ECLI:CZ:NS:2020:11.TD.33.2020.1
sp. zn. 11 Td 33/2020-33
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 7. 2020 v trestní věci obviněného D. Č. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 37 Nt 10501/2020, o příslušnosti soudu takto:
Podle §263 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (dále též jen „z. m. j. s.“) a za použití §24 odst. 1 tr. řádu je k projednání trestní věci obviněného D. Č. příslušný Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
1. Podáním ze dne 8. 6. 2020, sp. zn. 1 T 154/2020, byla Okresním soudem v Přerově postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 5 žádost Okresního hejtmanství ve Villachu Bezirkshauptmannschaft Villach – Land) ze dne 14. 11. 2019, sp. zn. VL9-STR-439/2017, Rakouská republika, o uznání a výkon rozhodnutí ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění na území České republiky v trestní věci obviněného D. Č., a to pravomocného a vykonatelného rozhodnutí Okresního hejtmanství ve Villachu, správního orgánu s trestní pravomocí, Rakouská republika, o spáchání dopravního přestupku v Rakousku – výzvy k zaplacení policejní pokuty, ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. VL9-STR-439/2017, které nabylo právní moci dne 11. 12. 2018.
2. V předmětném podání Okresní soud v Přerově, jemuž byla dotčená žádost Okresního hejtmanství ve Villachu doručena dne 19. 11. 2019, vyjádřil pochybnosti o své místní příslušnosti k vydání rozhodnutí o uznání a výkonu předmětného rozhodnutí, neboť podle §263 odst. 1 z. m. j. s. je pro určení místní příslušnosti rozhodná adresa, kde se obviněný D. Č. zdržoval v době zahájení řízení. Řízení bylo zahájeno dne 19. 11. 2019 doručením žádosti Okresního hejtmanství ve Villachu, přičemž obviněný výslovně uvedl, že se v době dojití žádosti dožadujícího rakouského orgánu zdržoval na ulici XY v XY. Okresní soud v Přerově má tedy za to, že je v této věci místně příslušným soudem Obvodní soud pro Prahu 5.
3. Obvodní soud pro Prahu 5 svým usnesením ze dne 26. 6. 2020, sp. zn. 37 Nt 10501/2020, trestní věc obviněného D. Č. předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti, když má za to, že není místně příslušným k vydání rozhodnutí o uznání a výkonu pravomocného rozhodnutí jiného členského státu ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění podle §261 a násl. z. m. j. s., nýbrž že je v této věci místně příslušným Okresní soud v Přerově. Svůj návrh odůvodnil tím, že postup Okresního soudu v Přerově neodpovídá logickému výkladu ustanovení §263 odst. 1 z. m. j. s., neboť nelze přijmout tímto soudem prezentovaný výklad, že by místem, kde se osoba ve smyslu citovaného ustanovení zdržuje, mohlo být místo, kde např. v rozhodnou dobu přespala v zaparkovaném vozidle. Skutečnost, že v předmětné době zjevně nešlo o jiný typ pobytu, přitom podle Obvodního soudu pro Prahu 5 vyplývá mimo jiné i z výsledku šetření Policie ČR, neboť ve zprávě policejního orgánu je výslovně konstatováno, že na adrese XY osobu obviněného nikdo nezná a domovní zvonky ani schránky pro doručování pošty nejsou označeny jménem Č. Po předvolání obviněného tento k dotazu policejního orgánu uvedl, že trvalý pobyt má na adrese XY, přičemž se v současné době nikde trvale nezdržuje a v XY nemá žádnou doručovací adresu. Tyto skutečnosti přitom Okresní soud v Přerově v rámci svého postupu zcela ignoroval.
4. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem tak mělo být podle Okresního soudu v Přerově ustanovení §263 odst. 1 z. m. j. s. aplikováno tak, že rozhodným pro určení místní příslušnosti měl být trvalý pobyt, jímž v době nápadu věci k Okresnímu soudu v Přerově byla adresa XY. Dle tvrzení obviněného obsaženého ve výše citované zprávě policejního orgánu se jmenovaný i přes údajnou změnu konkrétní adresy i nadále nachází v obvodu Okresního soudu v Přerově, byť tato skutečnost není vzhledem k ustanovení §263 odst. 2 z. m. j. s. relevantní.
5. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §263 odst. 3 z. m. j. s. za použití §24 odst. 1 tr. řádu a dospěl k závěru, že důvodům uvedeným v návrhu Obvodního soudu pro Prahu 5, o něž opřel své pochybnosti o své místní nepříslušnosti k projednání a rozhodnutí této věci, nelze přisvědčit.
6. Podle §263 odst. 1 z. m. j. s. platí, že k postupu podle tohoto oddílu je příslušný okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, a nelze-li takové místo zjistit, je příslušný okresní soud, v jehož obvodu tato osoba má nebo měla poslední trvalý pobyt; jinak je příslušný okresní soud, v jehož obvodu má tato osoba majetek. Je-li podle věty první dána příslušnost několika soudů, je příslušný ten z nich, u něhož bylo řízení o uznání a výkonu zahájeno nejdříve.
7. Podle §263 odst. 3 téhož zákona bylo-li rozhodnutí jiného členského státu zasláno orgánu, který není k postupu podle tohoto dílu příslušný, postoupí je neprodleně příslušnému soudu a současně o postoupení vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu, který mu rozhodnutí zaslal. Má-li soud, kterému bylo rozhodnutí postoupeno, pochybnosti o své příslušnosti, postupuje přiměřeně podle §24 tr. řádu.
8. Podle §24 odst. 1 věty druhé tr. řádu je soud v případě vzniku pochybností o příslušnosti vázán jen zákonnými hledisky rozhodnými pro určení příslušnosti (§16 až 22). Podle věty třetí téhož ustanovení není-li soud, jemuž byla věc předložena k rozhodnutí, nadřízen soudu podle zákona příslušnému, postoupí věc k rozhodnutí o příslušnosti tomu soudu, který je společně nadřízen soudu věc předkládajícímu a soudu podle zákona příslušnému.
9. V nyní posuzovaném případě je podle obsahu příslušného spisového materiálu zřejmé, že v žádosti rakouského orgánu doručené Okresnímu soudu v Přerově dne 19. 11. 2019 je u obviněného D. Č. uvedena jako bydliště adresa XY. Taktéž v osvědčení uvedeném v čl. 4 rámcového rozhodnutí Rady 2005/214/SVV o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut, ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2009/299/SVV, vydaného týmž orgánem (tj. Okresním hejtmanstvím ve Villachu), které je přílohou předmětné žádosti, je u jmenovaného obviněného v oddílu f) odst. 1. jako poslední známá adresa uvedeno XY, zatímco v oddílu f) odst. 1. písm. a) a písm. b) nejsou uvedeny žádné údaje vztahující se k obvyklému bydlišti obviněného ve vykonávajícím státě ani k místu, kde se nachází jeho majetek.
10. Z písemného vyjádření obviněného D. Č., doručeného dne 1. 4. 2020 Okresnímu soudu v Přerově, vyplývá, že jmenovaný v období 19. 11. 2019 bydlel v motorovém vozidle s tím, že si v současné době hledá bydlení, včetně adresy trvalého bydliště, pročež je kontaktní prostřednictvím své datové schránky.
11. Ze zprávy Obvodního ředitelství policie Praha II – místní oddělení Barrandov ze dne 31. 3. 2020, č. j. KRPA-93110-1/ČJ-2020-001214, vyplývá, při místním šetření provedeném dne 29. 3. 2020 na adrese XY, osobu obviněného na tomto místě nikdo nezná, přičemž domovní zvonky ani schránky pro doručování pošty nejsou označeny jeho jménem. Následně se policejnímu orgánu podařilo osobu obviněného kontaktovat telefonicky, načež se tento dne 30. 3. 2020 v 12:05 hodin dostavil na policejní služebnu, kde uvedl, že trvalý pobyt má veden na adrese XY, v současné době se nikde trvale nezdržuje, v XY nemá žádnou doručovací adresu, přičemž má zřízenu datovou schránku a poštu si bude přebírat na adrese trvalého pobytu.
12. K upřesňujícímu dotazu Okresního soudu v Přerově, na kterém místě se ke dni 19. 11. 2019 převážně zdržoval, a to i při zohlednění absence faktického bydliště, obviněný D. Č. dne 1. 6. 2020 písemně sdělil, že se zdržoval na ulici XY v XY.
13. Po prostudování příslušného spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že Okresní soud v Přerově postupoval zcela správně, pokud dospěl k závěru, že není v předmětné věci místně příslušným k rozhodnutí ve věci uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu EU ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění a věc postoupil k vyřízení Obvodnímu soudu pro Prahu 5, neboť pro takovýto postup měl dostatek relevantních informací opírajících se o zajištěné podklady. Opírá-li jmenovaný soud svůj závěr o opakované vyjádření obviněného ohledně aktuálního místa jeho bydliště ke dni 19. 11. 2019 (tedy k okamžiku zahájení řízení o uznání a výkon rozhodnutí Okresního hejtmanství ve Villachu ukládajícího policejní pokutu na území České republiky), které učinil v rámci písemných podání ze dne 1. 4. 2020 a 1. 6. 2020 [č. l. 18 a 23 trestního spisu], že v době 19. 11. 2019 bydlel v motorovém vozidle zaparkovaném na adrese XY, pak je takovéto tvrzení nutno považovat za určité a průkazné, neboť není v kolizi s dalšími zjištěními, jež byla v dané věci Okresním soudem v Přerově učiněna.
14. Výše uvedená vyjádření obviněného totiž nejsou v žádném rozporu s výsledky místního šetření provedeného příslušným policejním orgánem dne 29. 3. 2020 na adrese XY, dle kterých obviněného na uvedené adrese nikdo nezná, přičemž jeho jménem není označen žádný domovní zvonek ani schránka pro doručování pošty [č. l. 20 trestního spisu]. Jak je patrno z citované zprávy Policie ČR, obviněný sám poté, co se dostavil na policejní služebnu, policejnímu orgánu výslovně uvedl, že v XY nemá žádnou doručovací adresu, tedy nikoli to, že by se zde v inkriminované době, tedy ke dni 19. 11. 2019, fakticky nezdržoval. S tímto nikterak nekoliduje ani jeho vyjádření stran adresy trvalého bydliště, které má evidováno v XY (byť dle výpisu z Centrální evidence osob dle stavu platného ke dni 6. 12. 2019 má trvalý pobyt již od 10. 5. 2010 veden na adrese XY), s tím, že se však nikde trvale nezdržuje. V této souvislosti totiž nelze pominout skutečnost, že obviněný obratem reagoval na telefonický kontakt ze strany policejního orgánu a k tomuto se dostavil hned následujícího dne, tj. 30. 3. 2020 v 12:05 hodin. Policejní služebna, na kterou se obviněný dostavil a kde se vyjádřil k okolnostem svého pobytu, se přitom nachází na adrese XY, tedy přímo v ulici, jíž obviněný označil za místo, na kterém bylo zaparkováno motorové vozidlo, ve kterém ke dni 19. 11. 2019 bydlel, tedy kde se fakticky zdržoval. Tomuto odpovídá i časová souslednost jednotlivých kroků policejního orgánu, když se obviněný na služebnu dostavil prakticky obratem po telefonickém kontaktu, konkrétně hned následujícího dne po provedeném místním šetření, a to v čase 12:05 hodin, což značně zpochybňuje závěr o tom, že by se zdržoval na jiném místě, zejména v XY, který je od XY (v rámci silniční sítě) vzdálen více než 290 km. Obviněný sám přitom v této věci nikdy výslovně neuvedl, že by se v inkriminované době, popř. později, zdržoval v obvodu místní působnosti Okresního soudu v Přerově, když i s tímto soudem komunikoval prostřednictvím své datové schránky.
15. Skutečnost, že obviněný neměl v době zahájení řízení o uznání a výkon rozhodnutí ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění na území České republiky na základě žádosti Okresního hejtmanství ve Villachu ze dne 14. 11. 2019, sp. zn. VL9-STR-439/2017, Rakouská republika, v obvodu místní působnosti Obvodního soudu pro Prahu 5 vedeno trvalé bydliště a pouze se zde fakticky zdržoval na konkrétním místě, které zcela určitým a jasným způsobem konkretizoval (když se jednalo o motorové vozidlo zaparkované na adrese XY, ve kterém v době zahájení řízení, tj. ke dni 19. 11. 2019 přebýval), přitom není z hlediska nastavení pravidel pro určení místní příslušnosti soudu ve smyslu §263 odst. 1 z. m. j. s. nikterak určující. Jednoznačnou prioritu při určení místní příslušnosti má totiž faktický stav a nikoli stav evidenční, tedy místo, na kterém se dotčená osoba v inkriminované době skutečně zdržovala (fakticky pobývala), čemuž odpovídá i zákonná formulace citovaného ustanovení z. m. j. s. „v jehož obvodu se zdržuje osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje “. Takovým místem byla v případě D. Č. ke dni 19. 11. 2019, kdy byla Okresnímu soudu v Přerově doručena žádost Okresního hejtmanství ve Villachu, ulice XY, kde přebýval v zaparkovaném motorovém vozidle. Naopak adresa trvalého bydliště (dle stavu zapsaného v Centrální evidenci obyvatel) by z hlediska určení místní příslušnosti okresního soudu v řízení o uznání a výkon rozhodnutí ukládajícího peněžitou sankci nebo jiné peněžité plnění na území České republiky představovala určující faktor pouze za předpokladu, nebylo-li by možné zjistit konkrétní místo, na kterém se dotčená osoba v době zahájení řízení (fakticky) zdržovala. To však není případ obviněného D. Č., neboť ve vztahu k jeho osobě bylo místo, na kterém se ke dni zahájení řízení, tj. ke dni 19. 11. 2019, fakticky zdržoval, prokazatelně zjištěno, pročež nelze z hlediska dovození místní příslušnosti soudu k projednání a rozhodnutí žádosti rakouského orgánu aplikovat pravidlo o subsidiárním užití adresy (posledního) trvalého bydliště jeho osoby. Tomuto závěru přitom nikterak nebrání skutečnost, že se obviněný v rozhodné době nezdržoval v konkrétním domě (identifikovatelném podle čísla popisného či orientačního), nýbrž v zaparkovaném motorovém vozidle, neboť i takovýto způsob přebývání je z hlediska ustanovení §263 odst. 1 z. m. j. s. třeba považovat za stav odpovídající zákonnému termínu „místo, na kterém se osoba zdržuje“ .
16. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud rozhodl, že za situace, kdy bylo jednoznačně zjištěno, že se obviněný D. Č., vůči němuž rozhodnutí jiného členského státu o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí směřuje, ke dni zahájení řízení (tj. k 19. 11. 2019) zdržoval na adrese XY, je třeba ve smyslu §263 odst. 1 z. m. j. s. za místně příslušný považovat okresní soud, v jehož obvodu obviněný fakticky pobýval (zdržoval se) a nikoli okresní soud, v jehož obvodu měl evidován poslední trvalý pobyt.
17. S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší soud k závěru, že je zcela v souladu s ustanovením §263 odst. 1 z. m. j. s., pokud předmětnou trestní věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, který je k tomuto řízení místně příslušný, nikoli Okresní soud v Přerově, jemuž byla dne 19. 11. 2019 doručena žádost Okresního hejtmanství ve Villachu ze dne 14. 11. 2019, sp. zn. VL9-STR-439/2017, Rakouská republika, o uznání a výkonu pravomocného a vykonatelného rozhodnutí Okresního hejtmanství ve Villachu, správního orgánu s trestní pravomocí, Rakouská republika, o spáchání dopravního přestupku v Rakousku – výzva k zaplacení policejní pokuty, ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. VL9-STR-439/2017, ve věci obviněného D. Č.
18. Z těchto důvodů bylo ve sporu o příslušnost podle §263 odst. 3 z. m. j. s. za použití §24 odst. 1 tr. řádu rozhodnuto tak, jak je uvedeno shora ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 22. 7. 2020
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu