ECLI:CZ:NS:2019:8.TZ.15.2019.1
sp. zn. 8 Tz 15/2019-43
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 26. 2. 2019 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Jana Bláhy stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného B. M. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice (ve věci Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 2 T 113/2018), proti rozsudku Městského soudu v Praze, soudu pro mládež, ze dne 22. 5. 2017, sp. zn. 67 Tmo 14/2017, a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje , že pravomocným rozsudkem Městského soudu v Praze jako soudu pro mládež ze dne 22. 5. 2017, sp. zn. 67 Tmo 14/2017, byl v neprospěch obviněného B. M. porušen zákon v ustanovení §43 odst. 2 tr. zákoníku.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se zrušuje rozsudek Městského soudu v Praze jako soudu pro mládež ze dne 22. 5. 2017, sp. zn. 67 Tmo 14/2017, ve výroku o trestu uloženém obviněnému B. M., jakož i všechna další rozhodnutí na tento zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §271 odst. 1 tr. ř. se znovu rozhoduje tak, že se obviněný B. M. odsuzuje podle §175 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku jednak za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), c), odst. 2 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 jako soudu pro mládež ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. 38 Tm 1/2016, a dále za sbíhající se
zločin vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku, přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku a přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016,
přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 jako soudu pro mládež ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016,
provinění výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku a pokus provinění ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 k §146 odst. 1 tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 jako soudu pro mládež ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016,
a přečin podílnictví podle §214 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 jako soudu pro mládež ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 38 Tm 1/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze jako soudu pro mládež ze dne 12. 1. 2017, sp. zn. 67 Tmo 38/2016,
k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 34 (třiceti čtyř) měsíců. Podle §56 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku se pro výkon tohoto trestu zařazuje do věznice s ostrahou.
Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku se současně zrušují výroky o trestech uložené obviněnému B. M. rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016, a rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 5 jako soudu pro mládež ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016, Obvodního soudu pro Prahu 5 jako soudu pro mládež ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016, a rozsudku Městského soudu v Praze jako soud pro mládež ze dne 12. 1. 2017, sp. zn. 67 Tmo 38/2016, ve věci Obvodního soudu pro Prahu 5 jako soudu pro mládež sp. zn. 38 Tm 1/2016, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Odůvodnění:
I. Z obsahu stížnosti pro porušení zákona
1. Stížnost ministra spravedlnosti České republiky (dále „ministr spravedlnosti“) směřuje proti rozsudku Městského soudu v Praze jako soudu pro mládež (dále jen „Městský soud v Praze“) ze dne 22. 5. 2017, sp. zn. 67 Tmo 14/2017, jímž v části týkající se obviněného B. M. po zrušení výroku o upuštění od uložení souhrnného trestu (§44 tr. zákoníku) v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 jako soudu pro mládež (dále již v onačení tohoto soudu jen „Obvodní soud pro Prahu 5“) ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. 38 Tm 1/2016, znovu rozhodl (§259 odst. 3 tr. ř.) o souhrnném trestu. Pro přehlednost svých výhrad popsal průběh trestního řízení v této trestní věci, v níž byl obviněný B. M. rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 38 Tm 1/2016, uznán vinným jednak zločinem loupeže podle §173 tr. zákoníku ve formě účastenství podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, kterého se dopustil dne 18. 2. 2016 společně s obviněnými L. G., nar. XY, a M. P., nar. XY, a jednak přečinem podílnictví podle §214 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, kterého se dopustil dne 14. 1. 2016, za něž a za sbíhající se zločin vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku, pokračující přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku a přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016, za sbíhající se přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016, a za sbíhající se provinění výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s pokusem provinění ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 k §146 odst. 1 tr. zákoníku, z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016, byl odsouzen podle §173 odst. 1 a §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byly zároveň zrušeny výroky o trestech z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016, z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016 a z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21. 4. 2016 sp. zn. 1 Tm 2/2016, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
2. V této souvislosti ministr spravedlnosti u odsouzení rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 1 Tm 2/2016, poukázal na vadu, jíž se Městský soud v Praze opakovaně dopouštěl v citaci vyhlášení předmětného rozhodnutí, neboť uvedený rozsudek nebyl vyhlášen dne „21. 4. 2016“, jak uváděl odvolací soud, ale správně „19. 4. 2016“.
