ECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.1096.2020.1
sp. zn. 20 Cdo 1096/2020
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného INTERPAX Central Europe, s. r. o. , se sídlem v Praze 10, Srbínská 1373/18, identifikační číslo osoby 29008191, zastoupeného JUDr. Janem Szewczykem, advokátem se sídlem v Praze 1, Kaprova 11, proti povinné S. Š. , narozené XY, bytem XY, pro 9 683 531,67 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, pod sp. zn. 196 EX 3041/19, o dovolání oprávněného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2020, č. j. 62 Co 407/2019-36, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2020, č. j. 62 Co 407/2019-36, a usnesení soudního exekutora Mgr. Jana Valenty, Exekutorský úřad Olomouc, ze dne 14. 11. 2019, č. j. 196 EX 3041/19-29, se ruší a věc se vrací soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
1. Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudního exekutora ze dne 14. 11. 2019, č. j. 196 EX 3041/19-29, jímž byl pro materiální nevykonatelnost exekučního titulu zamítnut exekuční návrh oprávněného ze dne 16. 10. 2019 a rozhodnuto o nákladech řízení. V posuzované věci navrhl oprávněný exekuci zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinné k zajištění pohledávky podle exekučního titulu, jímž je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, sepsaný notářem v Mělníku Mgr. Petrem Oulíkem dne 26. 1. 2017, N 46/2017, NZ 53/2017. Oprávněný současně doložil přechod práv a povinností ve smyslu §36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „zákon č. 120/2001 Sb.“.
2. Soud po konstatování, že předmět plnění byl vymezen v části A odstavci 1 notářského zápisu, uzavřel, že vymezení předmětu plnění v notářském zápisu není určité, obzvláště za situace, kdy samotná smlouva o spotřebitelském úvěru na bydlení č. 1437100025, uzavřená v den sepisu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, vymezuje předmět úvěru tak, že „Věřitel poskytne Dlužníkovi peněžní prostředky formou neúčelového úvěru do výše úvěrového limitu = 9 700 000 Kč“. V době sepsání notářského zápisu tedy nebylo vůbec zřejmé, v jaké konkrétní výši bude úvěr právnímu předchůdci S. Š., pozůstalé manželky a jediné dědičky po povinném P. Š. (viz povinný 1 dle podkladového notářského zápisu), fakticky poskytnut. Z dalších listin předložených k exekučnímu návrhu dále soud vyhodnotil, že v době sepisu notářského zápisu peněžní prostředky právnímu předchůdci povinné poskytnuty nebyly, jelikož podle výpisu z úvěrového účtu byl úvěr poskytnut Spotřebním družstvem ANO původnímu dlužníkovi až dne 22. 2. 2017 (9 700 000 Kč) a rovněž z potvrzení o převedení úvěru na běžný účet dlužníka, vydaného auditorskou společností EURO –Trend Audit, a. s., dne 21. 11. 2017, vyplývá skutečnost, že úvěr ve výši 9 700 000 Kč byl dlužníkovi převeden na jeho běžný účet dne 22. 2. 2017.
3. Proti usnesení odvolacího soudu oprávněný podal dovolání s tím, že rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešené, a to: „…Představují-li notářský zápis se svolením k vykonatelnosti a notářský zápis o právním jednání formálně jediný zápis, je takový zápis exekučním titulem dle ust. 40 odst. 1 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) i v případě, že je v projevu vůle, jímž dlužník k vykonatelnosti svoluje, přímo označena osoba oprávněná, osoby povinné, předmět plnění a doba plnění, přičemž právní důvod (skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá) je označen odkazem na právní jednání, v němž je právní důvod specifikován…“. Dovolatel vytýká, že odvolací soud poukázal na závěry plynoucí z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, jež nemají bezprostřední vztah k posuzované věci. Poukázal na skutečnost, že notářský zápis nemusí obsahovat přímo smlouvu o úvěru, jelikož Nejvyšší soud připouští, aby náležitosti dohody o vykonatelnosti byly určeny pouhým odkazem. Nelze tedy konstatovat, že dohoda o vykonatelnosti je neurčitá a notářský zápis nevykonatelný. Skutečnost, že ve smlouvě o úvěru byla výše úvěru určena maximální hranicí, nehraje žádnou roli, neboť předmět plnění byl specifikován přímo v dohodě o vykonatelnosti. Dohoda o vykonatelnosti obsahuje veškeré náležitosti (včetně předmětu plnění) vyjma právního důvodu, tento je určen odkazem na část A notářského zápisu a v ní je pregnantně specifikován. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudního exekutora a vrátil věc soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.
4. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné, neboť odvolací soud se při posouzení vykonatelnosti podkladového exekučního titulu odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
5. Nejvyšší soud již mnohokrát zdůraznil, že při posouzení, zda určitý notářský zápis je titulem způsobilým k exekuci, je nutno rozlišovat mezi zápisem o hmotněprávním úkonu a samotným zápisem se svolením k vykonatelnosti. I když mohou být oba zápisy obsaženy ve stejné listině, titulem pro výkon rozhodnutí je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, jenž ovšem musí mít stanovené formální i obsahové náležitosti (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2004, sp. zn. 20 Cdo 12/2003, uveřejněné pod číslem 40/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.).
6. Má-li být notářský zápis se svolením k vykonatelnosti způsobilým exekučním titulem, musí obsahovat dohodu osoby oprávněné (zpravidla věřitele) s osobou povinnou (zpravidla dlužníkem), v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění (tj. vylíčeny rozhodné skutečnosti, na nichž se plnění zakládá), předmět plnění (tj. přesný obsah a rozsah plnění) a doba plnění (tj. přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě - splatnost), a jestliže osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.).
7. Při posuzování notářského zápisu z hlediska obsahu nezbytných náležitostí je vždy nutno vycházet ze struktury a logiky celého zápisu i jeho jednotlivých částí a taktéž z ustáleného závěru, že určité (právně významné) náležitosti mohou být obsaženy i v jiných částech (bodech, kapitolách) notářského zápisu, na něž zápis se svolením k vykonatelnosti odkazuje, a je tak možno k nim při interpretaci obsahu zápisu přihlédnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2004, sp. zn. 20 Cdo 12/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 40/2005, rozh. obč., případně usnesení ze dne 25. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 2685/2003).
8. V důsledku výše zmíněného odkazu může nepochybně dojít i k přenosu případných nepřesností či neurčitostí ve vymezení některé z náležitostí do části vztahující se ke svolení k vykonatelnosti a může způsobit, že notářský zápis z materiálního hlediska postrádá vlastnosti přímé vykonatelnosti; oprávněná osoba tak přichází o výhodu vymoci splnění povinnosti bez předcházejícího nalézacího soudního řízení (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 2685/2003).
9. Podkladový notářský zápis v projednávané věci sestává z části „A. Přistoupení k dluhu“ a z části „B. Dohoda se svolením k vykonatelnosti podle §71b notářského řádu“. Předmět plnění vztahující se k dohodě se svolením k vykonatelnosti je vymezen v části B odstavci 4 notářského zápisu. Zde se uvádí, že povinní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit oprávněnému jistinu ve výši 9 700 000 Kč spolu s úroky z jistiny ve výši 8 % p. a. za období od 26. 1. 2017 do 28. 2. 2037 v blíže specifikovaných splátkách. Takové vymezení předmětu plnění je určité a pro účely nařízení exekuce (výkonu rozhodnutí) zcela dostačující. Skutečnost, že v části A notářského zápisu je dluh, k němuž přistupuje povinný 2 a povinný 3 (nikoli povinný v této exekuční věci), charakterizován jako „peněžní úvěr do výše 9 700 000 Kč“, je nepodstatná, neboť předmět plnění je dostatečně specifikován v části „B. Dohoda se svolením k vykonatelnosti podle §71b notářského řádu“, jež je rozhodující.
10. Jedinou ze zákonných náležitostí, která je v dohodě se svolením k vykonatelnosti označena odkazem na část A notářského zápisu, je skutečnost, na níž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá (srov. část B odstavec 3 notářského zápisu). Touto skutečností je samotná úvěrová smlouva, a ta je v části A vymezena jako Smlouva o spotřebitelském úvěru na bydlení č. 1437100025 ze dne 26. 1. 2017. I toto vymezení je zcela určité. Případné jiné nepřesnosti, neurčitosti či písařské chyby obsažené v části A jsou v daných souvislostech bez významu.
11. Nejvyšší soud tedy uzavírá, že vymezení předmětu plnění v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti v dané věci je určité, a neshledává, že by podkladový notářský zápis byl z tohoto důvodu materiálně nevykonatelný. Současně připomíná, že soud se při nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) nemůže zabývat věcnou správností notářského zápisu, resp. tím, zda zápis odpovídá skutečným hmotněprávním vztahům mezi účastníky (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 10. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2001 pod poř. číslem 15, případně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2018, sp. zn. 20 Cdo 1149/2018). V této fázi exekučního řízení ani nezkoumá, zda hmotněprávní úkon (zde smlouva o spotřebitelském úvěru), na základě něhož vzniká vymáhaný závazek, je či není platný (takový úkon ostatně ani nemusí být součástí notářského zápisu). Má-li povinná za to, že oprávněný nemá na vymáhané plnění nárok podle hmotného práva, může tuto okolnost uplatnit návrhem na zastavení exekuce.
12. Nejvyšší soud proto bez jednání (§243a odst. 1 o. s. ř.) zrušil rozhodnutí odvolacího soudu; jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudního exekutora, zrušil Nejvyšší soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu postupu (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
13. Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§243g odst. 1 věta první o. s. ř. ve spojení s §226 odst. 1 téhož zákona).
14. V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o nich bude rozhodováno ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 9. 2020
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu