ECLI:CZ:NS:2019:8.TDO.1300.2019.1
sp. zn. 8 Tdo 1300/2019-153
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 10. 2019 o dovolání obviněného R. D. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, adresa označená pro účely doručování XY, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 4. 2019, sp. zn. 3 To 254/2019, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 32 T 145/2018, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného R. D. odmítá .
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 3. 2019, sp. zn. 32 T 145/2018, byl obviněný R. D. uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, za což byl podle §274 odst. 2 tr. zákoníku za užití §67 odst. 2 písm. a) a §68 odst. 1, 2 tr. zákoníku odsouzen k peněžitému trestu v počtu 100 denních sazeb po 390 Kč, tedy v celkové výši 39 000 Kč. Podle §68 odst. 5 tr. zákoníku mu bylo povoleno hradit uložený peněžitý trest ve splátkách po 3 250 Kč měsíčně, a to vždy k 15. dni v daném měsíci pod ztrátou výhody splátek peněžitého trestu, jestliže obviněný nezaplatí dílčí splátku včas. Podle §69 odst. 1 tr. zákoníku byl pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené době vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všech druhů na dobu 24 měsíců. V dalším bylo podle §228 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto o povinnosti obviněného k náhradě nemajetkové újmy v penězích označené poškozené.
Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, které bylo usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 4. 2019, sp. zn. 3 To 254/2019, podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto.
II. Dovolání a vyjádření k němu
3. Proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 4. 2019, sp. zn. 3 To 254/2019, podal obviněný R. D. prostřednictvím obhájce dovolání, v němž odkázal na dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. l tr. ř.
4. Namítl, že mu rozsudek soudu prvního stupně nebyl dosud řádně doručen. Tvrdil, že podpis osoby na doručence stran rozsudku nalézacího soudu s uvedením jména R. D. není obviněného. Porovnáním podpisu obviněného na doručence a na podaném odvolání je rozpor podpisů podle něj zřejmý na první pohled. Obviněný se o písemné existenci rozsudku nalézacího soudu dozvěděl od zaměstnankyně Magistrátu města České Budějovice, když si byl zažádat o vydání řidičského průkazu, který mu však nebyl vydán z důvodu doručení písemného vyhotovení rozsudku Magistrátu města České Budějovice.
5. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 4. 2019, č. j. 3 To 254/2019-124, dále aby podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a ve smyslu §265 l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Českých Budějovicích přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
6. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného sdělil, že se Nejvyšší státní zastupitelství nebude k podanému dovolání věcně vyjadřovat.
III. Přípustnost dovolání
7. Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je podle §265a tr. ř. přípustné, že je podala včas oprávněná osoba a že splňuje náležitosti obsahu dovolání ve smyslu §265f odst. 1 tr. ř. Shledal však, že dovolání je zjevně neopodstatněné.
IV. Důvodnost dovolání
8. Obviněný v dovolání odkázal na dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. Podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. tedy spočívá ve třech různých okolnostech (srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád II. §157 až 314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 3174–3175): řádný opravný prostředek byl zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a) a b) tr. ř. nebo podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí, nebo odvolání bylo odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání, nebo řádný opravný prostředek byl zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše jako první okolnost, ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
9. Z obsahu dovolání je zřejmé, že obviněný uplatnil dovolací důvod v alternativě, že řádný opravný prostředek byl zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí. Vytkl totiž, že mu rozsudek soudu prvního stupně nebyl dosud řádně doručen, podpis na doručence osvědčující jeho přijetí není jeho, zjevně nekoresponduje s jeho podpisem na jím podaném odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně.
10. Odvolací soud, jak vyplývá z odůvodnění napadeného usnesení, při posuzování včasnosti podání opravného prostředku vycházel ze zjištění, že opis rozsudku soudu prvního stupně byl obviněnému doručen dne 3. 4. 2019, ode dne následujícího, tj. od 4. 4. 2019, začala běžet lhůta osmi dnů stanovená v §248 odst. 1 tr. ř. k podání odvolání a ta uplynula dne 11. 4. 2019. Pokud obviněný dne 12. 4. 2019 osobně doručil na podatelnu Okresního soudu v Českých Budějovicích odvolání, podal je opožděně. Takové odvolání odvolací soud podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl, aniž by napadený rozsudek věcně přezkoumával.
11. Nejvyšší soud shledal, že odvolací soud nepochybil, zamítl-li odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně podle §253 odst. 1 tr. ř.
