ECLI:CZ:NS:2020:11.TVO.25.2020.1
sp. zn. 11 Tvo 25/2020
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 12. 2020 o stížnosti obžalovaného I. Č. , narozeného dne XY v XY, bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 8. 2020, sp. zn. 5 To 6/2020, takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obžalovaného I. Č. zamítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 (dále jen „soud prvního stupně“), sp. zn. 48 T 4/2019, byl obžalovaný I. Č. (spolu s obžalovaným J. P.) uznán vinným zločinem podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku spáchaným ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Za uvedený trestný čin uložil soud prvního stupně obžalovanému trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Dále byl obžalovanému podle §73 odst. 1 tr. zákoníku soudem prvního stupně uložen trest zákazu činnosti spočívající v činnosti statutárního orgánu obchodní společnosti či jeho člena, kontrolního orgánu obchodní společnosti či jeho člena, případně prokuristy, a to na dobu 5 (pěti) let. Podle §67 odst. 1 tr. zákoníku a podle §68 tr. zákoníku dále uložil obžalovanému peněžitý trest stanovený v 500 (pětistech) denních sazbách ve výši 4 000 Kč (čtyř tisíc korun českých), tj. v celkové výměře 2 000 000 Kč (slovy: dva miliony korun českých). Podle §69 odst. 1 tr. zákoníku, pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovil soud prvního stupně náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let. Podle §228 odst. 1 tr. řádu soud prvního stupně uložil oběma obžalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit na náhradě škody poškozené obchodní společnosti Společnost pro eHealth databáze, a.s., IČ: 264 33 109, se sídlem Českomoravská 2408/1a, Praha 9 (dále jen „poškozená“) 139 760 191,30 Kč, představující majetkovou škodu způsobenou trestným činem. Podle §229 odst. 2 tr. řádu byla pak poškozená odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. Proti shora uvedenému rozsudku soudu prvního stupně podal obžalovaný I. Č. odvolání, a to do všech jeho výroků. Odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně podal též obžalovaný J. P. a poškozená. O podaných odvoláních rozhodoval Vrchní soud v Praze, a to jako soud odvolací.
3. Dne 25. 8. 2020 státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze (pod č. j. VZV 16/2019-227) podal k Vrchnímu soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“) návrh na zajištění nároku poškozené podle §47 odst. 1 tr. řádu. Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze (dále jen „státní zástupce“) odůvodnil svůj návrh především tím, že mu byla ze strany Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu, Služby kriminální policie a vyšetřování, předložena ověřená informace (získaná cestou Ministerstva financí České republiky), že obžalovaný I. Č. disponuje účtem č. XY, z něhož byly dne 25. 4. 2018 převedeny finanční prostředky v částce 10 100 000 Kč ve prospěch účtu č. XY, jehož majitelem je maltský investiční fond ACCOLADE FUND, SICAV p.l.c., reg. no. SV 332, se sídlem Territorials Street, BKR 3 Mriehel, Maltská republika. Dne 17. 7. 2019 byly stejným způsobem převedeny další finanční prostředky opětovně v částce 10 100 000 Kč. Ke dni 31. 3. 2020 bylo zjištěno, že na majetkovém účtu obžalovaného I. Č. u shora uvedeného investičního fondu je v držení tohoto obžalovaného celkem 122 303,1489 akcií typu A2, a to v celkové nominální hodnotě 23 437 250 Kč. Dále státní zástupce ve svém návrhu uvedl, že s ohledem na skutečnost, že byl obžalovaný I. Č. nepravomocně odsouzen jednak k trestu odnětí svobody a rovněž k náhradě velmi vysoké majetkové škody způsobené trestným činem, zjevně hrozí, že uplatnění nároku poškozené může být ztíženo nebo zmařeno jednáním obžalovaného, který se snaží svůj majetek převést do správy cizozemské investiční společnosti – investičního fondu činného na území Maltské republiky –, tedy mimo dosah poškozené a právních institutů pro vymáhání jeho nároku na území České republiky.
4. O shora uvedeném návrhu státního zástupce rozhodl odvolací soud v záhlaví uvedeným usnesením v neveřejném zasedání konaném dne 31. 8. 2020. Podle §47 odst. 1 tr. řádu rozhodl odvolací soud o zajištění celkem 122 303,1489 akcií typu A2 v celkové nominální hodnotě 23 437 250 Kč, spravovaných ve prospěch obžalovaného investičním fondem ACCOLADE FUND, SICAV p.l.c., reg. no. SV 322, se sídlem Territorials Street, BKR 3 Mriehel, Maltská republika, na uspokojení nároku poškozené na náhradu škody. Podle §47 odst. 4 tr. řádu dále odvolací soud obžalovanému zakázal, aby majetek uvedený v rozhodnutí o zajištění po oznámení tohoto usnesení převedl na jiného nebo jej zatížil. Dále obžalovanému uložil, aby předsedovi senátu do 15 dnů od oznámení tohoto usnesení sdělil, zda a kdo má k zajištěnému majetku předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s ním nakládat. Současně byl obžalovaný upozorněn na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§66 tr. řádu). Toto usnesení odvolacího soudu bylo obhájci obžalovaného doručeno dne 21. 10. 2020.
5. V odůvodnění svého usnesení odvolací soud nejprve připomněl dosavadní průběh řízení v trestní věci obžalovaného, dále obsah shora citovaného návrhu státního zástupce a dotčenou právní úpravu (§47 odst. 1 tr. řádu). Odvolací soud zjistil, že z rozhodnutí soudu prvního stupně vyplývá, že obžalovaní měli způsobit trestným činem poškozené škodu ve výši 139 760 191,30 Kč, a v tomto rozsahu také byla oběma obžalovaným uložena povinnost společně a nerozdílně tuto nahradit. Za dané situace shledal odvolací soud podaný návrh státního zástupce, s přihlédnutím k §47 odst. 1 tr. řádu, plně důvodným, neboť z tohoto též vyplynulo, že uplatnění nároku poškozené na náhradu škody může být ztíženo nebo zmařeno jednáním obžalovaného, který se snaží svůj majetek převést do správy investičního fondu činného na území Maltské republiky, tedy mimo dosah poškozené a právních institutů pro vymáhání jejího nároku na území České republiky.
6. Proti v záhlaví uvedenému usnesení odvolacího soudu podal obžalovaný prostřednictvím svého obhájce dne 23. 10. 2020 stížnost s tím, že tuto odůvodní nejpozději do 10 dnů. Dle zjištění Nejvyššího soudu však písemné odůvodnění stížnosti obhájcem obžalovaného nebylo do dnešního dne doplněno.
7. Nejvyšší soud jako přezkumný orgán nejprve posoudil, zda zákon podání stížnosti v tomto případě připouští, zda byla podána řádně, včas a oprávněnou osobou, načež zjistil, že zákonné podmínky pro přezkoumání napadeného usnesení odvolacího soudu jsou v tomto směru splněny. Následně proto v souladu s revizním principem aktivně prověřil napadené usnesení podle §147 odst. 1 tr. řádu, tedy přezkoumal jeho správnost, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, načež dospěl k závěru, že stížnost obžalovaného I. Č. není důvodná.
8. Podle §47 odst. 1 tr. řádu platí, že byla-li poškozenému způsobena trestným činem škoda nebo nemajetková újma, nebo získal-li obžalovaný takovým trestným činem na jeho úkor bezdůvodné obohacení, lze nárok až do pravděpodobné výše škody nebo nemajetkové újmy nebo až do pravděpodobného rozsahu bezdůvodného obohacení zajistit na majetku obžalovaného. Zajišťovat nelze nárok, který nelze v trestním řízení uplatnit. K zajištění nelze užít majetek, který je podle zvláštního právního předpisu vyloučen z výkonu rozhodnutí o zajištění.
9. Podle §47 odst. 2 tr. řádu rozhoduje o zajištění podle §47 odst. 1 tr. řádu soud na návrh státního zástupce nebo poškozeného, v přípravném řízení státní zástupce na návrh poškozeného. V přípravném řízení může státní zástupce nárok zajistit i bez návrhu poškozeného, vyžaduje-li to ochrana jeho zájmů, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení.
10. Podle §47 odst. 4 tr. řádu soud a v přípravném řízení státní zástupce v usnesení o zajištění zakáže obžalovanému, aby majetek uvedený v rozhodnutí o zajištění a případně též majetek, který bude při výkonu takového rozhodnutí sepsán, po oznámení usnesení převedl na jiného nebo jej zatížil anebo aby jej záměrně poškozoval nebo ničil. Dále mu uloží, aby předsedovi senátu a v přípravném řízení státnímu zástupci do 15 dnů od oznámení usnesení a u následně sepsaného majetku v jimi stanovené lhůtě sdělil, zda a kdo má k zajištěnému majetku předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s ním nakládat, a bylo-li zajištěno majetkové právo, též kdo je osobou povinnou poskytnout odpovídající plnění, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§66). Je-li to zapotřebí pro účely zajištění, lze v usnesení o zajištění nebo i v dodatečném usnesení zakázat nebo omezit také výkon dalších práv souvisejících se zajištěným majetkem, a to včetně práv teprve v budoucnu vzniklých. Právní jednání učiněné v rozporu se zákazy uvedenými ve větě první a třetí je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu; o tom je třeba obžalovaného poučit.
11. Jde-li o průběh řízení předcházejícího vydání napadeného usnesení, Nejvyšší soud s ohledem na obsah spisu konstatuje, že v postupu odvolacího soudu neshledal žádné pochybení. Odvolací soud rozhodl o zajištění majetku obžalovaného podle §47 odst. 1 tr. řádu na návrh státního zástupce (§47 odst. 2 tr. řádu).
12. Z obsahu spisu dále Nejvyšší soud zjistil, že v dané trestní věci byly splněny všechny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí o zajištění majetku obžalovaného ve smyslu §47 odst. 1 tr. řádu. Současně Nejvyšší soud nezjistil naplnění některé z vylučujících podmínek uvedených v §47 odst. 1 věta druhá a třetí tr. řádu. Výhrady Nejvyšší soud nevznáší ani k omezení dispozice se zajištěným majetkem ve vlastnictví obžalovaného, stejně tak s uložením informační povinnosti obžalovanému, neboť tyto byly obžalovanému uloženy v souladu s §47 odst. 4 tr. řádu. Napadené usnesení tak shledává Nejvyšší soud zákonným, správným a v neposlední řadě též dostatečně odůvodněným.
13. S ohledem na shora uvedené Nejvyššímu soudu nezbylo než stížnost obžalovaného I. Č. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 8. 2020, sp. zn. 5 To 6/2020, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítnout jako nedůvodnou.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 12. 2020
JUDr. Tomáš Durdík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.
soudce