ECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.4017.2019.1
sp. zn. 20 Cdo 4017/2019-157
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného A. R. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Vítem Berkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Jánský vršek 323/13, proti povinné A. Š. , narozené XY, bytem XY, pro 693 154,22 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 26 EXE 1451/2017, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 11. 2018, č. j. 26 Co 283/2018-114, takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 11. 2018, č. j. 26 Co 283/2018-114, se ve výroku II, jímž bylo potvrzeno ve zbytku výroku I usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 18. 5. 2018, č. j. 26 EXE 1451/2017-63, ruší , a to v části, týkající se exekuce pro vymožení smluvní pokuty 50 500 Kč a smluvní pokuty 66 100 Kč za každý započatý měsíc prodlení od 9. 1. 2017 do zaplacení, a věc se v tomto rozsahu vrací Krajskému soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Trutnově usnesením ze dne 18. 5. 2018, č. j. 26 EXE 1451/2017-63, zastavil podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. exekuci vedenou soudním exekutorem JUDr. Milanem Makariusem dle pověření ze dne 11. 9. 2017 a rozhodl o nákladech exekuce a nákladech řízení. Okresní soud vyhověl návrhu povinné s tím, že exekuční titul, jímž je v projednávané věci notářský zápis se svolením k vykonatelnosti ze dne 8. 7. 2016, sepsaný notářem JUDr. Ing. Ondřejem Kličkou pod sp. zn. N 584/2016, NZ 913/2016, není vykonatelný. Pokud měl oprávněný poskytnout povinné finanční prostředky až po uzavření písemné smlouvy, a tedy po sepsání notářského zápisu, bylo nutné v něm takovou odkládací podmínku formulovat, neboť na její splnění bylo vázáno plnění povinné. Splnění podmínky by pak bylo zákonným předpokladem vykonatelnosti titulu a oprávněný by je musel kvalifikovaně prokázat při podání návrhu na zahájení exekuce. Notářský zápis ale takovou podmínku neobsahuje a oprávněný její splnění kvalifikovanými listinami dle §43 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „e. ř.“), ani neprokazoval.
2. Krajský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že exekuci nezastavil v částce 120 500 Kč (výrok I.), a ve zbývajícím rozsahu zastavení exekuce potvrdil (výrok II.). Odvolací soud zjistil, že dne 8. 7. 2016 účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, poté došlo k předání hotovosti 120 500 Kč a k sepisu notářského zápisu, zatímco další plnění měl oprávněný poskytnout bezhotovostně do 5 pracovních dnů od podpisu smlouvy o zápůjčce. Odvolací soud uzavřel, že má-li k plnění dojít po sepsání notářského zápisu a ten takovou podmínku neobsahuje, není způsobilým a vykonatelným exekučním titulem a oprávněný tento nedostatek již nemůže napravit ani tím, že v řízení o návrhu na zastavení exekuce splnění (v notářském zápisu nedefinované) podmínky prokáže. Stejné platí i pro smluvní pokuty, neboť předpokladem vzniku práva na jejich vyplacení je prodlení povinné (porušení povinnosti vrátit předmět zápůjčky do 8. 1. 2017). Bylo povinností oprávněného kvalifikovaně doložit porušení této povinnosti již při podání návrhu na zahájení exekuce. Podstatné je rovněž to, že smluvní pokuty a dohodnutý úrok z prodlení za celé období trvání zápůjčky byly sjednány k zajištění celého předmětu zápůjčky, tedy i pro tu část, pro niž oprávněný nemá titul. Pro jistinu v části 120 500 Kč, kterou soud považoval za předanou před sepisem notářského zápisu, nebylo uvedení podmínky v notářském zápisu třeba a exekuci v tomto rozsahu je třeba mít za přípustnou.
3. Usnesení odvolacího soudu v části, v níž byla zastavena exekuce pro vymožení smluvní pokuty 50 500 Kč a smluvní pokuty 66 100 Kč za každý započatý měsíc prodlení od 9. 1. 2017 do zaplacení, napadl oprávněný dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v nesprávném právním posouzení otázky, kterou dovolací soud dle jeho názoru dosud neřešil:
Zda má být zastavena exekuce na vymožení smluvní pokuty stanovené pevnou částkou, která zajišťuje závazek povinné zaplatit jak část dlužné jistiny poskytnuté povinné před podpisem notářského zápisu, tak část dlužné jistiny poskytnuté povinné po podpisu notářského zápisu, to vše za situace, kdy ohledně prvně jmenované části dlužné jistiny byl návrh na zastavení exekuce zamítnut. Dovolatel uvedl, že exekuce byla nařízena k vymožení jistiny 693 154,22 Kč s úrokem z prodlení 140 500 Kč, dále smluvní pokuty 50 500 Kč, smluvní pokuty 66 100 Kč měsíčně od 9. 1. 2017 do zaplacení a nákladů řízení a nákladů exekuce. Povinná nezaplatila ničeho a smluvní pokuta byla sjednána k zajištění závazku jako celku, není vázána na výši dluhu v prodlení. I když byla exekuce zastavena pro část dlužné jistiny, má oprávněný nárok na zaplacení smluvní pokuty v plné výši. Nesouhlasí s názorem soudu, že pohledávka na zaplacení smluvní pokuty je vázána na podmínku. Pokuta byla sjednána nepodmíněně pro případ prodlení se zaplacením jistiny a ten také nastal. Smluvní pokuta nemůže být nevykonatelná pro absenci ujednání a prokázání splnění podmínky podle §43 odst. 2 e. ř., když sám zajištěný závazek nebyl vázán na podmínku. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení včetně usnesení soudu prvního stupně v daném rozsahu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
4. Povinná ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti má jen formální charakter a obsahuje náležitosti potřebné tomu, aby byl jako exekuční titul vykonatelný, tzn., že nemá-li všechny formální náležitosti, nelze jej vykonat. Odvolací soud (tím, že exekuci zastavil jen částečně) rozdělil předmětný notářský zápis na dvě části, tak jako by šlo o hmotněprávní úkon, u kterého lze zkoumat, zda jeho dvě samostatné od sebe oddělitelné části jsou platné či nikoli. Takový postup podle povinné není možný. Smluvní pokuta byla sjednána k zajištění celého předmětu zápůjčky, tedy i té části, k níž oprávněný nemá exekuční titul. Notářský zápis není řádným titulem, důvody zastavení exekuce na něj dopadají jako na celek. Současně poukázala na to, že Krajský soud v Praze svým rozhodnutím ze dne 3. 9. 2018 pod sp. zn. 19 Co 229/2018 ve skutkově obdobné věci totožného oprávněného zastavil celou exekuci. V projednávané věci ke dni sepisu notářského zápisu neměl oprávněný podle hmotného práva (mimo částky 118 500 Kč) nárok na vrácení půjčky včetně smluvních pokut, neboť nárok vznikl až po sepisu. Proto oprávněný nemůže na základě notářského zápisu uvedené plnění včetně smluvních pokut vymáhat. Pokud by chtěl oprávněný nadále vymáhat celou smluvní pokutu (jednorázovou smluvní i měsíční smluvní pokutu), jedná se o neplatné ujednání příčící se dobrým mravům. Povinná navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl.
5. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
6. Dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání je přípustné, neboť napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky v rozhodování dovolacího soudu dosud neřešené, zda má být zastavena exekuce na vymožení smluvní pokuty zajišťující jistinu poskytnutou povinné zčásti před podpisem notářského zápisu a zčásti po jeho podpisu, jestliže soud při posuzování vykonatelnosti exekučního titulu (pouze) ohledně prvně jmenované části dlužné jistiny návrh na zastavení exekuce zamítl.
7. V projednávané věci účastníci uzavřeli notářský zápis o dohodě se svolením k vykonatelnosti podle §71b zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „not. ř.“, ze dne 8. 7. 2016, sepsaný notářem JUDr. Ing. Ondřejem Kličkou, notářem se sídlem v Praze, pod sp. zn. N 584/2016, NZ 913/2016, jemuž předcházelo uzavření písemné smlouvy o zápůjčce ze dne 8. 7. 2016. Současně bylo zjištěno, že před sepisem notářského zápisu došlo k předání hotovosti ve výši 120 500 Kč, zatímco další část měl oprávněný poskytnout bezhotovostně do 5 pracovních dnů od podpisu smlouvy o zápůjčce.
8. Podle ustanovení §71b odst. 1 not. ř. notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce), a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Dohoda účastníků může obsahovat též podmínky, popřípadě vzájemné povinnosti oprávněné osoby, na jejichž splnění je poskytnutí předmětu plnění vázáno (§71b odst. 3). Je-li splnění povinnosti uložené exekučním titulem vázáno na splnění podmínky (odkládací), nelze bez jejího splnění vést exekuci, neboť exekuční titul se nestal vykonatelným. Splnění podmínek je nutno prokázat v exekučním řízení způsobem uvedeným v §43 odst. 2 e. ř. Takovou typickou podmínkou je v případě budoucí pohledávky podmínka, že peněžní prostředky budou poskytnuty, či v případě ručení podmínka, že dlužník svůj dluh řádně a včas nezaplatí (srov. BERNARD, Pavel. §71b [Notářský zápis o dohodě jako exekučním titulu a její náležitosti]. In: BÍLEK, Petr, JINDŘICH, Miloslav, RYŠÁNEK, Zdeněk, BERNARD, Pavel, DYTRYCH, Jan, ZAPLETAL, Miroslav, PROCHÁZKA, Svatopluk. Notářský řád. 5. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2018, s. 366.).
9. Poskytl-li tedy oprávněný část jistiny až po sepsání notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, měli tuto skutečnost účastníci v notářském zápisu uvést, neboť jde o dohodu ohledně budoucí pohledávky, vázánou na předpoklad (odkládací podmínku), jehož splnění je třeba prokázat způsobem uvedeným v ustanovení §43 odst. 2 e. ř. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. 31 Cdo 2184/2013, uveřejněné pod číslem 55/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Protože tak neučinili, soud považoval notářský zápis za vykonatelný pouze pro vymožení části jistiny, kterou oprávněný předal povinné před sepisem notářského zápisu.
10. Pokud se týká dovoláním vytýkaného posouzení vykonatelnosti smluvních pokut z hlediska jejich (ne)podmíněnosti, tu je třeba zjišťovat nepochybně vždy v závislosti na konkrétní specifikaci jednotlivé smluvní pokuty ve smlouvě o zápůjčce a v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti.
11. Článek čtvrtý notářského zápisu vymezuje předmět plnění jako:
a) nárok oprávněného vůči povinné na to, aby nejpozději do 8. 1. 2017 zaplatila peněžitý dluh v celkové výši na jistině 780 824 Kč a smluvní úrok ve sjednané fixní výši za celé období řádného trvání zápůjčky 140 500 Kč;
b) nárok oprávněného vůči povinné na to, aby mu zaplatila smluvní pokutu ve výši 50 500 Kč v případě prodlení se zaplacením dlužné částky uvedené pod písmenem a); smluvní pokuta je splatná do posledního dne měsíce, v němž vznikl na její zaplacení nárok, tj. za měsíc, ve kterém došlo k prodlení povinné;
c) nárok oprávněného vůči povinné na to, aby mu zaplatila smluvní pokutu ve výši 66 100 Kč za každý započatý měsíc prodlení povinné se splacením svého dluhu; smluvní pokuta je splatná vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, za který vznikl oprávněnému na její zaplacení nárok, počínaje měsícem, kdy se povinná dostane do prodlení se zaplacením dlužné částky uvedené pod písmenem a) s tím, že naposledy bude povinna zaplatit smluvní pokutu za měsíc, v němž dojde k zaplacení celé dlužné částky uvedené pod písmenem a).
12. Z výše uvedené specifikace smluvních pokut je zřejmé, že nárok oprávněného na smluvní pokuty je v notářském zápisu vymezen dostatečně určitě a srozumitelně jak z hlediska předmětu plnění, tak z hlediska doby plnění (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. III. ÚS 3347/2012). Obě účastníky sjednané smluvní pokuty (jednorázová smluvní pokuta i „měsíční“ smluvní pokuta) náleží oprávněnému dle smlouvy o zápůjčce i dle podkladového notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti (v celé jejich výši) výhradně v případě prodlení povinné s plněním byť jen části jistiny nebo i jen části smluvního úroku sjednaného fixní částkou. Takovéto ujednání o smluvní pokutě není ujednáním s podmínkou ve smyslu §71b odst. 3 not. ř. Smluvní pokuty totiž stíhají vydlužitele (povinnou) bez dalšího v případě prodlení s vrácením jistiny a příslušenství a tuto okolnost netřeba prokazovat způsobem uvedeným v ustanovení §43 odst. 2 e. ř.
13. Právní posouzení odvolacího soudu, podle něhož pro vykonatelnost smluvních pokut v projednávané věci bylo nezbytné uvést podmínku v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti a následně prokázat splnění této podmínky kvalifikovanými listinami dle §43 odst. 2 e. ř., tedy není správné. Nejvyšší soud proto bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) napadený výrok II. usnesení odvolacího soudu v dotčeném rozsahu zrušil a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§243e odst. 1, 2 o. s. ř.). V něm se odvolací soud bude zabývat i námitkou povinné, zda se vymáhání celé výše obou smluvních pokut nepříčí dobrým mravům. Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§243g odst. 1 věta první o. s. ř. ve spojení s §226 odst. 1 téhož zákona).
14. O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o nich bude rozhodováno ve zvláštním režimu (§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 5. 2020
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu