ECLI:CZ:NS:2020:11.TD.21.2020.1
sp. zn. 11 Td 21/2020-108
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněné E. H. (rodné jméno E. B. H.), nar. XY, státní příslušnice Polské republiky, bytem XY, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 1 T 24/2020, rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 20. 5. 2020 o příslušnosti soudu takto:
Podle §263 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále též jen „z. m. j. s.“) a za použití §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání trestní věci obviněné E. H. příslušný Okresní soud v Karviné.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 8 Nt 3803/2018, byla Okresním soudem v Karviné postoupena Okresnímu soudu Plzeň-město žádost Oblastního soudu v Cieszyně – Sekce pro výkon rozhodnutí v rámci II. Trestního oddělení ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. II. K 2150/16, Polská republika, o uznání a výkon rozhodnutí ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění na území České republiky, v trestní věci obviněné E. H., a to pravomocného a vykonatelného rozsudku Oblastního soudu v Cieszyně, Polská republika, ze dne 7. 8. 2017, sp. zn. II. K 2150/16, který nabyl právní moci dne 28. 8. 2017.
V předmětném podání Okresní soud v Karviné, jemuž byla předmětná žádost Oblastního soudu v Cieszyně doručena již dne 7. 5. 2018, vyjádřil pochybnosti o své místní příslušnosti k vydání rozhodnutí o uznání a výkonu předmětného rozhodnutí, neboť podle §263 odst. 1 z. m. j. s. je pro určení místní příslušnosti rozhodná adresa, kde se obviněná E. H. zdržovala v době zahájení řízení. Řízení bylo zahájeno dne 7. 5. 2018 doručením žádosti Oblastního soudu v Cieszyně, když obviněná, která se od února 2019 nacházela ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, a u vazebního zasedání dne 3. 2. 2019 uvedla, že se od února 2018 zdržuje v bytě na adrese XY. Okresní soud v Karviné má tedy za to, že je v této věci místně příslušný Okresní soud Plzeň-město.
Okresní soud Plzeň-město svým podáním ze dne 8. 4. 2020, sp. zn. 1 T 24/2020, trestní věc obviněné E. H. předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti, když má za to, že není místně příslušným k vydání rozhodnutí o uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí jiného členského státu ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění podle §261 a násl. z. m. j. s., ale že v této věci je místně příslušný Okresní soud v Karviné. Svůj návrh odůvodnil tím, že v žádosti polského soudu doručené Okresnímu soudu v Karviné dne 7. 5. 2018 se u obviněné E. H. uvádí bydliště XY, nebo XY, okres Karviná. V potvrzení téhož soudu, které je přílohou této žádosti, se u jmenované uvádí toliko adresa XY, a dále v oddílu F odst. 1. písm. b), že nevlastní majetek, a v oddílu F odst. 1 písm. c), že je nezaměstnaná a že se živí příležitostnou prací. Pokud Okresní soud v Karviné odkazuje na to, že „odsouzená u vazebního zasedání dne 3. 2. 2019 uvedla, že se od února 2018 zdržuje v bytě na adrese XY“ , tak tento údaj neodpovídá skutečnosti, neboť podle protokolu ze zmiňovaného vazebního zasedání (č. l. 44-45) E. H. uvedla: „V současné době již asi rok bydlím v nájemním bytě na adrese XY“. Z toho je podle Okresního soudu Plzeň-město zjevné, že údaj „asi rok“ je časově neurčitým. Jak soud dále poukázal, ve věci u něj vedené pod sp. zn. 3 T 75/2019 obviněná v hlavním líčení konaném dne 30. 1. 2020 mj. vypověděla, že je rok ve výkonu trestu, před nástupem trestu nikde nepracovala a bydlela asi půl roku v XY. To odpovídá údajům z opisu Rejstříku trestů, když trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců uložený ve věci Okresního soudu v Karviné sp. zn. 101 T 246/2013, který obviněná vykonala dne 2. 2 2020, musela nastoupit dne 2. 2. 2019. Tím její další neurčitý údaj o bydlení v XY asi půl roku před nástupem trestu zasahoval do přelomu měsíců červenec/srpen 2018, čemuž by odpovídalo i místo a čas spáchání skutku ad 1. z rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 30. 1. 2020, sp. zn. 3 T 75/2019, k němuž mělo dojít „v XY dne 23. 7. 2018“. Týmž rozsudkem pak byla obviněná odsouzena i za skutek spáchaný dne 15. 9. 2018 v XY; přičemž do citovaného rozsudku byl zřejmě z obžaloby převzat údaj, že jmenovaná je trvale bytem XY (č. l. 72 – 74 spisu). V téže trestní věci zaslala soudkyně Okresního soudu Plzeň-město dne 27. 12. 2019 Odboru Azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky žádost o zaslání rozhodnutí o zrušení trvalého pobytu obviněné E. H. na území České republiky, které měla jmenovaná dle sdělení Věznice Světlá nad Sázavou, kde se v té době nacházela, převzít dne 18. 7. 2019.
