ECLI:CZ:NS:2020:20.NCU.111.2020.1
sp. zn. 20 Ncu 111/2020-13
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Svobody, Ph.D., a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v řízení o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou K. P. (roz. P.) , narozenou dne XY, bytem XY, zastoupenou Z. V., bytem XY, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství ČR, takto:
Rozhodnutí (rozvodový list) matričního úřadu pro občanské záležitosti v Káhiře, Egyptská arabská republika, ze dne 9. 1. 2020, registrační číslo v matriční knize 41, číslo 30, písmeno L, číslo listu 311, jímž bylo rozvedeno manželství M. I. A. I. a K. P., rozené P., uzavřené dne 25. 2. 2016 před příslušným oddávajícím orgánem v Káhiře (Egyptská arabská republika), zapsané i v knize manželství matričního úřadu městské části města Brna, Brno-střed, okres Brno-město, ve svazku ZM/VI/31, roč. 2017, str. 53, poř. č. 541,
se uznává,
pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.
Odůvodnění:
Matriční úřad pro občanské záležitosti v Káhiře, Egyptská arabská republika, vydal dne 9. 1. 2020 rozvodový list, jímž bylo rozvedeno manželství navrhovatelky, které bylo bezdětné, neboť manželé se vzájemně odcizili a neměli již zájem na obnovení společného soužití.
Vztahy mezi manžely byly tedy tak trvale rozvráceny, že nelze očekávat jejich obnovení. Ve výroku uvedený rozsudek cizího soudu je proto v souladu s ustanovením §755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Rovněž skutkový základ byl cizím soudem zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém).
Uznání předloženého rozsudku nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení §15 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
Ve smyslu ustanovení §51 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb. byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení §52 zákona č. 91/2012 Sb.
Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, vyhovuje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, bylo návrhu vyhověno, jak to také navrhlo Nejvyšší státní zastupitelství ČR při vstupu do tohoto řízení.
Náklady řízení platí navrhovatelka (§140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.
V Brně dne 25. 11. 2020
JUDr. Karel Svoboda Ph.D.
předseda senátu