ECLI:CZ:NS:2019:8.TD.59.2019.1
sp. zn. 8 Td 59/2019-2194
USNESENÍ
Nejvyšší soud jako soud pro mládež rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 7. 2019 v trestní věci obviněného mladistvého AAAAA (pseudonym) , nar. XY, trvale bytem XY, nyní ve vazbě ve Vazební věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno, o podnětu jeho otce L. L. , nar. XY, bytem XY, jako jeho zákonného zástupce, na odnětí a přikázání trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, pod sp. zn. 2 Tm 1/2019, a u Vrchního soudu v Olomouci, soudu pro mládež, pod sp. zn. 4 Tmo 12/2019, takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Vrchnímu soudu v Olomouci, soudu pro mládež, neodnímá .
Odůvodnění:
1. Na obviněného mladistvého AAAAA (dále jen „mladistvý“) byla Krajskému soudu v Brně, soudu pro mládež, podána obžaloba pro dvě provinění vraždy, jednak podle §140 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, jednak podle §140 odst. 1, 3 písm. h) tr. zákoníku. Pokusu provinění vraždy se měl dopustit dne 19. 6. 2018 v zásadě tím, že v nočních hodinách v úmyslu usmrtit napadl poškozeného J. S., nar. XY, na kterého zaútočil nožem nejméně čtyřmi razantními útoky do horní poloviny těla, jehož zranil bez závažnějších následků, avšak po 10 minutách, a když se poškozený snažil přivolat pomoc a vydal se na policii, tak jej před domem opětovně fyzicky napadl zezadu úderem pěstí do hlavy a dále dlažební kostkou hozenou po poškozeném, přičemž jen náhodou jej nezasáhl; ke smrti poškozeného nedošlo jen na vůli mladistvého nezávislým sledem událostí. Ve druhém případě měl dne 30. 6. 2018 v úmyslu usmrtit fyzicky v několika fázích a s časovým rozestupem napadl poškozeného P. H., nar. XY, jehož bil extrémně razantními a surovými údery kamenem a betonovými dlaždicemi do hlavy, a to nejméně 18 ranami, čímž mu způsobil závažná poranění hlavy a horní poloviny těla s velkou fyzickou bolestí, jež vedla k duševním útrapám trvajícím až do poruchy vědomí a následné smrti, k níž došlo po 15 hodinách v důsledku zhmoždění a otoku mozku při mnohočetných tupých poraněních hlavy se zlomeninami klenby a spodiny lební.
2. Rozsudkem Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, ze dne 20. 5. 2019, sp. zn. 2 Tm 1/2019, byl mladistvý po dokazování provedeném v hlavním líčení uznán vinným v rozsahu podané obžaloby a odsouzen podle §140 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku a §31 odst. 1, 3 zákona o soudnictví ve věcech mládeže k úhrnnému trestnímu opatření odnětí svobody v trvání osmi roků se zařazením do věznice se zvláštním oddělením pro mladistvé. Zároveň mu bylo uloženo podle §99 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zákoníku ochranné léčení psychiatrické formou ambulantní. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu rovněž bylo uloženo za povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky částku 8 548 Kč.
Proti tomuto rozsudku podal odvolání jak mladistvý (učinil tak prostřednictvím své obhájkyně), tak jeho otec L. L. Odvolání (v neprospěch mladistvého) podala i státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně. Spisový materiál byl proto předložen Vrchnímu soudu v Olomouci, soudu pro mládež, jako soudu věcně a místně příslušnému rozhodnout o podaných odvoláních.
4. Ještě před tímto předložením spisu rozhodovaly soudy nižších stupňů o vazbě mladistvého. V rámci stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, ze dne 20. 5. 2019, sp. zn. 2 Tm 1/2019, otec mladistvého L. L. formuloval (mimo jiné) požadavek, aby „celou věc dal Nejvyšší soud do jiného kraje z dosahu Vrchního soudu v Olomouci“. Na to reagovala předsedkyně senátu odvolacího soudu přípisem zaslaným Nejvyššímu soudu, soudu pro mládež, v němž učinila podnět, aby o uvedeném požadavku rozhodl jako soud k tomu příslušný podle §25 tr. ř.
5. Nejvyšší soud, soud pro mládež, projednal předložený požadavek otce mladistvého, který podle jeho obsahu lze považovat za návrh na delegaci věci. Shledal však, že zákonné důvody vyžadované ustanovením §25 tr. ř. pro odnětí věci a její přikázání jinému soudu nejsou dány.
6. Podle citovaného ustanovení platí, že z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Jelikož z obsahu podání otce mladistvého vyplývá návrh na přikázání věci některému jinému odvolacímu soudu, je evidentní, že takovým soudem může být jedině Vrchní soud v Praze, soud pro mládež. A protože Nejvyšší soud, soud pro mládež, je Vrchnímu soudu v Olomouci, soudu pro mládež, a Vrchnímu soudu v Praze, soudu pro mládež, nejblíže společně nadřízeným soudem (srov. §25, větu za středníkem, tr. ř.), je tak příslušným soudem k rozhodnutí o podaném návrhu.
7. Postup podle §25 tr. ř. je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudů a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění úst. zák. č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodnily průlom do výše citovaného ústavního principu.
8. Z formulace požadavku otce mladistvého L. L., aby „celou věc dal Nejvyšší soud do jiného kraje z dosahu Vrchního soudu v Olomouci“, explicitně nevyplývá důvod, pro který by mělo k takovému rozhodnutí dojít. Lze se proto pouze domnívat, že takovým důvodem může být nespokojenost jmenovaného se způsobem, jímž Vrchní soud v Olomouci, soud pro mládež, v dosavadním průběhu trestního řízení ve věci jeho mladistvého syna rozhodoval.
9. Takový důvod ovšem nelze považovat za „důležitý důvod“ předpokládaný ustanovením §25 tr. ř. Už z tohoto důvodu musel Nejvyšší soud rozhodnout tak, jak je ve výrokové části tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 7. 2019
JUDr. Jan Bláha
předseda senátu