ECLI:CZ:NS:2019:8.TDO.1392.2019.1
sp. zn. 8 Tdo 1392/2019-290
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 11. 2019 o dovolání obviněného K. B. , nar. XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov nad Ohří Vykmanov, proti usnesení Krajského soud v Ústí nad Labem ze dne 3. 1. 2019, sp. zn. 5 To 395/2018, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 25 T 127/2018, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá , neboť bylo podáno opožděně.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 25 T 127/2018, byl obviněný K. B. (dále jen „obviněný“) uznán vinným, že
dne 14. 9. 2018 v době od 09:00 hod. do 09:05 hod. v Jirkově, ulice XY, otevřel nezajištěnou a nezamčenou branku vedoucí na pozemek náležející k domu č. p. XY, následně prošel po pozemku, který prohlédl, došel až k obytnému domu č. p. XY, kam vstoupil do chodby, a kde byl zadržen poškozeným L. P., narozeným XY.
2. Takto popsané jednání obviněného soud právně kvalifikoval jako přečin porušování domovní svobody podle §178 odst. 1 tr. zákoníku. Za to mu uložil podle §178 odst. 1 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 10 (deseti) měsíců, pro jehož výkon jej zařadil podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 3. 1. 2019, sp. zn. 5 To 395/2018, podle §256 tr. ř. zamítl.
4. Obviněný se ani s rozhodnutím odvolacího soudu neztotožnil a podal proti němu prostřednictvím svého obhájce JUDr. Bedřicha Hájka dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. , když vyjádřil přesvědčení, že soud druhého stupně zamítl jeho odvolání, přestože jeho vina nebyla soudem prvého stupně prokázána, neboť byla založena pouze na výpovědi poškozeného L. P., který nemluvil pravdu. K tomuto jeho svědectví se ale nemohl vyjádřit, neboť mu nebylo umožněno účastnit se soudního jednání, přestože na své účasti trval; tím bylo porušeno jeho právo na obhajobu. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil jak usnesení Krajského soud v Ústí nad Labem ze dne 3. 1. 2019, sp. zn. 5 To 395/2018, tak rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 25 T 127/2018, a věc vrátil nalézacímu soudu k novému doplnění a projednání, nebo aby podle §265m tr. ř. sám rozhodl tak, že jej podle §226 písm. a) tr. ř. zprošťuje obžaloby.
5. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství sdělil Nejvyššímu soudu, že se k podanému dovolání nebude věcně vyjadřovat. Z hlediska ustanovení §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasil s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.
6. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou, tedy obviněným prostřednictvím obhájce, jak ukládá §265d odst. 1 písm. b) a odst. 2 tr. ř., ve smyslu §265e odst. 1 tr. ř. bylo učiněno prostřednictvím soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni. Splňuje též všechny obsahové náležitosti předepsané v §265f odst. 1 tr. ř.
7. Ze spisového materiálu však Nejvyšší soud zjistil, že nebyl dodržen požadavek ustanovení §265e odst. 1 tr. ř., aby bylo dovolání podáno do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje . Z doručenky na č. l. 176 spisu je patrné, že obviněný osobně převzal opis usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 1. 2019, sp. zn. 5 To 395/2018, dne 29. 1. 2019 ve Věznici Litoměřice, a byl v něm poučen (mimo jiné) i o uvedené dovolací lhůtě. Jelikož v dosavadním řízení neměl žádného obhájce, kterému by se dané usnesení v opise také doručovalo, odvíjel se běh dvouměsíční dovolací lhůty ve smyslu výše citovaného ustanovení právě od data 29. 1. 2019. Posledním dnem k podání dovolání tak byl pátek 29. 3. 2019 . Až po uplynutí zákonné dovolací lhůty, dne 9. 4. 2019 , zaslal obviněný Okresnímu soudu v Chomutově přípis, v němž požádal o ustanovení obhájce za účelem podání dovolání (č. l. 196 spisu). Na to reagoval soud prvního stupně přípisem ze dne 17. 4. 2019, v němž byl obviněný upozorněn na uplynutí dovolací lhůty a zároveň dotázán, zda i za této situace trvá na ustanovení obhájce (č. l. 197 spisu). V dopise odeslaném dne 2. 5. 2019 obviněný prohlásil, že na tom trvá (č. l. 212 spisu), proto mu soud ustanovil obhájcem nejprve JUDr. Tomáše Chramostu, který ovšem požádal o zproštění obhajoby, neboť je právním zástupcem poškozeného. Následně byl obviněnému dne 31. 5. 2019 ustanoven obhájcem JUDr. Bedřich Hájek (č. l. 232 spisu), který jeho jménem podal toto dovolání; učinil tak až dne 3. 10. 2019 (č. l. 275 spisu).
8. Z celé shora popsané chronologie je zásadní v podstatě jediná skutečnost, a to že obviněný zažádal o ustanovení obhájce až dne 9. 4 2019, tj. 11 dní po uplynutí dovolací lhůty uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. V této souvislosti nelze odhlédnout ani od ustanovení §265e odst. 4 tr. ř., podle něhož navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné . Proto následné kroky obviněného i soudu prvního stupně nemohly ničeho změnit na tom, že lhůta k podání dovolání byla již nenávratně zmeškána. Jak již bylo uvedeno, obviněný byl odvolacím soudem o podmínkách podání dovolání řádně poučen, včetně údaje o dvouměsíční lhůtě, ve které může dovolání podat (srov. strany 3 a 4 jeho usnesení). Pokud se jím z nějakého důvodu neřídil, musí nést následky v podobě toho, že Nejvyšší soud opožděně učiněná podání ze zákona nepřezkoumává.
9. Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, neboť shledal, že bylo podáno opožděně. Učinil tak ve smyslu §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 11. 2019
JUDr. Jan Bláha
předseda senátu