Oproti tomu soudce Okresního soudu v Karviné ve věci sp. zn. 101 T 246/2013 ve svém usnesení ze dne 3. 2. 2019, sp. zn. 101 T 246/2013, uvedl u obviněné E. H. : „… občanka Polské republiky, trvale bytem XY, okres Karviná, toho času bytem XY, okres Plzeň“ , přičemž v odůvodnění usnesení mj. konstatoval, že v rámci vazebního zasedání konaného téhož dne bylo zjištěno, že „obviněná se údajně zdržuje na adrese v XY, což nebylo možno ověřit“. Shodné osobní generálie obviněné E. H. uvedla i soudkyně Okresního soudu v Karviné ve svých usneseních ze dne 21. 2. 2019 - jednak v téže trestní věci č. j. 101 T 246/2013-595, a dále ve věci č. j. 101 T 259/2015-289.
Z uvedeného spisu Okresního soudu v Karviné, sp. zn. 8 Nt 3803/2018 se též podává, že se soud opakovaně snažil zjistit bydliště obviněné E. H. dotazem na Centrální evidenci obyvatel České republiky - mj. i ve dnech 14. 5. 2018 (č. l. 27) a 22. 1. 2019 (č. l. 41). Rovněž Okresní soud Plzeň-město učinil dotazy na stejnou evidenci obyvatel, jednak pro jméno E. H., jednak pro její rodné jméno E. B. H. - v obou případech s negativním výsledkem, když jako občanka Polské republiky takovou evidencí obyvatel České republiky ani procházet nemůže; pokud jmenovaná měla uděleno povolení k pobytu v České republice byť na konkrétní adrese, neznamená to současně, že na takové adrese bydlela či že se na ni zdržovala.
Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem je podle Okresního soudu Plzeň-město zjevné, že obviněná E. H. jako cizí státní příslušnice nebyla v České republice přihlášena k trvalému pobytu, že byla nemajetná, a že existují významné pochybnosti o tom, v jakém obvodu se dne 7. 5. 2018, kdy žádost polského soudu Okresnímu soudu v Karviné došla, zdržovala. V této době, a to až do vzetí do vazby dne 3. 2. 2019, nebyla vázána rodinnými, pracovními či obdobnými vztahy k žádnému konkrétnímu místu v České republice a byla po jeho území na pohybu, o čemž svědčí skutek spáchaný v XY (se spolupachatelkou hlášenou k pobytu a zdržující se v XY), čemuž nasvědčuje i místo, kde došlo k zatčení jmenované.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §263 odst. 3 z. m. j. s. za použití §24 odst. 1 tr. ř. a dospěl k závěru, že důvodům uvedeným v návrhu Okresního soudu Plzeň-město, jimiž opodstatnil pochybnosti o své místní nepříslušnosti k projednání a rozhodnutí této věci, lze přisvědčit.
Podle §263 odst. 1 z. m. j. s. k postupu podle tohoto oddílu je příslušný okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, a nelze-li takové místo zjistit, je příslušný okresní soud, v jehož obvodu tato osoba má nebo měla poslední trvalý pobyt; jinak je příslušný okresní soud, v jehož obvodu má tato osoba majetek. Je-li podle věty první dána příslušnost několika soudů, je příslušný ten z nich, u něhož bylo řízení o uznání a výkonu zahájeno nejdříve.
Podle §263 odst. 3 téhož zákona bylo-li rozhodnutí jiného členského státu zasláno orgánu, který není k postupu podle tohoto dílu příslušný, postoupí je neprodleně příslušnému soudu a současně o postoupení vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu) který mu rozhodnutí zaslal. Má-li soud, kterému bylo rozhodnutí postoupeno, pochybnosti o své příslušnosti, postupuje přiměřeně podle §24 tr. ř.
Podle §24 odst. 1 věty druhé tr. ř. je soud v případě vzniku pochybností o příslušnosti vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti (§16 až 22). Podle věty třetí téhož ustanovení není-li soud, jemuž byla věc předložena k rozhodnutí, nadřízen soudu podle zákona příslušnému, postoupí věc k rozhodnutí o příslušnosti tomu soudu, který je společně nadřízen soudu věc předkládajícímu a soudu podle zákona příslušnému.
V posuzovaném případě je podle obsahu spisu zřejmé, že v žádosti polského soudu doručené Okresnímu soudu v Karviné dne 7. 5. 2018 je u obviněné E. H. uvedeno jako bydliště XY, nebo XY, okres Karviná. V potvrzení téhož soudu, které je přílohou této žádosti, se u jmenované uvádí toliko adresa XY, a dále v oddílu F odst. 1. písm. b), že nevlastní majetek, a v oddílu F odst. 1 písm. c), že je nezaměstnaná a že se živí příležitostnou prací.
Z rozhodnutí Odboru Azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky ze dne 18. 7. 2019, č. j. OAM-516-19/ZR-2019, které nabylo právní moci dne 9. 8. 2019, které si Nejvyšší soud vyžádal, vyplývá, že podle §871 odst. 1 písm. a) zák. č. 326/1999 Sb. bylo obviněné ke dni 9. 8. 2019 zrušeno povolení k trvalému pobytu na území České republiky.
Ze zprávy Odboru Azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky ze dne 27. 4. 2020 Nejvyšší soud dále zjistil, že E. H. byla ode dne 10. 4. 2002 do dne 30. 1. 2011 hlášena k pobytu na adrese XY, ode dne 31. 1. 2011 do 3. 1. 2012 na adrese XY a ode dne 4. 1. 2012 do pravomocného zrušení trvalého pobytu dne 9. 8. 2019 pak byla hlášena k pobytu na adrese XY.
Nejvyšší soud má za to, že Okresní soud v Karviné nepostupoval správně, pokud dospěl k závěru, že není v předmětné věci místně příslušný k rozhodnutí ve věci uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění a věc postoupil k vyřízení Okresnímu soudu Plzeň-město, neboť pro takovýto postup neměl dostatek podkladů. Opírá-li svůj závěr toliko o vyjádření obviněné ohledně jejího bydliště, které učinila do protokolu v rámci vazebního zasedání konaného dne 3. 2. 2019 (č. l. 44-45 tr. spisu), že se od února 2018 zdržuje na adrese XY, pak nutno poukázat, že toto tvrzení je značně neurčité a neprůkazné.
To nakonec vyplývá i z usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 3. 2. 2019, ve věci sp. zn. 101 T 246/2013, na které poukazuje Okresní soud Plzeň-město, a z něhož se ohledně obviněné E. H. uvádí : „… občanka Polské republiky, trvale bytem XY, okres Karviná, toho času bytem XY, okres Plzeň“ , přičemž v odůvodnění usnesení je mj. uvedeno, že v rámci vazebního zasedání konaného téhož dne bylo zjištěno, že obviněná se údajně zdržuje na adrese v XY, což nebylo možno ověřit (č. l. 46 tr. spisu). Shodné údaje ohledně bydliště obviněné XY uvedla i soudkyně Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově v téže trestní věci č. j. 101 T 246/2013 – 595, a to v usnesení ze dne 21. 2. 2019, tak i v usnesení z téhož dne ve věci č. j. 101 T 259/2015 - 289 (č. l. 50 a 52 tr. spisu).
Z výše citované zprávy Odboru Azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky vyplývá, že obviněná byla ode dne 4. 1. 2012 do pravomocného zrušení trvalého pobytu dne 9. 8. 2019 hlášena k pobytu na adrese XY. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud rozhodl, že za situace, kdy nebylo jednoznačně zjištěno, že by se obviněná E. H., vůči níž rozhodnutí jiného členského státu o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí směřuje, ke dni zahájení řízení, tj. 7. 5. 2018, zdržovala na adrese XY, okres Plzeň“ , je třeba ve smyslu §263 odst. 1 z. m. j. s. za místně příslušný považovat soud, v jehož obvodu měla poslední trvalý pobyt.
Je tedy v souladu s ustanovením §263 odst. 1 z. m. j. s., pokud předmětnou trestní věc projedná a rozhodne Okresní soud v Karviné, který je k tomuto řízení místně příslušný.
Z těchto důvodů bylo ve sporu o příslušnost podle §263 odst. 3 z. m. j. s. za použití §24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Nejvyšší soud současně Okresnímu soudu v Karviné připomíná, aby v předmětné věci s ohledem na její povahu konal s maximálně možným urychlením, neboť od doby, kdy byla předmětná žádost Oblastního soudu v Cieszyně podána (7. 5. 2018) již uplynula doba více jak dvou let.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 20. 5. 2020
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu