ECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.2303.2020.1
sp. zn. 20 Cdo 2303/2020-143
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného nezletilého AAAAA , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného matkou A. K., narozenou XY, bytem jako oprávněný, právně zastoupeného JUDr. Annou Burdovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Rohanské nábřeží 657/7, proti povinnému D. L. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Janem Mikšem, advokátem se sídlem v Praze 2, Na Slupi 134/15, pro výživné 174 800 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 78 EXE 1373/2018, o dovolání oprávněného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2019, č. j. 17 Co 135/2019-72, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 6. 2019, č. j. 17 Co 135/2019-72, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 15. 3. 2019, č. j. 78 EXE 1373/2018-51, jímž byla částečně (co do částky 114 000 Kč) zastavena exekuce, vedená soudním exekutorem Mgr. Ing. Jiřím Proškem, Exekutorský úřad Plzeň-město, dle pověření Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 14. 3. 2018, č. j. 78 EXE 1373/2018-12, k vymožení povinnosti z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 7. 8. 2012, č. j. 25 Nc 406/2012-15.
Oprávněný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §30 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), není dovolání přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
Právní úprava (ne)přípustnosti dovolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle hlavy páté části druhé z. ř. s. se s účinností od 1. 1. 2014 přesunula z ustanovení §238 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (podle kterého dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení) do citovaného §30 z. ř. s. (k tomu srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015).
Jelikož v posuzované věci jde o exekuci právě ve věci výživného pro nezletilé dítě , upravené v hlavě páté části druhé z. ř. s. (§511 a násl. z. ř. s.), a současně se nejedná o žádnou z výjimek taxativně vymezených v §30 z. ř. s., není tedy dovolání přípustné (shodně viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1630/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4947/2017). Na přípustnost dovolání nelze usuzovat ani z poučení obsaženého v závěru písemného vyhotovení usnesení odvolacího soudu. Nesprávné poučení soudu o tom, že dovolání je přípustné, samo o sobě přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu nemůže založit (srov. rovněž např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1630/2015).
Nejvyšší soud tedy dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl, aniž nařizoval ve věci jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 8. 2020
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu