ECLI:CZ:NS:2020:11.TCU.114.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 114/2019-54
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 12. 2. 2020 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. P., narozeného XY v XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu v Regensburgu, Německo, ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 5 KLs 127 Js 13702/15, který nabyl právní moci dne 23. 3. 2016, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Regensburgu (dále jen „cizozemský soud“), ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 5 KLs 127 Js 13702/15, který nabyl právní moci dne 23. 3. 2016, byl M. P. uznán vinným ze spáchání tří trestných činů ozbrojeného nedovoleného obchodování s omamnými látkami podle §30a odst. 2, bod 2., §3 odst. 1, bod 1. BtMG ve spojení s přílohou I k §1 odst. 1 BtMG, v souběhu s trestným činem úmyslného nedovoleného držení střelné zbraně podle §52 odst. 3, bod 2a., 2 II WaffG ve spojení s přílohou II, kapitolou 2, podkapitolou 1, větou první k WaffG, kterých se dopustil ve spolupachatelství podle §25 odst. 2 StGB. Za uvedené trestné činy byl M. P. (dále také jen „odsouzený“) uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) roků a 6 (šesti) měsíců a dále bylo odsouzenému uloženo podle §61 bod 2. a §64 StGB ochranné opatření spočívající v jeho umístění do ústavu pro odvykání závislostí.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se M. P. (spolu s D. S.) dopustil shora označených trestných činů tím, že:
1. Dne 25. 6. 2015 dovezli obžalovaní za vědomé a úmyslné součinnosti v osobním motorovém vozidle Audi A6, s úřední českou registrační značkou XY, z České republiky, přibližně jeden kilogram marihuany do Spolkové republiky Německo, aby tuto v Německu výnosně prodali. Jejich český zprostředkovatel navázal spojení s odběratelem drog Z. Za jeho zprostředkovatelskou činnost mu byla slíbena provize.
Přitom uchovávali obžalovaní vědomě a úmyslně pro účely obrany po ruce pod sedadlem řidiče nataženou, odjištěnou, se zavedeným zásobníkem a nabitou poplašnou pistoli Walther PP 9 mm a na dosah pod sedadlem spolujezdce nataženou, odjištěnou, se zavedeným zásobníkem a nabitou poplašnou pistoli Blow C 06 KOZAP 9-000862. Obě pistole byly funkční; plyn se přitom vždy vystřelí ve směru hlavně dopředu, a pistole by mohla v případě bezprostředního nasazení u hlavy člověka působit jako smrtící, resp. v případě větší vzdálenosti způsobit přinejmenším ne nepodstatná fyzická zranění.
Podle společného plánu trestného činu učiněného již před dovozem se ziskem prodali a předali obžalovaní vědomě a úmyslně samostatně stíhanému M. Z. na jeho adrese v XY, marihuanu dovezenou do Německa celkem za 4 000 €.
V případě prodeje a předání marihuany s sebou vezl obžalovaný P. s vědomím a záměrem obžalovaného S. pro účely obrany po ruce paralyzér.
Marihuana byla průměrné kvality s obsahem nejméně 6,7 % tetrahydrokanabinolu, s čímž obžalovaní počítali.
2. Dne 29. 6. 2015 dovezli obžalovaní za vědomé a záměrné součinnosti v osobním motorovém vozidle Audi A6, s úřední českou registrační značkou XY, z České republiky přibližně jeden kilogram marihuany do Spolkové republiky Německo, aby tuto v Německu výnosně prodali.
Ve vozidle přitom obžalovaní schovávali vědomě a záměrně pro účely obrany pod sedadlem řidiče a pod sedadlem spolujezdce opět obě shora uvedené poplašné pistole, které byly na dosah, natažené, odjištěné, se zavedeným zásobníkem a nabité.
Podle společného plánu trestného činu učiněného již před dovozem obžalovaní s výtěžkem prodali a předali vědomě a záměrně jiným způsobem stíhanému Z. na parkovišti před jeho prací v XY, do Německa dovezenou marihuanu celkem za 4 000 €.
V případě prodeje a předání marihuany s sebou vezl obžalovaný P. s vědomím a záměrem obžalovaného S. pro účely obrany po ruce paralyzér.
Marihuana byla průměrné kvality s obsahem nejméně 6,7 % tetrahydrokanabinolu, s čímž obžalovaní počítali.
3. Dne 5. 7. 2015 přibližně ve 12:00 hod. dovezli obžalovaní za vědomé a úmyslné součinnosti v osobním motorovém vozidle Audi A6, s úřední českou registrační značkou XY, z České republiky přes hraniční přechod XY přibližně půldruhého kilogramu marihuany do Spolkové republiky Německo, aby tuto v Německu výnosně prodali.
Ve vozidle přitom obžalovaní uchovávali vědomě a záměrně pro účely obrany pod sedadlem řidiče a pod sedadlem spolujezdce opět obě shora uvedené poplašné pistole, které byly na dosah, natažené, odjištěné, se zavedeným zásobníkem.
Obžalovaní s výtěžkem prodali a předali jiným způsobem odsouzenému Z. v jeho bytě v XY, z marihuany dovezené do Německa jenom přibližně 500 gramů za platbu v hotovosti ve výši 2 000 € nebo 2 400 €, protože odběratel M. Z. tenkrát měl v hotovosti pouze tuto částku, a zbývající marihuanu nemohl zaplatit. V případě prodeje a předání s sebou vezl obžalovaný P. s vědomím a záměrem obžalovaného S. pro účely obrany po ruce paralyzér.
Zbývajících přibližně 1 000 gramů marihuany, kterou s sebou obžalovaní vezli na své cestě zpět do vlasti do České republiky, mohlo být zajištěno policií před jejich vycestováním ze spolkového území.
Marihuana byla průměrné kvality s obsahem nejméně 6,7 % tetrahydrokanabinolu, s čímž obžalovaní počítali.
Obžalovaní vždy neměli, což věděli, nezbytné povolení pro nakládání s omamnými látkami. Dále jim bylo pokaždé jasné, že nevlastní žádné povolení pro držení střelné zbraně.
V případě všech tří trestných činů byli obžalovaní schopni uvědomovat si nespravedlnost svých trestných činů. Jejich sebeovládání nebylo nikdy omezené. Jednali ve všech případech trestuhodně.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. P. je občan České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku).
In concreto lze jednání odsouzeného popsané shora právně kvalifikovat jako pokračující zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, neboť neoprávněně dovezl z České republiky na území jiného státu přibližně 3 500 g rostlinného materiálu obsahujícího nejméně 234,5 g psychotropní látky delta-9-tetrahydrocannabinolu, zpracovaného do stavu umožňující konzumaci (marihuanu), který následně prodal M. Z. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený shora popsaným jednáním porušil zájem na ochraně společnosti a lidí před možným ohrožením, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s omamnými látkami, přičemž společenskou škodlivost jeho trestné činnosti zvyšuje skutečnost, že zjištěné množství účinné látky výrazně překročilo hranici značného rozsahu. Současně se jedná o trestnou činnost, k jejímuž stíhání je Česká republika vázána také mezinárodními úmluvami. Společenskou škodlivost shora popsaného jednání odsouzeného dále zvyšuje i skutečnost, že se jej dopustil ve spolupachatelství, neboť platí, že trestná součinnost vykazuje vyšší míru společenské škodlivosti než prosté pachatelství. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Z těchto důvodů má Nejvyšší soud za to, že v projednávané věci jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. P. rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 2. 2020
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.