 11. 2011 uzavřel jménem L. H. na základě generální plné moci v XY formou notářského zápisu kupní smlouvu s obcí XY o prodeji nemovitostí a to budovy bydlení č. p. XY ve XY na pozemku č. p. XY zastavěná plocha a nádvoří pozemků č. p. XY, zastavěná plocha a nádvoří st. XY zastavěná plocha a nádvoří č. p. XY zahrada, č. p. XY ostatní plocha, č. p. XY zahrada, č. p. XY trvalý travní porost, č. p. XY zahrada, č. p. XY ostatní plocha, č. p. XY ostatní plocha a pozemky ve zjednodušené evidenci č. p. XY, č. p. XY, č. p. XY díl XY, č. p. XY díl XY, č. p. XY díl XY a č. p. XY díl 1 zapsaných na listu vlastnictví č. XY vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY pro k. ú. XY a obec XY za částku 750 000 Kč, kdy tato částka byla zaslána do notářské úschovy JUDr. Ivana Houdka a následně byla ponížena o daň z nemovitosti a výsledná částka 727 500 Kč byla zaslána na bankovní účet L. H. č. XY kam byla připsána dne 8. 12. 2011 a následně poté ji vybral bez souhlasu a vědomí L. H. pomocí platební karty po částkách nejvýše 20 000 Kč denně, což je denní limit pro výběr z bankomatu, a takto získané finanční prostředky si ponechal pro svoji potřebu a L. H. je nepředal a způsobil tak L. H. s ohledem na obvyklou cenu nemovitostí škodu ve výši 776 000 Kč, 3. dne 12. 1. 2012 uzavřel jménem L. H. na základě generální plné moci v XY, okres Příbram kupní smlouvu se Zemědělským družstvem se sídlem Dlouhá Lhota č. p. 82, IČ 47048336 o prodeji nemovitostí ideální jedné poloviny pozemku p. č. XY o výměře 2.266 m2 a ideální jedné poloviny pozemků vedených ve zjednodušené evidenci č. p. XY o výměře 18.433 m2, č. p. XY o výměře 14.522 m2, č. p. XY o výměře 3.543 m2, č. p. XY o výměře 17.873 m2, č. p. XY o výměře 60.521 m2, č. p. XY o výměře 874 m2, č. p. XY o výměře 38.264 m2 a č. p. XY o výměře 3.922 m2 za částku 510 000 Kč zapsaných na listu vlastnictví č. XY vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY pro k. ú. XY a obec XY, kdy celou částku převzal osobně při podpisu kupní smlouvy, avšak peníze již L. H. nepředal, ale ponechal si je pro svoji potřebu a způsobil tak L. H. s ohledem na obvyklou cenu nemovitostí škodu ve výši 785 000 Kč, 4. dne 13. 4. 2012 uzavřel jménem L. H. na základě generální plné moci v XY se společností ZEMLES s. r. o. se sídlem Praha 1 – Nové Město, Lannova 2061/8, IČ 24176991 kupní smlouvu o prodeji nemovitostí pozemku č. p. XY lesní pozemek o výměře 9.116 m2, č. p. XY lesní pozemek o výměře 7.823 m2, č. p. XY ostatní plocha – neplodná půda o výměře 450 m2 a č. p. XY ostatní plocha – ostatní komunikace o výměře 252 m2 za částku 200 000 Kč zapsaných na listu vlastnictví č. XY vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY pro k. ú. XY a obec XY, kdy celou částku převzal osobně při podpisu kupní smlouvy, avšak peníze již L. H. nepředal, ale ponechal si je pro svoji potřebu a způsobil tak L. H. s ohledem na obvyklou cenu nemovitostí škodu ve výši 463 000 Kč, 5. dne 14. 5. 2012 uzavřel jménem L. H. na základě generální plné moci v XY se společností ITPA s. r. o. se sídlem Praha 3 – Žižkov, Kubelíkova 1224/42, IČ 27721213 kupní smlouvu o prodeji nemovitostí pozemku č. p. XY orná půda o výměře 44.814 m2, č. p. XY vodní plocha – koryto vodního toku umělé o výměře 288 m2, č. p. XY orná půda o výměře 25.475 m2, č. p. XY orná půda o výměře 8.074 m2, č. p. XY orná půda o výměře 29.960 m2, č. p. XY orná půda o výměře 22.317 m2, č. p. XY orná půda o výměře 506 m2 a č. p. XY orná půda trvalý travní porost o výměře 51 m2 za částku 550 000 Kč zapsaných na listu vlastnictví č. XY vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY pro k. ú. XY a obec XY, kdy částku 250 000 Kč převzal osobně dne 11. 5. 2012 a částku 300 000 Kč převzal osobně při podpisu kupní smlouvy, avšak peníze již L. H. nepředal, ale ponechal si je pro svoji potřebu a způsobil tak L. H. s ohledem na obvyklou cenu nemovitostí škodu ve výši 957 000 Kč,6. dne 21. 5. 2012 uzavřel jménem L. H. na základě generální plné moci v XY formou notářského zápisu kupní smlouvu s obcí XY o prodeji nemovitostí stodoly zemědělská stavba bez č. p./č. e. na pozemku č. p. XY zastavěná plocha a nádvoří a pozemku č. p. st. XY zastavěná plocha a nádvoří a č. p. XY ostatní plocha zapsaných na listu vlastnictví č. XY vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY pro k.ú. XY a obec XY za částku 110 000 Kč, kdy tato částka byla zaslána do notářské úschovy JUDr. Ivana Houdka a následně byla ponížena o daň z nemovitosti a výsledná částka 106 000 Kč byla zaslána na bankovní účet L. H. č. XY, kam byla připsána dne 12. 6. 2012 a následně poté ji vybral bez souhlasu a vědomí L. H. pomocí platební karty po částkách nejvýše 20 000 Kč denně, což je denní limit pro výběr z bankomatu, a takto získané finanční prostředky si ponechal pro svoji potřebu a L. H. je nepředal a způsobil tak L. H. s ohledem na obvyklou cenu nemovitostí škodu ve výši 46 000 Kč, 7. dne 25. 5. 2012 uzavřel jménem L. H. na základě generální plné moci v XY se společností ITPA s. r. o. se sídlem Praha 3 – Žižkov, Kubelíkova 1224/42, IČ 27721213 kupní smlouvu o prodeji nemovitostí pozemku č. p. XY lesní pozemek o výměře 5.503 m2, č. p. XY orná půda o výměře 15.490 m2, za částku 70 000 Kč zapsaných na listu vlastnictví č. XY vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY pro k. ú. XY a obec XY, kdy celou částku převzal osobně při podpisu kupní smlouvy, avšak peníze již L. H. nepředal, ale ponechal si je pro svoji potřebu a způsobil tak L. H. s ohledem na obvyklou cenu nemovitostí škodu ve výši 133 000 Kč, 8. dne 19. 12. 2013 uzavřel jménem L. H. na základě generální plné moci v XY formou notářského zápisu smlouvu o zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání s B. K., narozenou XY, trvale bytem XY, týkající se jedné ideální poloviny pozemku č. p. XY zastavěná plocha a nádvoří zapsané na listu vlastnictví č. XY vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště XY pro k.ú. XY a obec XY za částku 100 000 Kč, kdy tato částka byla zaslána na bankovní účet č. XY, jehož vlastníkem je M. N., narozená XY, trvale bytem XY, bývalá přítelkyně M. K., kam byla připsána dne 24. 1. 2014 a následně poté ji vybral bez souhlasu a vědomí L. H. pomocí platební karty M. N. po částkách nejvýše 20 000 Kč denně, což je denní limit pro výběr z bankomatu, a takto získané finanční prostředky si ponechal pro svoji potřebu a L. H. je nepředal a způsobil tak L. H. s ohledem na obvyklou cenu nemovitostí škodu ve výši 10 000 Kč.“
Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Praze usnesením ze dne 18. 7. 2018, sp. zn. 9 To 195/2018, podle §256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.
II
4. Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas prostřednictvím obhájkyně dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Ve svém dovolání uvedl, že měl od poškozeného L. H. generální plnou moc k jeho zastupování při prodeji jeho nemovitostí a za vykonanou práci od něj dostal dohodnutou finanční odměnu, která odpovídala odvedené práci. Podle soudů, že měl ale L. H. poškodit o částku 4 578 000 Kč.
5. Dále uvedl, že soud opřel své závěry o znalecké posudky, i když znalci poškozeného vyšetřovali řadu let poté, co 13. 9. 2011 podepsal plnou moc. V době vypracování znaleckých posudků byl ale poškozený již několik let umístěn v psychiatrické léčebně, kde je pod vlivem tišících léků, vyhublý, neschopen normální komunikace. V době, kdy plnou moc podepsal, byl ale plný života, chlubil se penězi, v restauraci platíval za všechny hosty a nadměrně pil alkohol. Nikdo ze svědků, kteří jej v tu dobu znali, jej nevnímali jako psychicky nemocného člověka. Z těchto důvodů tak podle obviněného znalecké posudky nemohou objektivně zhodnotit psychický stav poškozeného v době, kdy pro něj zařizoval prodej nemovitostí. V té době byl jeho psychický stav diametrálně odlišný od nynějšího a žádný běžný člověk by z jeho chování nemohl poznat, že by měl být psychicky nemocný. K osvětlení stavu poškozeného v době podpisu plné moci, že navrhoval výslech advokáta JUDr. D. Korčeka, který pro něj připravoval smlouvy, avšak tento návrh byl zamítnut s odůvodněním, že by došlo k zbytečným průtahům v řízení.
6. Závěrem pak obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a přikázal věc soudu prvního stupně k novému projednání a doplnění dokazování svědeckou výpovědí JUDr. D. Korčeka.
7. V zákonné lhůtě pro podání dovolání zaslal obviněný soudu prvního stupně ještě doplnění dovolání, ve kterém uvedl, že kupní cena za část nemovitostí byla vyplacena z notářské úschovy na účet poškozeného a jemu je kladeno za vinu, že kupní cenu po částkách 20 000 Kč vybíral z bankomatu a ponechal si peníze pro vlastní potřebu. Platební kartu poškozeného, že ale používal výhradně za jeho přítomnosti a peníze mu vždy předal, protože poškozený neuměl bankomat používat. Navrhl proto pořídit záznam z kamerového systému bankomatu, ale tomuto návrhu nebylo vyhověno.
8. Dále dodal, že poškozený v předmětné době čerpal úvěr, k jehož zajištění zastavil nemovitosti, ve kterých bydlel. Následně tento úvěr refinancoval. V případě pochybností o jeho psychickém stavu by mu banka úvěr jistě neposkytla.
9. Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství po seznámení s obsahem dovolání obviněného sdělila, že se k němu nebude věcně vyjadřovat.
III
10. Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř., že bylo podáno osobou oprávněnou podle §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), splňuje náležitosti obsahu dovolání (§265f odst. 1 tr. ř.), avšak bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
11. Z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, pak tomuto dovolacímu důvodu obsahově odpovídají pouze námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Předmětem právního posouzení totiž je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel.
12. Je vhodné připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci dalšího odvolání. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, nýbrž jen z některého z důvodů uvedených v §265b tr. ř. Zákonný dovolací důvod je relevantně uplatněn za předpokladu, že jsou s ním spojeny konkrétní námitky, které mu odpovídají svým obsahem. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů ani k postupu soudu při provádění důkazů. Dovolání, jako mimořádný opravný prostředek, je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Skutkové námitky tudíž nejsou dovolacím důvodem.
13. Nejvyšší soud podotýká, že v podaném dovolání jsou uplatněny i námitky, které obviněný uplatnil již ve svém odvolání (č. l. 1305 a násl. trestního spisu). S námitkami obviněného ohledně závěrů znaleckých posudků a nevyhovění návrhu na výslech advokáta JUDr. D. Korčeka, se vypořádaly již oba soudy ve svém rozhodnutí a s jejich argumentací se Nejvyšší soud ztotožnil. Soud prvního stupně jasně a srozumitelně zdůvodnil, proč tento důkaz neprovedl (bod 10 na str. 8 rozsudku nalézacího soudu). K tomuto navrženému důkazu se vyjádřil rovněž odvolací soud (bod 4 na str. 4 usnesení krajského soudu). JUDr. D. Korček sepsal o několik let dříve, než došlo k projednávaným událostem, smlouvu mezi poškozeným a V. K. Advokáta by bylo nutné zprostit mlčenlivosti a soudy uzavřely, že by dané svědectví nemělo takového významu, aby to odůvodnilo průtahy, které by kvůli tomu vznikly. S ohledem na dosud provedené důkazy by byl i podle Nejvyššího soudu jeho výslech nadbytečný.
14. Své dovolání, stejně jako odvolání, postavil obviněný na nesouhlasu se skutkovými závěry soudů, uvádí, že poškozeného zastupoval na základě plné moci, když poškozený mu sdělil, že má zájem prodat své pozemky. Obviněný prodej zprostředkoval a peníze poškozenému předal. Oproti tomu poškozený uvedl, že měl zájem prodat pouze pozemky v XY a měl za to, že obviněného zmocňuje pouze k prodeji těchto pozemků, ale plnou moc nečetl, jelikož obviněného znal a věřil mu.
15. Poškozený je osobou, která má inteligenci v pásmu lehké mentální retardace a již v osmdesátých letech minulého století mu byla stanovena diagnóza paranoidní schizofrenie. Ze závěrů znaleckých posudků z oboru psychologie a psychiatrie vyplynulo, že poškozený je lehce ovlivnitelnou osobností, nevěděl, co text podepisovaného dokumentu znamená a v době, kdy byla trestná činnost páchána, muselo být i laikovi při komunikaci s poškozeným jasné, že trpí duševní chorobou, zvlášť pokud se s ním stýkal pravidelně a věděl, jakým způsobem poškozený žije. Obviněný navíc od počátku trestního stíhání, ač tvrdil, že tak učiní, nejdříve ani v řízení před okresním soudem nepředložil žádný doklad potvrzující, že obdržené peníze poškozenému předal. Pokud až dodatečně po prvním odsuzujícím rozhodnutí okresního soudu ve věci obviněný předložil odvolacímu soudu kopie listin, a to za okolností popsaných v bodě 11. rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 26. 4. 2018, č. j. 1 T 49/2016-1284, odvolací soud k tomu konstatoval, že originály dokladů se „náhle objevily“ v dispozici obviněného, který od poškozeného vylákal v psychiatrické léčebně podpisy listin, které posléze předložil soudu. Poškozený sice listiny podepisoval, aniž je četl, ale v situaci, kdy i obviněnému musel být zřejmý jeho psychický stav. Protože poškozený ale celou dobu trval na tom, že neměl v úmyslu prodat jiné pozemky, než ty v XY a také žádné peníze od obviněného nepřevzal, je správný a důkazně podložený závěr soudů, že obviněný zneužil duševní stav poškozeného k tomu, aby mu podepsal generální plnou moc. Z provedených důkazů vyplývá, že věděl, že poškozený není schopen posoudit závažnost svého podpisu na takové listině a bez jeho vědomí pak rozprodal jeho majetek a výtěžek si ponechal. K dodatečně v dovolání uplatněné námitce obviněného, že výběry z bankomatu za použití platební karty prováděl za přítomnosti poškozeného a nebylo prokázáno, že by mu platební kartu svěřil, lze předně připomenout, že podstatnou část plateb za prodej pozemků obviněný převzal v hotovosti, a nikoliv výběrem z bankomatu. Způsob výběrů z bankomatů, kdy byly vybírány částky ve výši denního limitu a jejich frekvence, např. u jednání v bodě 8 výroku o vině v průběhu pěti dnů každý den až do vyčerpání dané částky (viz sv. 1./č. l. 622 p. v. tr spisu), svědčí o záměrném rychlém výběru hotovosti pro obviněného, když poškozený ji ani nemohl v takových částkách potřebovat. I kdyby k výběrům docházelo v přítomnosti poškozeného, jak obviněný tvrdí, nemá to vzhledem k zjištěnému zdravotnímu stavu poškozeného žádný význam. Pokud obviněný v souvislosti s tím také uvedl, že navrhl provedení důkazu záznamem kamer u bankomatu, kde docházelo k vybírání hotovosti z účtu poškozeného, byl by takový důkaz vzhledem k důkazní situaci zcela nadbytečný. Nejvyšší soud přitom v trestním spise ani nenalezl nic, z čeho by vyplývalo, že obviněný provedení tohoto důkazu v řízení před soudy skutečně navrhl.