3. Ministr spravedlnosti zdůraznil, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2017, sp. zn. 67 Tmo 38/2016 (z podnětu odvolání spoluobviněných ve vztahu k obviněnému B. M., jenž vzal své odvolání zpět) za použití §261 tr. ř. byl částečně zrušen ohledně obviněného B. M. výrok o vině u skutku popsaného pod bodem I/2 [kvalifikovaný původně jako zločin loupeže podle §173 tr. zákoníku ve formě účastenství podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku] a ve výroku o uloženém trestu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. odvolací soud obviněného při nezměněném výroku o vině přečinem podílnictví podle §214 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku pod bodem III. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 38 Tm 1/2016, nově podle 175 odst. 2 tr. zákoníku za použití 43 odst. 2 tr. zákoníku odsoudil za sbíhající se zločin vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku, pokračující přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku a přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016, za sbíhající se přečin krádeže podle 205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016, a za sbíhající se provinění výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s pokusem provinění ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §146 odst. 1 tr. zákoníku v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016, k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku odvolací soud zároveň zrušil výroky o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn, 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016, z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016, a z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto zrušené výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V rozsahu zrušení (ohledně účastenství podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k §173 odst. 1 tr. zákoníku) byla věc obviněného B. M. vrácena soudu nalézacímu, aby ji znovu projednal.
4. Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. 38 Tm 1/2016, s ohledem na tento rozsudek znovu rozhodl tak, že skutek původně popsaný pod bodem I/2 překvalifikoval na přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), c), odst. 2 tr. zákoníku, a podle §44 tr. zákoníku upustil od uložení souhrnného trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016 (mylně uvedeno sp. zn. 2 To 329/2016), dále z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016, z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016, a z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 10. 2016 sp. zn. 38 Tm 1/2016.
5. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 5. 2017, sp. zn. 67 Tmo 14/2017, k odvolání státní zástupkyně i v neprospěch obviněného B. M. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. 38 Tm 1/2016, u jmenovaného zrušil ve výroku o upuštění od uložení souhrnného trestu a znovu při nezměněném výroku o vině přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), c), odst. 2 tr. zákoníku pod bodem I. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. 38 Tm 1/2016, obviněného B. M. odsoudil za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), c), odst. 2 tr. zákoníku v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. 38 Tm 1/2016, a za sbíhající se zločin vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku, pokračující přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku a přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016, za sbíhající se přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016, a za sbíhající se provinění výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s pokusem provinění ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §146 odst. 1 tr. zákoníku v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016, k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti čtyř měsíců se zařazením do věznice s dozorem. Současně zrušil výroky o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016, a z rozsudků Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016, a ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
6. Ministr spravedlnosti na základě těchto skutečností dospěl k závěru, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2017, sp. zn. 67 Tmo 14/2017, byl porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 6 tr. ř., §254 odst. 1, 2 tr. ř. a §43 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného B. M. , protože Městský soud v Praze sice správně ukládal souhrnný trest podle §43 odst. 2 tr. zákoníku, neboť přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), c), odst. 2 tr. zákoníku pod bodem I. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. 38 Tm 1/2016, obviněný spáchal dříve, než byl tímtéž soudem vyhlášen dne 29. 3. 2016 odsuzující rozsudek ve věci sp. zn. 1 Tm 1/2016, avšak neuložil mu trest i za sbíhající se přečin podílnictví podle §214 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 38 Tm 1/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2017, sp. zn. 67 Tmo 38/2016, a nezrušil výrok o trestu uložený rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2017, sp. zn. 67 Tmo 38/2016. Ministr spravedlnosti poukázal i na to, že Městský soud v Praze stížností napadeným rozsudkem, v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci sp. zn. 1 Tm 2/2016, uvedl nesprávné datum vyhlášení „21. 4. 2016“ namísto správného „19. 4. 2016“.
7. Důsledkem uvedeného porušení zákona došlo ke stavu, kdy obviněný B. M. má uloženy dva souhrnné nepodmíněné tresty odnětí svobody v celkové výměře šedesáti čtyř měsíců, neboť stížností napadeným rozsudkem mu bylo uloženo třicet čtyři měsíců a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2017, sp. zn. 67 Tmo 38/2016, třicet měsíců.
8. Z uvedených důvodů ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2017, sp. zn. 67 Tmo 14/2017, a v řízení, jež mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních §254 odst. 1, 2 tr. ř., §2 odst. 5, 6 tr. ř. a §43 odst. 2 tr. zákoníku v neprospěch obviněného B. M. , podle §269 odst. 2 tr. ř. aby zrušil napadený rozsudek i všechna případná další obsahově navazující rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §270 odst.1 tr. ř. aby přikázal Městskému soudu v Praze věc v rozsahu zrušení znovu projednat a rozhodnout.
9. V průběhu veřejného zasedání se k této stížnosti pro porušení zákona vyjádřil obhájce obviněného, který se se skutečnostmi, jež jsou ve stížnosti pro porušení namítány, ztotožnil a navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl v intencích tohoto mimořádného opravného prostředku. K jeho vyjádření se připojil i obviněný, jenž uvedl, že se domnívá, že už má trest, v němž se nyní nachází, pro zjišťované vady, vykonán.
10. Veřejnému zasedání přítomný státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství stížnost pro porušení zákona z důvodů, které jsou v ní uvedené, shledal důvodnou a vzhledem k jejímu obsahu učinil shodný návrh s tím, že alternativně by považoval za účelnější, aby Nejvyšší soud sám věcně rozhodl.
II. Z obsahu vyžádaných a jako důkaz provedených spisů
11. Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. napadený rozsudek i předcházející řízení a rovněž na základě ve veřejném zasedání provedeného dalšího dokazování z obsahu vyžádaných spisů Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 38 Tm 1/2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016, 1 Tm 2/2016 a 38 T 66/2016 shledal, že předmětem stížnosti ministra spravedlnosti je rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2017, sp. zn. 67 Tmo 14/2017 (č. l. 1075), který je však již v pořadí čtvrtým rozhodnutím ve věci obviněného B. M. vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 38 Tm 1/2016.
12. Prvním rozsudkem ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 38 Tm 1/2016, byl tento obviněný uznán vinným za zločin loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku ve formě účastenství podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, spáchaný dne 18. 2. 2016, a přečin podílnictví podle §214 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku spáchaný dne 14. 1. 2016, za něž byl včetně dalších sbíhajících se trestných činů vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku, krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku a krádeže podle §205 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016, za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016, a za provinění výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku a pokus provinění ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 k 146 odst. 1 tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016, odsouzen podle §173 odst. 1 a §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byly zrušeny výroky o trestech uložené rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016, Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016 a Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu (viz č. l. 892 až 908 sp. zn. 38 Tm 1/2016).
13. Městský soud v Praze z podnětu odvolání spoluobviněných za použití §261 tr. ř. rozsudkem ze dne 12. 1. 2017, sp. zn. 67 Tmo 38/2016 (č. l. 982), při veřejném zasedání, v jehož průběhu měl k dispozici přílohové spisy Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 1 Tm 4/2015, 1 Tm 10/2015, 1 Tm 1/2016, 1 Tm 2/2016, 38 T 66/2016 a Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. 70 Tm 16/2015, a 70 Tm 8/2016, kterými provedl důkaz (č. l. 977), rozhodl ohledně obviněného B. M. tak, že v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 38 Tm 1/2016, částečně zrušil výrok o vině ohledně skutku posouzeného jako zločin loupeže podle §173 tr. zákoníku ve formě účastenství podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, a ve výroku o uloženém trestu. Podle §259 odst. 3 tr. ř. při nezměněném výroku o vině přečinem podílnictví podle §214 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku obviněného B. M. znovu odsoudil podle 175 odst. 2 tr. zákoníku za použití 43 odst. 2 tr. zákoníku za uvedený přečin podílnictví podle §214 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku a za sbíhající se zločin vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku, přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku a přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku uložené na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016, a za přečin krádeže podle 205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku uloženého rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016, a provinění výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku a pokus provinění ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §146 odst. 1 tr. zákoníku podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016, k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, pro jehož výkon jej zařadil do věznice s dozorem. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výroky o trestu uložené rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn, 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016, Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016, Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, stejně jako to původně učinil nalézací soud. Podle §259 odst. 1 tr. ř. v rozsahu zrušení věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 5.
14. V navazujícím řízení Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. 38 Tm 1/2016 (č. l. 1040 až 1050), znovu rozhodl tak, že skutek v němž byl původně shledáván zločin loupeže podle §173 tr. zákoníku ve formě účastenství podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku popsaný pod bodem I/2 překvalifikoval na přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), c), odst. 2 tr. zákoníku, a podle §44 tr. zákoníku upustil od uložení souhrnného trestu k výrokům o trestech v rozsudcích Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016, Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016, a téhož soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016, a sp. zn. 38 Tm 1/2016 ze dne 18. 10. 2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2017, sp. zn. 67 Tmo 38/2016.
15. Z podnětu odvolání státního zástupce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 5. 2017, sp. zn. 67 Tmo 14/2017 (proti němuž stížnost pro porušení zákona směřuje), zrušil podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. uvedený rozsudek ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. 38 Tm 1/2016 soudu prvního stupně ohledně obviněného B. M. , a znovu při nezměněném výroku o vině přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), c), odst. 2 tr. zákoníku jej odsoudil za tento přečin a za sbíhající se zločin vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku, přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku a přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016, za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016, a za provinění výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku a pokus provinění ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §146 odst. 1 tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016, obviněného B. M. odsoudil k souhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání třiceti čtyř měsíců se zařazením do věznice s dozorem podle §56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Současně zrušil výroky o trestech uložené rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016, a rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016, a ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu (č. l. 1077).
16. Nejvyšší soud dále ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 38 T 66/2016 z rozsudku na č. l. 273 zjistil, že obviněný byl tímto rozsudkem ze dne 22. 6. 2016 uznán vinným zločinem vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku (spáchaným dne 17. 2. 2016), přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku (ze dne 28. 12. 2015 a 15. 1. 2016) a přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku (ze dne 17. 2. 2016), za něž mu byl trest pravomocně uložen ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016 (viz č. l. 322 uvedeného spisu).
17. Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 1 Tm 1/2016 z rozsudku ze dne 29. 3. 2016 (č. l. 202) vyplynulo, že obviněný jím byl odsouzen za přečin krádeže podle 205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku, který spáchal dne 17. 9. 2015, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvanácti měsíců. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 1. 4. 2016.
18. Podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016, Nejvyšší soud zjistil, že obviněný byl odsouzen za provinění výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku a pokus provinění ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 k §146 odst. 1 tr. zákoník, jichž se dopustil dne 2. 1. 2015, a byl mu uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání patnácti měsíců, a byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016, jakož i navazující výroky.
19. Ve věci Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci sp. zn. 38 T 72/2017 byl obviněný B. M. trestním příkazem ze dne 22. 10. 2017, pravomocným dne 22. 10. 2017, uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku spáchaným dne 20. 10. 2017, a odsouzen byl k trestu obecně prospěšných prací.
20. Podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 2 T 113/2018, byl obviněný odsouzen pro přečiny krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), c), d), odst. 2 tr. zákoníku a §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku a zločin vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku, jichž se dopustil v měsících lednu, únoru a dubnu 2018 a byl za ně odsouzen podle §175 odst. 2 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří a půl roku. Zařazen byl do věznice s ostrahou.
III. K namítaným vadám
21. Nejvyšší soud na podkladě takto učiněných zjištění shledal, že stížnost pro porušení zákona je důvodná, neboť rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2017, sp. zn. 67 Tmo 14/2017, došlo při ukládání souhrnného trestu k porušení zákona v §43 odst. 2 tr. zákoníku, protože tento soud souhrnný trest neuložil ve vztahu k trestu, k němuž sám obviněného odsoudil ve svém rozsudku ze dne 12. 1. 2017, sp. zn. 67 Tmo 38/2016, přestože přečin podílnictví podle §214 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, ohledně kterého zůstal rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 38 Tm 1/2016, rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2017, sp. zn. 67 Tmo 38/2016, nedotčen, obviněný spáchal dne 14. 1. 2016, a jde proto o sbíhající se trestný čin s ostatními trestnými činy.
22. Tím došlo k porušení podmínek pro ukládání souhrnného trestu podle §43 odst. 2 tr. zákoníku, podle kterého soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1 (tj. podle zásad pro ukládání úhrnného trestu), když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Podle právní nauky (viz např. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník I. §1 až 139. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 599) i ustálené soudní praxe je více trestných činů v souběhu jen potud, pokud mezi spácháním časově prvního z nich a časově posledního z nich nebyl vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující – byť nepravomocný – rozsudek (eventuálně doručen trestní příkaz) za jiný trestný čin téhož pachatele. Činy spáchané po vyhlášení odsuzujícího rozsudku (doručení trestního příkazu) do doby jeho právní moci je nutno posoudit obdobně jako recidivu. O souběh nejde ani tehdy, byl-li další trestný čin spáchán po vyhlášení odsuzujícího rozsudku (doručení trestního příkazu), byť před vyhlášením dalšího odsuzujícího rozsudku (popřípadě před doručením dalšího trestního příkazu), kterým byl výrok o trestu uložený prvním odsuzujícím rozsudkem (trestním příkazem) zrušen a kterým byl uložen trest souhrnný. V takovém případě je třeba za trestný čin spáchaný po vyhlášení prvního odsuzujícího rozsudku (doručení trestního příkazu) uložit samostatný trest (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 25. 11. 1977, sp. zn. 5 Tz 44/77 (uveřejněný pod č. 50/1978 Sb. rozh. tr.), rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 1965, sp. zn. 3 Tz 12/65 (uveřejněné pod č. 34/1965), rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 15. 1. 1973, sp. zn. 1 Tz 62/72 (uveřejněné pod č. 8/1974-II. Sb. rozh. tr.); obdobně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 8 Tdo 591/2013, ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. 8 Tdo 272/2013, či ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. 8 Tdo 272/2014, aj.].
23. Přestože vztah souhrnnosti mezi jednotlivými trestnými činy jako takový nebyl podanou stížností pro porušení zákona zpochybněn, Nejvyšší soud z obsahu napadených rozhodnutí, připojeného trestního spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 38 Tm 1/2016, jakož i ze spisů téhož soudu sp. zn. 1 Tm 1/2016, 1 Tm 2/2016 a 38 T 66/2016, shledal že v posuzované trestní věci je ve smyslu §43 odst. 2 tr. zákoníku prvním vyhlášeným odsuzujícím rozsudkem ve vztahu ke všem činům, které v této věci jsou ve vztahu souhrnnosti, rozsudek vyhlášený Obvodním soudem pro Prahu 5 dne 29. 3. 2016 ve věci sp. zn. 1 Tm 1/2016 (č. l. 202 až 203 spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 1 Tm 1/2016). Před tímto datem, tj. přede dnem 29. 3. 2016, obviněný B. M. spáchal nejenom čin ze dne 18. 2. 2016 posouzený jako přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), c), odst. 2 tr. zákoníku, za nějž byl odsouzen nyní přezkoumávaným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2017, sp. zn. 67 Tmo 14/2017, ale i přečin podílnictví podle §214 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, spáchaný dne 14. 1. 2016, jímž byl pravomocně uznán vinným již rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 38 T 1/2016, a odsouzen za něj byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2017, sp. zn. 67 Tmo 38/2016, a to k souhrnnému trestu, a proto bylo nutné i ve vztahu k němu souhrnný trest uložit, což však odvolací soud v přezkoumávané věci vadně neučinil.
24. Proto, pokud i ve vztahu k tomuto odsouzení Městský soud v Praze nyní přezkoumávaným rozsudkem neuložil souhrnný trest, porušil zákon v §43 odst. 2 tr. zákoníku, jak správně ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona namítal, a v této části stížnosti pro porušení zákona se Nejvyšší soud s argumentací ministra spravedlnosti ztotožnil.
25. Nejvyšší soud již neshledal důvodným, že by uvedená vada vycházela rovněž z porušení ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. a §254 odst. 1 tr. ř. ve kterých ministr spravedlnosti rovněž porušení zákona spatřoval, resp. považoval předcházející řízení za vadné. Důvody, pro které tato procesní ustanovení měla být porušená, v obsahu stížnosti jakkoli nevyjádřil, a ani Nejvyšší soud podle obsahu spisů, jimiž provedl důkaz, vady, které by měly podklad v procesních postupech, jež tato ustanovení předepisují, nezjistil.
26. Podle §254 odst. 1 tr. ř. nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání podle §253 tr. ř., přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. K vadám, které nejsou odvoláním vytýkány, odvolací soud přihlíží, jen pokud mají vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání. Nejvyšší soud v řízení předcházejícím vydání stížností pro porušení zákona napadeného rozsudku nezjistil, že by odvolací soud postupoval v rozporu s uvedeným ustanovením, protože přezkoumal z podnětu odvolání státního zástupce ve vztahu k obviněnému B. M. výrok o upuštění od uložení souhrnného trestu a v těchto intencích nově o uložení souhrnného trestu rozhodl.
27. O porušení ustanovení podle §2 odst. 5 tr. ř. by se jednalo tehdy, pokud by odvolací soud nepostupoval v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. V daném případě je sice pravdou, že Městský soud v Praze při veřejném zasedání dne 22. 5. 2017 (č. l. 1069) neprováděl důkazy spisy, ohledně kterých rušil výroky o trestech se zřetelem na činy v nich odsouzené a jejich vztah souhrnnosti k činu, pro který obviněného B. M. v rozsudku ze dne 22. 5. 2017, sp. zn. 67 Tmo 14/2017, odsuzoval. Je však třeba konstatovat, že důkaz těmito přílohovými spisy tento odvolací soud provedl v předchozím veřejném zasedání konaném dne 12. 1. 2017 (č. l. 976), na něž mohl při stejném obsazení senátu navázat, neboť se jednalo o navazující řízení v téže věci. Rovněž je nutné mít na paměti, že vada, kterou ministr spravedlnosti odvolacímu soudu vytýká, spočívala v neuložení souhrnného trestu, za který byl obviněný odsouzen nikoli v jiné (zcela odlišné) trestní věci, ale v téže trestní věci, tj. pro stejný trestný čin ohledně téhož obviněného.
28. Nejvyšší soud proto shledal, že povaha zjištěného pochybení odvolacího soudu, a tedy porušení zákona, neměla podklad v těchto procesních ustanoveních, ale jednalo se o opomenutí odsouzení, které učinil sám Městský soud v Praze v předchozím svém rozsudku ze dne 12. 1. 2017, sp. zn. 67 Tmo 38/2016, jímž rozhodoval o odvolání obviněných v téže věci Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 38 Tm 1/2016.
29. Na základě těchto poznatků Nejvyšší soud nedospěl k závěru, že odvolací soud při hmotněprávním posuzování podmínek pro ukládání souhrnného trestu podle §43 odst. 2 tr. zákoníku pochybil z hledisek procesních ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. nebo §254 odst. 1 tr. ř., nýbrž jen proto, že neuvážil i další, navíc své vlastní, rozhodnutí o uložení trestu za sbíhající se trestný čin z hledisek §43 odst. 2 tr. zákoníku.
IV. Rozhodnutí Nejvyššího soudu
30. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2017, sp. zn. 67 Tmo 14/2017, byl v neprospěch obviněného B. M. porušen zákon v ustanovení §43 odst. 2 tr. zákoníku, a proto podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil ohledně obviněného B. M. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2017, sp. zn. 67 Tmo 14/2017, ve výroku o trestu, jakož i další rozhodnutí na tento zrušený výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
31. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud na podkladě obsahu spisového materiálu, který si opatřil a provedl jím důkaz ve veřejném zasedání, opatřil dostatek podkladů pro rozhodnutí o souhrnném trestu, při zrušení napadeného rozhodnutí též sám rozhodl podle §271 odst. 1 tr. ř. tak, že obviněného B. M. odsoudil podle §175 odst. 2 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku jednak za přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), c), odst. 2 tr. zákoníku, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 14. 3. 2017, sp. zn. 38 Tm 1/2016 (v návaznosti na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2017 sp. zn. 67 Tmo 38/2016), a dále za sbíhající se zločin vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku, přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku a přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016, přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016, provinění výtržnictví podle §358 odst. 1 tr. zákoníku a pokus provinění ublížení na zdraví podle §21 odst. 1 k §146 odst. 1 tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016, a přečin podílnictví podle §214 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 38 Tm 1/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze jako soudu pro mládež ze dne 12. 1. 2017, sp. zn. 67 Tmo 38/2016, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 34 (třiceti čtyř) měsíců.
32. Výměru tohoto trestu stanovil ve shodě s napadeným rozsudkem v souladu s podmínkami §43 odst. 2 tr. zákoníku, na jejichž základě souhrnný trest ukládal, a proto byl povinen respektovat, že nyní ukládaný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším, přitom dbal zásady pro ukládaní trestu stanovené v §39 tr. zákoníku. Na základě provedeného dokazování shledal, že trestným činem nejpřísněji trestným ve smyslu §43 odst. 1, 2 tr. zákoníku je zločin vydírání podle §175 odst. 1, 2 písm. e) tr. zákoníku, pro nějž byl obviněný odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016, na který zákon stanoví trest odnětí svobody v rozpětí od dvou do osmi let. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem, povaze spáchané trestné činnosti a též k osobě obviněného B. M. považoval za přiměřený trest, který obviněnému uložil již Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 5. 2017, sp. zn. 67 Tmo 14/2017, a to nepodmíněný souhrnný trest odnětí svobody ve výměře třiceti čtyř měsíců. Je vhodné v této souvislosti podotknout, že skutečnost, že byl opomenut při ukládání souhrnného trestu, je okolnost, která v zásadě na výši trestu neměla podstatný vliv, neboť nezměnila okolnosti, na jejichž základě usuzoval o výměře již odvolací soud.
33. Za dostatečné a plně odpovídající povaze spáchaných trestných činů, jakož i osobě pachatele pak pokládal zařazení obviněného B. M. do věznice s ostrahou za podmínek §56 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.
34. Nejvyšší soud rovněž v souladu s podmínkami §43 odst. 2 tr. zákoníku rozhodl o zrušení výroků o trestech uložených rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 38 T 66/2016, ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 9 To 329/2016, Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 1 Tm 1/2016, Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. 1 Tm 2/2016, a Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2017, sp. zn. 67 Tmo 38/2016, ve věci Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 38 Tm 1/2016, a rovněž zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
35. Na závěr je třeba uvést k námitce obviněného vznesené u veřejného zasedání, že má trest, který mu je v nyní posuzované věci ukládán, s ohledem na zjištěné pochybení již vykonán, že tato okolnost není v době rozhodování Nejvyššího soudu v této trestní věci rozhodná. Obviněný se totiž nyní nachází ve výkonu jiného trestu odnětí svobody (ve věci Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 2 T 113/2018). Postup podle §275 odst. 3 tr. ř. je možný jen kdyby obviněný vykonával v době rozhodování Nejvyššího soudu trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem ve věci, v níž byl ke stížnosti pro porušení zákona výrok o tomto trestu zrušen, což není případ přezkoumávané věci. Další postup a posouzení rozhodných skutečností ve smyslu §92 odst. 2 tr. zákoníku bude proto náležet již soudům nižších stupňů.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 2. 2019
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu