ECLI:CZ:NS:2019:8.TDO.21.2019.1
sp. zn. 8 Tdo 21/2019-21
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 1. 2019 o dovolání obviněného V. N. , nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Pardubice, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 6. 2018, sp. zn. 50 To 221/2018, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 1 T 21/2018, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného V. N. odmítá .
Odůvodnění:
1. Obviněný V. N. (dále jen „obviněný“) byl rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 2. 5. 2018, sp. zn. 1 T 21/2018, uznán vinným skutkem (ve výroku rozsudku podrobně popsaným), který soud právně kvalifikoval jako přečin vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku, a uložil mu za něj podle téhož zákonného ustanovení nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvaceti čtyř měsíců, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.
2. Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 18. 6. 2018, sp. zn. 50 To 221/2018, tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
3. Obviněný podal prostřednictvím obhájce Mgr. Filipa Stárka proti uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu dne 9. 8. 2018, tedy v zákonné lhůtě, dovolání s odkazem na důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
4. Soud prvního stupně předložil Nejvyššímu soudu věc se spisovým materiálem k rozhodnutí o dovolání dne 5. 9. 2018. Téhož dne v odpoledních hodinách (tedy ještě před tím, než o podaném dovolání rozhodl), Nejvyšší soud obdržel od soudu prvního stupně prostřednictvím datové schránky další podání obviněného datované dnem 2. 9. 2018 (soudu prvního stupně došlo dne 5. 9. 2018), v němž obviněný uvedl, že své dovolání bere zpět (s odůvodněním, že tak činí s nulovou důvěrou ve spravedlnost, neboť byl odsouzen za minulost a nikoliv za projednávaný skutek).
5. V této souvislosti považuje Nejvyšší soud za vhodné doplnit, že obviněný takové prohlášení sice učinil sám vlastním podáním, tj. nikoliv prostřednictvím svého obhájce, což ovšem na podstatě věci nic neměnilo. Třebaže podle §265d odst. 2 tr. ř. obviněný může podat dovolání pouze prostřednictvím obhájce (jinak se jeho podání nepovažuje za dovolání), pro zpětvzetí dovolání zákon takovou podmínku nestanoví. Proto platí, že obviněný může své dovolání vzít zpět vlastním podáním (srov. jednak §265g odst. 1 tr. ř., jednak usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2007, sp. zn. 11 Tdo 494/2007, publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu ve Svazku 35/2007 pod č. T 993/1.).
6. Protože podání obviněného o zpětvzetí dovolání bylo výslovné a jelikož věc již byla Nejvyššímu soudu předložena, předseda senátu Nejvyššího soudu vzal toto zpětvzetí dovolání obviněného na vědomí, neboť neshledal překážek, které by mu v takovém postupu bránily. Učinil tak usnesením ze dne 24. 9. 2018, č. j. 8 Tdo 1116/2018-26, ve spojení s opravným usnesením ze dne 8. 10. 2018, č. j. 8 Tdo 1116/2018-I.-29.
7. Dne 9. 1. 2019 Nejvyšší soud obdržel v téže trestní věci od soudu prvního stupně spisový materiál opětovně, a to s podáním obviněného datovaným dnem 5. 11. 2018 (jež soudu prvního stupně došlo dne 8. 11. 2018). Obviněný v něm uvedl, že v dané věci podává znovu dovolání, přičemž trvá na dovolání, které v této věci podal a následně je vzal zpět, neboť nesouhlasí s výroky o vině a trestu z rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih. Předchozí zpětvzetí svého dovolání přitom odůvodnil svým zdravotním (psychickým) stavem a skutečností, že po všech okolnostech v jeho osobním životě ztratil důvěru ve spravedlnost.
8. K uvedenému podání obviněného se k žádosti soudu prvního stupně vyjádřil obhájce obviněného ve svých přípisech ze dne 23. 11. 2018 a ze dne 9. 12. 2018. Přestože byl přesvědčen, že v dané věci již není osobou oprávněnou, neboť jeho ustanovení jakožto obhájce v souladu s §41 odst. 5 tr. ř. zaniklo, ohledně odůvodnění dovolání z opatrnosti odkázal na argumentaci uvedenou v dovolání ze dne 7. 8. 2018 s tím, že je jednoznačné, že obviněný na takto podaném dovolání trvá. Vyslovil však současně názor, že dovolací soud předmětné dovolání věcně přezkoumávat nebude, neboť jsou zde důvody pro odmítnutí dovolání ať již podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř., nebo z důvodu jiného.
9. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že obviněný trvá na dovolání s odkazem na dříve podané dovolání, jež vzal výslovně zpět. Za dané situace Nejvyšší soud musel postupovat podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. a podané dovolání odmítnout jako dovolání, které bylo podáno osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 1. 2019
JUDr. Jan Bláha předseda senátu