16. K námitce obviněného, kterou zpochybňuje závěry znaleckých posudků tím, že ke znaleckému zkoumání došlo až řadu let poté, co poškozený podepsal plnou moc, Nejvyšší soud uvádí, že znalecké posudky byly vypracovány v roce 2014, plná moc byla podepsána dne 13. 9. 2011 a k trestné činnosti docházelo v letech 2011 až 2013. Nelze proto přisvědčit námitce obviněného, podle které by se v průběhu pouhého roku zdravotní stav poškozeného natolik zhoršil, že ještě v roce 2013 na něm obviněný nespatřoval žádnou duševní chorobu a v roce 2014 by šlo, dle slov obviněného, o osobu sešlou vlivem pobytu v psychiatrické léčebně a neschopnou plnohodnotné verbální komunikace. Ze závěrů znaleckých posudků plyne, že poškozený trpěl duševní poruchou několik desítek let a v době, kdy došlo k převodům nemovitostí, to na jeho chování bylo bez dalšího poznatelné i pro laika.
17. Soudy na základě provedených důkazů dospěly k správnému závěru, že obviněný využil důvěřivosti a zdravotního stavu poškozeného, který neměl žádnou rodinu, aby se na jeho úkor obohatil, bez jeho vědomí rozprodal řadu nemovitostí v jeho vlastnictví a výtěžek si ponechal pro vlastní potřebu. Nelze přisvědčit tvrzení obviněného, že měl pouze zájem poškozenému pomoci.
18. Lze tak shrnout, že závěry soudů jsou podepřeny dokazováním, které prokázalo, že události proběhly tak, jak je uvedeno ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku. Nejvyšší soud uzavírá, že obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jinak uplatnil konkrétní námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají, když jejich podstata spočívá v nesouhlasu obviněného s rozsahem dokazování a se skutkovými závěry, jež soudy na základě zhodnocení provedených důkazů učinily.
19. Nejvyšší soud jako soud dovolací zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě má zásah Nejvyššího soudu podklad v ustanoveních čl. 4 (základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci) a čl. 90 (soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům) Ústavy České republiky.
20. Podle judikatury Ústavního soudu mohou nastat v podstatě tři skupiny vad důkazního řízení, jež mohou mít za následek porušení práva na spravedlivý proces. Jde jednak o takzvané opomenuté důkazy, kdy soudy buď odmítly provést důkaz navržený účastníkem řízení, aniž by svůj postup věcně a adekvátně stavu věci odůvodnily, nebo kdy sice provedly důkaz, avšak v odůvodnění svého rozhodnutí jej vůbec nezhodnotily. Druhou skupinu tvoří případy, kdy důkaz, respektive jeho obsah, není získán procesně přípustným způsobem, a jako takový neměl být vůbec pojat do hodnotících úvah soudů. Konečně třetí oblast zahrnuje případy svévolného hodnocení důkazů, tj. když odůvodnění soudních rozhodnutí nerespektuje obsah provedeného dokazování, dochází k tzv. deformaci důkazů a svévoli při interpretaci výsledků důkazního řízení.
21. Žádnou z těchto vad důkazního řízení Nejvyšší soud v dané věci neshledal. Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Berouně, z nichž v napadeném usnesení vycházel i Krajský soud v Praze, na straně jedné, a provedenými důkazy na straně druhé, není žádný, natož extrémní rozpor. Obviněný jej ani výslovně nenamítal.
22. Lze tak shrnout, že zjištění soudů mají v provedených důkazech odpovídající obsahový podklad. Soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy ve shodě s jejich obsahem, vypořádaly se s rozpory v důkazech, nedopustily se žádné deformace důkazů ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. a své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně a logicky vysvětlily. Není přitom úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu podrobně reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Soudy se přesvědčivě vypořádaly s obhajobou obviněného. Jestliže v dovolání obviněný tuto obhajobu opakuje, lze odkázat na odůvodnění soudů obou stupňů, které se přehledně a výstižně vypořádaly s jednotlivými aspekty obhajoby obviněného.
23. Právo obviněného na spravedlivé řízení nebylo nijak porušeno tím, že na podkladě provedených důkazů soudy učinily závěr, že je pachatelem předmětného trestného činu. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.
24. Ze shora uvedeného je zřejmé, že námitky obviněného uplatněné pod dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tomuto důvodu neodpovídaly. Když ve věci nebyl shledán ani rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními soudů, bylo rozhodnuto, že se dovolání obviněného odmítá podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř.
25. Nejvyšší soud rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 4. 2019
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu