ECLI:CZ:NS:2019:8.TZ.27.2019.1
sp. zn. 8 Tz 27/2019-532
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 24. 4. 2019 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Věry Kůrkové a soudců JUDr. Milady Šámalové a JUDr. Jana Bláhy stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného A. K. , nar. XY, trvale bytem ve XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice v jiné trestní věci, proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3. 1. 2018, sp. zn. 4 T 132/2014, a rozhodl takto:
I. Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje , že pravomocným usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3. 1. 2018, sp. zn. 4 T 132/2014, byl porušen zákon v ustanoveních §9 odst. 1 tr. ř., §83 odst. 1, 3, 4 tr. zákoníku a §330 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného A. K.
II. Podle §269 odst. 2 tr. ř. se napadené usnesení zrušuje . Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Novém Jičíně přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
1. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3. 1. 2018, sp. zn. 4 T 132/2014, byl odsouzenému A. K. (dále pro zjednodušení „obviněný A. K.“, popř. jen „obviněný“) podle §83 odst. 1, 3 tr. zákoníku, §330 odst. 1 tr. ř. nařízen výkon trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, jenž mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 4 T 132/2014, pravomocným dnem 31. 12. 2014.
2. Proti citovanému rozhodnutí podal obviněný A. K. stížnost, která byla usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 5 To 144/2018, podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. jako opožděně podaná zamítnuta.
II. Stížnost pro porušení zákona a vyjádření k ní
3. Proti usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3. 1. 2018, sp. zn. 4 T 132/2014, podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného A. K. stížnost pro porušení zákona. Podle názoru ministra spravedlnosti byl napadeným rozhodnutím v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 1, §9 odst. 1, §330 odst. 1 tr. ř. a §83 odst. 1, 3, 4 tr. zákoníku.
4. Stěžovatel poukázal na průběh trestního řízení, které napadenému rozhodnutí předcházelo. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 4 T 132/2014, byl obviněný A. K. uznán vinným jednak přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, jednak přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Za to byl podle §178 odst. 2 tr. zákoníku, §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, jehož výkon byl podle §81 odst. 1, §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Ve vztahu k obviněnému A. K. nabyl rozsudek právní moci dne 31. 12. 2014, a dvouletá zkušební doba tedy běžela od 31. 12. 2014 do 31. 12. 2016. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 30 T 5/2016, byl jmenovaný obviněný uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, za což byl podle §283 odst. 3 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Ve vztahu k obviněnému nabyl označený rozsudek právní moci dne 6. 10. 2016.
5. Dne 3. 11. 2016 bylo Okresnímu soudu v Novém Jičíně ke sp. zn. 4 T 132/2014 přípisem Vězeňské služby ČR, Věznice Valdice, sděleno, že obviněný A. K. vykonává ve Věznici Valdice nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání osmi let, jenž mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ve věci sp. zn. 30 T 5/2016. Současně byl soud požádán o zaslání rozhodnutí o nařízení výkonu trestu v případě, že rozhodne, že se obviněný ve stanovené zkušební době neosvědčil. Po skončení běhu zkušební doby ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 4 T 132/2014, vyžádal Okresní soud v Novém Jičíně listinné materiály týkající se osoby obviněného, tj. opis z evidence rejstříku trestů, lustraci v centrální evidenci obyvatel a zprávu o pověsti. Dne 13. 9. 2017 signalizovalo Okresní státní zastupitelství v Novém Jičíně, že v trestní věci obviněného jsou dány podmínky pro rozhodnutí podle §83 odst. 1 tr. zákoníku. Soudce Okresního soudu v Novém Jičíně nařídil veřejné zasedání na den 21. 11. 2017.
6. Ministr spravedlnosti vytkl, že předvolání k veřejnému zasedání na den 21. 11. 2017 bylo obviněnému doručeno na adresu trvalého pobytu, ačkoliv se v této době nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody. Jmenovaný byl vězněn již od 25. 8. 2015, což s ohledem na obsah spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. 4 T 132/2014 mělo být tomuto soudu známo. Protože přítomnost obviněného nebyla řádně zajištěna, bylo veřejné zasedání odročeno na 7. 12. 2017. Dne 24. 11. 2017 však došlo z neznámého důvodu ke změně data konání veřejného zasedání na den 3. 1. 2018. Jak bylo výše naznačeno, dne 3. 1. 2018 nařídil Okresní soud v Novém Jičíně obviněnému A. K. podle §83 odst. 1, 3 tr. zákoníku, §330 odst. 1 tr. ř. výkon trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, jenž mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 4 T 132/2014, pravomocným dnem 31. 12. 2014. Obviněný, který byl tomuto veřejnému zasedání přítomen, byl zařazen do věznice s ostrahou [§56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku]. Soud s poukazem na pravomocný rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 30 T 5/2016, uvedl, že odsouzení obviněného pro další trestný čin ve zkušební době podmíněného odsouzení neumožňovalo učinit závěr, že ve zkušební době vedl řádný život. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 5 To 144/2018, stížnost obviněného proti posledně citovanému rozhodnutí podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítl. Připomněl, že lhůta k podání řádného opravného prostředku počala běžet od okamžiku oznámení rozhodnutí, tj. od vyhlášení usnesení ve veřejném zasedání, a naznal, že stížnost obviněného podaná dne 21. 2. 2018 byla podána opožděně, neboť poslední den lhůty k jejímu podání uplynul dne 8. 1. 2018.
7. Ministr spravedlnosti poukázal na znění ustanovení §2 odst. 1, §9 odst. 1, §330 odst. 1 tr. ř. a §83 odst. 1, 3, 4 tr. zákoníku a uvedl, že v případě obviněného A. K. rozhodl Okresní soud v Novém Jičíně o nařízení výkonu trestu odnětí svobody, jenž byl původně podmíněně odložen, až po uplynutí lhůty jednoho roku od uplynutí zkušební doby stanovené §83 odst. 3 tr. zákoníku, a to v situaci, kterou obviněný nezavinil. Podle stěžovatele rozhodnutí o tom, zda se obviněný osvědčil či nikoliv, mohlo být v předmětné věci s ohledem na běh zkušební lhůty naposledy učiněno dne 31. 12. 2017. Po tomto dni nastala zákonná fikce osvědčení podmíněně odsouzeného A. K., takže dne 3. 1. 2018 již nebyly u Okresního soudu v Novém Jičíně dány zákonné podmínky pro konání veřejného zasedání podle §330 odst. 1 tr. ř. a pro rozhodnutí ve smyslu §83 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Okolnosti případu přitom neodůvodňují závěr, že by podmíněně odsouzený A. K. měl vinu na tom, že Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl podle §83 odst. 1, 3 tr. zákoníku teprve dne 3. 1. 2018. Počínaje dnem 25. 8. 2015 byl omezen na svobodě a posléze se nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody, což bylo či mělo být Okresnímu soudu v Novém Jičíně známo. Pro účely rozhodování o výkonu trestu odnětí svobody byl obviněný okresnímu soudu dostupný, přičemž skutečnost, že vykonával trest odnětí svobody, sama o sobě nezakládá jeho vinu na tom, že soud ve lhůtě nerozhodl o tom, zda se osvědčil (srov. rozhodnutí pod č. 9/1989 Sb. rozh. tr.). Přesto předvolání k prvnímu veřejnému zasedání, nařízenému na den 21. 11. 2017, doručil soud obviněnému na adresu trvalého bydliště, kde jednoznačně předvolání nemohl převzít. Následně okresní soud veřejné zasedání odročil na den 7. 12. 2017, kdy stále ještě mohlo být rozhodnuto v souladu se zákonem o nařízení výkonu trestu odnětí svobody, nicméně tak neučinil, neboť veřejné zasedání odročil na den 3. 1. 2018. Z odůvodnění usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3. 1. 2018 konečně ani nevyplývá, že by tento soud dostál své zákonné povinnosti a jako otázku předběžnou podle §9 odst. 1 tr. ř. řešil otázku, zda podmíněně odsouzený A. K. zavinil, že nebylo možno ve lhůtě rozhodnout o tom, zda se osvědčil.
8. Ministr spravedlnosti vzhledem k výše uvedenému navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3. 1. 2018, sp. zn. 4 T 132/2014, jež nabylo právní moci dne 20. 2. 2018, byl v neprospěch obviněného A. K. porušen zákon v ustanoveních §2 odst. 1, §9 odst. 1, §330 odst. 1 tr. ř. a §83 odst. 1, 3, 4 tr. zákoníku. Podle §269 odst. 2 tr. ř. aby napadené usnesení zrušil, jakož aby zrušil i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
9. Ve veřejném zasedání Nejvyššího soudu intervenující státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství po rekapitulaci jejího podstatného obsahu shledala stížnost pro porušení zákona opodstatněnou. Učinila konečný návrh v zásadě shodný s návrhem, který v ní byl obsažen, neshledala však nezbytným vyslovení porušení zákona též v ustanovení §2 odst. 1 tr. ř.
10. Obhájce obviněného po zevrubné rekapitulaci podstatných okolností označil stížnost pro porušení zákona za důvodnou a učinil návrh shodný s návrhem v ní obsaženým.
III. Důvodnost stížnosti pro porušení zákona
11. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení tomuto rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl v neprospěch obviněného A. K. (dále převážně jen „obviněný“) porušen.
12. Dotčenými relevantními ustanoveními jsou podle ministra spravedlnosti §2 odst. 1, §9 odst. 1 tr. ř., §83 odst. 1, 3, 4 tr. zákoníku a 330 odst. 1 tr. ř.
13. Podle §2 odst. 1 tr. ř. nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon. Podle §9 odst. 1 tr. ř. orgány činné v trestním řízení posuzují předběžné otázky, které se v řízení vyskytnou, samostatně; je-li tu však o takové otázce pravomocné rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu jsou orgány činné v trestním řízení takovým rozhodnutím vázány, pokud nejde o posouzení viny obviněného.
14. Podle §83 odst. 1 tr. zákoníku jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a a) stanovit nad odsouzeným dohled, b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v §82 odst. 1, nebo c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v §48 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život. Podle §83 odst. 3 tr. zákoníku neučinil-li soud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom měl podmíněně odsouzený vinu, má se za to, že se podmíněně odsouzený osvědčil. Bylo-li vysloveno, že se podmíněně odsouzený osvědčil, anebo má-li se za to, že se osvědčil, podle §83 odst. 4 tr. zákoníku se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen. Podle §330 odst. 1 tr. ř. o tom, zda se podmíněně odsouzený osvědčil nebo zda se nařídí výkon podmíněně odloženého trestu, rozhodne soud ve veřejném zasedání. Ve veřejném zasedání rozhodne soud i o ponechání podmíněného odsouzení v platnosti podle §83 odst. 1 tr. zákoníku.
15. Z obsahu spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. 4 T 132/2014 Nejvyšší soud zjistil, že okolnosti, jež ministr spravedlnost zmiňoval v mimořádném opravném prostředku, vedou opodstatněně k závěrům obsaženým ve stížnosti pro porušení zákona.
16. Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 4 T 132/2014, byl obviněný A. K. uznán vinným jednak přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku, jednak přečinem porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Za to byl podle §178 odst. 2 tr. zákoníku, §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, jehož výkon byl podle §81 odst. 1, §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Ve vztahu k obviněnému A. K. nabyl rozsudek právní moci dne 31. 12. 2014, a dvouletá zkušební doba tedy běžela od 31. 12. 2014 do 31. 12. 2016.
17. Dne 3. 11. 2016 bylo Okresnímu soudu v Novém Jičíně ke sp. zn. 4 T 132/2014 přípisem Vězeňské služby České republiky, Věznice Valdice, sděleno, že obviněný A. K. vykonává ve Věznici Valdice nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání osmi let, jehož konec má stanoven na 25. 8. 2023. Současně byl soud požádán o zaslání rozhodnutí o nařízení výkonu trestu v případě, že rozhodne, že se obviněný ve stanovené zkušební době neosvědčil (č. listu 400). Součástí spisového materiálu je i opis rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 30 T 5/2016, který nabyl právní moci dne 6. 10. 2016, jímž byl obviněný A. K. uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody na osm let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou (č. listu 473 a násl.). Již po skončení běhu zkušební doby ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 4 T 132/2014, vyžádal Okresní soud v Novém Jičíně listinné materiály týkající se osoby obviněného, tj. opis z evidence rejstříku trestů (č. listu 416), lustraci v centrální evidenci obyvatel (č. listu 464, 465) a zprávu o pověsti (č. listu 419). Dne 13. 9. 2017 Okresní státní zastupitelství v Novém Jičíně navrhlo k rozhodnutí podle §83 odst. 1 tr. zákoníku nařídit veřejné zasedání (č. listu 449). Soudce Okresního soudu v Novém Jičíně nařídil veřejné zasedání na den 21. 11. 2017 (č. listu 460).
18. Předvolání k veřejnému zasedání na den 21. 11. 2017 bylo obviněnému doručeno na adresu trvalého pobytu, ačkoliv se v této době nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody. Jmenovaný byl vězněn již od 25. 8. 2015, což s ohledem na obsah spisu Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. 4 T 132/2014 mělo být tomuto soudu známo. Protože přítomnost obviněného nebyla řádně zajištěna, bylo veřejné zasedání odročeno na 7. 12. 2017 (č. listu 463). Dne 24. 11. 2017 (č. listu 463 a verte) však došlo z neuvedeného důvodu ke změně data konání veřejného zasedání na den 3. 1. 2018.
19. Ve veřejném zasedání konaném dne 3. 1. 2018, jemuž byl obviněný osobně přítomen a kde byly čteny všechny relevantní listiny, rozhodl Okresní soud v Jičíně usnesením tak, že podle §83 odst. 1, 3 tr. zákoníku za použití §330 odst. 1 tr. ř. obviněnému nařídil výkon trestu odnětí svobody v trvání devíti měsíců, jak mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 24. 9. 2014, č. j. 4 T 132/2014-169, který nabyl právní moci dne 31. 12. 2014. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný zařazen pro účely výkonu trestu odnětí svobody do věznice s ostrahou. V odůvodnění usnesení soud upozornil na pravomocný rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 30 T 5/2016, uvedl, že je zřejmé, že obviněný ve zkušební době podmíněného odsouzení řádný život nevedl, a zavinil tak v důsledku vedeného trestního řízení dobu a způsob rozhodování v této trestní věci o přeměně trestu odnětí svobody.
20. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 5 To 144/2018, stížnost obviněného proti posledně citovanému rozhodnutí podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítl. Připomněl, že lhůta k podání řádného opravného prostředku počala běžet od okamžiku oznámení rozhodnutí, tj. od vyhlášení usnesení ve veřejném zasedání, a uplynula v pondělí dne 8. 1. 2018. Stížnost obviněného podaná dne 21. 2. 2018 byla tudíž podána opožděně.
21. Následně bylo usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 15. 5. 2018, č. j. 4 T 132/2014-486, rozhodnuto o zápočtu zadržení v době od 3. 9. 2014 v 9:50 hod. do 4. 9. 2014 v 8:45 hod. do trestu odnětí svobody uloženého rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 24. 9. 2014 sp. zn. 4 T 132/2014, ve spojení s dalšími rozhodnutími. Dne 15. 5. 2018 byl nařízen výkon trestu obviněného tak, že obviněný nastoupí výkon trestu po vykonání předchozího trestu (č. listu 487). Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 6. 2018, sp. zn. 9 Nt 314/2018, se podává, že bylo rozhodnuto o určení společného způsobu výkonu postupně uložených trestů tak, že podle §320 odst. 3 tr. ř. vykoná obviněný postupně uložené tresty z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 30 T 5/2016, ve výměře osmi let se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou a z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 4 T 132/2014, ve výměře devíti měsíců se zařazením do věznice s ostrahou tak, že je vykoná ve věznici se zvýšenou ostrahou (č. listu 490).
22. Z této rekapitulace zjevně vyplývá, že Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl o nařízení výkonu trestu odnětí svobody, jenž byl původně podmíněně odložen, až po uplynutí lhůty jednoho roku od uplynutí zkušební doby stanovené §83 odst. 3 tr. zákoníku. Stalo se tak v situaci, kdy dosud opatřené důkazy svědčí ve prospěch závěru, že se tak stalo, aniž na tom měl obviněný vinu. Podle stěžovatele rozhodnutí o tom, zda se obviněný osvědčil či nikoliv, mohlo být v předmětné věci s ohledem na běh zkušební lhůty naposledy učiněno dne 31. 12. 2017. V této souvislosti nutno zmínit, že pro počítání času se uplatní ustanovení §139 tr. zákoníku (nikoliv §60 tr. ř.). Po tomto dni nastala zákonná fikce osvědčení podmíněně odsouzeného A. K., takže dne 3. 1. 2018 již nebyly u Okresního soudu v Novém Jičíně dány zákonné podmínky pro konání veřejného zasedání podle §330 odst. 1 tr. ř. a pro rozhodnutí ve smyslu §83 odst. 1, 3 tr. ř. Okolnosti případu, jak již bylo zmíněno, přitom neodůvodňují závěr, že by podmíněně odsouzený A. K. měl vinu na tom, že Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl podle §83 odst. 1, 3 tr. zákoníku teprve dne 3. 1. 2018. Počínaje dnem 25. 8. 2015 byl omezen na svobodě a posléze se nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody, což bylo či mělo být Okresnímu soudu v Novém Jičíně známo. Pro účely rozhodování o výkonu trestu odnětí svobody byl obviněný okresnímu soudu dostupný, přičemž skutečnost, že vykonával trest odnětí svobody, sama o sobě nezakládá jeho vinu na tom, že soud ve lhůtě nerozhodl o tom, zda se osvědčil (srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 9/1989, 43/1999 Sb. rozh. tr.). Přesto předvolání k prvnímu veřejnému zasedání, nařízenému na den 21. 11. 2017, doručil soud obviněnému na adresu trvalého bydliště, kde jednoznačně předvolání nemohl převzít. Následně okresní soud veřejné zasedání odročil na den 7. 12. 2017, kdy stále ještě mohlo být rozhodnuto v souladu se zákonem o nařízení výkonu trestu odnětí svobody, nicméně tak neučinil, neboť veřejné zasedání odročil na den 3. 1. 2018. Z odůvodnění usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3. 1. 2018 navíc ani nevyplývá, že by tento soud dostál své zákonné povinnosti a jako otázku předběžnou podle §9 odst. 1 tr. ř. řešil otázku, zda podmíněně odsouzený A. K. zavinil, že nebylo možno ve lhůtě rozhodnout o tom, zda se osvědčil. Přitom nadále platí právní názor obsažený v usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 1998, sp. zn. 4 To 475/98 (uveřejněném pod č. 43/1999 Sb. rozh. tr.), podle něhož nepodaří-li se soudu rozhodnout podle §83 odst. 1 tr. zákoníku, že odsouzený vykoná původně podmíněně odložený trest odnětí svobody, před uplynutím jednoho roku od konce zkušební doby (§83 odst. 3 tr. zákoníku), musí dříve, než rozhodne po této lhůtě, jako předběžnou vyřešit otázku, zda na tom měl podmíněně odsouzený vinu. Teprve když zjistí, že překážka pro rozhodnutí byla na straně odsouzeného, může v uvedeném smyslu rozhodnout, přitom je tak povinen učinit bez zbytečných průtahů poté, co tato překážka odpadne. Zmínka okresního soudu v odůvodnění stížností pro porušení zákona napadeného usnesení, že obviněný ve zkušební době podmíněného odsouzení řádný život nevedl, a zavinil tak v důsledku vedeného trestního řízení dobu a způsob rozhodování v této trestní věci o přeměně trest odnětí svobody, je neurčitá a nevyplývá z ní, zda a jak soud explicitně řešil otázku, zda měl obviněný vinu na tom, že soud neučinil do jednoho roku od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle §83 odst. 1 tr. zákoníku.
23. Nejvyšší soud s ohledem na shora uvedené podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3. 1. 2018, sp. zn. 4 T 132/2014, byl porušen zákon v ustanoveních §9 odst. 1 tr. ř. a §83 odst. 1, 3, 4 tr. zákoníku a také §330 odst. 1 tr. ř. v neprospěch obviněného A. K. Porušení zákona v ustanoveních §2 odst. 1 coby procesního ustanovení neshledal z hlediska rozhodnutí o předmětné otázce natolik relevantním, aby bylo vysloveno, že zákon byl porušen i v tomto ohledu. Podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, současně zrušil i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §270 odst. 1 tr. ř. Okresnímu soudu v Novém Jičíně přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Bude na něm, aby se znovu a přesvědčivěji než dosud zabýval předběžnou otázkou, zda to byl obviněný, kdo zavinil, že nebylo rozhodnuto podle §83 odst. 1 tr. zákoníku, tedy že obviněný vykoná podmíněně odložený trest odnětí svobody, před uplynutím jednoho roku od konce zkušební doby (§83 odst. 3 tr. zákoníku). Teprve v závislosti na vyřešení této předběžné otázky pak znovu a důsledněji než dosud posoudí, zda jsou dány zákonné podmínky pro nařízení veřejného zasedání a učinění rozhodnutí podle §83 odst. 1 tr. zákoníku, či naopak zda jsou splněny předpoklady pro aplikaci §83 odst. 3, 4 tr. zákoníku. Nad rámec již řečeného Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že ve vykonávacím řízení soud o zákonné fikci, že se obviněný osvědčil ve smyslu §83 odst. 3 tr. zákoníku, nevydává rozhodnutí, ale učiní o ní do spisu záznam.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 4. 2019
JUDr. Věra Kůrková
předsedkyně senátu