12. Podle §253 odst. 1 tr. ř. odvolací soud zamítne odvolání, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět. Připomenout je třeba také ustanovení §248 odst. 1 tr. ř., podle něhož se odvolání podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku.
13. Z obsahu spisu se podává, že obviněnému, který neměl obhájce, byl rozsudek nalézacího soudu, jehož součástí bylo i řádné poučení ve smyslu §248 odst. 1 tr. ř., doručen dne 3. 4. 2019. Obviněný jako adresát zásilky obsahující rozsudek nebyl při pokusu o její doručení dne 2. 4. 2019 zastižen na adrese, kam mu byla zasílána (a kterou určil pro účely doručování), byla mu tedy zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Obviněný tak 3. 4. 2019 učinil a převzetí zásilky potvrdil svým podpisem (viz doručenka připojená k č. listu 118). Lhůta obviněného k podání odvolání proto počala běžet dne 4. 4. 2019 a uplynula dne 11. 4. 2019 (§60 odst. 1 tr. ř.), jak správně vyvodil i odvolací soud.
14. Předložil-li obviněný dne 12. 4. 2019 u Okresního soudu v Českých Budějovicích osobně podání s označením „věc: odvolání proti rozsudku“, z jehož obsahu s ohledem na argumentační rovinu odvolacích námitek vyplývá, že jde o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 3. 2019, sp. zn. 32 T 145/2018, ač obviněný nesprávně uvádí rozsudku soudu prvního stupně ze dne 29. 9. 2018 (viz č. listu 120), sepsané v Českých Budějovicích dne 11. 4. 2019, učinil tak skutečně až den po uplynutí lhůty k podání odvolání podle §248 odst. 1 tr. ř. Odvolací soud tudíž opodstatněně odvolání obviněného podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl.
15. Obviněný zpochybnil správnost závěrů odvolacího soudu tvrzením, že mu dosud nebyl rozsudek soudu prvního stupně řádně doručen, poněvadž podpis na doručence, kterým měl potvrdit jeho převzetí, není jeho podpisem. S ohledem na argumentaci obviněného Nejvyšší soud zkoumal podpisy obviněného na listinách obsažených ve spisovém materiálu a zjistil, že podpis na předmětné doručence ze dne 3. 4. 2019 (připojené u č. listu 118) a jeho podpisy vyskytující se v jiných souvislostech ve spisovém materiálu se vyznačují charakteristickými tahy, nevykazují žádné podstatné rozdíly (viz např. doručenka napadeného usnesení odvolacího soudu ze dne 28. 5. 2019 připojená č. listu 124 a verte, záznam o nahlédnutí do spisu ze dne 6. 6. 2019 na č. listu 127, na plné moci udělené obviněným svému obhájci ze dne 17. 6. 2019 na č. listu 129, protokol o výslechu osoby podezřelé na č. listu 3–5 a další). Nejvyšší soud má za to, že typické rysy podpisu obviněného nesou i oba obviněným akcentované rozporné podpisy na doručence potvrzující převzetí zásilky obsahující opis rozsudku soudu prvního stupně a na jeho podání – odvolání proti rozsudku. Nevyvstávají proto žádné důvodné pochybnosti zakládající důvod pro zkoumání pravosti podpisu obviněného na předmětné doručence. Nepřesvědčivé a nelogické je také tvrzení obviněného, že se o vyhotoveném rozsudku soudu prvního stupně dozvěděl až při jednání na Magistrátu města České Budějovice. Nejvyšší soud zjistil, že Magistrátu města České Budějovice byl rozsudek soudu prvního stupně zaslán až poté, co nabyl právní moci, a to dne 16. 5. 2019 (jak vyplývá z doručenky na č. listu 125 a verte). Dozvěděl-li by se obviněný o vyhotoveném rozsudku až tohoto dne, jistě by nepodal odvolání již dne 12. 4. 2019, tedy sice jeden den po uplynutí lhůty k podání odvolání, avšak s označením dne 11. 4. 2019 jako dnem sepsání tohoto odvolání. Uvedené naopak svědčí ve prospěch závěru, že obviněný skutečně převzal rozsudek soudu prvního stupně již dne 3. 4. 2019, jak vyplývá z doručenky na č. listu 118, a že si byl této okolnosti vědom. Tvrzení obviněného, jímž se účelově snažil zvrátit pro něj nepříznivý výsledek odvolacího řízení, bylo podle přesvědčení Nejvyššího soudu obsahem spisového materiálu spolehlivě vyloučeno.
16. Nejvyšší soud uzavírá, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné, Nejvyšší soud je proto podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Učinil tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 10. 2019
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu