Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.05.2019, sp. zn. 8 Tz 59/2019 [ rozsudek / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:8.TZ.59.2019.3

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:8.TZ.59.2019.3
sp. zn. 8 Tz 59/2019-123 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 5. 2019 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného P. P. , nar. XY v XY, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 25. 5. 2018, č. j. 31 To 213/2018-100, o návrhu ministra spravedlnosti na odklad výkonu rozhodnutí podle §266 odst. 7 tr. ř., takto: Podle §275 odst. 4 tr. ř. se obviněnému P. P. odkládá až do rozhodnutí o podané stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody v trvání 35 dní, o němž rozhodl Okresní soud v České Lípě usnesením ze dne 23. 4. 2018, č. j. 32 T 214/2014-94, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 25. 5. 2018, č. j. 31 To 213/2018-100. Odůvodnění: 1. Ministr spravedlnosti (dále též „stěžovatel“) podal podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. P. (dále převážně jen „obviněný“) proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 25. 5. 2018, č. j. 31 To 213/2018-100, kterým soud rozhodl o stížnosti obviněného proti usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 23. 4. 2018, č. j. 32 T 214/2014-94, tak, že ji podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. 2. V odůvodnění podané stížnosti pro porušení zákona stěžovatel mimo jiné uvedl, že Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci nesprávně zamítl stížnost obviněného proti citovanému usnesení Okresního soudu v České Lípě o přeměně nevykonaného trestu obecně prospěšných prací v trvání 35 hodin v trest odnětí svobody v trvání 35 dní , ačkoliv obviněný k okamžiku jeho rozhodování tento trest již v plném rozsahu vykonal a spis obsahoval zprávu Probační a mediační služby v XY, která tuto skutečnost potvrzovala. 3. Z tohoto důvodu ministr spravedlnosti v závěru svého podání navrhl, aby Nejvyšší soud: 1) podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem –pobočky v Liberci ze dne 25. 5. 2018, č. j. 31 To 213/2018-100, byl porušen zákon v ustanoveních §148 odst. 1 písm. c) tr. ř., §2 odst. 5, 6 tr. ř. a §65 odst. 4 tr. zákoníku v neprospěch obviněného; 2) podle §269 odst. 2 tr. ř. uvedené rozhodnutí zrušil, včetně rozhodnutí navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu; 3) podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl; 4) podle §275 odst. 4 tr. ř. rozhodl o odkladu výkonu rozhodnutí, proti kterému je stížnost pro porušení zákona podána. 4. K rozhodnutí o meritu podané stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud nařídil veřejné zasedání na 29. 5. 2019. Ještě předtím ovšem musel rozhodnout o návrhu stěžovatele podle §266 odst. 7 tr. ř. na odklad výkonu rozhodnutí, proti kterému stížnost pro porušení zákona podal (srov. poslední bod jeho návrhu). 5. Podle §275 odst. 4 tr. ř. platí, že před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona může Nejvyšší soud odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu. 6. Rozhodnutí o takovém návrhu je obligatorní, třebaže se v dané věci může jevit jako nadbytečné. Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že žádný ze soudů nižších stupňů neučinil rozhodnutí směřující k výkonu trestu odnětí svobody obviněným. Naopak sama předsedkyně senátu soudu druhého stupně – patrně poté, co si uvědomila pochybení, jehož se senát pod jejím předsednictvím dopustil – učinila podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a k nápravě popsaného pochybení. 7. Aniž by senát Nejvyššího soudu předjímal budoucí rozhodnutí o podané stížnosti pro porušení zákona, nemohl již v tomto stadiu řízení především se zřetelem k uplatněné argumentaci ministra spravedlnosti vyloučit, že stížnost pro porušení zákona bude shledána, ať již zcela či částečně důvodnou, a že o ní bude rozhodnuto způsobem, jehož se stěžovatel dovolává. V takovém případě by se pro obviněného stal výkon uloženého trestu odnětí svobody nepřípustným. 8. Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že podle §275 odst. 4 tr. ř. se obviněnému P. P. odkládá až do rozhodnutí o podané stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody v trvání 35 dní, o němž rozhodl Okresní soud v České Lípě usnesením ze dne 23. 4. 2018, č. j. 32 T 214/2014-94, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 25. 5. 2018, č. j. 31 To 213/201-100. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.). V Brně dne 13. 5. 2019 JUDr. Jan Bláha předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/29/2019
Spisová značka:8 Tz 59/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:8.TZ.59.2019.3
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Odklad nebo přerušení výkonu rozhodnutí
Dotčené předpisy:§275 odst. 4 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2019-08-23