ECLI:CZ:NS:2019:8.TDO.209.2019.1
sp. zn. 8 Tdo 209/2019-105
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 2. 2019 o dovolání obviněného Z. P. , nar. XY v XY, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. 5 To 386/2018, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 15 T 109/2018, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. 5 To 386/2018.
Současně podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se věc přikazuje Krajskému soudu v Brně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Hodoníně rozsudkem ze dne 11. 9. 2018, sp. zn. 15 T 109/2018, uznal obviněného Z. P. (dále převážně jen „obviněný“ či „dovolatel“) vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se měl dopustit jednáním popsaným ve skutkové větě jeho výroku. Za to mu uložil podle §274 odst. 1 tr. zákoníku jednak trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu 18 měsíců, jednak podle §73 odst. 1 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 36 měsíců.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný prostřednictví svého obhájce odvolání. Při posuzování včasnosti jeho podání Krajský soud v Brně – po seznámení se s příslušným spisovým materiálem – shledal, že napadený rozsudek byl obviněnému doručen dne 29. 9. 2018 a jeho obhájci dne 24. 9. 2018. Osmidenní lhůta k podání dovolání tak podle jeho názoru končila v neděli dne 7. 10. 2018, proto za poslední den k podání tohoto řádného opravného prostředku považoval pondělí dne 8. 10. 2018. Jelikož současně shledal, že odvolání bylo podáno až dne 11. 10. 2018, odvolání obviněného usnesením ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. 5 To 386/2018, podle §253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podané zamítl.
3. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Erika Janíka dovoláním, v němž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. , když měl za to, že bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho řádného opravného prostředku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Za nesprávný považoval závěr soudu druhého stupně, že rozsudek nalézacího soudu byl doručen jeho obhájci již dne 24. 9. 2018. Z doručenek příslušných datových zpráv totiž vyplývá, že toho dne byl jmenovanému obhájci doručen pouze protokol z hlavního líčení, zatímco rozsudek mu byl doručen teprve dne 4. 10. 2018. Konkrétně z doručenky vyplývá, že dne 24. 9. 2018 byla datová zpráva soudu prvního stupně s rozsudkem toliko podána do datové schránky obhájce, přičemž až dne 4. 10. 2018 byla toto zpráva označena jako doručená fikcí. Je tady zřejmé, že obviněný měl lhůtu k podání odvolání proti odsuzujícímu rozsudku až do 12. 10. 2018, nikoliv do 8. 10. 2018. Rozhodnutí odvolacího soudu proto považoval za nesprávné, jelikož odvolání bylo podáno včas. Z právě zmíněných důvodů dovolatel navrhl v závěru svého podání, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. 5 To 386/2018, zrušil.
4. V souladu s ustanovením §265h odst. 2 tr. ř. zaslal soud prvního stupně podání obviněného Nejvyššímu státnímu zastupitelství k případnému vyjádření (bylo mu doručeno do jeho datové schránky dne 11. 2. 2019). Žádný ze státních zástupců zde činných tak ovšem do dne rozhodnutí Nejvyššího soudu neučinil. Pouze na okraj lze doplnit, že den následující po konání neveřejného zasedání v této věci, tj. dne 28. 2. 2019, bylo příslušné vyjádření doručeno do datové schránky Nejvyššího soudu s tím, že státní zástupce v něm vyslovil tentýž právní názor jako dovolací soud.
5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou, tedy obviněným prostřednictvím obhájce, jak ukládá §265d odst. 1 písm. b) a odst. 2 tr. ř., a to v zákonné lhůtě a na místě k tomu určeném podle §265e odst. 1, 2 tr. ř. Splňuje též všechny obsahové náležitosti předepsané v §265f odst. 1 tr. ř.
6. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., posoudil Nejvyšší soud dále otázku, zda obviněným uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.
7. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí (prvá alternativa) nebo přestože byl v řízení předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) (druhá alternativa). Je třeba zdůraznit, že první z právě citovaných alternativ se vztahuje pouze na rozhodnutí odvolacího soudu učiněná bez věcného přezkumu rozhodnutí napadeného řádným opravným prostředkem. Jde tedy výhradně o případy zamítnutí nebo odmítnutí odvolání podle některého z odstavců §253 tr. ř., resp. stížnosti podle §148 odst. 1 písm. a) či b) tr. ř. Smyslem prvé varianty tohoto dovolacího důvodu je tedy umožnit oprávněné osobě domoci se řádného přezkoumání věci odvolacím, resp. stížnostním soudem, jež by mělo být podle zákona provedeno. Pokud naopak soud druhého stupně k věcnému přezkoumání napadeného rozhodnutí soudu prvého stupně přistoupí (podle §254 tr. ř. nebo §147 tr. ř.), lze uvedený dovolací důvod uplatnit toliko v jeho druhé variantě, tedy ve spojení s některým z dalších dovolacích důvodů.
8. V dané trestní věci přichází v úvahu prvá varianta citovaného dovolacího důvodu, neboť soud druhého stupně zamítl podané odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř. Uvedený postup obviněný ve svém dovolání rozporoval, když namítal, že jeho řádný opravný prostředek nebyl podán opožděně, čímž se domáhal řádného, věcného přezkumu napadeného rozhodnutí v odvolacím řízení.
9. Studiem spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že tvrzení dovolatele se zakládají na pravdě. Proto nemohl shledat důvody pro odmítnutí podaného dovolání, naopak musel přezkoumat podle §265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející. K vadám výroků, které nebyly dovoláním napadeny, přihlížel, jen pokud by mohly mít vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno dovolání.
10. Nejprve je v obecné rovině vhodné připomenout, že rozsudek soudu prvního stupně musí být obviněnému na základě §64 odst. 5 tr. ř. doručen do vlastních rukou. Stejně tak je podle §62 odst. 2 tr. ř. nutno doručit toto rozhodnutí také obhájci, pokud si obviněný nějakého v trestním řízení zvolil, případně mu byl ustanoven. Podle §62 odst. 1 tr. ř. platí, že nebyla-li písemnost doručena při úkonu trestního řízení, doručuje ji orgán činný v trestním řízení do datové schránky. Není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, doručuje ji orgán činný v trestním řízení sám nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb . Lhůta pro podání odvolání činí ve smyslu §248 odst. 1 tr. ř. osm dní od doručení opisu rozsudku. V souvislosti s jejím během je významný §248 odst. 2 tr. ř., který stanoví jestliže se rozsudek doručuje jak obžalovanému, tak i jeho obhájci a opatrovníku, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději .
11. Doručování do datové schránky upravuje zákon č. 300/2008 Sb. , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“). Podle jeho §17 odst. 3 dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu . Podle §17 odst. 4 tohoto zákona nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení . Nakonec podle §17 odst. 6 citovaného zákona má doručení dokumentu podle odstavce 3 nebo 4 stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou .
12. V posuzované trestní věci je z doručenek na č. l. 73 spisu patrné, že Okresní soud v Hodoníně zaslal rozsudek ze dne 11. 9. 2018, sp. zn. 15 T 109/2018, obviněnému Z. P. poštou a ten jej dne 29. 9. 2018 osobně převzal. Předmětnou písemnost odeslal dne 24. 9. 2018 také obhájci obviněného do jeho datové schránky ID: XY, přičemž v daný okamžik, konkrétně v 16:21:08 hodin, bylo rozhodnutí nalézacího soudu dodáno do datové schránky obhájce. Shora však bylo uvedeno, že písemnost může být doručena až přihlášením se oprávněné osoby do datové schránky, popřípadě uplynutím desetidenní lhůty od okamžiku dodání zprávy. Z doručenek, které připojil Mgr. Erik Janík k podanému dovolání, plyne, že se do své datové schránky přihlásil ještě před odesláním rozsudku nalézacího soudu, dne 24. 9. 2018 v 10:25:24 hodin, kdy mu byl oficiálně doručen protokol o hlavním líčení ze dne 11. 9. 2018. V následujících hodinách a dnech se však již do datové schránky nepřihlásil, proto se po uplynutí desetidenní lhůty uplatnila fikce ve smyslu ve smyslu §17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., a za den doručení je tak nutno považovat až 4. 10. 2018 .
13. Osmidenní lhůta pro podání odvolání obviněného tedy počala na základě §248 odst. 2 tr. ř. běžet až od data doručení jeho obhájci, ke kterému došlo později, tj. ode dne 4. 10. 2018. Je tak mimo jakoukoliv pochybnost, že posledním dnem odvolací lhůty byl čtvrtek 12. 10. 2018 . Jestliže z doručenky na č. l. 77a spisu je patrné, že odvolání obviněného bylo odesláno z datové schránky jeho obhájce Mgr. Erika Janíka do datové schránky Okresního soudu v Hodoníně dne 11. 10. 2018 v 16:28:41 hodin, a je rovněž nepochybné, že ve smyslu §248 odst. 1 tr. ř. bylo podáno včas . Soud druhého stupně tudíž pochybil, když zmiňovaný řádný opravný prostředek obviněného zamítl podle §253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podaný (k tomu lze dodat, že ze zmiňovaných doručenek, v nichž byla podstatná data podtrhávána zeleným fixem, lze odhalit, že soud druhého stupně omylem zaměnil den odeslání do datové schránky obhájce dovolatele s dnem doručení písemnosti).
14. Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněného rozhodl z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. 1) tr. ř. tak, že podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. 5 To 386/2018. Současně podle §265k odst. 2 tr. ř. zrušil další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jejich zrušením, pozbyla podkladu. Následně podle §265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
15. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání, neboť vady napadeného rozhodnutí nebylo možno odstranit v řízení o dovolání ve veřejném zasedání.
16. Věc se tak vrací do stadia řízení před soudem druhého stupně, na němž v prvé řadě bude, aby se znovu odvoláním obviněného zabýval, a – neshledá-li jiné důvody uvedené v §253 tr. ř. – řádně je na základě §254 tr. ř. přezkoumal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 2. 2019
JUDr. Jan Bláha
předseda senátu